}I. VROZENÉ CHOROBY - cystická fibróza I. }II. ZÁNĚTY - akutní hemoragická nekróza pankreatu chronická pankreatitis } }III. NÁDORY – adenokarcinom } nesidiomy } }IV. DIABETES MELLITUS }CYSTICKÁ FIBRÓZA } }= AR dědičné onemocnění: } } } } } * plíce: vazký hlen, bronchiektazie => } } * pankreas: vazký hlen ucpává vývody => } } } * potní žlázky: } } } * střevo: hustý střevní obsah u novorozence }AKUTNÍ HEMORAGICKÁ NEKRÓZA PANKREATU }= akutní nekrotizující zánět slinivky, způsobený předčasnou aktivací enzymů pankreatické šťávy (samonatrávení žlázy) } }Příčiny: }1. }2. }3. } }Klinika: NPB (prudká břišní bolest, šokový stav, DIC) } v séru vysoké hodnoty } } }MA: * žláza prokrvácená, červenočerně zbarvená } * vzdálené nekrózy tukové tkáně (vč. kostní dřeně) = }CHRONICKÁ PANKREATITIDA }= dlouhodobý mírný zánět slinivky, střídá se období klidu a relapsů (akutní exacerbace) } }Důsledkem je } } }Příčiny: }a) cholelitiáza }b) alkoholismus }c) idiopatická } }Klinika: }ADENOKARCINOM PANKREATU } }= nádor vycházející nejčastěji z vývodů pankreatu } }Výskyt: hlava, tělo i kauda } }Klinika: hlava - } tělo, kauda - } } } } }Šíření: regionální LU } perineurální prorůstání do okolí } metastázy - játra, plíce, karcinóza peritonea }NESIDIOMY (NEUROENDOKRINNÍ TUMORY, NET) } }= nádory z endokrinní složky pankreatu (Langerhansových ostrůvků) } }Klinické projevy: }* } }* }DIABETES MELLITUS } }= onemocnění podmíněné absolutním (DM I.typu) nebo relativním (DM II.typu) nedostatkem inzulinu } }Hlavní účinek inzulínu: }vstup Glc z ECT do bb. => } }Klinické projevy diabetu: } ü ü ü ü ü } }Diabetes mellitus I.typu (inzulin dependentní) } }10-20% }věk: }nedostatek inzulínu je absolutní } } }pacienti mívají určitý genetický předpoklad (určité HLA antigeny) } }vyvolávající faktor } } }Histologie: INSULITIS: }- lymfocytární infiltrace L.o., zmenšení L.o., úbytek B bb. } } }Diabetes mellitus II. typu (inzulin non-dependentní) } }Patogeneze: }- snížená reaktivita tkání (inzulinová rezistence) při normální nebo i zvýšené hladině inzulínu => - - }Histologie: }Komplikace diabetu: }1) akcelerace aterosklerózy 1) }2) diabetická mikroangiopatie } } }3) diabetická nefropatie }glomeruly: }tubuly: }cévy: } }4) diabetická neuropatie } }5) oční komplikace - retinopatie, katarakta, glaukom } }6) steatóza jater } }7) snížená odolnost proti infekcím (kožním…) }I. ZÁNĚTY (HEPATITIDY) I. }II. CIRHÓZA } }III. NÁDORY }ANATOMIE JATER } }Základní stavební jednotka: JATERNÍ LALŮČEK }= šestihran, v centru centrální žíla, v periferii 6x portobilium (interlobulární žlučovod, větev a. hepatica a větev v. portae) } } }FUNKCE JATER }= ústředí metabolismu: }syntéza řady biologicky významných látek } }detoxikace látek } }tvorba žluči } }zásobárna krve }ZÁNĚTY JATER (HEPATITIDY) } }= nehnisavé difuzní záněty jater } }Příčiny: }a) infekční (nejčastěji viry) }b) neinfekční - autoimunní } - toxické (vč. polékových a alkoholických) } }Virové hepatitidy } }Původci: } }A,E – přenos } } }B,C,D - přenos } }Společné vlastnosti virových hepatitid: }* inkubační doba }* virus napadá hepatocyty => regresivní změny (od mírných až po nekrózu) = > zvýšení jaterních testů, popř. ikterus } }Rozdíly: }A: obvykle pouze akutní (často inaparentní) } fulminantní průběh vzácný } chronický průběh nebývá } }B: 95% akutní průběh } 5% přechod do chronické infekce (bezpříznakové nosičství nebo chronická aktivní hepatitis) }C: 80% akutní } 20% přechod do chronicity } }D: vazba na VHB (koinfekce nebo superinfekce) } }E: obvykle akutní a bez následků X těhotné } } } }Společné pro B,C,D: }možnost vzniku CHRONICKÉ HEPATITIDY: }zánět portobilií, pokračující nekrózy hepatocytů => hojení fibrózou }=> možnost }Autoimunní hepatitidy } }= záněty způsobené tvorbou autoprotilátek proti různým antigenům } }- častější u - }- histologie podobná virovým hepatitidám - }- sérologicky: }CIRHÓZA JATER }= } } }Příčiny: } } } } }nemoci žlučovodů (primární biliární cirhóza, popř. sekundární) }metabolické poruchy (hemochromatóza, deficit A1AT, Wilsonova choroba) } }Vznik: }1. nekrózy hepatocytů => hojení fibrózou }2. hyperregenerace zbylých hepatocytů => tvorba uzlů (pseudolobulů) }Důsledky cirhotické transformace: } }A) PORTÁLNÍ HYPERTENZE }omezení průtoku krve játry => městnání v portálním řečišti => zprůchodnění portokaválních anastomóz => } } } }B) PORUCHA METABOLICKÝCH FUNKCÍ JATER }1. } }2. snížené odbourávání estrogenů (gynekomastie) }3. porucha tvorby močoviny => vzestup volného amoniaku => }NÁDORY JATER } }I. PRIMÁRNÍ } }A) BENIGNÍ }Kavernózní hemangiom – } } }Adenom – } } } }B) MALIGNÍ }B) MALIGNÍ }Hepatocelulární karcinom (HCC) } - většinou v cirhotických játrech (komplikace chron. hepatitid) } - solitární uzel se satelitními ložisky nebo multicentrický růst } - meta: LU, později plíce a kosti } }Cholangiocelulární karcinom } - vychází } - } }II. SEKUNDÁRNÍ NÁDORY JATER } = metastázy, zejména z GIT }NEMOCI ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }1) CHOLELITIÁZA }= tvorba konkrementů ve žlučníku a žlučových cestách (CHOLECYSTO- a CHOLEDOCHOLITIÁZA) } }Složení konkrementů: } } } } }Počet: solitární nebo mnohočetné } }Komplikace: a) } b) }2) ZÁNĚTY ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }AKUTNÍ CHOLECYSTITIS }obv. flegmonózní, ulceroflegmonózní nebo gangrenózní }MA: prosáklá ztluštělá stěna }MI: infiltrace leukocyty (neutrofily), popř. i nekróza } }CHRONICKÁ CHOLECYSTITIS }obv. fibroproduktivní }MA: zmenšený žlučník, ztluštělá stěna }MI: zmnožení vaziva, lymfocytární infiltrace } }hydrops – } }empyém - }AKUTNÍ CHOLANGIITIS }= zánět extra- a pak i intra- hepatálních žlučovodů }Vznik: } } }Důsledek: } } }PRIMÁRNÍ SKLEROZUJÍCÍ CHOLANGIITIS }= autoimunní zánět žlučovodů }- častější u - }- postupně vede až k cirhóze jater }3) NÁDORY ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }ADENOKARCINOM ŽLUČNÍKU } }- nejčastější }- vyšší věk, častěji - }- klinika: - }- šíření: přímé prorůstání do jater, meta LU, karcinóza peritonea - }KARCINOMY ŽLUČOVÝCH CEST } }intrahepatálních: CHOLANGIOCELULÁRNÍ KARCINOM JATER } }extrahepatálních: KARCINOM CHOLEDOCHU, VATERSKÉ PAPILY nebo KLATSKINŮV TUMOR (v hilu jater) } * klinika: } * prognóza: obvykle špatná (problematická operabilita) } }Histologicky }= různorodá skupina akutních onemocnění břišních orgánů, které bez adekvátní léčby ohrožují pacienta na životě } }Dělení: }I. ZÁNĚTLIVÉ }- apendicitis }- divertikulitis }- akutní pankreatitis - }II. NEZÁNĚTLIVÉ }- ileus }- vaskulární onemocnění střev } }1. APENDICITIS }= zánět červovitého přívěsku (apendixu) } }Klinika: } } } }MA: zduření, překrvení, matná seróza }MI: ulcerózní z., ulceroflegmonózní zánět, gangréna } }Komplikace: } } } } }2. DIVERTIKULITIS } }Divertikly = výchlipky sliznice sigmoidea skrze svalovinu stěny. } }Vznik: starší pacienti, dieta chudá na vlákninu, zácpa } }Komplikace: a) } } b) } } } }3. AKUTNÍ PANKREATITIS } }4. ILEUS (NEPRŮCHODNOST STŘEVNÍ) } = stav, kdy střevní obsah nemůže postupovat dál } } Klinika: } } } }Dělení: }dle lokalizace překážky: }vysoký ileus }nízký ileus } }dle příčiny: }I. MECHANICKÝ - A) OBTURAČNÍ } B) STRANGULAČNÍ }II. DYNAMICKÝ (FUNKČNÍ) - A) PARALYTICKÝ } B) SPASTICKÝ } } }OBTURAČNÍ ILEUS }* zúžení průsvitu střeva - nádor, zánět, atrézie, mekonium } }STRANGULAČNÍ ILEUS }* zaškrcení střeva - vazivovým pruhem, uskřinutím kýly, volvulem, intususcepcí (invaginací) }!!! kromě mechanické překážky hrozí i hemoragická infarzace => paralýza střeva, prostup bakterií, peritonitis } }PARALYTICKÝ ILEUS }* ochabnutí (paralýza) stěny a zástava peristaltiky - léky, pooperační stavy } }SPASTICKÝ ILEUS }* stah (křeč) svaloviny stěny }5. KÝLY (HERNIE) } }Kýla = výchlipka pobřišnice mimo dutinu břišní, obsahující část břišních orgánů (střevo, omentum...) } }Dělení: }vnější kýly }vnitřní kýly (v zadní části břišní stěny) } }Stavba: }1. KÝLNÍ BRANKA (otvor) }2. KÝLNÍ VAK (peritoneum) }3. KÝLNÍ OBSAH (orgán dutiny břišní) } }REPONOVATELNÁ X NEREPONOVATELNÁ KÝLA }Nejčastější kýly: }pupeční - děti, multigravidy }v jizvě - po CHCE apod. }tříselná (až skrotální) - cestou sestupu varlete }stehenní }brániční (vrozený defekt) => hypoplazie plic }vnitřní } }Komplikace: USKŘINUTÍ KÝLY }- }6. VASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ STŘEV }Cévní zásobení střev: truncus coeliacus } a. mesenterica sup. } a. mesenterica inf. }Ischemie vzniká: }a) uzávěrem arterie (trombóza, embolie) }b) uzávěrem žíly (trombóza) }c) poklesem průtoku (perfuze) při zúžené přívodní tepně (šok...) } }Důsledky: }a) }b) }7. NEMOCI POBŘIŠNICE } }A) ZÁNĚT = PERITONITIS A) }Příčiny: } * obvykle infekční (apendicitis, divertikulitis, GD vřed, hemoragická infarzace střeva...) } * neinfekční - př. pooperační fibrinózní zánět } }Dle rozsahu: } } } }Dle charakteru zánětu: }serózní }fibrinózní }hnisavá (obv. fibrinózně hnisavá) }Produktivní peritonitis - organizace fibrinu granulační tkání => } } } }B) NÁDORY } }1. PRIMÁRNÍ – 1. }2. SEKUNDÁRNÍ (metastázy) =