Vrozená (přirozená, nepecifická) imunita • Vždy připravená rozeznat a eliminovat mikroby. Nereaguje na nemikrobiální podněty. • Většinou eliminuje mikroby dříve, než se rozvine specifická imunitní odpověď. • Její receptory jsou geneticky kódovány již v kmenových buňkách, nedochází ke genovým rekombinacím. Rozdíly mezi vrozenou a adaptivní imunitou • Vrozená imunity – Univerzálně působící – Rychlá – Postrádá paměť • Získaná imunita – Nepůsobí univerzálně – Její rozvoj je pomalý – Paměť – Je specifická ale… – Využívá mechanismů nespecifické imunity zejména ve své eliminační složce Biologické funkce aktivovaných složek komplementového systému · lýza buněk (mikroorganismů) · opsonizace · chemotaxe · prozánětlivá aktivita · přenos imunokomplexů · regulace paměťové odpovědi Základní indikace vyšetření složek komplementového systému • Podezření na deficit některé složky aktivačních drah: – Funkční vyšetření klasické (CH 50) nebo alternativní (AH 50) dráhy – V případě patologického nálezu vyšetření hladiny jednotlivých složek komplementu. • Monitorování zánětlivého procesu: – Složky komplementu se chovají jako proteiny akutní fáze. – Při silné aktivaci komplementu při imunokomplexových chorobách ale dochází k výrazné konsumpci. • Podezření na poruchu regulačních složek komplementové kaskády (hereditární angioedém): – Vyšetření C1 INH a hladiny složek C3 a C4. FUNKČNÍ VYŠETŘENÍ KLASICKÉ DRÁHY Hemolytický test CH50 · erytrocyty po inkubaci s protilátkami (amboceptorem) vytvoří komplex antigen – protilátka · přidání vyšetřovaného séra (obsahuje komplement) · lýza erytrocytů se projeví uvolněním hemoglobinu; můžeme detekovat spektrofotometricky Deficience komplementového systému • C1-C4 : častý vývoj systémových imunokoplexových chorob (SLE-like), náchylnost k pyogenním infekcím. • C3-C9: zejména náchylnost k pyogenním infekcím. U deficitu C9 jsou typické opakované meningokové meningitidy. • C1 INH: hereditární angioedém. Manózu vážící lektin • Po vazbě na manózové zbytky na povrchu baktérií aktivuje C2 a C4. • Asi u 25% populace lze prokázat heterozygótní deficit. • Deficit MBP je asociován s vyšší frekvencí banálních infekcí a komplikací při cytostatické léčbě. Hereditární angioedém • Způsoben deficitem C1 INH • Dominantně dědičný • Dochází k nekontrolované aktivaci komplementového systému při traumatech, stomatologických výkonech, infekcích, menstruaci... • Vazoaktivní peptidy způsobují zvýšenou vaskulární permeabilitu se vznikem edémem • Klinické příznaky- nesvědivé kožní otoky, dechové obtíže, průjmy, křeče v břiše Fagocytóza Indikace k vyšetření fagocytárních schopností granulocytů • Především opakované hluboké abscesy, hnisavé lymfadenitidy, případně i první epizoda abscesu v neobvyklé lokalizaci (jaterní absces). Obtíže jsou vrozené, tj. objevují se obvykle od časného věku. • Výskyt solitárních, granulomů v časném věku. • Poruchy odhojování pupečníku spojené s poruchou hojení ran a výraznou leukocytózou (LAD syndrom). Deficit leukocytárních integrinů (LAD-I) • Opožděné odhojování pupečníku s omfalitidou. • Abscesy s malou tvorbou hnisu. • Často postižena periproktální oblast, objevují se gingivitidy, lymfadenitidy, kožní infekce. • Porucha hojení ran. • V krvi výrazná leukocytóza i mimo akutní infekci. • Příčinou syndromu je porucha syntézy CD18, nevytváří se komplex CD11/CD18. Zabíjecí mechanismy fagocytujících buněk • Reaktivní metabolity kyslíku (H[2]O[2], hydroxylový radikál (.OH), superoxidový aniont (O[2]^-), singletovaný kyslík(.O[2]) • Reaktivní dusíkové metabolity (NO, NO[2]) • Hydrolázy: proteázy, lipázy, DNAsy • Nízké pH • Lysozym • Lactoferin • Defenziny – antimikrobiální polypeptidy Chronická granulomatózní choroba • Opakované abscesy nejčastěji postihující játra, periproktální oblast, plíce, objevují se hnisavé lymfadenitidy, osteomyelitidy. • Granulomy mohou působit útlak, například žlučovodů. • Většinou poměrně časný nástup obtíží, první příznaky se však vzácně mohou objevit i v dospělosti. • Příčinou je porucha tvorby reaktivních metabolitů kyslíku. Možnosti vyšetření fagocytárních funkcí • Chemotaxe: vyšetření chemotaxe pod agarózou • Ingesce: ingresce metakrylávých partikulí • Tvorba reaktivních metabolitů kyslíku: NBT test, chemiluminiscence, redukce tetrarhodamidu. • Vyšetření exprese b2-integrinů • Komplexní vyšetření: mikrobicidie Zánět • Geneticky determinovaná odpověď organismu na poškození tkání • Lokálně charakterizován – Aktivací komplementového, koagulačního, kininového a fibrinolytického systému – Vazodilatací a zvýšenou permeabilitou kapilár – Zvýšením adhezivity endotelu – Ovlivněním nervových zakončení Mediátory zánětlivé odpovědi • IL-1, IL-6, TNF-a - celkové zánětlivé příznaky • IL-1, TNF-a, IL-18 - lokální aktivace buněk imunitního systému • IL-8, leukotrieny, prostagladiny, C5a- chemotaxe. • Histamin, serotonin, metabolity kys. arachidonové - vazodilace, ovlivnění permeability. Celkové příznaky zánětu • Uplatňuje se zejmména vliv IL-1, IL-6 a TNF-a. • Ovlivěním hypotalamického centra se zvyšuje tělesná teplota. • Zvyšují se hladiny plazmatických “proteinů akutní fáze”. • Klesá sérová hladina Fe a Zn. • Objevuje se únavnost, nechutenství. Monitorování akutního zánětlivého prosesu • Tělesná teplota • Sedimentace erytrocytů (FW) • Počet leukocytů v krvi • Změny spektra sérových bílkovin v elektroforéze (pokles albuminu, vzestup a1 a a2 globulinů) • Sledování hladin proteinů “akutní fáze” Proteiny “akutní fáze” • Produkovány játry po stimulaci prozánětlivými cytokiny • C-reaktivní protein (CRP) - aktivuje komplementový systém • Složky komplementového systému • Fibrinogen • Alfa-1-antitripsin - blokuje proteázy uvolňované při fagocytóze • Prokalcitonin • Sérový amyloid A Současné farmakologické ovlivnění zánětlivé odpovědi • Bokáda tvorby metabolitů kys arachidonové: nesteroidní antiflogistika • Blokáda tvorby cytokinů, odpovídavosti na cytokiny, exprese adhezivních molekul: glukokortikoidy • Ovlivnění chemotaxe a dalších stádií fagocytózy: antimalarika • Blokáda TNF-a monoklonálními protilátkami