Celá ontogeneze je spojena s pohybem, který se na ní aktivně podílí, utváří i usměrňuje vývoj tvaru a funkce organizmu. Adekvátní pohyb je předpokladem harmonického procesu růstu i vývoje. Vztah pohybu a ontogeneze je obousměrný - vzájemně se ovlivňují. Reflexní vs. spontánní: ■ Reflexní: stereotypní odpověď vyvolaná specifickým externím stimulem ■ Spontánní: pohyby bez známého externího podnětu spontánní pohyby rukou a sahání po okolí, ... spontánní kopání a později chůze Projev rychle následující stimul Zahrnují jednotlivé svaly nebo skupiny svalů, nikoli celé tělo Rezistence proti habituaci Perzistence v pozdějších vývojových stádiích může indikovat neurologický deficit 1.- 28. den života pohybové automatismy respirace krik F F saní polykání Babinského reflex mrkání atd. The moro reftex Reflexní činnosti: ■hledači reflex chápavý reflex Moro reflex Babinského reflex a Původní poloha supinační Stimul: otočení hlavy na stranu Odpověď: ... Stimul: položení planty chodidel na rovný povrch Odpověď:chuzový vzorec nohou asi 90% času Tvorba základních pohybových vzorců Pohyb manifestuje zrání organismu - proto musí být vždy v souladu s ním také navozován Jakákoli předčasná pohybová stimulace může způsobit místní i celkovou patologickou adaptaci Pohyb sám se podílí i na utváření tvaru těla (zakřivení páteře) 2 měsíce: zvedání hlavy z polohy na břiše 3 měsíce: zvedání ramen, otáčení hlavy začátek okolo 4 měsíce udržují postum v prostředí inicialnejsou podobné reflexům; později dochází k jejich inkorporaci do motorických vzorců vzpřímené držení Stimul: sklopení Odpověď: pohyb hlavy do vzpřímeného postavení 5 měsíců: otáčení sed bez opory 7 měsíců: poloha na čtyřech 8 měsíců: pohyb na čtyřech 9 měsíců: přítahy do stoje a počátek chůze s oporou 10 měsíců: samostatný stoj 12 mesicu: samostatná chůze uou % ^ ^ - »5-í i* er/ ! 0 Hierarchie pohybových činností v kojeneckém období: činnosti obratnostního charakteru založené na neuromuskulární koordinaci rychlostní činnosti podmíněné rychlostí svalové kontrakce činnosti dynamicky silové, limitované intenzitou svalové kontrakce Pohybová stimulace je založena na reflexních funkcích (problematika bruslení, lyžování, plavání...) Optimální prostředky k vyvolání pohybové aktivity kojence: ■ jednoduché hračky s možností bezprostřední odpovědi na podnět ■ hry matky s dítětem (při dodržení principu adekvátnosti) ■ obecně: dospělý dává impuls a dítě na něj reaguje Argumenty pro "plavání" kojenců ■ upevňuje zdraví ■ ovlivňuje srdečně - cévní systém ■ zvyšuje vitální kapacitu plic ■ zlepšuje střevní peristaltiku ■ otužovaní ■ podporuje správný psychomotorický vývoj ■ podpůrný prostředek rehabilitace ■ prohlubuje spánek ■ podporuje chuť k jídlu ■ posiluje vysokou adaptabilitu na vodní prostředí ■ jedna z mála pohybových aktivit pro děti do jednoho roku ■ prohlubování citových vazeb mezi rodiči a dítětem ■ zpestření mateřské dovolené ■ základ pro pravidelnou činnost Rizika ■nadhodnocená očekávání rodičů ■nedodržení důležitých podmínek (hygiena, teplota vody) ■neprofesionálni přístup inštruktorky vznik základních pohybových stereotypů končí schopností lokomoce bez permanentního kontaktu s podložkou potřeba vysoké pohybové aktivity všech úrovní (časté střídání její intenzity i typu) spontánni aktivitu dítěte spojujeme s řízenou aktivitou učení poh. napodobováním diferenciace dle potřeby pohybu: ■ hypomobilní ■ normobilní ■ hypermobilní Pohyb batolete je realizací jeho psychických pochodů (diagnostika mentální retardace) Vhodné pohybové činnosti: ■ obratnostní aktivity (zejména končetin) s harmonickou stimulací a s omezením možné jednostranné či systémové preference ■ rychlostní pohybové aktivity založené na izotonických svalových kontrakcích ■ silové aktivity, které se podílejí na udržování polohy při pohybu těla, končetin i používaného nářadí (hraček) Prostředky k vyvolání pohybové aktivity batolete: ■ myšlenkové pochody dítěte ■ stimulace dospělým ■ stimulace dalšími dětmi ■ metody reflexní lokomoce (Vojta) ■ Bobath koncept, Petö, ...) od zvládnutí bezdotykové lokomoce do vstupu do školy, kdy dochází k dalšímu kvalitativnímu růstu pohybové výbavy vysoká plasticita CNS velký rozsah kloubní pohyblivosti (časté zneužívání, důraz na správnou postum!) (ukončený 3. - ukončený 6. rok) Dítě předškolního věku ovládá: ■běh i jeho jednotlivé složky ■skok včetně soustavy skoků do dálky ■na zač. obd. podstatně méně vytvořena schopnost skoku do výšky ■zdokonaluje se prostorová orientace při pohybu ■chycení i odhození míče ■možnost započetí uvědomělého výcviku plavání základ dětské hry i předtréninkové přípravy Pedagogický přístup: správná životospráva a důsledná hygiena sportovce ■ osobní příklad a spolupráce s rodiči (zachována vysoká autorita rodiče a vychovatele) preference rychlého střídání různých forem pohybu, minimalizace trvání i vyvolávání dlouhodobých a jednotvárných činností vysoká motivační úroveň všech aktivit využívání propojení psychických aktivit s konkrétním pohybem (psychomotorika) využívání vysoké napodobovací schopnosti ■ příkaz stejně jako zákaz musí být vždy v souladu se zákonitostmi věku při dětské hře, zejména se sportovními prvky dítě usměrňujeme, netrestáme a nezakazujeme Trénersky přístup: priorizace dynamických pohybových sestav před statickou zátěží rychlé střídání rychlosti, obratnosti a dynamické síly základní prvky sportovních her (házení míče v terénu i ve vodě, kopání do míče) běžecké disciplíny s motivační náplní hry (honičky, schovávaná apod.) turistické činnosti se střídáním aktivit některé obratnostní cviky gymnastického charakteru s vyloučením krajních poloh dostatečná kompenzační činnost a prostor i čas pro spontánní dětské hry Batolecí období základy kvality pohybových schopností x Předškolní věk vznik a fixace vztahu k pohybu Prepubertální akcelerace Puberta Postpubertální fáze vývoje vstup do školy = 3. kritické životní období (1. porod, 2. odstav, 4. puberta, 5. klimakterium) ■ výrazná změna režimu dítěte (v pohybové aktivitě převažují omezení nad stimulacemi) nucené dlouhodobé udržování neměnné polohy dítěte ve školní lavici (převažuje zátěž se statickou formou svalové práce) základní potřeba: vyrovnávací aktivity (alternativní školy) 1. klasické reformní školy ■ waldorfské ■ jenské ■ montessoriovské ■ freinetovské 2. cirkevní školy 3. moderní alternativní školy ■ školy s otevřeným vyučováním ■ školy s volnou architekturou ■ školy bez ročníků ■ cestující školy ■ odenwaldské školy Stručne o waidorfské pedagogice Waldorfska pedagogika vychází z anthroposoficke antropologie Rudolfa Steinera (1861-1925), která si všímá zákonitostí vývojových kroků dítěte a mladého človeka, proměn a rozvoje jeho vztahu ke světu a jeho schopnosti učit se. Učební plán, metody a obsahy výuky waidorfské školy jsou z tohoto poznání přímo odvozeny. Na základě Steinerovy antropologie vzniklo od r. 1919 až do současnosti na celém světě několik tisíc pedagogických a léčebně-pedagogických zařízení. Na výchovu je ve waldorfských školách nahlíženo jako na vývojový proces, v němž jsou určité předměty zaváděny ve specifických fázích individuálního rozvoje osobnosti. Smyslem je upravit učební plán potřebám a postupně se rozvíjejícím schopnostem dítěte. stupeň adaptace dítěte na prováděnou či předpokládanou činnost stupeň somatického vývoje (nikoli jen hodnocení věku) vytvoření pohybových vazeb dané procesem učení v předcházejících etapách vývoje schopnosti v procesu učení, a to jak ve školní výuce, tak zejména ve výchově pohybové vliv zevního prostředí genetické předpoklady antropometrické ukazatele stavby těla ■ výška ■ hmotnost ■ somatotyp atd. kalendářní věk roční přírůstek kalendářní věk roční přírůstek 1 rok 200% 11 let 8% 2 roky 28% 12 let 15% 3 roky 23% 13 let 12% 4 roky 6% Mlet 21% 5 let 10% 15 let 4% 6 let 8% 16 let 10% 7 let 9% 17 let 5% 8 let 12% 18 let 1% 9 let 10% 19 let 3% 10 let 11% Školní věk musíme z důvodu obrovské dynamiky změn dále dělit, a to jak z hlediska zdravotního, tak i pedagogického Prípravná 7-10 Žákovská 11-14 Dorostenecká 15-18 (mladší školní věk) (střední školní věk) (starší školní věk) 6. let (vstup do školy) - 9. let také jedinec v tomto věku potřebuje pohyb v odpovídající kvalitě i kvantitě (mladší školák by měl v pohybu trávit stejnou dobu, jakou tráví vsedě ve škole) pohybová aktivita musí obsahovat všechny pohybové vzorce s přiměřeným střídáním ukončením mladšího školního věku nastávají vhodné podmínky pro počátek sportovního tréninku Věk Obratnost Rychlost Síla Vytrvalost 6 let 35% 30% 20% 15% 8 let 30% 30% 20% 20% 10 let 25% 30% 20% 25% růst je pomalejší, ale stálý získání kontroly nad hlavními svalovými skupinami většinou dobrý smysl pro rovnováhu (stoj na jedné noze, chůze po kladině) radost z náročných fyzických prvků, z porovnávání síly skoky, běh, tanec na hudbu, chytání malých r v i O micku ovládání knoflíků a zipu, zavázání tkaniček správné používání nástrojů pod dohledem do 7-8 let převažuje egocentrismus zvládají hru ve skupině, ale potřebují prostor i pro samostatnou hru preferují spoluhráče stejného pohlaví těžce snáší kritiku chyb silná potřeba lásky a pozornosti rodičů počátek starostlivosti o ostatní, hry s mladšími rozvoj smyslu pro morálku a spravedlnost rozvoj smyslu pro humor rozlišování pravé a levé strany rychlý rozvoj verbální exprese schopnost komunikovat s ostatními o sobě a své rodině počátek rozlišování času a dnů v týdnu delší udržení pozornosti Nárůst předpokladu pro rozvoj konkrétní pohybové schopnosti: obratnost 7-12 let reakční rychlost 8-13 let pohybová rychlost 15-18 let explozivní síla 8-14 let maximální síla 14-18 let obecná vytrvalost do 15 let aerobní flexibilita 8-12 let rychlost (frekvenční charakter) rychlostní síla obratnost dynamická síla vytrvalost a rychlostní vytrvalost Fyzická zdatnost na prvním místě (všesportovní charakter v nekonfliktním kolektivu) Přirozenost dětské motoriky (prioritní je spontánní projev) Prožitkovost veškerých činností Herní metodika (priorita míče) Soutěživost (není-li odmítána) Cvičení na rozvoj kombinovaných pohybových schopností Základní metodou učení je napodobování Kolektivní forma přípravy KMENOVÉ UČIVO TELESNE VÝCHOVY Kategorie vzdělávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA: Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpečnost v TV a sportu Průpravná, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační, vyrovnávací, tvořivá a jiná cvičení Gymnastika Rytmické a kondiční gymnastické činnosti s hudbou, tanec Úpoly Atletika Pohybové hry a netradiční pohybové činnosti Sportovní hry Plavání 10 Bruslení Lyžování Turistika a pobyt v přírodě Učivo: pojmy: základní cvičebni polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného nářadí a náčiní vhodné oblečení pro gymnastiku základní bezpečnostní pravidla při gymnastickém cvičení svalové napětí a uvolnění celého těla a jeho cast i gymnastické držení těla soustředění na cvičení průpravná gymnastická cvičení Akrobacie: průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu (vpřed) kotoul průpravná cvičení pro zvládnutí kotoulu vzad kotoul vzad Přeskok: průpravná cvičení pro nácvik gymnastického odrazu z trampolínky skoky prosté odrazem snožmo z trampolínky výskok do vzporu dřepmo na sníženou švédskou bednu odrazem z trampolínky Hrazda (jiné stavebnicové nářadí se stejnou funkcí): ručkování ve visu průpravná cvičení pro přešvihy ze shybu stoj m o Kladinka: chůze s dopomocí Rozšiřující učivo: učivo další vzdělávací úrovni a zájmům žáků etapy přizpůsobené Co by měl žák umět (vědět): ví, že gymnastika obsahuje základní druhy cvičení, které napomáhají ke správnému držení těla, ovlivňování pohyblivosti, obratnosti a síly zná alespoň pasivně základní pojmy osvojovaných cviků a dovede pojmenovat základní gymnastické nářadí a náčiní ví, že při zpevnění těla se provádějí gymnastická cvičení snáze umí kotoul, prosté skoky snožmo z trampolínky a zvládá základy gymnastického odrazu Učivo: Poznatky a činnosti předchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem. pojmy: základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného nářadí a náčiní (aktivně) základní záchrana a dopomoc při gymnastickém cvičení průpravná cvičení pro ovlivňování, pohyblivosti, obratnosti, síly, rychlosti a koordinace pohybů atd. (s širším spektrem náčiní) Akrobacie: kotoul vpřed a jeho modifikace kotoul vzad a jeho modifikace průpravná cvičení pro zvládnutí stoje na rukou stoj na rukou (s dopomocí) akrobatické kombinace Přeskok: průpravná cvičení pro nácvik gymnastického odrazu z můstku přeskok 2-4 dílů bedny odrazem z trampolínky roznožka přes kozu našíř odrazem z můstku, trampolínky skrčka přes kozu (bednu) našíř odrazem z můstku, trampolínky shyb stojmo - odrazem přešvih do vzporu vzadu stojmo - stoj shyb stojmo - přešvihy do svisu střemhlav (svisu závěsem levou - pravou v podkolení) a zpět do stoje ze svisu stojmo - náskok do vzporu - sešin kombinace cviků Kladinka: chůze bez dopomoci Rozšiřující učivo: učivo další vzdělávací etapy, přizpůsobené úrovni a zájmům žáků Co by měl žák umět (vědět): zvládá základní pojmy aktivně umí poskytnout základní dopomoc a záchranu při cvičení ví, že gymnastika je založena na přesném provádění pohybů a snaží se o to umí kotoul vřed, vzad a stoj na rukou (s dopomocí) i ve vazbách umí roznožku a skrčku přes nářadí odpovídající výšky Rytmické a gymnastické činr tane kondiční íosti s hudbou, ÍC Učivo základní pojmy spojené s hudebním a rytmickým doprovodem, osvojovanými prvky a používaným náčiním vhodné oblečení a obutí pro tanec a gymnastické činnosti s hudbou zásady bezpečnosti pri gymnastických činnostech s hudbou a tanci soustředění na hudební a rytmický doprovod, vnímání a prožívání rytmu, tempa a melodie základní estetický pohyb těla a jeho částí (chůze, běh, poskoky, obraty, pohyby různých částí těla) rytmizovaný pohyb nápodoba pohybem tvořivé vyjádření rytmu a melodie pohybem ■ tance založené na taneční chůzi a běhu (klusu) ■ Jako rozšiřující může být využito učivo další vzdělávací etapy, přizpůsobené úrovni a zájmům žáků. Co by měl žák umět (vědět) ví, že cvičení s hudebním a rytmickým doprovodem či zpěvem přináší radost umí pojmenovat základní postoje, pohyby, kroky, konkrétní osvojované tance zvládá základní estetické držení těla (snaží se o to) umí vyjádřit jednoduchou melodii, rytmus a hlasitost doprovodu pohybem umí 2-3 základní tanečky založené na taneční chůzi a běhu Učivo Poznatky a činnosti předchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplňovány následujícím učivem. názvy základních lidových a umělých tanců základní hudebně pohybové vztahy (rytmus, tempo, takt, melodie) držení partnerů při různých tancích vzájemné chování při tanci ■ základy estetického pohybu těla a jeho částí v různých polohách ■ změny poloh, obměny tempa a rytmu základy cvičení s náčiním (šátek, míč aj.) při hudebním nebo rytmickém doprovodu ■ základní taneční krok 2/4, 3/4 základní tance založené na kroku poskočném, přísunném, přeměnném ■ Jako rozšiřující může být vy užito učivo další vzdělávací etapy, přizpůsobené úrovni a zájmům žáků. Co by měl žák umět (vědět) ví, že cvičení s hudbou má své zdravotní a relaxační účinky na organismus zná názvy některých základních lidových a umělých tanců, umí pojmenovat osvojované činnosti i cvičební w v ■ w nacím snaží se samostatně o estetické držení těla ■ umí poznat hezký a nezvládnutý pohyb dovede pohybem vyjadřovat výrazně rytmický a melodický doprovod nestydí se při tanci se žákem opačného pohlaví umí několik lidových tanců, valčíkový a polkový krok 10-14 let, žákovská kategorie Fyziologická retardace/akcelerace může v 10 letech dosáhnout výchylky až 10% (růst, pohybové předpoklady atd.) Fyzický vývoj: Mění se utváření těla, vnitřní prostředí, pohybové vybavení a také potřeba pohybu -období největších interindividuálních i intersexuálních rozílů výrazné zlepšení hrubé i jemné motoriky zvyšuje se svalová síla, ale stejným tempem se nezvyšuje šlachová a vazivová pevnost ani se neurychluje kostní zrání či výkonnost oběhového systému (manifestace přetížení - m. Scheuermann, m. Osgood-Schlatter, ...). Doznívání „zlaté doby motoriky" Sociálně emoční rozvoj silná potřeba cítit se přijmut/a v kolektivu a cítit se potřebný/á manifestace nezávislosti, rebelství, neposlušnosti,... preference individuálních úspěchů nad kolektivními stále je zajímá názor dospělých (souhlas, nesouhlas) rádi se připojují k organizovaným skupinám preferují kamarády stejného pohlaví častá imitace starších vzorů začátek budování přátelství Intelektuální vývoj potřeba možnosti sdílet zážitky, názory, ... „černobílé" vidění skutečnosti časté změny zájmu, snadná motivace pro nové věci ke kvalitnímu dokončení delší práce potřebují dozor dospělých Duševní vývoj nevyrovnanost rozpor mezi fyzickou a sociální dospělostí změny aspirační úrovně motivace ■ kritické hodnocení potřeba napodobovat (H. Potter, D. Beckham,...) vysoká potřeba pohybu potřeba zapojování všech částí organismu v rovnováze s prováděnými pohyby (cílená stimulace přímo nezatěžovaných tkání) potřeba střídání činností podřízení potřeby pohybu mentálním procesům nově vzniklým v důsledku rychlého rozvoje pohlavního systému (včetně fyziol. exhibicionismu) zájem o některé pohybové činnosti, které v předcházejících obdobích byly tlumeny (silová cvičení a soutěživost) zvýšená preference aktivního odpočinku před pasivním velká napodobovací schopnost vzorů (včetně negativních aktivit) pokles autority rodičů a vychovatelů zvýšený vliv kolektivu a starších vrstevníků nutnost omezení jednostranných zatížení pro riziko nežádoucí hypertrofie určitých svalových skupin apod. značná schopnost svalu odpovídat na stimulaci Odvětvová všestrannost v rámci sportu - nástup ranné specializace Důraz na zdravotní aspekty přípravy Nutnost kompenzace tréninkových zatížení Pravidelnost, soustavnost = trvalost zájmu Růst výkonnosti na základě všestranné přípravy Převaha obecných tréninkových přístupů nad speciálními Psychologické působení Komplexní rozvoj rychlostních schopností Trénink doplňován přiměřeným výkladem Motivace Emocionální zabarvenost přípravy Skupinová forma tréninku Věk Pohybová činnost všeobecně rozvíjející Specializovaný trénink 10 let 100% 0% 11 let 90% 10%o 12 let 80% 20% 13 let 70% 30% 14 let 60% 40% 15 let 50% 50% 16 let 40% 60% 17 let 30% 70% 18 let 20% 80% Příklad rámcových ukazatelů dlouhodobého tréninkového plánu v bShu na lyžích nedle ročních tréninkových cyklů Etapy tréninku V č k TD TJ z TTI KMC III. Hit. ŕ CTP ^rrp /oSpOC nespec, % z TH Základní li iO-i'l 2>l0 290 10 kSQ h h 00 9 55 45 20 Speciální I. 15-16 2 60 36O .15 570 4500 11 60 ho 15 Speciální IX. 17-18 280 420 25 67O 4850 lA 65 35 15 Vrcholová I. jun. 29O ;I70 25 75O 5700 16 65 35 10 Vrcholová IT, UTUŽÍ 300 510 35 85O 8'f 00 20 70 30 10 Základní Ž 10-1** 23O 290 10 h 60 2800 9 55 '♦5 20 Speciální I. I5-I6 250 320 15 530 3100 10 60 ko 15 Speciální II. 17-13 270 350 20 590 37OO 12 65 35 15 Vrcholová I, jun. 285 k 00 25 650 45OO Ik 65 30 10 Vrcholová II. ženy 29O 450 30 700 5700 16 70 30 10 M=: muži TD s počet trén. dn1* TT s počet trén. jednotek Z = počet ■závodu Ža ženy TH = počet tréninkových hodin KMC s kilometru celkem III int.s objemy Kni nejvyšší intenzity CTP = cyklické tr.prostředky NTP s necyklické tr.prostředkj spec. a specifické tron,prostředky nespe. = nespecifické tr.prostředky Pro budoucí výkonnost je rozhodující vhodná volba činnosti ve správný čas. Nevhodné a nepřesné určení typu zatížení může potlačit talentové předpoklady. Výběr talentů pro specifickou tělesnou aktivitu před pubertou je vždy rizikem a mělo by se k němu přistupovat pouze výjimečně (sekundární selekce). v Činnost Počátek tréninku Optimální doba nácviku Vrcholná výkonnost Výkonnostní pokles vytrvalost 10-12 let 14-18 let 20 - 30 let 25-35 let rychlost 8-11 let 12-15 let 17-21 ženy 23 ženy 18 - 22 muži 24 muži obratnost 8-11 let 10-13 let 14-22 let 30 let síla 13-16 ženy 13 -16 ženy 20 - 30 let 30-40 let 14 - 17 muži 14 - 17 muži Ukončení povinné školní docházky -18 let Bez omezení pohybových aktivit Tvorba a fixace stereotypu potřeby pohybu při kompenzaci denního zatížení Návyk na pohyb musí být v této věkové kategorii součástí celého procesu výchovy, zaměstnání i odpočinku (změna životního stylu po ukončení povinné školní docházky - pokles pohybové aktivity + problém hypomobility) Ukončení procesu růstu a vývoje, vyrovnání rozdílů výkonnosti všech orgánů Duševní rozvoj, abstraktní a logické myšlení, potřeba seberealizace, emoční složka, uvědomělost Potřeba motivace (důležité jsou pro tento věk atraktivní formy pohybu) Rychle rostoucí výkonnost Diferencovaná příprava mužů a žen Individualizace intenzity zatížení, tréninkových prostředků, přístupu trenéra atd. Silový trénink se může stát základem přípravy Rozvoj vytrvalosti v anaerobním pásmu Změna poměru mezi specializovanou a všeobecnou přípravou Zdokonalování techniky a důraz na taktiku Rozvoj schopnosti sebekritiky Vedení k samostatnosti U dítěte a adolescenta se pohyb přímo podílí na formování tvaru a funkce těla, u dospělého je důležitý pro udržování těchto funkcí i struktur. Nadále se podílí na udržení stálosti vnitřního prostředí, stimuluje činnost orgánů i organizmu jako celku. V tomto období se projeví předcházející výchova i způsob života. Již v dětství se proto rozhoduje o pohybových projevech v dospělosti. věk a zdravotní stav pohlaví způsob života předcházejících generací pohybovou aktivitu v období dětství a dospívání, vrozené předpoklady k pohybu včetně typologie svalů prostředí, v němž jedinec vyrůstal a žije charakter povolání (podíl fyzické práce) Organizmus se přizpůsobuje tomu, jak je stimulován. Typ regenerace musí být volen dle převažujícího typu stimulace. Tzn. že fyzicky pracující by měl i v době odpočinku vykonávat určitou fyzickou činnost. I u druhého typu zaměstnání (sedavého) musíme podobné adaptační mechanismy respektovat. I zde by měl aktivní odpočinek korelovat se zátěží určitého typu i intenzity. Abstinenční příznaky (narušení neurogenní i hormonální rovnováhy, vznik vegetativního syndromu lability-sportovci, manuálně pracující) Sociální úloha ve společnosti (mateřství, výchova dětí, domácnost, ...) Zdravotní (kompenzace pracovního vypětí) Seberealizace Estetické důvody Ekonomické důvody Nárůst zájmu žen o sportovní aktivity Absolutní svalová síla -20-30% Podíl svalstva na celkové stavbě těla -30% Rozvoj silové trénovanosti za stejné období 40% Akcelerace vývoje ve srovnání s muži Větší tendence k nadváze Menší transportní kapacita pro kyslík Psychicky stabilnější, vyrovnanější, klidnější Častěji dominují city Větší rozsah pohybu Rozvinutější koordinace pohybu, smysl pro rytmus, estetické vnímání Stejné zatížení jako u mužů vyvolává u žen menší odezvu (krátkodobě i dlouhodobě) Výkonnost má stabilnější charakter Větší podíl všeobecně rozvíjejících tréninkových prostředků, rozvoje kondičních motorických schopností (síla, rychlost, vytrvalost) Nižší intenzitu tréninku nahrazuje větší objem Výrazné odlišnosti v silové přípravě (nižší zátěž s větším počtem opakování) Realizace maximálního silového rozvoje v oblasti submaximálních zátěží Vhodnější rozvoj frekvenční rychlosti před silovou Důležitost rozvoje a udržování obecné vytrvalosti Zdravotní hlediska tréninku (vzhledem k mateřství atd., např. kick -box atd.) Větší potřeba motivace než u mužů Důležitá emocionalita tréninkové jednotky i celé přípravy Důležitost psychologické složky přípravy Menstruační cyklus (30% j. výkonnost, 30% <-> výkonnost, 35% | výkonnost) Úloha pohybu v primární i sekundární prevenci Oddalování vzniku regresivních procesů při adekvátním zatěžování (nebezpečí lokálního přetížení stejně jako nedostatečné stimulace), správná výživa, životní podmínky apod. Psychický nebo mentální věk je opět individuální ukazatel (sociální věk) Zhodnocením všech výše uvedených faktorů vznikne tzv. funkční či výkonnostní věk. Rozdíly mohou být velké - až desítky let. Prakticky od 46 let se mění regulační mechanismy, dochází k prvním poruchám systému hypotalamohypofyzárního, ale i pohlavního. Ty se promítají do funkcí řady dalších orgánů. Věková kategorie Věkové vymezení Mládí (mladá dospělost) < 30 let Zralost 31-45 let Střední věk (přestavba) 46 - 60 let Starší věk 61-75 let Stáří 16 - 90 let Velmi vysoký věk > 91 let Regresivní změny (tkáně kloubů, svalů, stavba cév) ■Výkonnostní sport a věk: nástup středního věku již v období zralosti (od 31 let) Výrazný pokles maximální výkonnosti (stejně jako doba nástupu vrcholné výkonnosti není ani doba jejího snížení pro všechny činnosti ani jedince fixní Hodnocení dynamiky maximální výkonnosti: 1. omezení pohyblivosti (po 20. roku) 2. pokles rychlosti (po 22.-24. roku, maximum poklesu mezi 30.-50.) 3. vytrvalost (po 30. roce) 4. pokles obratnosti a stát. síly (30.-40. rok) technické zvládnutí činnosti správná metodika provádění činnosti posloupnost navozování činností regenerační fáze po činnosti ukončení vrcholového sportu 40. rokem života (individuální analýza výkonnostního věku) Rozvoj vytrvalosti a síly (v této době nejdéle udržují poměrně vysokou výkonnostní úroveň) Omezujeme maximální zátěže pro riziko selhání organizmu > > diagnostika ! Snížení rychlostních aktivit Udržování obratnostních aktivit (pokud nepůsobí psychické problémy) Jedinečnost vytrvalostních forem p. aktivit (u nejstarších jedinečné) poruchy srdeční funkce organického původu angína pectoris plieni choroby s velkou zátěží malého oběhu krevní tlak nad 200/120 mm Hg poruchy srdečního rytmu a dráždivosti myokardu všechny akutní choroby aktivizace chronických onemocnění chronická jaterní nedostatečnost ledvinová insuficience prodělané mozkové krvácení akutní poruchy pohybového systému artróza vyšší stupeň osteoporózy listézy kloubní instability oběhová insuficience