Faktory ovlivňující kritické myšlení mohou mít zásadní vliv na schopnost zdravotníků přijímat správná rozhodnutí, obzvláště v náročném prostředí, jakým je intenzivní péče. Faktory ovlivňující kritické myšlení mohou zahrnovat různé individuální i systémové aspekty, které mají vliv na to, jak efektivně jedinec analyzuje, vyhodnocuje a rozhoduje. Některé klíčové faktory jsou: 

Osobní faktory zdravotníků - věk, zkušenosti, specializace, kultura, hodnoty,  přesvědčení, osobnostní rysy, únava, stres, emoce...

Faktory prostřední -  vysoká pracovní zátěž, nákladnost léčby, organizační struktura a hierarchie, firemní kultura, vliv ze strany rodinných příslušníků pacienta, předávání informací, předávání služby, vedení dokumentace... 

Faktory pacienta  - věk, anamnéza, charakteristika onemocnění,  prognóza, funkční kapacita pacienta,  kvalita života, hodnoty, přání, preference,  komunikační bariéra, specifické chování pacienta...

Kognitivní zkreslení (cognitive bias) je systematická chyba v myšlení, která ovlivňuje způsob, jakým lidé vnímají a interpretují informace. Tyto zkreslení vedou k nesprávným úsudkům, chybným rozhodnutím nebo zkreslenému vnímání reality.

Časový tlak: Když je potřeba rychle rozhodovat, kritické myšlení může být omezeno a může vést ke zjednodušeným, neúplným rozhodnutím.

Emoce: Silné emoce, jako je stres, úzkost nebo únava, mohou ovlivnit  úsudek a vést ke zkratkovitým rozhodnutím.

Vzdělání a znalosti: Nedostatek relevantních znalostí nebo dovedností může omezit schopnost porozumět situaci a správně ji vyhodnotit.

Nedostatek zpětné vazby: Bez pravidelné zpětné vazby je těžší vyhodnocovat a zlepšovat vlastní rozhodovací procesy.

Tyto překážky mohou mít rozmanité příčiny, a to jak na úrovni jednotlivců, tak v rámci systému. Mezi hlavní bariéry kritického myšlení patří: 

 Kognitivní zkreslení (cognitive bias) je systematická chyba v myšlení, která ovlivňuje způsob, jakým lidé vnímají a interpretují informace. Tyto zkreslení vedou k nesprávným úsudkům, chybným rozhodnutím nebo zkreslenému vnímání reality. Vznikají v důsledku mentálních zkratek (heuristik), které lidé používají pro zjednodušení složitých informací a rozhodování. 

Časový tlak: Když je potřeba rychle rozhodovat, kritické myšlení může být omezeno a může vést ke zjednodušeným, neúplným rozhodnutím.

Emoce: Silné emoce, jako je stres, úzkost nebo únava, mohou zatemnit úsudek a vést ke zkratkovitým rozhodnutím.

Vzdělání a znalosti: Nedostatek relevantních znalostí nebo dovedností může omezit schopnost porozumět situaci a správně ji vyhodnotit.

Nedostatek zpětné vazby: Bez pravidelné zpětné vazby je těžší vyhodnocovat a zlepšovat vlastní rozhodovací procesy.

Kolektivní vliv a autorita: Skupinové myšlení nebo tlak od autorit může potlačit individuální analýzu a vést k tomu, že se člověk přikloní k dominantnímu názoru, aniž by ho kriticky přezkoumal.

Nedostatek zpětné vazby: Bez pravidelné zpětné vazby je těžší vyhodnocovat a zlepšovat vlastní rozhodovací procesy.

Osobní zkušenosti a předsudky: Minulé zkušenosti, názory a hodnoty mohou omezovat otevřenost novým myšlenkám a způsobům řešení problémů.