Obecná virologie

                                          Jana Bednářová

                                           OKM, FN Brno

                                               Viry

•        lat. virus – „šťáva, jed“, v lékařské terminologii „infekční činitel“

•        1879 – 1882: první pokusný přenos virového onemocnění (mozaiková choroba tabáku)

•        1898: první pokusný přenos živočišného viru (virus slintavky a kulhavky)

•        1939: první elektronoptické snímky viru mozaikové choroby tabáku

•        40. léta 20. století: mohutný rozvoj virologie

                                            Povaha virů

•        viry nejsou organizovány jako buňky, ale jako částice

•        obsahují jediný typ nukleové kyseliny: buď RNA nebo DNA

•        nemnoží se dělením, ale syntézou svých složek

•        syntéza je závislá na ribosomech hostitelské buňky

                                     Viry jako mikroorganismy

•        nejsou viditelné běžným mikroskopem

•        nerostou na kultivačních půdách

•        nejsou citlivé na antibiotika



•        šíří se v populaci

•        vyvolávají onemocnění

•        spouští imunitní reakci

•        diagnostikují se metodami přímého a nepřímého průkazu

                                          Stavba virionu

    virion = virová částice

-      vnitřní část – dřeň neboli nukleoid obsahuje nukleovou kyselinu

-      zevní část – kapsida obsahuje bílkovinu



    nukleoid + kapsida = nukleokapsida (neobalené viry, např. pikornaviry, adenoviry)



    nukleokapsida může být uložena ve virovém obalu (obalené viry, např. herpesviry)





                                         Nukleová kyselina

•        Typ a organizace virového genomu:

–   RNA nebo DNA

–   jednovláknová nebo dvouvláknová

–   segmentovaná nebo nesegmentovaná

–   lineární nebo kruhová

–   jednovláknová RNA s funkcí mRNA

–   pseudodiploidní genom (retroviry)

                                              Kapsida

•        sestavena z bílkovinných podjednotek neboli protomer uspořádaných symetricky

-      kapsida s kubickou (ikosaedrální) symetrií – tvar dvacetistěnu (např. herpesviry, adenoviry)

-      kapsida se spirální (helikální) symetrií – tvar válce (např. orthomyxoviry)

-      kapsida s komplexní symetrií – např. bičíkaté fágy, poxviry

                                           Třídění virů

•                 dle povahy hostitele: viry bakterií (bakteriofágy), kvasinek, prvoků, rostlin,
hmyzu, obratlovců

•                 dle přítomnosti obalu: neobalené viry, obalené viry

•                 dle charakteru genomu: RNA viry, DNA viry

•                 dle symetrie kapsidy: viry s ikosaedrální symetrií, helikální symetrií, komplexní
symetrií

                                          Reprodukce virů

•                 Adsorpce (přilnutí) na vnímavou buňku

•                 Penetrace (průnik) virionu do buňky

•                 Rozbalení virionu (uvolnění nukleové kyseliny)

•                 Replikace virového genomu, transkripce, translace

•                 Maturace (dozrávání) virionů

•                 Uvolnění nových virionů z buňky

                                   Průběh a formy virových nákaz

•        infekce inaparentní (bezpříznaková)

•        infekce manifestní:

–    forma klinická – všechny typické příznaky

–    forma abortivní – jen některé příznaky

–    forma subklinická – nespecifické příznaky



•        infekce lokální, systémová, generalizovaná

•        infekce akutní, chronická

•        infekce perzistentní - nejsou klinické příznaky, virus lze prokázat

•        infekce latentní - nejsou klinické příznaky, virus nelze prokázat

                                 Prevence a terapie virových nákaz

•        aktivní imunizace (očkování)

–    živé oslabené vakcíny (spalničky, příušnice, zarděnky, žlutá zimnice)

–    inaktivované vakcíny (chřipka, hepatitida A)

–    rekombinantní vakcíny (hepatitida B)

•        pasivní imunizace (podání imunoglobulinů) – antirabické sérum, profylaxe hepatitidy A a B,
varicelly, cytomegalovirové infekce

•        antivirová chemoterapeutika – antiherpetika, antiretrovirotika, protichřipková
chemoterapeutika