Sociální lékařství PŘEDNÁŠKY o Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSC. o Úterý 15:20 – 17:00 (chir. posl.) o Základní přehled o: n sociálním lékařství n populačním zdraví n zdravotní politice n systémech péče o zdraví Sociální lékařství SEMINÁŘE o Semináře jsou povinné n max. 2 absence n nahrazování n práce ve skupinách o Metody studia zdravotního stavu populace n rutinní statistiky n epidemiologické metody n statistika Náplň seminářů I. RS 15.9. – 19.9.: prof.Holčík – Úvod do SL 22.9. – 26.9.: Základní údaje o zdraví populace 29.9. – 3.10.: Standardizace. Úmrtnostní tabulky, SDŽ II. EPI 6.10. – 10.10.: Frekvence nemocí v populaci 13.10. – 17.10.: Skrínink, diagnostické testy 20.10. – 24.10.: Typy epidemiologických studií 27.10. – 31.10.: Pojem rizika, relativní riziko, atributivní riziko III. ST 3.11. – 7.11.: Deskriptivní statistika 10.11. – 14.11.: Induktivní statistika, odhady parametrů 17.11. – 21.11.: Testování statistických hypotéz 24.11. – 28.11.: Role práva ve zdravotnictví 1.12. – 5.12.: Zápočtový test 8.12. – 12.12.: Hodnocení závislosti (výsledky testu, zápočet) 15.12. – 19.12.: Konzultace, předtermíny Podmínky zápočtu + zkouška o ZÁPOČET n Docházka, aktivní účast na seminářích, zápočtový test n Test o výsledek testu bude zohledněn u zkoušky o ZKOUŠKA n 2 otázky (1 z přednášek, 1 ze seminářů) Studijní literatura o Holčík, J., Žáček, A., Koupilová, I.: Sociální lékařství. Brno, MU 2002, 137 s. o Gerylovová, A., Holčík, J.: Základy statistiky. Brno, MU 2000, 31 s. Sociální lékařství o Svět – členitý, komplexní systém – má svůj řád a pevnou hierarchii Þ lze studovat ve 3 základních stupních systémového seskupení, na úrovni n molekul, buněk a orgánů  základní biomedicínské obory n lidského individua  klinické biomedicínské obory n humánních skupin  sociomedicínské obory o Člověk – sociální bytost Þ společenské celky: rodiny, různé populační kolektivy vymezené etnicky, kulturně, politicky, profesionálně, zájmově apod. Sociální lékařství o Základní biomedicínské obory – metoda: laboratorní experiment o Klinické biomedicínské obory – metoda: pozorování, kazuistika, zkušenost, laboratorní vyšetření, kontrolovaný pokus  stanovení diagnózy + léčba o Sociomedicínské obory  hygiena, epidemiologie, soc.lékařství + veř.zdravotnictví + lékařská etika atd. Sociální lékařství o vědní, medicínský a interdisciplinární obor, kt. se zabývá zdravím populace a péčí o zdraví ve společnosti o Interdisciplinární Þ epidemiologie, demografie, sociologie, ekonomie, právo, psychologie, etika o Zdraví populace a péče o zdraví Þ Jaké je zdraví populace? Proč je takové? Jak ho můžeme zlepšit? o Poslání SL  fce 1/ poznávací + metodická 2/ hodnotová, postojová, morální 3/ výchovná 4/ aplikační + normativní 5/ koordinační + integrační Soustava zdravotnické statistiky Zdroje info: o Rutinní statistiky n Hlášení o výskytu infekčních nemocí n Vystavení úmrtního listu → úřední doklad potvrzující fakt smrti o Výběrová (cílená) šetření Soustava zdravotnické statistiky Dnes RS → širší využití o Potřebné písemné podklady všem osobám zúčastněným na provádění zdrav. Péče o Základna výzkumu všeho druhu klinický, epidemiologický, operační Soustava zdravotnické statistiky o K popisu a analýze zdravotní situace jsou nezbytné informace o Vytvářejí se statistiky – zpracované soubory informací o Zdravotnická statistika - informace, které si opatřuje samo zdravotnictví o Vytvářena postupně jako nástroj zdravotních správ (epidemie apod.); k výzkumným účelům využívána druhotně Využití rutinních statistik o Popis → kdo, kdy, kde onemocněl o Analýza → určování determinant zdraví, souvislosti mezi 2 jevy o Srovnání → v čase, v rámci ČR, mezinárodně Soustava zdravotnické statistiky o Ukazatele demografické statistiky: u.porodnosti, u.úmrtnosti, u.reprodukce o Ukazatele zdravotního stavu: u.založené na evidenci úmrtí, u.založené na evidenci nemocí Soustava zdravotnické statistiky • Rutinní statistiky – soubory uspořádaných dat a z nich vypočítaných ukazatelů; základem jsou systematicky a pravidelně sbíraná data (onkolog.hlášení, úmrtnost, porodnost, povinně hlášené nemoci…) Oborové rutinní statistiky o zdravotnická statistika UZIS o demografická statistika o statistiky o životním stylu o statistiky o životním prostředí Soustava zdravotnické statistiky • Výběrová (cílená) šetření zdravotního stavu cíleně sbíraná data výběr z populace formou studie – prevalenční studie, např.kolik lidí trpí bolestí zad nutno položit si výzkumnou otázku – epidemiologické studie Soustava zdravotnické statistiky Výhody rutinních statistik o informační základna pro deskriptivní epidemiologii o srovnání, hodnocení trendů (vývoj v čase) o východisko pro počáteční fázi výzkumu (formulace hypotéz) o Všeobecně dostupný a relativně laciný zdroj informací Soustava zdravotnické statistiky Nevýhody rutinních statistik o neposkytují dostatečné informace o zdrav.stavu celé populace (fenomén ledovce) ® žádoucí, aby údaje byly doplňovány z výběrových šetření o malá přesnost o nekompletnost dat (vyjma statistiky narození a úmrtí) Rutinní statistiky Skupiny obyvatelstva (1) • Zdravé • Zdravé x ohrožené na zdraví (rizik.faktory) • Asymptomatické (bezpříznakově nemocní) n S latentní formou nemoci → pouze zátěžové testy n S inaparetní formou nemoci → skríningové testy n Se subklinickou formou nemoci → preventivní prohlídky Skupiny obyvatelstva (2) 4. Osoby s klinicky zjevnou formou nemoci x nejsou ošetřovány v ZZ 5. Osoby nemocné → léčeny + ošetřovány lékařem 6. Osoby s trvalými n.dlouhodobými následky nemoci n.úrazu (vady, dysfunkce, handicapy) Skupiny obyvatelstva (3) Preventivní lékařství → zvl.pozornost rizik.osobám + rizik.faktorům Cíl: vyhledávat + opatření Fenomén ledovce (1) o Viditelná část ledovce ® osoby nemocné ošetřované ve zdrav.zařízeních o Skrytá část ledovce n Osoby nemoc nevnímající nebo ignorující  nemoci manifestní, ale odborně neléčené n Latentní formy nemoci  lze odhalit preventivní prohlídkou nebo skreeningovým testem n Osoby se sníženou kvalitou zdraví – trvalé následky nemoci: vady, dysfunkce, handicapy n Potenciálně nemocní  osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem Fenomén ledovce (2) Zdravotnická statistika TYPY RUTINNÍCH STATISTIK ZDRAVOTNÍHO STAVU • ukazatele zdrav.stavu založené na evidenci úmrtí - statistika úmrtnosti a příčin smrti nejstarší RS, kterou používají všechny vyspělé země List o prohlídce mrtvého – viz dále • ukazatele zdrav. stavu založené na evidenci nemocí - statistika pracovní neschopnosti (ČSSZ) krátkodobá – PN dlouhodobá – ID - statistika hospitalizovaných příčiny, délka hospitalizace, „Záznam hospitalizace“ - statistika povinně hlášených nemocí infekční nemoci, zhoubné nádory, nemoci z povolání, sebevraždy, vrozené vývojové vady dětí od r.1964 Zdravotnická statistika UKAZATELE ZEMŘELÝCH ÚMRTNOST (mortalita) o hlavní zdroj info: List o prohlídce mrtvého o ukazatel vyjadřující počet úmrtí na dané onemocnění ve vztahu k počtu osob daného populačního celku o v matematickém vyjádření je čitatelem počet úmrtí, jmenovatelem počet osob daného populačního celku o Celková (hrubá) úmrtnost počet zemřelých/stř.stav obyv. X 1000 o Specifická úmrtnost (nejčastěji podle věku) počet zemřelých ve věku x / stř.stav obyv.ve věku x X 1000 Zdravotnická statistika Kojenecká úmrtnost počet zemřelých do 1 roku/ počet živě nar. X 1000 výstižný ukazatel zdravotního stavu i socioekonomických poměrů v dané společnosti Další ukazatel úmrtnosti kolem porodu poporodní (do 3 dnů) časná (do 7 dnů) novorozenecká (0-27 dní) ® endogenní příčiny – poruchy, se kterými se dítě narodilo nebo ke kterým dojde během porodu (VVV), lze ji jen málo ovlivnit ponovorozenecká ® exogenní příčiny – poruchy, k nimž dochází po narození (výživa, hygiena, prostředí…životní a kulturní úroveň rodičů) perinatální (mrtvě narození) Zdravotnická statistika Standardizovaná úmrtnost - užitečná pro srovnání úmrtnosti v populacích s rozdílnou věkovou strukturou - skutečná úmrtí ve studované populaci / očekávaná úmrtí ve studované populaci * 100 Střední délka života - vyjadřuje průměrný počet roků, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá - počítá se z úmrtnostních tabulek Zdravotnická statistika Smrtnost (letalita) počet úmrtí na určitou nemoc / výchozí počet nemocných * 100 - poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu onemocnělých touto chorobou, vyjadřuje se v % - při posuzování závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby Úmrtnost vystihuje, jak často dochází k úmrtí na určitou nemoc v populaci, smrtnost pak, jaká část ze všech nemocných, kteří trpí určitou nemocí, na ni zemře Např.tetanus má vysokou smrtnost – až 50%, ale minimální úmrtnost při malém počtu případů onemocnění, u IM je tomu naopak. Zdravotnická statistika o UZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR o účelem a předmětem činnosti Ústavu: řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) včetně činností souvisejících s rozvojem a zdokonalováním NZIS o NZIS – sběr a zpracování zdravotnických informací, vedení národních zdravotních registrů, poskytování informací v rozsahu určeném právními předpisy při respektování podmínek ochrany osobních dat občanů, využití informací v rámci zdravotnického výzkumu; cíl: vytvořit z rutinně sledovaných dat ucelený a účelně fungující systém pro: účastníky odborné lékařské péče, řídící a organizační činnost, výzkum o Ústav – součástí státní statistické služby o spolupráce s WHO, OSN, EUROSTAT Zdravotnická ročenka o vydávána UZIS 1x ročně o obsah: - obyvatelstvo (základní demografické ukazatele) - zdravotní stav - zdravotnická zařízení - pracovníci ve zdravotnictví - základní ekonomické údaje o další vybraní zpracovatelé dat: Český statistický úřad www.czso.cz ® demografické informace Český správa sociálního zabezpečení www.cssz.cz  PN, invalidita Zdravotní pojišťovny Demografie = věda, která se zabývá REPRODUKCÍ LIDSKÝCH POPULACÍ (obnova lid.populací rozením a vymíráním) - zkoumá počet, strukturu, vývoj a zákonitosti vývoje obyvatelstva - úkolem: studium chování demografických systémů; informovat o stavu a vývoji obyv. události (jednotlivec): narození, úmrtí, svatba, rozvod, dokončení studia procesy (populace): porodnost, úmrtnost, sňatečnost, rozvodovost, vzdělanost Demografie Obyvatelstvo Demografie o Demografická STATIKA (statistika stavu obyvatelstva): registruje a hodnotí počet obyvatelstva, jeho rozmístění a strukturu (údaje o populační základně) o Demografická DYNAMIKA (statistika pohybu neboli měny obyvatelstva): údaje o populačních procesech - měna přirozená ® zaznamenává a analyzuje počet porodů a úmrtí - měna mechanická ® stěhování - měna sociálně právní ® počet sňatků a rozvodů Demografie o Způsoby zjišťování demografických jevů: • sčítání lidu (Census) • běžná evidence přirozené měny • běžná evidence migrace • populační registr • zvláštní výběrová šetření Demografie o Ukazatelé : absolutní, relativní o Konstrukce relativních statistických ukazatelů Ø Intenzitní ukazatelé (ukazatelé frekvence) Ø Extenzitní ukazatelé (ukazatelé struktury) Ø Indexy pro hodnocení časových řad Základní typy relativních ukazatelů • Extenzitní ukazatelé (ukazatelé struktury) podíl Ø podíl dvou čísel A/B, kde čitatel A je součástí jmenovatele B zemřelí na CA/ zemřelí celkem podíl chlapců v celkovém počtu narozených dětí Ø k A/B x 10 (k=2,3,4….) Ø vyjadřuje podíl (proporci) části k celku Ø jde o relativní četnost – slouží k odhadu pravděpodobnosti (rizika) výskytu sledovaného jevu Ø Nabývají hodnot 0-1, resp. 0-100% Základní typy relativních ukazatelů 2. Intenzitní ukazatelé (ukazatelé frekvence) četnost Ø počet jevů (narození, potratů, úmrtí, onemocnění, pooperačních komplikací) vzhledem k velikosti prostředí, v němž výskyt jevů zjišťujeme Ø čitatel A je roven počtu jevů zjištěných ve vymezeném čase v populaci Ø jmenovatel B vyjadřuje velikost prostředí danou počtem jednotek Ø k A/B x 10 (k=2,3,4…) Ø velikost prostředí – počet obyvatel, plocha území (je uváděna v počtu příslušných jednotek: počet obyvatel, km2) Základní typy relativních ukazatelů Ø poměr dvou čísel A/B, kde čitatel A není částí jmenovatele B počet obyv. (A) na km2 (B) úmrtnost (A) v celé populaci (B) Ø udávají jaký počet jevů připadá na 1 (100,1000,10000…) jednotku prostředí Ø nabývají hodnot od 0 do nekonečna Ø jejich název má obvykle koncovku –OST výjimka: mrtvorozenost - ukazatel struktury mrtvě narození/všichni narození Základní typy relativních ukazatelů 3. Indexy pro hodnocení časových řad Ø A/B x 100 Ø v čitateli A je hodnota ukazatele za určité období, ve jmenovateli B je hodnota stejného ukazatele za dřívější období Ø Index s pevným základem - pro hodnocení se používá týž základ, obvykle první údaj v časové řadě - vyjadřuje růst či pokles jevu v čase Ø Index s pohyblivým základem - za základ bereme vždy hodnotu v předcházejícím období - vyjadřuje tempo změn v čase Indexy pro hodnocení časových řad Úkol na výpočet ukazatelů o Skupina A Doplní údaje o struktuře obyvatelstva podle pohlaví a věku a vypočítá hrubou míru porodnosti, živorodnost a mrtvorozenost. o Skupina B Vypočítá obecnou míru plodnosti, hrubou míru potratovosti, přirozený přírůstek a hrubou míru přirozeného přírůstku. o Skupina C Vypočítá hrubou míru úmrtnosti, kojeneckou, novorozeneckou a ponovorozeneckou úmrtnost. Údaje pro výpočet ukazatelů Rok 2005 o Celkový počet obyvatel: o k 1. 7. 2005: 10 234 092 (4 991 439 mužů a 5 242 653 žen) o Počet obyvatel: - ve věku 0-14: 1 514 013 - ve věku 65+: 1 445 219 o Počet ukončených těhotenství: 142 521 o - z toho potratů: 40 023 o Počet narozených: 102 498 - z toho živě: 102 211 o Počet žen v reprodukčním věku (15-49 let): 2 518 369 o Počet zemřelých: 107 938 o Počet zemřelých do 1 roku: 348 o Počet zemřelých do 28 dní (0-27): 206