Komplikace při weaningu
Selhání SBT
K posouzení úspěchu nebo neúspěchu SBT by se neměl používat jediný parametr, ale často se používá kombinace následujících:
- Dechová frekvence >38 dechů/min po dobu 5 minut nebo <6 dechů/min
- SpO2 <92%
- Dechový objem (TV) < 325 ml
- Srdeční frekvence: počet tepů > 140 nebo 25 % nad výchozí hodnotou nebo počet tepů< 60
- Nově vzniklé arytmie
- Krevní tlak: SBP 40 mm Hg nad výchozí hodnotou
- Zhoršující se neklid, úzkost nebo nepohodlí navzdory ujištění
- Index rychlého mělkého dýchání (RSBI) = RR/TV Nejkonzistentnější a nejsilnější prediktor
- RSBI > 105 min/l dobře předpověděl selhání, ale pokud se použije rigidně, může zpomalit proces odvykání
Selhání extubace
|
Objektivní kritéria |
|
SaO 2 < 90% nebo PaO 2 < 10,66kPa na FiO 2 > 0,40–0,50 |
|
Hyperkapnie: Zvýšení PaCO 2 > 6,00 kPa nebo snížení pH > 0,10 |
|
Dechová frekvence > 25 dechů/min po dobu 2 hodin |
|
Srdeční frekvence > 140 tepů za minutu nebo
zvýšení >o 20 % výchozí hodnoty |
|
Systolický krevní tlak < 90 mmHg nebo > 160
mmHg nebo změna > 20 % oproti výchozí hodnotě |
|
Subjektivní kritéria |
|
Přítomnost známek zvýšené dechové práce včetně
torakoabdominálního paradoxu nebo nadměrného používání pomocných dýchacích
svalů |
|
Jiné známky úzkosti, jako je pocení nebo neklid |
Komplikace po extubaci
Komplikace po extubaci lze rozdělit na časné (do několika hodin po extubaci) a pozdní (objevující se po několika dnech). Tyto komplikace mohou být způsobeny poškozením dýchacích cest, zánětlivými procesy nebo zhoršením základního stavu pacienta.
Časné komplikace při extubaci :
- Laryngospasmus – reflexní stažení hlasivkových vazů, které může vést k akutní respirační tísni.
- Obstrukce dýchacích cest – způsobená edémem hrtanu nebo kolapsem dýchacích cest.
- Stridor – vysokofrekvenční zvuk při dýchání, často signál obstrukce dýchacích cest v oblasti laryngu.
- Hypoxie a respirační selhání – pokud není pacient schopen dostatečně ventilovat nebo má oslabené dýchací svaly.
- Bronchospasmus – zvláště u pacientů s anamnézou astmatu nebo CHOPN.
- Aspirační pneumonie – riziko vdechnutí žaludečního obsahu při poruše polykání.
- Arytmie a hemodynamická nestabilita – zejména u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními.
- Neefektivní kašel a retence sekretů – vede k hypoventilaci a infekcím.
Pozdní komplikace po extubaci :
- Tracheální stenóza – zúžení průdušnice v důsledku fibrózy v místě působení manžety.
- Paréza hlasivek – způsobená tlakem na n. recurrens, může vést k trvalým hlasovým problémům a dýchacím obtížím.
- Tracheomalacie – oslabení stěny průdušnice, což vede ke kolapsu dýchacích cest při exspiraci.
- Chronická dysfonie – změna hlasu nebo chrapot v důsledku podráždění sliznice nebo poškození hlasivek.
- Dlouhodobá porucha polykání (dysfagie) – může vést k aspiraci a opakovaným pneumoniím.
- Tracheoesofageální píštěl – vzácná, ale závažná komplikace vzniklá erozí stěn trachey a jícnu.
- Infekční komplikace – pokračující bronchitida nebo pneumonie, zvláště u imunosuprimovaných pacientů.
Včasná identifikace a prevence těchto komplikací jsou klíčové pro úspěšnou extubaci a následnou péči o pacienta.