Ústav zdravotnických věd, LF MU2 Racionální farmakoterapie ve stáří Ústav zdravotnických věd, LF MU3 Ústav zdravotnických věd, LF MU4 Racionální farmakoterapie ve stáří Preskripce u seniorů ̶ spotřeba léků v ČR ↑ s věkem ̶ počet užívaných léků se ↑ s věkem ̶ compliance ve stáří ↓ ̶ farmakologická compliance klesá s počtem užívaných léků a omezenou soběstačností ̶ sociální compliance klesá z důvodu chudoby, osamělosti, izolace Ústav zdravotnických věd, LF MU5 Racionální farmakoterapie ve stáří Preskripce u seniorů ̶ polypragmázie = podávání více léčiv v rizikové kombinaci, či neindikovaně (nedostatečná nebo nadměrná preskripce) ̶ nejčastěji předepisované léky (ČR 2020) – vazodilatancia, analgetika, kardiotonika, diuretika Ústav zdravotnických věd, LF MU6 25 MILIARD doplatky za léky/rok 1400,- Kč/rok na jednoho obyvatele Ústav zdravotnických věd, LF MU7 FARMAKOKINETIKA Změny farmakokinetiky a farmakodynamiky ve stáří FARMAKODYNAMIKA ̶ je ovlivněna biologickými a fyziologickými změnami ve struktuře a funkci orgánů (stárnutí) + přidružené choroby ̶ dochází ke změně citlivosti cílových tkání na léčivo, danou množstvím a citlivostí receptorů, ale také přítomnou patologií v cílovém orgánu VYLUČOVÁNÍ: ↓průtoku krve ledvinou a ↓ glomerulární filtrace (nebezpečí toxicity u léků vylučovaných ledvinami) Ústav zdravotnických věd, LF MU8 ABSORBCE: ↓prokrvení splanchiku a periferie, ↓motilita GIT a absorbční plochy, ↑ pH žaludku (zpomalený nástup účinku léčiv) METABOLISMUS: ↓hmotnost jater a průtoku krve játry (zpomalení biotransformace, ↑ riziko NÚ léků v důsledku lékových interakcí) Změny farmakokinetiky na úrovni: DISTRIBUCE: ↓celkové tělesné vody, ↑ celkového tělesného tuku, hypalbuminémie (vyšší účinnost léků, než je při obvyklém dávkování) Ústav zdravotnických věd, LF MU9 Farmakokinetika ̶ procesy vstřebávání, distribuce, metabolizace a vylučování léků se mohou u starších jedinců měnit ̶ farmakokinetické procesy jsou u starších lidí odlišné než u mladších dospělých: 1. Absorpce: ̶ S věkem může docházet k mírnému zpomalení trávení a změnám v kyselosti žaludku, což může ovlivnit vstřebávání některých léků. Nicméně, většina léků je stále dobře vstřebávána, i když rychlost absorpce může být nižší. Ústav zdravotnických věd, LF MU10 Farmakokinetika ̶ 2. Distribuce: ̶ U starších osob se často snižuje podíl tělesného tuku a zvyšuje podíl tělesné vody. Látky rozpustné v tucích (například některé léky proti bolesti nebo psychotropní látky) se mohou v těle hromadit, což může prodloužit jejich účinek. Naopak léky rozpustné ve vodě mohou mít vyšší koncentraci v krvi, protože objem vody v těle je nižší. ̶ Snížení množství albuminu (protein, který váže léky v krvi) může vést k vyšší hladině volné/nevázané formy léků, což může zvýšit jejich účinky a potenciálně riziko toxicity. Ústav zdravotnických věd, LF MU11 Farmakokinetika ̶ 3. Metabolizace: ̶ S věkem se zpomaluje metabolismus, zejména v játrech, což znamená, že některé léky mohou být metabolizovány pomaleji. To může vést k vyšším koncentracím léků v krvi, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků. ̶ Aktivita některých jaterních enzymů (zejména cytochromu P450) se může u starších osob snížit, což má vliv na způsob, jakým tělo rozkládá určité léky. Ústav zdravotnických věd, LF MU12 Farmakokinetika ̶ 4. Eliminace/vylučování: ̶ Funkce ledvin se s věkem přirozeně zhoršuje, což může zpomalit vylučování léků močí. To znamená, že léky, které se primárně vylučují ledvinami (například antibiotika, léky na srdce), mohou v těle zůstat déle a mohou vyžadovat úpravu dávkování. ̶ Farmakokinetika u starších osob může vést k delší přítomnosti léků v těle, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a toxicity. Proto je při podávání léků starším osobám důležité zohlednit tyto změny a přizpůsobit dávkování tak, aby se minimalizovala výše uvedená rizika.. Ústav zdravotnických věd, LF MU13 Změny farmakokinetiky ̶ důsledky: ̶ zpomalení nástupu účinku léčiv ̶ opoždění jejich biologické dostupnosti ̶ ustálená hladina hydrofilních léčiv v krvi a ve tkáních ̶ kumulace lipofilních léčiv v tukové tkáni a prodloužení jejich plazmatického poločasu Ústav zdravotnických věd, LF MU14 Změny farmakodynamiky ̶ Se stoupajícím věkem nastupuje zhoršování homeostatických mechanismů, které ve spojení s polymorbiditou vedou ke zvýšenému riziku nežádoucích a neočekávaných lékových reakcí. ̶ V důsledku změn citlivosti cílových tkání dochází: • ↑citlivost na warfarin a heparin (riziko krvácení) • ↑citlivost CNS na centrálně působící léčiva (benzodiazepiny, morphin → sedace, útlum až delirium při nízkých dávkách) • ↓citlivost β-receptorů (↓účinnost β-blokátorů) ̶ Změny ve farmakokinetice a farmakodynamice umožňují u některých léků tzv. nízkodávkový režim. Projevy v oblasti CNS: • sedace • delirium • zmatenost • deprese Ústav zdravotnických věd, LF MU15 Nerozpoznání NÚL → předepisování dalších léků, tzv. preskripční kaskáda. Kardiovaskulární: • ortostatická hypotenze • arytmie • synkopa • pády Gastrointestinální: • průjem • zácpa • nevolnost • zvracení Nežádoucí lékové reakce Až 20% úmrtí seniorů nastává v důsledku nežádoucích účinků léků (NÚL). Současné přítomné onemocnění a orgánové poruchy (interakce drug – disease) Ústav zdravotnických věd, LF MU16 warfarin + sulfonamid = ↑ krvácivost opioidy či anticholinergika u dementních pacientů = → delirium warfarin + listová zelenina = ↑zvýšení účinku léku Současné užívání dalších léků (interakce drug – drug) Podávaná strava (interakce drug – food) Ke zvýšení nebo snížení účinku podávaných léků může vést: Lékové interakce Ústav zdravotnických věd, LF MU17 Léky nevhodné pro preskripci ve stáří ̶ některé léky běžně podávané ve středním věku mají ve stáří více rizik a možných NÚ, popřípadě existuje bezpečnější alternativa ̶ skupinami expertů byla navržena skupina léků, u nichž možné riziko převyšuje přínos při chronické léčbě, proto by jejich podávání starým nemocným mělo být omezeno, měla by být pečlivě zvažována jejich indikace a v případě léčby pacient monitorován Ústav zdravotnických věd, LF MU18 Léky nevhodné pro preskripci ve stáří Ústav zdravotnických věd, LF MU19 Zdroje ̶ SCHULER, Matthias a Peter OSTER. Geriatrie od A do Z pro sestry. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010. 336 s. ISBN 9788024730134. ̶ POKORNÁ, Andrea, Alena KOMÍNKOVÁ, Michaela SCHNEIDEROVÁ a Hana PINKAVOVÁ. Ošetřovatelství v geriatrii. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 193 s. ISBN 978-80-247-4316-5. ̶ ČEVELA, Rostislav a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie : východiska ke zdravotní politice a podpoře zdraví ve stáří. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 238 s. ISBN 9788024745442. ̶ ČEVELA, Rostislav, Zdeněk KALVACH a Libuše ČELEDOVÁ. Sociální gerontologie : úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 263 s. ISBN 9788024739014. ̶ POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. první. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 160 s. Sestra (4048). ISBN 978-80-247-3271-8. ̶ ŠMEJKALOVÁ, Kateřina. Etické problémy komunikace se seniory, jako obětí domácího násilí. 2016. ̶ MATĚJOVSKÁ KUBEŠOVÁ, Hana a Pavel WEBER. Geriatrie. In Vnitřní lékařství. Praha: Grada, 2011. 30 s. Vnitřní lékařství 1. ISBN 978-80-247-2110-1. Ústav zdravotnických věd, LF MU20 Skutečný optimismus nespočívá v přesvědčení, že všechno půjde dobře, ale v názoru, že ne všechno půjde špatně. Ústav zdravotnických věd, LF MU21 Děkuji za pozornost!