KOUŘENÍ A KVN

   

   Kardiovaskulární onemocnění, která jsou hlavní příčinou smrti ve vyspělých zemích, mají mnoho
   různých klinických forem; v současné době je všeobecně akceptováno, že kouření je rizikovým
   faktorem pro všechny typy KVN. Vztahy jsou nacházeny nejen v epidemiologických studiích
   různého typu, ale dnes už existuje mnoho informací o patofyziologických mechanismech, které
   souvislosti epidemiologů vysvětlují na biologické bazi.

   

   Základní epidemiologická data:

   -         kuřáci mají dvoj- až trojnásobně vyšší riziko fatálního i nefatálního infarktu
   myokardu (IM) a náhlé srdeční smrti. Riziko se zvyšuje s počtem denně vykouřených cigaret,
   s dobou kouření, hloubkou inhalace cigaretového kouře a negativně koreluje s věkem začátku
   pravidelného kouření. Pacienti, kteří prodělali akutní IM, mají lepší prognózu, pokud
   přestanou kouřit

   -         výskyt anginy pectoris je rovněž zvýšený a prognóza závažnější u kuřáků cigaret.
   Kuřáci dýmek a doutníků mají riziko IM také zvýšené, ale méně než kuřáci cigaret

   -         riziko mozkové mrtvice je u kuřáků téměř dvojnásobně vyšší než u nekuřáků

   -         kuřáci mají vyšší riziko rozvoje obliterací periferních cév, horší prognózu při
   léčbě aortálních či arteriálních aneurismat

   -         signifikantní zvýšení rizika ischemické choroby srdeční (a rakoviny plic) hrozí i
   slabým kuřačkám (denně 1-5 cig)

   

   Patofyziologické účinky kouření na kardiovaskulární systém:

   -         časnější a rychlejší rozvoj aterosklerózy (iniciální vliv CO na toxické poškození
   cévního endotelu, poruchy lipidového spektra, opakovaná vazokonstrikce)

   -         endoteliální dysfunkce a vyšší aktivita krevních destiček (vlivem oxidačních plynů a
   volných radikálů)

   -         zvýšení sérového fibrinogenu a viskozity krve

   -         narušení rovnovážného stavu sérových lipidů (zvýšený celkový a LDL i VLDL
   cholesterol, nižší HDL cholesterol)

   -         funkční změny vyvolané nikotinem

   

   Patofyziologické účinky nikotinu na kardiovaskulární systém (aktivací sympatického nervového
   systému a iniciací vylučování katecholaminů):

   -         zvýšení tepové frekvence a kardiální kontraktility

   -         vasokonstrikce koronárních cév

   -         zvýšení krevního tlaku systolického i diastolického

   

   Výzkum vlivu nikotinu na kardiovaskulární ústrojí má význam pro doporučení medikamentozní
   užívání pro odvykání kouření kardiaků. Cigareta obvykle obsahuje v průměru 11 mg nikotinu,
   z toho kuřák absorbuje 1 až 3 mg;  vykouření jedné krabičky dostává kuřák denně 20 až 40 mg
   nikotinu. Ten se rychle vstřebává do krevního oběhu, v arteriální krvi je asi desetinásobně
   vyšší hladina než ve venozní krvi. Přípravky náhradní nikotinové terapie uvolňují nikotin
   podstatně pomaleji a proto neuroendokrinní aktivace s následnými manifestacemi
   kardiovaskulárních změn  se nevyskytují vůbec nebo jen mírnými odchylkami od klidových hodnot.

   

   

   

   Literatura:

   

   Bjartveit K, Tverdal A: Health consequences of smoking 1-4 cigarettes per day.  Tobacco
   Control 2005; 14: 315-320

   Hrubá D: Znalosti o nikotinu v praxi lékaře. Prakt Lék 1999; 79: 165-167

   Joel´s Reinforcement Library: Smoking and circulation.
   http://whyquit.com/joel/Joel_02_18circulatory_damage.html

   U.S. Surgeon General: The health consequences of smoking:  Cardiovascular disease. US DHHD,
   PHS, 1984, 384 s.