Psychopatologie Michaela Mayerová PSYCHICKÉ FUNKCE •obecné údaje •vědomí a jeho poruchy •vnímání a jeho poruchy •emotivita a její poruchy •myšlení a jeho poruchy •jednání a vůle a jejich poruchy •pudy a instinkty a jejich poruchy •intelekt a jeho poruchy •osobnost a její poruchy Obecné aspekty •pro správné fungování jedné psychické funkce nezbytná účast ostatních psychických dějů • • •nelze oddělovat příznaky psychické od tělesných, společné etiopatogenetické mechanismy somatických a duševních nemocí (člověk - biopsychosociální jednotka) • Vědomí: definice §vědomí - bdělý stav, v němž si člověk uvědomuje sám sebe, své okolí a své psychické pochody • §vědomé pochody jsou vázány na zpracování informací v rozlehlých partiích mozkové kůry, je nutná vzájemná interakce jednotlivých korových a subkorových oblastí (nejdůležitější struktura retikulární formace) Vědomí: funkce vědomí •bdělost (vigilita) - osciluje v průběhu dne (vrchol pár hodin po probuzení, pozdní odpoledne, útlum po obědě) •jasnost (lucidita) - schopnost uvědomění si sebe sama a své psychické stavy •rozsah (kapacita) - míra schopnosti vnímat události kolem sebe •idiognoze - schopnost přiřadit obsah vědomí vlastnímu já (objektivizovat co jsou vlastní psychické projevy) •sebeuvědomování - schopnost zaujímat postoj k vlastnímu chování, jednání a hodnocení vlastní osoby Vědomí: vědomé a nevědomé §kontinuum od plně vědomé psychické činnosti přes částečně až k plně neuvědomované §nevědomé psychické pochody mají vliv na naše prožívání a chování •mohou se projevit jako automatismy (řízení auta), ve snech nebo chybných výkonech (přeřeknutí) •za zvláštních okolností (hypnóza, volné asociace, psychoterapií) je možné je převést do vědomí • •Freud vypracoval teorii nevědomých psychických projevů a přisoudil jim rozhodující vliv na psychiku Vědomí: hodnocení stavu vědomí •Nejčastěji pomocí orientovanosti: • •orientace autopsychická - vlastní osobou • • •orientace alopsychická - místem, časem, situací • • •orientace somatopsychická - ve vlastním tělesném schématu Vědomí: fyziologické změny •Spánek • •Hypnóza •zvýšená sugestibilita; •raport - selektivní vztah k hypnotizérovi; •zkreslené vnímání a hodnocení skutečnosti • •Podmínky hypnózy: sugestibilita, hypnabilita •Použití hypnózy: v rámci širšího psychoterapeutického přístupu (neurotické a konverzní poruchy ) Vědomí: kvantitativní poruchy §somnolence - ospalý •sopor - dojem spícího, reaguje na silné podněty •kóma - bezvědomí •kolaps (synkopa, bezvědomí) - náhle vzniklá, krátkodobá kvantitativní porucha vědomí (příčina - nedokrvení mozku, únava, vyčerpání, psychogenní důvody) • •Hodnocení: •Glasgowská škála kvantitativních poruch vědomí hodnotí: üotevření očí üslovní kontakt ümotorická odpověď Vědomí: kvalitativní poruchy §neschopnost adekvátně vnímat a hodnotit okolí a svou roli v něm • • •Výskyt: ü v důsledku organické příčiny ü abstinenční syndrom ü psychogenní deliria DELIRIUM •Syndrom, nikoliv nemoc •Vědomí kvalitativně změněné (obluzené) a oscilující (kolísání s poruchy vědomí s lucidními intervaly) •Náhlý vznik (většinou večer), krátké (obvykle hodiny, dny, někdy týdny) •Desorientovanost časem, místem a situací •Zvýšená motorická aktivita nebo naopak psychomotorický útlum •Zhoršená koncentrace •Úzkost, strach, špatná nálada, zlost, euforie, apathie •Halucinace a iluze (nejčastěji optické, mikropsie, bílé předměty na tmavém pozadí) •Inkoherentní myšlení, perseverace, paranoidita, prchavé bludy •Vegetativní poruchy: tremor, tachykardie, pocení, zčervenání obličeje, dilatace zornic, zvýšený TK •Fatické poruchy: amnestická afazie (neschopnost pojmenovat předměty), dysgrafie •Typické zhoršování v noci (inverzní typ spánku) •Zvýšená sugestibilita •Následná amnézie (ostrůvkovitá) FORMY DELIRIA PODLE STUPNĚ MOTORICKÉHO NEKLIDU •Furibundní – s intenzivní psychomotorickým neklidem • •Blandní (hypoaktivní) – bez PM neklidu • •Musitující – halucinatorní představy vedou k drobným automatickým pohybům • (floccilegium - sbírání vloček na pokrývce aj.) • DELIRIUM TREMENS C:\Users\Míša\Desktop\del. tremens.jpg PŘÍČINY DELIRIA 1)INTRAKRANIÁLNÍ: -úraz hlavy -infekce CNS -tumory -vaskulární mozkové příhody -demence, neurodegenerativní nemoci 2)EXTRAKRANIÁLNÍ: - infekce (pneumonie, tyfus, uroinfekce, spála aj.) - karcinomatózy - metabolické a endokrinní choroby (uremie, dehydratace, hypoglykémie, poruchy štítné žlázy aj.) - anoxie (stavy po celkové anestezii, srdeční a dechová nedostatečnost, anemie) - nutriční (deficit thiaminu, hladovění aj.) - toxické (barbituráty, anticholinergika) - abstinenční (při závislosti na alkohol – po 2-5 dnech od odnětí alkoholu, benzodiazepiny, barbituráty, opiáty aj.) - ostatní (hypotermie, intenzivní bolest aj.) DELIRIA V NEMOCNICÍCH •5 – 8 % všech pooperačních stavů na chirurgii •10 % pacientů středního věku na internách •8 – 12 % všech pacientů v psychiatrických zařízeních •40 % všech pacientů na neurologických odděleních •35 – 80 % pacientů na geriatrických odděleních •20 % pacientů s frakturou krčku femuru •17 % všech psychiatrických konsilií ve všeobecných nemocnicích pro dg. deliria LÉČBA DELIRIA ! KAUZÁLNÍ ! Symptomatická – při psychomotorickém neklidu: v incizivní anipsychotika (haloperidol…) v atypická antipsychotika Benzodiazepiny, pokud nejsou kauzální léčbou při abstinenčních deliriích, stav zhoršují! Diferenciální diagnóza mezi demencí a deliriem n Příznaky Demence Delirium začátek obvykle plíživý náhlý vědomí často jasné zakalené orientace měnlivá zhoršená krátkodobá paměť zhoršená zhoršená vnímání méně zhoršené zhoršené cyklus spánek – bdění normální narušen průběh stabilní měnlivý reversibilita 80% irreverzibilní 20% reverzibilní většinou reverzibilní fyzikální vyšetření příznaky vyšší korové neurologické dysfunkce příznaky fokální neurologické a vegetativní dysfunkce Vědomí: kvalitativní poruchy •Obnubilace (mrákotný stav): •charakteristický náhlý počátek a náhlý konec (propadá se do něj z jasného vědomí) •pestrý klinický obraz • - neklid • - stuporozní stav • - automatická forma (chová se nenápadně, adekvátně situaci, strnulý výraz, bledost §plná amnézie §Trvání sekundy, minuty, výjimečně týdny • •Ganserův syndrom §zvláštní forma psychogenně vyvolané obnubilace - nemocný odpovídá absurdně nesprávně (nevědomá simulace) Vědomí: kvalitativní poruchy •Poruchy idiognoze: •vlastní zážitky připadají jako cizí (depersonalizace - připadá si odcizený, robotizovaný, jako by na sebe pohlížel z povzdálí) •zdá se cizí okolí (derealizace - okolí se jeví neskutečné, vzdálené) •uvědomuje si, že jde o vlastní prožitek • •Výskyt §u psychických poruch §deprivací §jako hypnagogní či vigilagogní fenomén Vnímání: definice §Základní psychická funkce, která umožňuje poznávat dění kolem a sebe sama •Aktuální odraz reality v našem vědomí • •na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch •vzruch veden drahami do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá podráždění – počitek •Současně působí více podnětů, tj. více počitků, které se spojují s minulou zkušeností a vzniká výsledný komplexní vjem • Vnímání: fyziologické změny •smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) •Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) •eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) •pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů •synestézie – spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení –slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Vnímání: fyziologické změny •smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) •Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) •eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) •pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů •synestézie – spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení –slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Vnímání: fyziologické změny •smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) •Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) •eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) •pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů •synestézie – spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení – slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Sheep_Cloud Starosta a starostová, Adršpašské skály Vnímání: fyziologické změny •smyslové klamy - dány fyziologickými vlastnostmi čidel, korigovány úsudkem (hůl ponořená do vody se zdá zlomená) •Purkyňovy paobrazy - následné barevné kontrasty (doznívání stimulace zrakového analyzátoru) •eidetismus - schopnost věrně reprodukovat viděnou nebo slyšenou skutečnost (děti, umělci) •pareidolie - fantazijní dotváření reálných neurčitých tvarů do smysluplných obrazů •synestézie – spojování a zaměňování vjemů z různých čidel (barevné slyšení – slyšení určitého tonu vyvolá pocit určité bary) Vnímání: poruchy vnímání •Iluze §zkreslený vjem vyvolaný skutečným podnětem •Dělení: •sluchové (venku štěká pes, ale já ho slyším mluvit lidskou řečí) •zrakové •čichové •chuťové •hmatové •Výskyt: •fyziologické stavy (silná únava, snížená pozornost, emoční napětí) •psychické poruchy Vnímání: poruchy vnímání - halucinace •Podle složitosti: –elementární - jednotlivé podněty jako tóny, záblesky, –komplexní - celé postavy, předměty, srozumitelné věty, –kombinované - halucinace „vnímané“ více smysly současně, např. mluvící postava. –asociované – po primární iluzi přijde další (slyší hlas o otráveném jídle a následně cítí pach) Výsledek obrázku pro hallucination Vnímání: poruchy vnímání - halucinace •Podle domnělé lokalizace smyslovým orgánem: –zrakové - nejsou typické pro schizofrenii, často jsou komplexní (lidé, zvířata, celé scény): •makropsie - objekty se zdají být větší, •mikropsie - objekty se zdají být menší, •flashbacky - u lidí, co v minulosti požili halucinogenní drogu, návrat zrakových halucinací . Ovšem jen na pár sekund, jako vzpomínka na stav prožitý pod vlivem drogy. Většinou je vyvolán nějakým podnětem připomínající onu zkušenost. –sluchové – jsou typické pro schizofrenii, nejčastěji ve formě hlasů více osob. Mohou náležet známým i neznámým lidem. •imperativní - hlas či hlasy nemocnému něco přikazují, •komentující – komentují pacientovo chování •teleologické - radící •(antagonistické - protichůdné, např. jeden hlas nemocného chválí, jiný ho kritizuje) –čichové a chuťové (čichové u epilep. aury, dráždění uncus gyri hippocampi nádorem) –tělové: •hmatové - pocity kontaktu na povrchu svého těla, např. svědění, štípnutí vosy, mohou mít také sexuální obsah, •pohybové - pocity neexistujícího pohybu, nemocný je přesvědčen, že létá, vznáší se, padá, atd., •verbálně motorické - nemocný je přesvědčený, že někdo mluví jeho ústy, •grafomotorické - nemocný je přesvědčený, že někdo jiný píše jeho rukou, •orgánové - vnímání vlastních útrob, často se zcela konkrétní představou o jejich změně vlastností či velikosti (zkamenění, odumření), •negativní - nemocný popírá určitou část svého těla, nebo ji umisťuje mimo tělo, tzn. že si ukládá játra pod polštář, atd. –Intrapsychické – typické pro schizofrenii – pocity manipulace s myšlenkami, odnímání a vkládání myšlenek, zveřejňování myšlenek, ozvučování –inadekvátní - nemocný má pocit, že vnímá okolní svět jinými orgány, než je běžné (vidí zuby, slyší kolenem apod.) Vnímání: poruchy vnímání - pseudohalucinace •Pacient je vnímá jako nepravé, nevěří jim, nechová se podle nich. • •Lhermitteovy pedunkulární pseudohalucinace – při lézi pedunculus cerebri, pohybující se barevná zvířata, liliputáni, nemocný to je vidí jako v divadle • •Pickovy pontinní vize – při postižení pontu, vidiny bortících se stěn, křivé linie předmětů, prostupující se předměty Pons - Wikipedia Vnímání: poruchy vnímání •Psychosenzorické poruchy: •– poruchy syntézy v oblasti jednotlivých analyzátorů: •poruchy vnímání vlastního těla (dysmorfofobie, fenomén zrcadla – v zrcadle vidí přetváření svého obličeje) •poruchy vnímání pohybových změn okolí (svět se zdá mrtvý, nebo naopak v pohybu) • •Gnostické poruchy: •poruchy poznávání, identifikace objektů (souvisí s poruchou korových analyzátorů) • - zraková agnosie, afázie, agrafie • - Babinského anozognoze levostranné obrny těla - při levostranné hemiplegii při postižení pravé hemisféry – nemocní si deficit neuvědomují a při postavení padají • - syndrom fantomového údu Emoce: definice •Emoce §vyjadřují subjektivní vztah člověka k jeho vlastním projevům a jevům a situací v okolí, mají hodnotící význam • •Afektivita §pohotovost k emočním reakcím • •Emotivita •celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince • •Charakteristiky emocí: •subjektivnost, polarita, aktuálnost, dynamičnost • •Tělesné projevy emocí: •mimika, hlas, vegetativní a hormonální změny Emoce: dělení •Dle polarity: kladné a záporné (libé a nelibé, stenické a astenické) • •Dle kvality: •Nižší –pocity, nižší city; tělesné (hlad, žízeň,únava), individuální (radost, smutek, strach) •Vyšší - sociální, etické, estetické (poruchy - nadměrný rozvoj vs. defekt) • •Dle intenzity a trvání: afekty a nálady • •Podle struktury a obsahu (fobie, paratymie) Emoce: poruchy afektu •Afekt – náhlá, rychle vznikající, krátkodobá prudká emoční reakce na různé zážitky, provázená vegetativními a mimickými projevy (zčervenání), nižší intenzita – ještě fyziologický, vyšší intenzita – patologický •Městnání afektu, přesun afektu, tendence k okamžitému vybití •Nezvládnutý afekt – uvědomuje si, co dělá, ale nezvládne své chování kvůli emoční tenzi §patický afekt –intenzivní afekt, na jeho vrcholu krátkodobý mrákotný stav (proto následná amnézie), ve kterém může dojít k závažnému jednání Emoce: poruchy afektu •Afektivní stupor – strne, zastaví se mimika, gesta, řeč, trvá pár sekund, dotyčný si to uvědomuje • •Afektivní raptus – po vystupňovaném afektu, vybije se úzkost, vztek, zlost, probíhá se silou a energií, excitovanost, možnost poškození sebe nebo okolí Emoce: poruchy nálady •Patické nálady - charakteristiky: •abnormní vzhledem k jedinci • - expanzivní (manická, euforická, extatická, rezonantní - zlobná, explozivní – výbušná; moria – veselá nálada s vulgárním žertováním, při lézi orbitální části front. laloku) • - depresivní (depresivní, bezradná, apatická, anhedonická –neschopnost prožívat radost, morozní –depresivně zlostná, mrzutá) •- Úzkostná – anxieta (nekonkrétní), fobie (konkrétní) • • •trvání (u depresivní nálady ≥2 týdny, u mánie ≥ 4 dny) • •Intenzita •Neodklonitelnost •Vliv na ostatní psychické funkce deprese2 Patická depresivní nálada – charakteristiky ütrvání ≥2 týdny üneodklonitelnost üranní pessima ünemá adekvátní příčinu Emoce: poruchy obsahu §fobie - nepřiměřený, přehnaný strach určitého konkrétního objektu nebo situace •strach omezen na tuto situaci nebo objekt (př. klaustrofobie - strach z uzavřených prostor, arachnofobie - strach z pavouků) • Emoce: poruchy struktury •paratymie-paradoxní emoce (veselá situace vyvolá pláč a naopak) •emoční ambivalence (současně kladné i záporné emoce) •emoční oploštělost (zúžená polarita i amplituda emocí) •emoční labilita (rychle se střídající emoce), opakem je emoční tenacita •emoční inkontinence (nestálost emocí, neschopnost je držet v jednom směru, organické poruchy mozku) •emoční nepřiléhavost (inkongruence) – nezaujatě líčí hrůzné prožitky •alexitymie - neschopnost rozumět a hodnotit vlastní emoce (často tělesné hodnocení) •idiosynkrazie - selektivní emoční přecitlivělost a odpor vůči různým vjemům a situacím (škrábání nehtů o zeď, křupání prsty) •katatymie - emoční zkreslení psychických funkcí Poruchy vyšších citů •Nadměrný rozvoj – pečovatelské, ochranitelské osobnosti, sebeobětování, altruismus • •Defekt: -sociální tupost – neschopnost citového kontaktu, spíše získaná (SCH, demence); -moral insanity – anetičnost – krajní egoismus, bezohlednost, bezcitnost, bez morálních zábran, spíše vrozená Myšlení: definice §nejvyšší forma poznávací činnosti §proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti (skutečnost poznáváme prostřednictvím vztahů a závislostí mezi konkrétními vnímatelnými jevy a na základě poznání závislostí a vztahů docházíme k poznání všeobecného charakteru) §nejsložitější, komplexní psychická funkce §substrátem hlavně asociační kůra mozková • §Základní pojmy v myšlení: •představy – názorné; pojmy - abstraktní § §Myšlení je spojeno s řečí. Myšlení: zákonitosti myšlení •Myšlenkový proces: •asociace - označují skutečnost, že představy se v naší mysli vytváří v řetězcích, vynoření jedné představy vyvolá další • •K vytváření soudů a závěrů dochází pomocí logických úkonů: •porovnání a rozlišování •analýza a syntéza •indukce a dedukce •abstrakce a konkretizace Myšlení: dělení •Dělení z vývojového aspektu §primitivní, symbolické, magické - tj. archaické, nevědecké nebo prelogické myšlení §logické myšlení, tj. vědecké, tvůrčí myšlení • •Další možnosti dělení §dle podnětů k myšlení (spontánní vs reaktivní) §dle převažujících skladebných prvků myšlení (konkrétní, uskutečňující se pomocí představ vs myšlení abstraktní, na základě pojmů) §dle determinující tendence (intuitivní myšlení) Myšlení: kvantitativní poruchy 1.Poruchy dynamiky myšlení: • •útlum myšlení – bradypsychismus, extrém je záraz – blok, v řeči mutismus, ale ten může mít více příčin • •zrychlené myšlení – tachypsychismus, extrém je myšlenkový trysk, v řeči logorhea nebo pseudoinkoherence • •Výskyt : afektivní poruchy • Myšlení: kvantitativní poruchy • •2. Poruchy struktury myšlení: •ulpívavé myšlení, v řeči perseverace nebo až verbigerace – opakování slov, hlásek •nevýpravné myšlení •zabíhavé myšlení – hlavní tok myšlenek je přerušován vedlejšími, nepodstatnými myšlenkami •Výskyt: organické poruchy CNS • •paralogické = dyslogické myšlení – narušení logické vazby, myšlenky na sebe navazují povrchně a náhodně •inkoherentní myšlení – rozvolnění logické vazby, nesouvislosti, v řeči až slovní salát •tangenciální – myšlenky na sebe navazují vzdáleně •symbolické, magické myšlení – individuální vnímání symboliky z okolí •paranoidní myšlení – neutrální skutečnosti si vztahuje na sebe •autistické myšlení – subjektivní prožitky, fantazie, nižší kontakt s objektivní realitou •plané mudrování – neplodné úvahy o bezvýznamných věcech •Výskyt: schizofrenní onemocnění Výsledek obrázku pro chaos Abstrakce myšlení se zkouší například výkladem přísloví, úsloví. Příklad: „Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Pacient s narušenou abstrakcí není schopen abstrahovat, čili vyložit přísloví v obecné rovině. Vyloží v rovině konkrétní, například takto: „To je jakože když vykopu jámu, spadnu do ní.“ Narušena může být i generalizace pojmů. Od 12 let věku by měl být pacient schopen generalizovat lehké i těžší pojmy. Příklady: Lehčí pojmy – co má společného jablko a banán – odpověď je ovoce, pacient s narušenou generalizací odpoví např. „slupku“. Vlak, autobus – dopravní prostředek, s narušenou generalizací: „kola“ Těší pojmy: Báseň, obraz; slunce,měsíc. Myšlení: kvalitativní poruchy •Poruchy struktury: •ovládavé myšlení •obsedantní (nutkavé, anankastické, vtíravé) myšlení – někdy se řadí i do obsahových poruch •Výskyt: obsedantně-kompulzivní poruchy • Myšlení: Bludy •Blud - mylný závěr myšlení, vzniklý správnými logickými pochody na základě mylné premisy, způsobený duševní chorobou • •Charakteristiky: •chorobný vznik •obsahová zvrácenost •nevývratnost •vliv na jednání •individuální a soukromý útvar Vývoj bludu •Bludná nálada, bludná vztahovačnost, bludné vnímání, bludný nápad, zformovaný blud, systemizace bludu, korekce bludu, dezaktualizace, vymizení (ne vždy jsou všechna tato stadia zřejmá) •Chronifikace •Disimulace •--------------------------- •Dělení podle vzniku: •Primární – vzniká poruchou vlastní interpretace dění •Sekundární – nasedá na náladu (blud je syntonní nebo kongruentní s náladou) • Bludy – typu bludů 1.) Makromanické (bývají i u mánií) •Megalomanické – přesvědčení o zvláštním významu vlastní osobnosti •Extrapotenční – přesvědčení o nadpřirozených schopnostech či nadání •Originární – přesvědčení o vznešeném původu •Inventorní – přesvědčení, že je vynálezcem významného objevu •Reformátorské – přesvědčení o tom, že provede významné změny ve společnosti •Mesiášské (religiózní) – přesvědčení, že je spasitelem •Erotomanické – přesvědčení o neodolatelnosti pro druhé pohlaví •Eternity – přesvědčení, že dotyčný je nesmrtelný, že nezemře 2.) Mikromanické (bývají i u depresí) •Insuficientní – přesvědčení o vlastní neschopnosti •Autoakuzační – sebeobviňování za různá neštěstí atp. •Obavné – přesvědčení, že se přihodí katastrofa •Ruinační – přesvědčení o totálním zchudnutí •Negační – popírá existenci (buď vlastní či někoho jiného – např. z rodiny atp.) •Enormity – přesvědčení, že svojí existencí či činností přivodí katastrofu •Eternity – přesvědčení, že musí žít navždy, aby trpěl za své hříchy •Hypochondrické – přesvědčení daného jedince, že trpí nějakou chorobou – většinou nevyléčitelnou •Dysmorfofobické – Přesvědčení, že část těla je znetvořená nebo zohyzděná 3.) Paranoidní •Paranoidní – připisuje věcem a situacím kolem sebe význam ve vztahu k vlastní osobě •Perzekuční – přesvědčení o pronásledování a ohrožení vlastní osoby •Kverulační – pod vlivem přesvědčení o perzekuci si stěžuje na policii, různé instituce, podává žaloby a odvolává se až k nejvyšším místům •Emulační (žárlivecké) – přesvědčení o nevěře partnera •Transformační – chorobný pocit změny osobnosti •Metamorfózy – pocit změny v jinou bytost – např. zvíře •Kosmické – obsahem jsou např. mimozemské civilizace (ovlivňování, pozorování ...) Další dělení: systemizované, nesystemizované. Indukovaný blud •Induktor (nemocná osoba v dominantních postavení ve vztahu) indukuje blud jiné osobě (indukovanému, submisivní postavení ve vztahu) •Většinou bludy persekuční nebo velikášské •Blud u indukovaného mizí po separaci od induktora Vůle a volní jednání: definice • §Vůle – schopnost rozhodnout se pro určitý cíl, uvědomění si tohoto cíle, aktivací prostředků k dosažení cíle • •projevuje se chováním, mimikou, gestikulací a postoji Globální poruchy vůle •hypobulie - snížení volní aktivity •abulie – ztráta volní aktivity •hyperbulie – patologická aktivita, iniciativa, spontaneita, ale malá vytrvalost •apatie – hypobulie + emoční oploštělost Poruchy složek volního procesu •Zkratkovité jednání (emočně zabarvený a silný cíl, k dosažení si vybere první eventualitu, i když je v rozporu s morálními normami a přináší komplikace) •Účelové jednání- cíl je sledován neuvědoměle, nejde o simulaci (organické nebo dissociativní poruchy, pseudodemence xxx depresivní pseudodemence) •Puerilismus – uniká do dětského věku, žvatlá, mazlí se, mluví o sobě ve 3. osobě, při zátěži, trvá několik dní •Demonstrativní jednání •Ambivalence, ambitendence - dva protichůdné impulzy současně, nedokáže si vybrat, nerozhodnost •Impulzivní jednání – zvýrazněno puzení k činnosti, jednání při neujasnění motivace pod vlivem puzení, provedení okamžitého nápadu, až impulzivní poruchy – kleptomanie, pyromanie, oniomanie (nakupování), trichotilomanie Patologicky zaměření jednání •Kompulze – nutkavé jednání, nedá se vůlí potlačit, počítání předmětu, přehnané uklízení, kontrolování, ceremoniály – mytí rukou apod.. • •Tiky – neúčelné opakování různých pohybů nebo fonačních projevů, vůlí potlačitelné, mizí při odvedení pozornosti nebo při spánku, zvýrazňují se v tenzi a k večeru, jednoduché i komplexní Poruchy psychomotoriky •Poruchy behaviorální realizace volního aktu •Kvantitativní: -psychomotorický útlum, hypokineze až akineze, stupor – nehybné setrvání v jedné pozici, mutismus, pohybový záraz -PM hyperaktivita, neklid až agitovanost •Kvalitativní: •- negativismus – pasivní (nevyhoví výzvě), aktivní (udělá opak), -nástavy, flexibilitas cerea (vosková ohebnost), -stereotypní pohyby a grimasy, -manýrování – přídatné pohyby – někdy až rituálnost, obřadnost, -echomatismy – automatické opakování, reflexní, bez pocitu spontánnosti – echolalie, echopraxie, echomimie - -(katatonní syndrom - zahrnuje více z nich) - • Pudy a instinkty: definice •Pud •fylogeneticky staré reakce, druhově stálé, zajištující nezbytné potřeby jedince • •Instinkt •zděděná schopnost jednat určitým způsobem pokud dojde k expozici podnětové situaci, na níž je instinkt nastaven •instinktivní chování zejména u hmyzu, ryb a ptáků •instinktivní činnost u člověka poznamenána individuální zkušeností a označuje se jako pud • - pud má cíl ( uspokojení), svázán s emocemi (při uspokojení pozitivní emoce, v opačném případě negativní Pudy: dělení (dle Vondráčka) •Pud zachování rodu •sexuální •rodičovský (pud péče o potomstvo) • •Pud zachování jedince §obživný §sebezáchovy §orientační §zvídavosti, zvědavosti • •Pud sociální (sdružovací) •Pud pro zpříjemnění existence (pud zdobivosti, vlastnický, sebeuplatnění) Pudy: poruchy •Pud sexuální – (poruchy) jeho složek: •identity (muž vs žena) •role (specifické chování pro muže vs po ženu, identita a role se utváří do 3. roku věku) •orientace (sexuální přitažlivost k opačnému nebo stejnému pohlaví, homosexualita) •aktivity (porucha kvantitativní, kvalitativní – poruchy parafilie) • •Poruchy pudu rodičovského: •záměrná neplodnost •zanedbávání péče o dítě •týrání dítěte •porucha citové vazby mezi rodičem a dítětem Pudy: poruchy •Poruchy pudu obživného •Sitofobie (odmítání potravy nebo některé její složky) •Pika (jedení předmětů, které nejsou určeny k jídlu) •poruchy příjmu potravy • •Poruchy pudu sociálního •nadměrné samotářství •nadměrná familiárnost • Pudy: poruchy Poruchy pudu sebezáchovy § sebepoškozování § sebevražda (demonstrativní, bilanční) Pudy: poruchy •Poruchy pudu pro zpříjemnění existence •jedinec odmítá vymoženosti civilizace • - askeze (zříká se světských vymožeností), diogenismus (odříkání, poustevnický život) §chorobná zdobivost • §poruchy pudu sebeuplatnění • - Herostratismus (Herostrates zapálil chrám bohyně Artemidy v Efezu, aby se o něm mluvilo) • - Alkibiadismus (Alkibiades z podobného důvodu usekl svému psovi ocas) Intelekt: definice •Intelekt: •rozumová schopnost člověka vztahující se především k řešení teoretických problémů •Inteligence: •obecná psychická schopnost adaptovat se na nové problémy a podmínky života • •Měření intelektových schopností §komplexní:Wechsler Adult Intelligence Scale – III (WAIS-III) Wechslerův test ( obsahuje 5 verbálních a 5 nonverbálních zkoušek) •Ravenův test – obsahuje 60 úkolů se vzrůstající obtížnosti, z daných obrazů je třeba vyvodit chybějící § Intelekt: dělení dle IQ •IQ u dětí: §mentální věk/kalendářní věk x 100 •IQ u dospělých: •obdržený výsledek /očekávaný výsledek dle statistického průměru x 100 •průměr 90 -110 •podprůměr 80-90 •nadprůměr 120-140 Intelekt: poruchy •Mentální retardace §nedostatečný rozvoj intelektu §s tímto souvisí úroveň narušení chování, stupeň soběstačnosti a nutnost péče •Demence §snížení až ztráta dříve dosažené úrovně intelektu •specifické screeningové škály na demenci: •Mini Mental State Examination - umožňuje orientační a rychlé zhodnocení kvality kognitivních schopností (administrace trvá 5-10 minut) •subtesty hodnotící orientaci, krátkodobou paměť, konstrukčně-praktické schopnosti, čtení, psaní, početní schopnosti a pozornost Mentální retardace: dělení •Lehká mentální retardace IQ 50-69 (9-12r) •postižení jsou vzdělatelní •Středně těžká mentální retardace IQ 35-49 (6-9 r) •postižení vychovatelní, ale nevzdělatelní •Těžká mentální retardace IQ 20-34 (3-6 r) •porucha vývoje, defekty smyslových orgánů, neurologické příznaky •Hluboká mentální retardace IQ< 20 (<3 r) •neschopni pečovat o základní potřeby, vyžadují stálý dohled Paměť: definice §schopnost ukládat, udržovat a vybavovat informace §s pamětí úzce souvisí učení §3 základní složky: vštípivost, úchovnost, výbavnost • •Hodnocení paměti (neuropsychologické testové •metody): §komplexní -Wechsler Memory Scale III §specifické - California Verbal Learning Test • ObrPamet1 podněty – bezprostřední pamět: část do krátkodobé paměti, část pak do dlouhodobé bezprostřední krátkodobá paměť dána vzrušivostí uzlů nervové sítě, dlouhodobá vyžaduje chemické nebo morfologické změny realizované procesem konsolidace Paměť: mechanismy ukládání paměťových stop Paměť: dělení dle časové dynamiky •Dělení dle časové dynamiky: •Krátkodobá (zhruba odpovídá pojmu „pracovní“ paměť), drží informace 30-40 sekund •vzájemné propojení tří funkčních okruhů, centrálního exekutivního (asociační kůra dorzolaterální frontální krajiny) a dvou okruhů „unimodálních“ – zahrnující asociační zrakové a sluchové oblasti. Krátkodobá paměť může proto být zachována i při rozsáhlejším postižení mediotemporální oblasti. •Dlouhodobá, vybavení informací více než 1-2 minuty poté, co jsme se informacemi přestali zabývat • Paměť: dělení dle obsahu •Deklarativní (explicitní): vztahuje se k vědomému vybavování informací -epizodická - osobní prožitky, místo, čas, (události – čas, prostor, cit) (mediální temporální oblast - hippokampus, kůra entorinálního, peririnálního a parahippokampálního gyru. ) •Při izolovaném postižení hippokampů se rozvine anterográdní amnézie, zatímco pro vznik antero- i retrográdní amnézie musí dojít k postižení také přilehlých mediálních temporálních oblastí, i v těchto případech však bývá zachována paměť na vzdálenější minulost. Vzpomínky na velmi dávné události – nejspíše v zadních temporo-parietálních oblastech. -sémantická – fakta, slova, symboly (Pythagorova věta, zeměpisné znalosti) – kůra temporální, parietální a částečně i okcipitální oblasti, herpetická encefalitida nebo degenerativní demence Where are memories stored in the brain SAD Paměť: dělení dle obsahu •Nedeklarativní (implicitní) – neuvědomělé zkušenosti (např. motorické souhyby), které ovlivňují chování (promítá se do něj dřívější zkušenost), není zapotřebí vědomého učení, procedurální (jízda na kole), není vázána na hippokampální okruhy (při řízení auta provádíme jednotlivé cílené pohyby automaticky, aniž bychom museli pokaždé cíleně přemýšlet, jak sešlápnout spojku a správně zařadit rychlost) • • •-Procedurální (motorické učení) – příklad: plavání, jízda na kole. Ve srovnání s deklarativní pamětí je zde typické pomalé učení, postupné zlepšování výkonu a značná odolnost vůči zapomínání. Subkortikální okruhy, zejména mozečku a bazálních ganglií, není proto porušena při mediotemporálních afekcích, ale může být ovlivněna dopaminergními látkami. •- Priming - zvýšení paměťové výkonnosti záhy poté, co jsme byli vystaveni obrazovým nebo verbálním podnětům se zřejmým situačním vztahem k danému úkolu. (příklad: vštěpování, řeknu 3 písmena slova a pacient doplní slovo, které bylo předtím vštěpováno) • Paměť: poruchy •Celkové poruchy • snížení (hypomnézie), zvýšení (hypermnézie), spíše však významněji narušeny jednotlivé komponenty ( vštípivost –ukládání retence -udržovaní, výbavnost) •Amnézie §přechodná ztráta paměti na události, které rušivému zásahu předcházely (trauma, po elektrokonvulzivní léčbě, epileptický záchvat ) •Anterográdní amnézie – porucha epizodické paměti na události, odehrávající se po proběhlém mozkovém postižení. •Retrográdní amnézie – ztráta epizodické paměti na dobu před danou událostí, často disproporčně více postihuje události nedávné ve srovnání se vzdálenější minulostí. (tzv. Ribotův gradient.) •Ostrůvkovitá amnézie – deliria, palimpsesty – alkoholová okénka •Dissociativní amnézie •Amnézie po ECT Kvalitativní poruchy paměti •Konfabulace – falešné paměťové stopy •Iluze paměti – déja vu –iluze viděného; ale i slyšeného, prožitého, poznaného Kognitivní příznaky –příklad narušení u schizofrenie •Paměť dlouhodobá: •- porucha deklarativní paměti → sémantická (fakta, Pythagorova věta) • → epizodická (události – čas, prostor, cit) -naopak procedurální bývá nenarušena (jízda na kole) •Paměť krátkodobá: porucha verbální pracovní paměti •Pozornost - komplexní narušení: -tenacita (vytrvalost po delší dobu), -koncentrace (koncentrace na jeden objekt nebo činnost s potlačením okolních rušivých jevů) -rozsah (kapacita zahrnout více jevů) -distribuce (sledování dvou a více jevů současně) -přepojování (přemísťování různými směry) •Exekutivní funkce (rozhodování, plánování) •Sociální kognice •Narušená abstrakce myšlení • Osobnost a její poruchy: definice •Osobnost sestává z temperamentu, charakteru a inteligence •temperament- biologická stránka osobnosti (způsob emočního projevu jedince v určité situaci) •charakter - sociální stránka (trvalá pohotovost projevovat se určitým způsobem ve společenském prostředí) • •Definice poruch osobnosti: §extrémně vystupňované povahové a charakterové rysy, které vedou k poruchám sociální adaptace §trvalá povahová odchylka od normy §jedinec má takové vlastnosti, kterými trpí jeho okolí a/nebo on sám Specifické poruchy osobnosti: definice dle (MKN 10) •Vnitřní prožívání a chování se odchylují od normy a očekávání v dané kultuře. Odchylka musí být zjevná alespoň ve 2 z následujících oblastí: •poznávání kognice •afektivitě, emotivitě •zvládání impulzivity a uspokojování potřeb •chování v oblasti osobních a sociálních situací •pocity osobní nepohody, negativní vliv na pracovní a společenské fungování • •Hodnocení osobnosti: •dotazníkové metody (MMPI, Cloninger) •projektivní testy Specifické poruchy osobnosti: dělení •paranoidní (vztahovačnost, nedůvěra) •schizoidní (uzavřenost, citový chlad) •disociální (protispolečenské chování) •emočně nestabilní (nestálost, impulzivita) •histriónská (sebesoustřednost, dramatizování) •anankastická (perfekcionismus,nejistota) •úzkostná (vyhýbavá) (nedostatek sebedůvěry) •závislá (potřeba péče druhých) •jiné •projevy nesplňující diagnostická kritéria - osobnostní rysy nebo osobnostní reakce (projevují se jen v zátěžových situacích) •Zdroje: •učebnice Höschl, Švestka - Psychiatrie •článek Paměť a její poruchy – MUDr. Rusina, http://www.solen.cz/pdfs/neu/2004/04/04.pdf