Evoluční fyziologie antropoidních primátu
Primates
(křída-recent)
Jsou řád savců, který stojí na nejvyšším stupni vývoje živočichů.
Řád primátů charakterizuje řada znaků:
1. Zvětšování a rozvoj mozku a s tím související i zvětšování mozkové část lebky.
Zkracování obličejové části lebky v důsledku zmenšování činnosti čelistního a
čichového aparátu
2.Očnice jsou orientovány vpřed a tvoří zcela uzavřený kruh.
S tím souvisí zdokonalení binokulárního plastického vidění.
3. Chrup se redukuje z původního počtu 44 zubů až na 32 (maximálně 36) zubů.
4. Končetiny si uchovávají obecnější typ stavby a
v pletenci lopatkovém zůstává zachována klíční kost.
5. Na prstech jsou hmatové polštářky a na koncích prstů jsou
až na některé výjimky, místo drápů nehty.
6. V hrudním koši je uložen jeden pár mléčných žláz. Jen u
vzácně primitivních forem jsou 2-3 páry.
7. Primáti zpravidla rodí jedno mládě.
8. Prsty končetin mají sklon k větší pohyblivosti. Palec se na
horních i dolních končetinách může postavit proti ostatním
prstům. U člověka tato schopnost mizí v důsledku
specializovaného vzpřímeného pohybu.
9. Výživa plodu se děje dokonalou placentou difúzního nebo
discoidálního typu.
10. Moláry (stoličky) jsou relativně nespecializované.
Rozdíly mezi člověkem
a opicemi
Purgatorius-66 mil let-pozdní křída (druhohory)
Tana obecná(Tupaia glis)
Adapiformes
Omymoidea Eocén
Aegyptopithecus zeugis
Fayum-oligocén
Kamoyapithecus
Nejstarší?-oligocén (27 mil let)
Proconsul africanus
Oreopithecus bamboli
Dryopithecus africanus
Čeleď Pongidae
Podčeleď Ramapithecinanae
Ramapitékové představují miocénní hominoidy, kteří mají morfologické znaky na obličejové kostře, očnic a patra,
které je spojují s orangutany:
➢ malá vzdálenost mezi očnicemi,
➢ nízký a široký nosový otvor,
➢ velké čelistní dutiny,
➢ oválné očnice,
➢ konkávní tvář, ploché,
➢ široké a vystupující lícní kosti,
➢ velké první a malé druhé řezáky,
➢ rotované kořeny špičáků,
➢ na okluzální ploše mají hluboké rýhy ve sklovině.
Pravděpodobný předek Ankarapithecus meteai ze střední Anatolie. Byli to arboreální primáti, kteří žili v opadavých
lesích mírného klimatu v jihovýchodní Asii (Indie, Pákistán, Čína) a živili se širokým spektrem rostlinné potravy
s výrazným podílem tvrdé potravy (ořechy, semena). Podle postkraniálního skeletu lze soudit, že způsob pohybu byl u
jednotlivých druhů rozdílný. Patří sem zástupci rodu Sivapithecus: Druhy S. indicus, S. punjabicus, S. simonsi a S.
sivalensis.
Podčeleď Giganthopithecinae
Gigantopithecus giganteus Pilgrim, 1915, stáří 7-6,3 mil. let. Hmotnost byla vypočtena na 125 kg a pro druh
Gigantopithecus blacki von Koenigswald, 1935 byla vypočtena podle velikosti mandibuly (spodní čelist) na 300 kg. Stáří
nálezu je
1,2- 0,25 mil. let. Pravděpodobně větší formy byli terestrickými živočichy a menší formy byli ještě arborikolní jako dnešní
orangutan. Velikost byla vypočtena na 180-200 cm. Podle analýzy rostlinných zbytků se zjistilo, že se živil výhonky bambusu
a plody durianu.
Fosilní orangutani:
Pongo pygmaeus weidenreichi z Číny a P. p. paleosumatrensis ze Sumatry a Jávy
(2 mil. let až 10 000 let).
Archaičtí hominini – podčeleď Homininae
Lidská podčeleď se objevila před 6-7 mil. lety, ale o tom, kdo byl první zástupce se vedou
rozsáhlé diskuse; nemáme totiž přesná kritéria pro odlišení nejstarších zástupců afrických
lidoopů a homininů. Důvodem je jednak to, že mnohé typické „lidské“ znaky se objevily už u
miocénních lidoopů a jiné až u rodu Homo, a také skutečnost, že nálezy nejstarších homininů
vykazují překvapivou diverzitu.
Základní kritéria pro zařazení do lidské linie:
➢ přizpůsobení skeletu k bipedii
➢ stavba lebky a poloha velkého týlního otvoru (foramen magnum)
➢částečné zmenšení špičáků
➢zkrácení a zvýšení korunky stoliček
➢typická lidská stavba třenových zubů
Důkazy o prvních, archaických homininech pocházejí z východní a střední Afriky z období před 7-
4,4 mil.let.
Sahelanthropuis tchadensis
7 miliónů let
Orrorin turgenensis
➢ nalezen v Lukeino Foramation v Tugen Hillu v Keni,
➢ datován na 6 miliónů let,
➢ nalezené zuby jsou relativně malé a mají silnou sklovinu,
➢ stehenní kost podle posledního výzkumu pomocí CT scanningu a následné počítačové
rekonstrukce lze říct, že Orrorin chodil vzpřímeně,
➢ mnozí badatelé ho nepovažují za nejstaršího hominina, ale za hominida (spíše předek
lidoopů).
Ardipithecus ramidus 4,4 mil let
Australopithecus anamensis a Australopithecus afarensis Dítě z Dikiki
Robustní australopitéci
Nejstarší zástupci rodu Homo
UR 501 Uraha, Malawi - 2,4 milionu let
A.L. 666-1 Hadar, Etiopie - 2,33 milionu let
Homo habilis a Homo rudolfensis Homo gautengensis
(2 mil-600 000 tis. Let)
Homo ergaster
Homo erectus – pouze Asie
Homo georgicus (ergaster) -1,9 miliónů let
Homo antecessor-Grand Dolina (Španělsko)
Homo heidelbergensis - 900 000-200 000 let