Náplň seminářů I. RS 15.9. – 19.9.: prof.Holčík – Úvod do SL 22.9. – 26.9.: Základní údaje o zdraví populace 29.9. – 3.10.: Standardizace. Úmrtnostní tabulky, SDŽ II. EPI 6.10. – 10.10.: Frekvence nemocí v populaci 13.10. – 17.10.: Skrínink, diagnostické testy 20.10. – 24.10.: Typy epidemiologických studií 27.10. – 31.10.: Pojem rizika, relativní riziko, atributivní riziko III. ST 3.11. – 7.11.: Deskriptivní statistika 10.11. – 14.11.: Induktivní statistika, odhady parametrů 17.11. – 21.11.: Testování statistických hypotéz 24.11. – 28.11.: Role práva ve zdravotnictví 1.12. – 5.12.: Zápočtový test 8.12. – 12.12.: Hodnocení závislosti (výsledky testu, zápočet) 15.12. – 19.12.: Konzultace, předtermíny Epidemiologie podle definice WHO ® se zabývá: Ø studiem rozložení nemocí a poruch zdraví v populaci Ø studiem determinant, kt.zdraví ovlivňují a výsledků studia využívá ke zvládnutí zdravotních systémů. Zaměření epidemiologie (1) o Sledovat zdravotní stav populace: n měřit frekvenci výskytu onemocnění n zjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času o Analyzovat zdravotní stav populace: n zkoumat etiologii onemocnění n měřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami n sledovat trendy ve vývoji, ev.předpovídat frekvenci výskytu onemocnění Zaměření epidemiologie (2) o Zlepšovat zdravotní stav populace: n reagovat na epidemie nemocí n vyhodnocovat diagnostické postupy, léčebné přístupy a efektivitu nových léčiv n zavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine), tzn.neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobní zkušeností, ale využívat výsledků výzkumných studií Zdraví Jak hodnotíme zdraví populace? • údaje o zemřelých • údaje o nemocných  negativní vymezení Def.WHO: Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci. Nemoc – snáze měřitelná než zdraví. Výsledky měření nemocnosti ® jedno z výchozích kritérií hodnocení zdraví populace o velikost + závažnost zdravotních problémů o srovnání + průběžné sledování zdravotní situace Frekvence nemocí (1) Hlavním úkolem popisné epidemiologie – stanovení četnosti (frekvence), s jakou se nemoc vyskytuje v populaci a jejích podskupinách. Součástí popisu je též dynamika změn této frekvence v čase a prostoru. Jednotkou statistického šetření – člověk -jako nositel nemoci, objekt epidemiologického výzkumu – konkrétní jednoznačně určený člověk. Frekvence nemocí (2) NEMOC JAKO PŘEDMĚT MĚŘENÍ ® sleduje se obtížněji než úmrtí; v RS informace pouze o těch nemocných, kteří projdou zdravotnickým zařízením (fenomén ledovce) • Určení jednotky měření Ø osoba jako nositel nemoci (počet infikovaných HIV, počet diabetiků) Ø případ onemocnění (počet angín, chřípek) Ø jiná událost, kt. souvisí s nemocí – návštěva lékaře, hospitalizace, pracovní neschopnost, přiznání invalidního důchodu Frekvence nemocí (3) 2. Definování populace - označuje se jako exponovaná (riziková) populace - jde o populaci, ke které se vztahuje daný ukazatel nemocnosti 3 . Určení času - určení okamžiku nebo intervalu Zdroje informací - rutinní statistiky - výběrová šetření Ukazatelé nemocnosti (1) Kvantitativní stránka výskytu nemocí v populaci – vyjádřena pomocí statistických ukazatelů Absolutní čísla x Relativní čísla Absolutní ® údaj doplněn sdělením, k jakému souboru lidí + k jaké době se vztahuje Relativní ® hlubší kvantitativní analýza, srovnání, intenzita Ukazatelé nemocnosti (2) • Průměrná délka trvání nemoci (t) • Incidence (I) • Prevalence (P) 1. Průměrná délka trvání nemoci (t) celkový počet prostonaných dnů / počet případů nemoci Þ jak dlouho trvá průměrně jeden případ nemoci Př. počet prostonaných dní celkem/počet angín = průměrná doba trvání 1 angíny (10 dní) 2. Incidence (I) (1) intervalový ukazatel; míra frekvence, s jakou dochází během daného časového intervalu ke vzniku nových onemocnění; specifikováno místně a časově Absolutní incidence počet nových případů nemoci během intervalu Relativní incidence (počet nových onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k Relativní incidence v epidemiologických studiích: • Incidence risk • Incidence ratio • Incidence odds 2. Incidence (I) (2) Pro vyjádření incidence ® nutné specifikovat jmenovatele celopopulační studie ® jmenovatel: celková populace X správně by měl zahrnovat pouze osoby, kt.mohou teoreticky onemocnět (ne ty, kt.už nemoc mají nebo ji z objektivních důvodů mít nemohou – např.ženy po HYE nemohou mít ca endometria)  tyto osoby nutno odečíst ! 2. Incidence (I) (3) Incidence se zjišťuje v incidenčních studiích – obvykle kohortové prospektivní studie ® zaznamenávají se nově vzniklé onemocnění u osob na počátku zdravých a) Incidence risk (1) Do studie bylo vybráno 5 000 mužů, kt.netrpěli ICHS. Byli kontrolováni v průběhu 5 let, po 5 letech byla ICHS (nová onemocnění) dg.u celkem 250 sledovaných mužů Incidence risk = 250/5000 * 1000 = 50 počet nových onemocnění dělíme počtem sledovaných osob,kt.byly na počátku intervalu bez nemoci Interpretace: o pravděpodobnost (riziko) onemocnění ICHS je 50 případů na 1000 osob a 5 let o 5-leté riziko onemocnění ICHS je 50 případů/1000 a) Incidence risk (2) o Pravděpodobnost jedince ve studované populaci, že v průběhu sledovaného intervalu onemocní nemůže být větší než 1 ® nelze ho použít pro opakující se nemoci o Pravděpodobnost je tím vyšší, čím delší je doba trvání studie – musí být určen čas b) Incidence rate o Ne všechny osoby zahrnuté na počátku do studie mohou být sledovány po celou dobu studie (smrt, stěhování…) ® třeba jiným způsobem definovat jmenovatel = součet dob (let, měsíců, dnů) sledování všech osob bez nemoci • Jednotka – „osoboroky“, „osoboměsíce“, „osobodny“ • nevyjadřuje pravděpodobnost x ale frekvenci  hodí i pro sledování výskytu opakujících se nemocí c) Incidence odds počet osob, kt. onemocněnly(x) / počet osob, kt.zůstaly zdravé (y) x/y = z Interpretace: ve sledované skupině je z x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět 3. Prevalence (1) Ø informuje o úrovni nemocnosti k určitému datu (počet osob s nemocí existující k určitému datu/ počet exponovaných osob) * 1000 ® zahrnuje onemocnění všechna, bez ohledu na to, kdy vznikla  nejen nová onemocnění 3. Prevalence (2) q Absolutní prevalence počet existujících onemocnění q Relativní prevalence (počet existujících onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k 3. Prevalence (2) Relativní prevalence v epidemiologických studiích: • Okamžiková prevalence (P) • Intervalová prevalence (IP) • Průměrná intervalová prevalence (PIP) a) Okamžiková prevalence P počet nemocí (nemocných osob) k určitému datu P = počet všech nemocných k určitému časovému okamžiku / počet všech osob v populaci (souboru) k témuž časovému okamžiku * 10k b) Intervalová prevalence IP počet nemocí (nemocných osob) ve vymezeném časovém intervalu IP = počet nemocných na začátku intervalu (leden) + počet nových onemocnění během intervalu (leden-duben) / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k c) Průměrná intervalová prevalence PIP průměr okamžikových prevalencí PIP = počet nemocných, kt.připadá průměrně na 1 den daného intervalu / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k Vztah mezi ukazateli (1) Incidence ® vystihuje dynamiku vývoje epidemiolog.situace, aktuální riziko nemocí v populaci ve stanoveném období Prevalence ® vystihuje celkovou epidemiolog.závažnost v době sledování Vztah mezi ukazateli (2) q každý nový případ nemoci zvyšuje prevalenci snížení prevalence – pouze v důsledku uzdravení nebo úmrtí q míra uzdravení nízká  i nízká incidence může způsobovat vysokou prevalenci q pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence přísl.nemoci x pouze účinnější léčbu q rozdíly v prevalenci mezi srovnávanými skupinami – výsledkem: q různé incidence q různé míry uzdravení q různé míry úmrtnosti Vztah mezi ukazateli (3) ® v případě chronických nemocí s nízkou mírou úmrtnosti a dlouhou dobou trvání nemoci můžeme prevalenci spočítat takto: Prevalence = Incidence * průměrná délka trvání nemoci P = I*t