Nenásilná komunikace (NVC), kterou vyvinul Marshall Rosenberg, je komunikační přístup založený na empatii, jehož cílem je vzájemné porozumění a spolupráce. Základní principy NVC zahrnují:
Pozorování bez hodnocení: Naučit se popisovat situace objektivně, bez vkládání osobních soudů nebo interpretací, které by mohly vyvolat obranné reakce.
- Příklad: Místo říkání "Jsi neorganizovaný" říct "Všiml jsem si, že tvůj stůl je plný papírů a věcí".
Vyjádření pocitů: Otevřené sdílení vlastních pocitů vyplývajících z konkrétní situace, což podporuje autenticitu a zabraňuje nedorozuměním.
- Příklad: "Cítím se zklamaný, když odcházíš z domu bez toho, aby sis uklidil své věci, protože potřebuji, aby byl náš domov čistý a uspořádaný."
Vyjádření potřeb: Komunikace vlastních potřeb jasně a přímo, což je základ pro vyjednávání a nalezení společného řešení.
- Příklad: "Potřebuji více podpory ve správě domácnosti, abych se mohl(a) cítit klidněji a více si užívat času s rodinou."
Žádosti místo požadavků: Formulování žádostí, které umožňují druhé straně možnost volby, namísto používání požadavků nebo ultimát, což podporuje spolupráci.
- Příklad: "Byl bys ochoten začít uklízet svůj stůl každý večer, aby byl náš prostor příjemnější?"
Tento způsob komunikace pomáhá minimalizovat konflikty a zvyšuje možnost, že obě strany budou spolupracovat na dosažení vzájemně přijatelných řešení. NVC je účinná v osobních vztazích, v profesním prostředí i v mezinárodní diplomacii a může vést k hlubšímu porozumění a lepším mezičlověkým vztahům.