KOUŘENÍ A REPRODUKCE

   

   Kouření poškozuje lidskou reprodukci na mnoha úrovních. Přestože nemáme dosud detailnější
   poznatky o působení většiny toxických látek v tabáku,  resp, v cigaretovém kouři, víme, že za
   hlavní reprodukční toxiny, působící bezprostředně,  mohou být pokládány nikotin, oxid
   uhelnatý, olovo, kadmium a dále četné produkty metabolismu chemických látek, které vytvářejí
   volné kyslíkové radikály – oxidativní stres (např. polycyklické aromatické uhlovodíky,
   metabolity nikotinu, nitrosaminů a další).

   

   U obou pohlaví kouření poškozuje zárodečné buňky: snižuje se hustota spermií i ovariální
   rezerva, zvyšuje se podíl spermií s narušenými funkčními a morfologickými vlastnostmi, i těch,
   které mají nereparabilní poruchy DNA. Výsledkem je poškození DNA, meiotického dělení,
   reparačních a fertilizačních schopností. Poruchy zárodečných buněk se mohou projevit i jako
   vrozené vývojové vady.

   

   Nikotin, možná i jiné látky, narušují metabolismus steroidů v ovariu i varleti a tím i
   hormonální rovnováhu důležitou pro regulaci jednotlivých reprodukčních  prvků: u žen jsou
   poruchy menstruace, dřívější menopauza, u mužů narušení spermiogeneze.

   

   V časném stádiu těhotenství je alterována blastocysta, je zpomalen vývoj embrya, jeho
   transport vejcovodem i implantace v endometriu. Klinicky se tyto poruchy manifestují jako
   neplodnost (v důsledku většího počtu časných abortů), mimoděložní těhotenství, spontánních
   potratů a předčasných porodů, abrupce placenty, případně placenta praevia.

   

   Kouření – aktivní i pasivní – je pokládáno za prokázaný humánní teratogen. Nejčastějším
   projevem je symetrická růstová retardace plodu (tzv. fetální tabákový syndrom), se současným
   narušením vývoje plic a pravděpodobně i mozku. Toxické látky z cigaretového kouře mohou
   narušit gonády plodu a být příčinou poruch plodnosti v další generaci. Děti kouřících rodičů
   mají častěji některé vrozené vývojové vady, zejména rozštěpy patra a  malformace končetin.
   Genotoxické vyšetření zjišťuje u prenatálně exponovaných novorozenců vyšší výskyt
   chromosomálních aberací (1,5% vs. 0,5%, odpovídá hodnotám třicetiletých osob). Poruchy vývoje
   mozku jsou dávány do souvislosti se syndromem náhlé smrti, s výskytem poruch chování a
   hyperkinetického syndomu s poruchami soustředění, se snížením kognitivních schopností.

   

   Kouření bývá obvykle spojeno s dalšími rizikovými faktory životního stylu, zejména s poruchami
   výživových zvyklostí, větší konzumací kávy, alkoholických nápojů i nelegálních drog; tyto
   okolnosti působení kouření ještě dále potencují. Moderní způsoby léčby neplodnosti metodami
   asistované reprodukce mají u kouřících párů podstatně nižší úspěšnost. Zanechání kouření před
   otěhotněním, resp. v prvním trimestru, případně před zahájením léčby neplodnosti, snižuje výše
   uvedené poruchy reprodukce na úroveň nekuřáků. Poruchy lidské reprodukce jsou závažným
   komplexem onemocnění, které mají nejkratší latentní období. Proto by měly být zdůrazňovány
   zejména v programech protikuřácké výchovy cílených na věkové  skupiny pubescentů, adolescentů
   a mladých dospělých. Důrazná motivace k zanechání kouření by měla být součástí rutinní práce
   gynekologů, porodníků a pediatrů.

   

   Literatura:

   Augood C aj: Smoking and female infertility: a systematic teview and meta-analysis. Hum Reprod
   1998; 13: 1532-1539

   Crha I aj: The results of infertility treatment by in-vivo fertilisation in smoking and
   non-smoking women. Cent Europ J Prev Med 2001; 9: 64-68

   Day NL, aj: Effect of prenatal tobacco exposure on preschoolees´ behavior. J Dev Behav Pediatr
   2000;, 21_180-188

   Vine MF aj: Cigarette smoking and sperm density: a meta-analysis. Fertil Sterl 1994; 61: 35-43

   Zenzes MT: Smoking and reproduction: gene damage to human gamets and embryos. Human Reprod
   Update 2000; 6: 122-131