Kineziologie VIII. Mgr. Veronika Málková Kineziologie VIII. Kineziologie bederního a hrudního segmentu. Kineziologie VIII. ´Bederní páteř •Tělo mé ledvinovitý tvar. •Processus costarii – zakrnělá bederní žebra. •Processus mammillares et accessorii. •Kloubní plošky orientovány sagitálně (facies articulares superiores mediálně, inferiores laterálně). •Výše obratlových plotének velká vzhledem k výši obratlových těl = velký pohybový rozsah. •Lumbální punkce mezi těly L3-L4. ´ Kineziologie VIII. ´Bederní páteř ´CAVE: nejvyšší discus je v segmentu L5 – S1, ale je tam silné vazivové spojení, proto tam není nejvyšší pohybový rozsah, ten je v segmentu L4 – L5!!! • Obsah obrázku muž Popis byl vytvořen automaticky https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/zaklady_anatomie/zakl_anatomie_I/pages/kostra_osova.html Kineziologie VIII. ´Bederní páteř: ´Pohyby: •Flexe: rozsah 60° (Kapandji) •Tělo horního obratle klouže dopředu a dolů → zmenšení tloušťky obratlového disku vpředu a zvětšení vzadu. •Dále dochází k oddálení processi spinosi a napínání lig. flava, ligg. interspinalia a lig. longitudinale posterius (dané struktury limitují flexi). •Extenze: rozsah 25 – 30° (Dylevský) •Zmenšování vzdálenosti mezi obratlovými těly v zadní části obratlového těla. •Meziobratlový disk vytlačován směrem dopředu a napíná tak přední okraj anulus fibrosus a ligamentum longitudinale anterius. ´ Kineziologie VIII. ´Bederní páteř ´Pohyby: •Lateroflexe: rozsah 25° – 30° Dylevský •Nucleus pulposus vytláčeno kontralaterálně. •Protažení kontralaterálního lig. intertrasversalia a relaxaci ipsilaterálního ligamenta. •Rotace: 5 – 10° •FL + R nejčastěji vyvolávají natržení anulus fibrosus a vychlípení části ncl. pulposus dorzálně. •Rotace díky anulus fibrosus a orientaci kloubních plošek minimální (osa je za tělem obratle a tak je tělo nuceno opsat vetší dráhu než kloubní výběžky, ale to mu nedovolí vlákna anulus fibrosus). •Rotace obratlů při úklonech výsledkem nestejné výchylky zadní a přední části těla obratle nikoliv pohybu v meziobratlových kloubech (trn obratle se vychyluje na stranu úklonu). Kineziologie VIII. ´Hrudní páteř •Tělo na příčném průřezu má kruhovitý až trojúhelníkovitý tvar. •Na laterální straně těla jsou při horním a dolním okraji foveae costales pro spojení s caput costae. •Na processus transversi další styčné plošky pro žebra (facies costales transversales). •Kloubní plochy jsou uloženy ve frontální rovině (facies articulares superiores obráceny dorsálně a inferiores ventrálně) – výjimka C-Th přechod. •Processus spinosi směřují dorsokaudálně a střechovitě se překrývají (palpuji spinu a tělo je vždycky o segment výše). •Výše meziobratlových plotének nízká vzhledem k výši obratlových těl + žebra a mohutné svaly = menší rozsah pohybu. ´ Kineziologie VIII. ´Hrudní páteř ´ Obsah obrázku vsedě Popis byl vytvořen automaticky https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/zaklady_anatomie/zakl_anatomie_I/pages/kostra_osova.html Kineziologie VIII. ´Hrudní páteř ´Pohyb (Dylevský): •Flexe/extenze: omezena žebry a sklonem trnových výběžků; dolní hrudní obratle nejsou fixovány k hrudní kosti a tvoří pohybovou jednotku s Lp obratli → v dolní Thp lze dosáhnout značné retroflexe. •Lateroflexe: minimální kvůli žebrům, provázen rotací obratlů •Rotace: 25° – 30°, Th1 – Th3 funkčně k Cp obratlům → rotace 45° – 50° • ´ ´ Kineziologie VIII. •Fryettovy zákony 1.Pro Thp a Lp: pokud je páteř v neutrálním postavení, lateroflexe na jednu stranu způsobí rotaci obratlů na stranu opačnou. 2.Pro Thp a Lp: pokud je páteř ve flexi nebo extenzi, dochází při lateroflexi k rotaci obratlů na stejnou stranu. 3.Pokud převládne pohyb v jedné rovině, dochází k modifikaci pohybu ve zbylých dvou rovinách. ´ ´ Kineziologie VIII. ´Hluboké svaly zádové (dlouhé svaly): •Systém spinotransverzální (viz Cp) •Systém sakrospinální: souhrnně m. erector spinae v kaudální části jednotný, kraniálně se dělí na 2 části: mediální m. longissimus (thoracis et cervicis a capitis) a laterální m. iliocostalis (pars lumbalis, pars thoracis, pars cervicis) •Odstupuje od proc. spinosi Lp, os sacrum a od hřebene kosti kyčelní. •Začátek kryt pomocí fascia thoracolumbalis. •Postupně se upínají na páteři a na žebrech (až k proc. mastoideus). •Funkce: při oboustranné kontrakci zaklonění páteře, při jednostranné kontrakci uklání a otáčí páteř na svou stranu. • • Kineziologie VIII. ´Hluboké svaly zádové (dlouhé svaly): •Systém spinospinální: •M. spinalis thoracis: mediálně od sakrospinálního systému, od procc. spinosi kraniálních obratlů Lp a kaudálních obratů Thp k procc. spinosi kraniálních hrudních obratlů. •V Cp velmi variabilní a často chybí. •Funkce: při jednostranné kontrakci uklání páteř na svou stranu, při oboustranné kontrakci zaklání páteř. •Systém transverzospinální (viz Cp) • • Kineziologie VIII. ´Hluboké svaly zádové (krátké svaly): •mm. interspinales •mm. intertransversarii ´Povrchové svaly zádové: •1. vrstva: spinohumerální svaly (m. trapezius, m. latissimus dorsi) •2. vrstva: spinoskapulární svaly (mm. rhomboideii, m. levator scapulae) •3. vrstva: spinokostální svaly (m. serratus posterior superior et inferior) ´ ´ Kineziologie VIII. ´Povrchové svaly zádové: •Spinohumerální svaly: •M. trapezius: viz Cp + stabilizační funkce: stabilizace lopatky při pohybech paže a stabilizace Cp a Thp. •M. latissimus dorsi: •Prostřednictvím fascia thoracolumbalis od proc. spinosi kaudální Thp, celé Lp, zadní části os sacrum a crista iliaca na crista tuberculi minoris humeri. •Funkce: addukce paže, extenze paže, účast na extenzi trupu. ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Povrchové svaly zádové: •Spinoskapulární svaly: •M. levator scapulae: viz. Cp •M. rhomboideus minor: od procc. spinosi C6-C7 na margo medialis scapulae proti spina scapulae •M. rhomboideus major: proc. spinosi Th1-Th4 na margo medialis scapulae proti fossa infraspinata •Funkce: •DYNAMICKÁ: •Punctum fixum na páteři •addukce lopatky + elevace při retroverzi, •spodní vlákna m. rhomboideus major rotují spodní část lopatky mediálně a tím otáčí glenohumerální jamku kaudálně, •asistují při addukci a extenzi paže stabilizací lopatky v retrakci, •při chůzi se aktivují během pohybu HKK vpřed a vzad (pravděpodobně stabilizují lopatku). • ´ ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Povrchové svaly zádové: •Spinoskapulární svaly: •Mm. rhomboidei: •Funkce: •Punctum fixum na lopatce •při jednostranné akci rotují páteř kontralaterálně, •oboustranně extendují horní Th páteř. ·Rozdíl mezi funkcí obou rhomboideů je minimální, pouze díky různým úponům na lopatku může být rotační efekt m. rhomboideus major větší. ·STATICKÁ ·PROPRIOCEPTIVNÍ • ´ ´ ´ • ´ https://www.kenhub.com/en/library/anatomy/rhomboid-muscles Kineziologie VIII. ´Povrchové svaly zádové: •Spinokostální svaly: •M. serratus posterios superior: od proc. spinosi C6 – Th4 na 2. – 5. žebro •Funkce: •Zvedá žebra – pomocný inspirační sval •Stabilizuje C-Th přechod při pohybu kontralaterální HK •M. serratus posterior inferior: od proc. spinosi Th11 – L2 na poslední 4 žebra •Funkce: •PF páteř – pomocný výdechový – táhne žebra dolů •PF žebra – jednostranně – rotace na opačnou stranu, oboustranně – extenze páteře •Stabilizuje Lp a tím tvoří PF pro bránici – pomocný nádechový sval ´ ´ ´ ´ ´ • ´ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky https://www.kenhub.com/en/library/anatomy/serratus-posterior-muscles Kineziologie VIII. ´Zádová fascie: •Fascia thoracolumbalis: •Obaluje svaly lumbálního úseku, •Dělí se na dvě vrstvy (lamina superficialis et profunda), příp. dělení na 3 vrstvy: •1. Přední vrstva: tenká, odvíjí se od m. quadratus lumborum a upíná se na přední plošky lumbálních transverzálních výběžků. Představuje laterální prodloužení ligg. intertransversaria. •2. Střední vrstva: leží za m. quadratus lumborum. Mediálně se upíná na přímé lumbální výběžky a představuje přímé pokračování ligg. intertransversaria. •3. Zadní vrstva: kryje zádové svaly. Vychází od trnů hrudních a lumbálních obratlů a rozepíná se od lumbosakrální oblasti až do oblasti hrudní k m. splenius (do výše Th5). V lumbální oblasti se rozepíná od erektorů trupu od 12. žebra po crista iliaca a v sakrální oblasti pak od střední čáry až po spina iliaca posterior superior cristae iliacae. https://anatomie.lf2.cuni.cz/files/page/files/2016/svaly_trupu.pdf Kineziologie VIII. ´Zádová fascie: •Fascia thoracolumbalis: •Funkčně: aktivní a pasivní část. •Aktivní: napojena na svalstvo, zvláště závislá na kontrakci m. transversus abdominis (vyvolává longitudinální napětí přenášené šikmými vlákny na vrcholky processi spinosi L1-L4). •Pasivní část: rozpíná se mezi os ilium a trny L4-L5 → přispívá ke stabilizaci lumbopánevní oblasti. Touto cestou je akce extenzorů kyčle upínajících se na os ilium přenesena na vrcholky processi spinosi. Kineziologie VIII. ´Zádová fascie: •Fascia thoracolumbalis: •Stabilizační funkce Lp a SI •Při lateroflexi trupu zajištěna stabilizace bederních obratlů až ze 40 % napětím thorakolumbální fascie. •Synergismus se zádovým svalstvem dán jejími úpony a průběhem vláken (podílí se na stabilizaci páteře při zvedání břemen), významný spoluhráč svalstvu na dorzální ploše trupu při předklonu a zpětném napřímení. •Tvoří retinaculum, do kterého jsou zádové svaly zabaleny → její kontrakce může vést ke kompresi zádového svalstva a k ovlivnění cirkulace v daných svalech → degenerace svalových vláken. •Opačný proces (hypertonus a ,,ztluštění” vzpřimovačů trupu) vede ke kompresi v silném a málo poddajném fasciálním vaku. ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Zádová fascie: •Fascia thoracolumbalis: •Povrchový list tvoří aponeurotický začátek m. latissimus dorsi → změny m. latissimus dorsi následkem přetížení při repetitivních pohybech horní končetinou mohou vyvolat poruchy v jiné oblasti než je daný sval. •M. latissimus dorsi: přímo nebo nepřímo způsobuje symptomatologii ramenního kloubu přes lopatku a střední hrudní páteř, thorakolumbální přechod až po segmenty lumbální a dále do oblasti pánve, zvláště v oblasti crista iliaca. Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Antagonisté zádových svalů •Přední svalová skupina: •M. rectus abdominis (MRA): od chrupavek 5. – 7. žebra a proc. xyphoideus na horní okraj kosti stydké •Do jeho průběhu vloženy 3 – 4 příčné šlašité pruhy (zpevnění). •Linea alba. ´ • ´ https://www.kenhub.com/en/library/anatomy/rectus-abdominis-muscle Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Boční svalová skupina: •M. obliquus externus abdominis (MOEA): od 5. – 12. žebra (úpony na prvních 5-ti žebrech komunikují se začátky m. serratus anterior, úpony na posledních 3 žebrech komunikují s úpony m. latissimus dorsi, na lat. ploše přechází v povrchový list Th/L facie); úpon na linea alba, crista iliaca a na okraj stydké kosti (vlákna z 9. žebra se upínají na os pubis a vysílají aponeurózu k začátkům stejnostranných i kontralaterálních adduktorů stehna). •Dolní okraj aponeurózy MOEA – mírně zesílený = lig inguinale, probíha od SIAS k hrbolku na stydké kosti. •Lig. inguinale + ventrální okraje pánve ohraničují lacuna vasorum a musculorum (cévy, nervy a m. liopsoas) ´ • • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Boční svalová skupina: •M. obliquus internus abdominis (MOIA): opačný průběh snopců než MOEA; od fascia thoracolumbalis, crista iliaca a lig. inguinale na poslední 4 žebra a do linea alba ´Oba svaly tvoří jakousi šněrovačku v břišní stěně (při kontrakci stahuje v pase stěnu do tvaru písmene X). Aponeurotická vlákna MOEA jedné strany totiž přecházejí mezi vlákna MOIA druhé strany a naopak. MOEA – úklon na svou stranu, rotace na stranu opačnou, MOIA úklon i rotace na svou stranu. ´Př. rotace doprava – funguje levý MOEA a synergisticky pravý MOIA. •M. transversus abdominis (MTA): od 7. – 12. žebra, od fascia thoracolumbalis, crista iliaca a zevní části lig. inguinale do zadního listu pochvy přímého svalu břišního. ´ ´ • ´ ´ • ´ https://medicina.ronnie.cz/c-1435-svaly-bricha.html Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Zadní svalová skupina: •Musculus quadratus lumborum (MQL): od 12. žebra a proc. costarii L1-4 na crista iliaca (napjat mezi crista iliaca 12. žebrem a Lp) •Funkce: •Dynamická: •P.F. na pánvi: •Unilaterální aktivace: Všechny tři části svalu společně provádějí laterální flexi bederní páteře ipsilaterálně. •Bilaterální aktivace: Extenze bederní páteře •P.F. na páteři: •Unilaterální aktivace: Elevace pánve ipsilaterálně. • ´ Kineziologie VIII. •Dynamická funkce: •Chůze: •Jeho aktivita se objevuje při střední a rychlejší chůzi. •Napomáhá stabilizovat pánev v horizontále (nutnost současné stabilizace trupu, zvláště hrudního koše). •Kompletní oboustranná paralýza Q.L. znemožňuje chůzi – chybí stabilizace pánve k páteři ve vertikále – pánev „padá“ dolů během švihové fáze. •Stabilizační funkce: •Zpevnění kaudálního úseku páteře nezbytné pro kontrolovanou fixaci bránice. MQL tak nastavuje prostřednictvím Lp stupeň relaxace bránice (nezbytný pro pomalou a přesně dávkovanou exspiraci při řeči a zpěvu). • • https://www.researchgate.net/figure/The-muscular-structure-of-the-anterolateral-abdominal-wall-RA-r ectus-abdominis-TA_fig4_320743896 Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Statická: •Klidný stoj je zajišťován fasciemi - fascia lata, Th/L a fascia abdominalis. Při aktivní změně polohy těžiště se aktivují všechny svaly, které s těmito fasciemi souvisejí. •Svalové smyčky, které udržují tělo ve vzpřímené poloze (dle Véleho, 2006): ´ ´ ´ ´ ´ ´ • ´ ´ • ´ Obsah obrázku snímek obrazovky Popis byl vytvořen automaticky Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Statická: •Břišní svaly se spolu s m. gluteus maximus, m. iliopsoas a hamstringy podílí na nastavení sklonu pánve (Véle). Při výpadku břišních svalů je typická plynule zvýrazněná Lp lordóza, při přetížení m. iliopsoas se zvyšuje anteverzní postavení pánve. MRA: při fixaci trupu zvedá pánev (retroflexe pánve a zmenšení lordózy Lp) – pozor na zkrácení vzdálenosti mezi symfýzou a sternem!!!; pracuje spolu s m. erector trunci na udržení vzpřímené polohy těla. •Udržuje orgány břišní dutiny proti vyklenutí. Při předklonu by nemělo dojít k vyklenutí břišní stěny – známka insuficience. •Posturální funkce: týká se všech břišních svalů, primární funkci zde má MTA (lokální HSSP). MTA je spolu s bránicí aktivován před jakýmkoli pohybem končetin, nutná je zde i kooperace s pánevním dnem. K aktivaci MTA dochází při myšlence na provádění pohybu - nastavení atitudy (výchozí postavení segmentů pro pohyb). MTA: iniciuje aktivitu všech břišních svalů jak při flexi, tak extenzi, přibližuje břišní stěnu k páteři (zvýšení tlaku v dutině břišní), podporuje fixaci páteře a dle Kapandjiho tím snižuje zátěž MP Lp. Ostatní břišní svaly patří do globálního stabilizačního systému. • ´ • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Statická: •Všechny břišní svaly se aktivují při chůzi a jejich aktivita je modulována krokovým cyklem. Větší aktivita při chůzi do kopce (vyšší nároky na stabilitu). •Břišní lis - bilat. akce všech břišních svalů. Pomalé zapojení - defekace, močení. Rychlé zapojení - zvracení, porod, kašel, kýchání. Na zvýšení nitrobřišního tlaku se současně podílí MQL, svaly pánevního dna a bránice. • • • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Dynamická: •Flexe: MRA, podílí se i MOIA a MOEA, které spojují dolní okraj Th koše a kosti pánevní (současně provádí rotace, která se při oboustranné kontrakci nemusí projevit navenek). •Rotace trupu: je uskutečňována svaly břicha (OI, OE, TA) a paravertebrálními svaly. Při rotaci za účasti abdominálních svalů je pohybováno jak Lp segmenty, tak dolními Thp segmenty. Rotace doleva: kontrakce pravého MOEA, pravé dolní části MTA, levého MOIA a levé střední a horní části MTA. •Úklon: MOIA, MOEA, MQL • ´ • • • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Dýchání: •Obecně břišní svaly výdechové (nejvíce se aktivují při rychlém usilovném výdechu), ale podílí se svou aktivitou i na nádechu. •Při aktivní kontrakci bránice se posouvá centrum tendineum dolů, zvětšuje se rozměr Th dutiny a vzniká podtlak - nasátí vzduchu. Při dobré fci břišních svalů a svalů PD je mírnou aktivitou udržován nitrobřišní tlak, bránice vyčerpá svůj pohyb distálně, centrum tendineum se opře o orgány břišní dutiny a Th se začíná rozvíjet. Při výdechu se bránice uvolňuje a břišní svaly se stahují. Klenba bránice se stahuje nahoru a současně dochází ke zmenšování latero-laterálního a anterio-posteriorního rozměru hrudníku. Stejně tak rostoucí nitrobřišní tlak na centum tendineum napomáhá navrácení bránice do původní polohy. V tomto případě se břišní svaly stávají přímým antagonistou bránice. • • • • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Břišní stěna: •Funkce: •Dýchání: •Při nedostatečné fci břišních svalů se nevytvoří punctum fixum pro bránici. Při nádechu pak dochází k vyklenování břišní stěny bez rozvinutí nádechu do hrudníku. Protože se hrudník nerozvíjí, je vzdálenost sternum – páteř podstatně omezena. Dolní žeberní oblouky jsou zavzaty do roviny břišní stěny a prominují ventrálně. Hrudník je ve výšce úponu bránice stažen a pozorujeme tzv. Harrisonovu rýhu. Můžeme také vidět diastázu v úrovni linea alba, která je způsobena opačným tahem břišních svalů. To vše vede ke snížení plicních objemů. • • • • ´ ´ • ´ Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: ´1. Torakohumerální svaly: •M. pectoralis major •M. pectoralis minor •M. serratus anterior •M. subclavius ´2. Vlastní autochtonní svaly hrudníku: •Mm. intercostales (interni, externi, intimi) •M. transversus thoracis •Musculi levatores costarum ´3. Bránice Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. pectoralis major: •Začátek: 4 části: •klavikulární – klavikula •sternální – sternum •kostální – chrupavky 2.-6. (7.) žebra •abdominální – povrchová aponeuróza m. obliqus abdom. ext. a m. rectus abdom. •Úpon: crista tuberculi majoris humeri (snopce horní části svalu se upínají nejpovrchněji a nejdistálněji, dolní nejhlouběji a nejproximálněji – vzniká tak dojem stočení o 180°). •Funkce: •Dynamická: •PF mediálně: •Všechna vlákna: ADD, horizont. ADD, VR paže. • • Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. pectoralis major: •Funkce: •Dynamická: •PF mediálně: •Klavikulární část: pomocná FLX (do 60° Kap.), horizont. ADD, pomocná ABD (nad horizontálou). •Sternální, kostální, abdominální: EXT paže z flexe, deprese paže a ramene, protrakce ramene. •PF laterálně: •Přitahuje a zdvíhá hrudník (šplh, dýchání). •Pomocný inspirační sval (je-li pletenec fixován). •Pomáhá nést váhu těla při chůzi o berlích. • • Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. pectoralis major: •Funkce: •Stabilizační: •V GH stabilizuje nejvíce v 90° ABD. ´ ´ ´ • Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. pectoralis minor: •Překrytý v druhé vrstvě m. pectoralis major. •Začátek: laterálně od chrupavky 3.-5. žebra •Úpon: processus coracoideus scapulae •Funkce: •Dynamická: •PF kraniálně: pomáhá při usilovném nádechu. •PF kaudálně: protrakce lopatky, retroverze lopatky, deprese pletence ramenního •Stabilizační • • • • ´ ´ • Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. serratus anterior •Začátek: 1.-9. žebro a upíná se na lopatku •Sval je rozdělen do tří skupin vláken: •z 1. žebra na horní úhel lopatky, vlákna jdou téměř paralelně s žebry •z 2. a 3. žebra na mediální hranu lopatky, vlákna jdou pod úhlem 45st •z 4. až 9. žebra dolní úhel lopatky, nejsilnější část, má tvar ¼ vějíře •Funkce: •Dynamická: •PF na žebrech: protrakce, anteverze lopatky •PF na lopatce: usilovná inspirace (zvedá žebra) •Stabilizační: drží lopatku u hrudníku •Dává informace o postavení žeber a lopatky • • ´ ´ • Kineziologie VIII. ´Svaly hrudníku: •M. subclavius: •Začátek: 1. žebro •Úpon: spodní plocha klíční kosti •Funkce: •Dynamická: •PF mediálně: asistuje protrakci ram. kloubu •PF laterálně: zvedá 1. žebro •Stabilizační: stabilizuje SC kloub tím, že tlačí sternální konec klavikuly proti manubrium sterni (vychyluje zevní konec klavikuly ventrokaudálně), napíná klavipektorální fascii ´ • • ´ ´ • Kineziologie VIII. ´Hrudní fascie: ·Fascia pectoralis: kryje přední a boční stěnu hrudní, začíná na sternu a klavikule, zaujímá do sebe PM a přechází: ·kaudálně v povrchovou fascii břišní ·latelárně přes MSA v povrchovou fascii zádovou ·přes úponovou část PM ve fascii axillaris a ve fascii kryjící m. deltoideus ·Fascia clavipectoralis: pod PM, začíná na clavicule, zaujímá m. subclavius, odtud sestupuje kaudálně a latelárně a zaujímá m. pec. min., pokračuje latelárně na proc. coracoideus a na m. coracobrachialis, mediálně na žeberní chrupavky a pokračuje kaudálně od PM až splyne s fascia pectoralis. ´ • ´ ´ • Kineziologie VIII. ´Hrudní fascie: •Fascia thoracica: povrchová fascie všech mezižebří, která současně přes povrchy žeber kryje celou vnější stěnu hrudní. •Fascia endothoracica: tenká, vystýlá hrudní dutinu zevnitř, kaudálně pokračuje na hrudní plochu bránice jako fascia diaphragmetica, kraniálně pokrývá vrchol pravé a levé pohrudnicové dutiny (cupula pleurae) – v těchto místech je zesílená a připojená na 1. žebro (tzv. Sibsonova fascie) • ´ • ´ ´ • Seznam literatury ´ČIHÁK, R. Anatomie 1. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3817-8. ´DYLEVSKÝ, Ivan. Kineziologie : základy strukturální kineziologie. Vyd. 1. Praha: Triton, 2009. 235 s. ISBN 9788073873240. ´DYLEVSKÝ, I. Speciální kineziologie. Praha: Grada Publishing, 2009, 184 s., ISBN 978-80-247-1648-0. ´GANONG, William. Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén, 2005, 890 s. ISBN 80-7262-311-7. ´JANDOVÁ, J. Klinický význam thorakolumbální fascie. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 1996, roč. 3, č. 1, s. 16-18 ´KOLÁŘ, P. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 713 s. ISBN 978-80-7262-657-1 ´ ´ ´ Seznam literatury ´LEWIT, K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. vyd. Praha: Sdělovací technika, spol. s. r. o. ve spolupráci s Českou lékařskou společností J. E. Purkyně, 2003, 411 s. ISBN 80-86645-04-5. ´RICHARDSON, C. et. al.. Therapeutic exercise for spinal segmental stabilization in low back pain- Scientific basis and clinical approach. 1. edition. United Kingdom: Churchill Livingstone, 1999. 191 p. ISBN 0 443 058024 ´RYCHLÍKOVÁ, E. Manuální medicína. Průvodce diagnostikou a léčbou vertebrogenních poruch. Praha: Maxdorf, 1997. 426 s. ISBN 80-85800-46-2 ´VÉLE, F. Kineziologie : přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. 2. rozš. a přeprac. vyd., v Tritonu 1. Praha: Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-7254-837-9. ´ ´ Děkuji za pozornost