Michaela Polanská
                                                Lenka Zelinková
                                                 Výživa člověka
                               
                               
                       PORADENSKÝ SYSTÉM
            (Seminární práce -- moderní pedagogika)
                               
Poradenské služby jsou poskytovány dětem, rodičům dětí a
pedagogickým pracovníkům škol, předškolních a školských
zařízení v zájmu zdárného průběhu vzdělávacího procesu,
úspěšného osobnostního rozvoje žáka a k řešení obtíží ve školní
práci, výchově a vývoji žáků. Významnou roli má v prevenci a
vyhledávání sociálně negativních jevů. Poradenství slouží dětem
a mládeži ve věku 3 - 19 let ve spádové oblasti.
Současný systém poradenství tvoří:
a) instituce poskytující poradenské služby
  ˙   školy - v nich výchovní poradci, v poslední době i školní
     psychologové a školní speciální pedagogové,
˙   pedagogicko-psychologické poradny s působností zpravidla v
rámci okresu
  ˙   speciálně pedagogická centra
  ˙   střediska výchovné péče, která působí primárně v
     preventivně výchovné péči
b) instituce plnící funkci podpůrnou,
  ˙   Institut pedagogicko-psychologického poradenství
  ˙   vysoké školy (v oblasti vzdělávání poradenských
     pracovníků).
V poradenství se angažuje i Institut dětí a mládeže, který
zřizuje v součinnosti s ministerstvem školství informační
centra pro mládež. Ta poskytují vedle informací o volnočasových
aktivitách i informace o vzdělávání.
Významnou úlohu v profesním poradenství nabývají úřady práce a
při nich pracující Informační střediska pro volbu povolání;
jsou institucemi Ministerstva práce a sociálních věcí.
V poskytování pomoci při volbě studijního oboru se angažují i
regiony.
Postupně vznikající vysokoškolské poradenství se organizuje při
vysokých školách. Metodickou a konzultační pomoc zabezpečuje
Centrum pro studium vysokého školství.

Výchovné poradenství ve školách
V základních, speciálních a středních školách působí výchovní
poradci z řad učitelů. Jsou pro tuto úlohu připravováni před
převzetím své funkce a jsou pravidelně školeni během jejího
výkonu. V několika školách jsou již ustaveni školní
psychologové, popř. speciální pedagogové.
Výchovní poradci se zaměřují:
  ˙   v oblasti výchovy: na žáky s poruchami chování, na žáky v
     obtížných životních situacích a na prevenci kriminality a
     drogových závislostí,
˙   v oblasti vzdělávání na žáky s výukovými obtížemi, na žáky
talentované a na žáky zdravotně postižené,
˙   v oblasti volby vzdělávací cesty se uplatňují především v
klíčových bodech školní kariéry žáků:
˙   při rozhodování o vstupu žáka do tříd (škol) s rozšířeným
vyučováním vybraným předmětům,
  ˙   při rozhodování o vstupu na víceleté gymnázium po 5. či 7.
     třídě,
  ˙   při rozhodování o dalším vzdělávání po skončení povinné
     školní docházky, popř. po skončení střední školy.
Činnost výchovných poradců je financována z rozpočtu škol, a to
v rozsahu 1 - 3 vyučovací hodiny týdně učitele, který funkci
výchovného poradce vykonává. Rozsah je stanoven podle počtu
žáků, kteří danou školu navštěvují.

Výchovné poradenství ve specializovaných institucích
Pedagogicko-psychologické poradny jsou školská účelová zařízení
zřizovaná kraji, popř. jinými právnickými nebo fyzickými
osobami. Působnost státní poradny odpovídá působnosti
zřizovatele, lze však zřizovat i detašovaná pracoviště.
V současné době působí asi 90 pedagogicko-psychologických
poraden. Jejich metodologické a teoretické zázemí tvoří
Institut pedagogicko-psychologického poradenství a katedry
psychologie a speciální pedagogiky vysokých škol, spolupracují
s nimi školská zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy.
Vzniklo i několik poraden soukromých.
Hlavní úkoly poraden v jednotlivých vývojových obdobích:
  ˙   v předškolním věku - vyšetřování vývoje kognitivních
     dispozic, posuzování školní zralosti,
  ˙   v základním školství - práce se žáky s výchovnými a
     výukovými problémy, zpracovávání podkladů pro integraci
     zdravotně postižených žáků (diagnostikování specifických poruch
     učení a chování), práce s talentovanou mládeží, profesní a
     studijní orientace žáků (ve spolupráci s informačními a
     poradenskými středisky při úřadech práce),
  ˙   na úrovni středních škol - vzdělávací otázky, vývojové
     problémy, sociální adaptace.
Speciálně pedagogická centra poskytují služby dětem a mládeži
se smyslovým, tělesným a mentálním postižením, jejich rodičům a
učitelům. Jsou zřizována převážně při speciálních školách.
Zajišťují diagnostickou, reedukační, kompenzační,
psychoterapeutickou a speciálně pedagogickou péči především pro
děti, které nejsou umístěny ve speciální škole, ale které jsou
individuálně integrovány do běžných škol. Své služby poskytují
buď ambulantně v centru, nebo ve škole, do které dítě dochází,
nebo přímo v rodině. Zřízení speciálně pedagogických center
umožnilo individuálně integrovat děti a žáky se smyslovým nebo
tělesným postižením do běžných škol v místě bydliště a
napomohlo tomu, aby speciální vzdělávání nevzdalovalo děti od
rodin. Rodičům dětí s mentálním postižením, které nelze
individuálně integrovat do základních škol, pomáhají speciálně
pedagogická centra především v předškolním období, při přípravě
na školu a potom při hledání optimální profesní přípravy po
jejím absolvování. Spolupráce speciálně pedagogických center s
klienty je tudíž pravidelná a dlouhodobá.
Speciálně pedagogická centra jsou zaměřena podle druhu
postižení, a proto je jejich relativně vysoký počet (104)
vlastně nedostačující, zvláště proto, že jsou nerovnoměrně
rozložena. Doporučované personální obsazení představují dva
speciální pedagogové (pro předškolní a pro školní věk),
psycholog a sociální pracovník.
Střediska výchovné péče pro děti a mládež působí primárně v
preventivně výchovné péči, ale poskytují i poradenské služby
dětem a mladistvým a jejich rodičům.
Úřady práce zřídily při všech úřadech práce informační a
poradenská střediska pro volbu povolání, jejichž posláním je
prevence nezaměstnanosti. Poskytují služby zejména při přechodu
z povinného vzdělávání na střední školy. Poskytují bezplatné
informace o síti středních a vysokých škol, o učebních oborech,
o přijímacím řízení, o nárocích a charakteru profesí, o
možnostech uplatnění absolventů jednotlivých oborů v praxi.
Umožňují i individuální testování profesních zájmů.Tyto
činnosti řídí a financuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.


 Poradenství pro vysokoškolské studenty
Na vysokých školách fungují akademické poradny. Zákonný podklad
k jejich existenci dává teprve zákon o vysokých školách přijatý
v roce 1998, přesto již v roce 1998 jich působilo 41, koncem
roku 2002 je to asi 50 poraden, z nichž dvě jsou internetové.
Poskytují trojí druh služeb:
1. Studijní poradenství před vstupem a v prvních měsících po
vstupu na vysokou školu. Poradny pomáhají studentům zvolit si,
popř. změnit studijní obor podle osobního zájmu a schopností,
sestavit si studijní plán, rozvinout chybějící studijní
dovednosti (umění učit se) apod. Na žádost vedení školy nebo
fakulty participují v přijímacím řízení, zadávají a vyhodnocují
testy inteligence nebo různé testy speciálních schopností.
2. Psychologické a psychoterapeutické služby v průběhu celého
studia k řešení obtíží studijních (stresy z neúspěchu,
frustrace z interpersonálních konfliktů) i osobních
(vyplývajících z drogových a jiných závislostí, z rodinných
poměrů, z nedostatku komunikativních kompetencí apod.).
3. Profesní a kariérové poradenství. Poradny zprostředkovávají
studentům styk s budoucími zaměstnavateli, radí, jak hledat
práci, jak koncipovat a uskutečňovat vlastní profesní kariéru
apod. Na žádost vedení školy sledují uplatnění absolventů po
nástupu do zaměstnání.






























Použitá literatura:
htpp://www.eurydice.org