Zkreslení dostupnosti (availability bias) je jedním z kognitivních zkreslení, které může výrazně ovlivnit rozhodování ve zdravotnictví. Jedná se o tendenci upřednostňovat informace, které jsou snadno dostupné v paměti nebo nedávno zažité, a tyto informace přehnaně zvažovat při rozhodování. V klinické praxi to může mít několik důsledků:

1. Vliv nedávných zkušeností na diagnózu:

Zdravotníci mohou při stanovování diagnózy upřednostňovat nemoci, které nedávno léčili nebo které jsou v jejich regionu běžné. Například lékař, který nedávno léčil několik případů zápalu plic, může při prvotním posouzení pacienta s podobnými příznaky automaticky předpokládat stejnou diagnózu, i když by ve skutečnosti mohl být problém způsoben něčím jiným (např. srdečním selháním).

2. Podhodnocení vzácných onemocnění:

Onemocnění, která jsou méně běžná nebo méně frekventovaná v klinické praxi, mohou být přehlížena nebo podhodnocena, protože nejsou „dostupná“ v paměti zdravotníka. To může vést k opoždění diagnózy nebo chybám v léčbě. Například vzácné genetické poruchy mohou být snadno přehlédnuty ve prospěch častějších diagnóz, které jsou zdravotníkům známější.

3. Vliv medializovaných případů:

Významný vliv na dostupnost informací mohou mít i medializované případy nebo epidemie. Pokud je v médiích zdůrazněna určitá nemoc, může to vést k tomu, že zdravotníci budou častěji diagnostikovat tuto nemoc, i když pravděpodobnost jejího výskytu je ve skutečnosti nízká. Například během pandemie COVID-19 mohli být pacienti s jinými respiračními onemocněními mylně diagnostikováni s koronavirem, protože to byla nemoc „v popředí mysli“.

4. Ovlivnění rozhodování o léčbě:

Dostupnost informací o určitých léčebných postupech nebo lécích může ovlivnit rozhodování o jejich použití. Například lékař, který nedávno zaznamenal úspěch s konkrétní léčbou, může tuto léčbu preferovat i u pacientů, kteří by mohli lépe reagovat na jiné metody.

5. Dopad na týmová rozhodnutí:

V rámci týmové spolupráce na oddělení intenzivní péče může dostupnost určitých informací u jednoho člena týmu ovlivnit rozhodnutí celého týmu. Pokud například vedoucí lékař nedávno řešil komplikovaný případ, může být tento případ přeceňován i v následné diagnostice dalších pacientů.

Prevence zkreslení dostupnosti ve zdravotnictví:

• Systematický přístup k diagnostice a léčbě, například použití diagnostických checklistů a protokolů, které pomáhají lékařům ověřovat všechna možná onemocnění.
• Konzultace s kolegy: Diskuse v týmu může pomoci vyvážit zkreslení jednotlivce, protože jiní členové týmu mohou mít odlišné zkušenosti a pohledy.
• Vzdělávání: Neustálé vzdělávání zdravotníků o nových trendech, vzácných onemocněních a kritickém myšlení může snížit vliv zkreslení dostupnosti.

Zkreslení dostupnosti tedy může vést ke zjednodušení rozhodovacích procesů, což může být nebezpečné, zejména v komplexním prostředí zdravotní péče.