Poruchy kalémie a další indikace eliminačních metod
Výukové cíle
Student zná příznaky život ohrožující hypo-/hyperkalémie Student zná vztah mezi poruchou acidobazické rovnováhy a hodnotou hypo-/hyperkalemie Student zná typické změny na EKG u hypo-/hyperkalemie
Student zná indikace k provedení akutní eliminace v intenzivní péči (hypervolémie, acidémie, hyperkalémie, urémie, ev. toxin)
Níže naleznete souhrnné informace k obsahu kapitoly. Detailně je problematika popsána v knize Intenzivní medicína v praxi viz konec souhrného textu.
Hyperkalémie
Hyperkalémie sérová hladina K+ > 5,5 mmol/l. Závažná hyperkalémie při K+ > 6,5 mmol/l s EKG změnami.
1. řádek sinusový rytmus v dalších změny při progresi hyperkalémie: (K+ 6-7 mmol/l: vysoké hrotnaté T, zkrácení QT) (K+ 7-8 mmol/l: rozšíření QRS, vymizení vln P) (K+ > 8mmol/l: bizardní široké QRS) s rostoucí hladinou K+ roste riziko fibrilace komor a asystolie
Léčba hyperkalémie dle doporučení 2021 Evropské resuscitační rady
U pacientů se zástavou oběhu s hyperkalémií
je, kromě výše zmíněné medikace, indikováno podání 50 ml 8,4% bikarbonátu sodného i.v.
U kritického pacienta s hypokalémií je vhodná intravenózní substituce,
perorální podání je pomalé a absorpce nepředvídatelná.
Při podání periferní kanylou může být maximální rychlostpodání kalia 10 mmol/h přimaximální koncentraci 40 mmol/l. Odpovídá 35ml 7,45% KCl přidaného do 1000ml většiny balancovaných roztoků (kde je obvyklá koncentrace draslíku 4-5mmol/l) s maximální rychlostí infuze 250 ml/hod.
Vyšší koncentrace a rychlosti podání KCl mohou být aplikovány pouze centrálním venózním katetrem (CVK) a pacient musí být napojen na kontinuálníEKG monitoring. V praxi se používá koncentrovaných roztoků KCl 7,45% (1mmol/l) do maximální rychlosti až 20mmol/hod s častými kontrolami iontogramu.
Při substituci je vhodná kontrola iontogramu především hladin Mg a jeho případnou substitucí.
Vždy je třeba zvážit souvislost s pH krve a hladinou kalémie. Pozor na "normální hladiny" kalémie u pacientů v těžké acidóze (např. při diabetické ketoacidóze) vyžadující často významnou substituci.
Indikace eliminačních metod - RRT (Renal Replacement Therapy)
Samotná problematika eliminačních metod je komplexní a specializovaná. Považujeme ji za doménu intezivní péče nebo nefrologických pracovišť a nad rámec této kapitoly a požadovaných znalostí studentů předmětu Intenzivní medicína. Nicméně indikace ke zvážení zahajení eliminačních metod je nezbytnou znalostí každého lékaře, umožnující právě konzultaci s intenzivistou či nefrologem.
Indikace RRT by vždy měla být zvážena individuálně, s ohledem na trend vývoje stavu pacienta, reakcí na další terapeutické kroky a šíři terapie.
Hyperkalémie (K+ >6,5mmol/l) nereagující na konzervativní terapii a další iontové dysbalance (hyperMg, hyperCa, poruchy natrémie) nejsou tolik obvyklé, vždy konzultovat s odborníkem
Refrakterní metabolická acidóza (MAc) při renálním poškození
Závažná hyperkalémie je často následkem metabolické acidózy (MAc), přesunem z intracelulárního prostoru. Těžká MAc (pH < 7,1) patří mezi indikace k zahájení RRT. Blíže je vztah pH a hladiny K+ komentován v kapitole Acidobazické rovnováhy.
Přetížení tekutinami bez adekvátní reakce na podání diuretik (při oligo-/anurii) (při přítomnosti dalších orgánových dysfunkcí je ke zvážení i časné indikace RRT před samotným přetížením)
Retence dusíkatých látek, uremický syndrom obvykle urea >30-40 mmol/l, některé zdroje uvádí mezi indikační kritéria i kreatinin >300 μmol/l (u kritických pacientů nemají samotné hodnoty v indikaci takový význam jako u chronických pacientů)
Intoxikace (lithiem, metforminem, toxickými alkoholy,...) jestli je toxin eliminovatelný metodami RRT, lze konzultovat s Toxikologickým informačním střediskem (viz kapitola Intoxikace)
Zahájení RTT vyžaduje speciální intravenózní vstup, který je třeba zajistit před spuštěním samostatné metody. Je vhodné kontaktovat konziliáře včas.
RRT je invazivní metoda s možnými závažnými systémovými komplikacemi. Před samotným zahájením RRT by mělo být určitě provedeno ultrazvukové vyšetření ledvin a močových cest k vyloučení postrenální příčiny ledvinného selhání.
Doporučená studijní literatura pro tuto kapitolu:
Intenzivní medicína v praxi
Jan Maláska, Jan Stašek, Milan Kratochvíl
Základní elektrolytové poruchy (Michal Pisár) - poruchy kalia, str. 261
Akutní renální poškození (Jan Stašek) - Náhrada funkce ledvin - Eliminační metody, str. 500