Struktura hmoty Hmota a energie Ø Vše je tvořeno částicemi hmoty (látkou) a energetickými poli/silami, což znamená, že základní strukturní prvky organického a anorganického světa jsou totožné. Ø Živá hmota se liší od hmoty neživé pouze svým mnohem vyšším stupněm uspořádanosti. Elementární částice hmoty Ø Elementární (tj. nemající vnitřní strukturu) částice hmoty jsou leptony a kvarky Ø Leptony – elektrony, miony, neutrina a jejich antičástice – lehké částice bez vnitřní struktury Ø Kvarky (u, c, t, d, s, b) – těžší částice bez vnitřní struktury Ø Hadrony – těžké částice tvořené kvarky, např. proton (u, u, d), neutron (d, d, u) Čtyři základní interakce / energie / silová pole Fotony Ø Fotony – energetická kvanta elektromagnetického pole, nulová klidová hmotnost Ø Energie (jednoho) fotonu: E = h.f = h.c/l h je Planckova konstanta (6.62 x 10^-34 J.s), f je frekvence, c rychlost světla ve vakuu l vlnová délka Částice a energetická kvanta pole Částice látky a energetická kvanta mají schopnost vzájemné transformace (např. elektron-pozitronový pár se transformuje ve dva fotony záření gama – tohoto jevu se využívá v zobrazení pomocí PET). Kvantová mechanika Chování souborů určitého druhu částic lze popsat rovnicemi, které se podobají rovnicím pro popis vlnění. Kvantová mechanika tunelový jev: Kvantová mechanika: Heisenbergovy relace (vztahy) neurčitosti dr.dp ≥ h/2p dE.dt ≥ h/2p Poloha r a hybnost p částice nemohou být současně změřeny s na sobě nezávisející přesností (jestliže neurčitost polohy částice – dr – je zmenšena, neurčitost hybnosti částice – dp – automaticky roste). To stejné platí pro současné měření změny energie dE a času dt nutného pro tuto změnu. Schrödingerova rovnice (k obdivování) Řešení Schrödingerovy rovnice Ø Řešení Schrödingerovy rovnice pro elektron ve vodíkovém atomu vede k hodnotám energie orbitálního elektronu. Ø Řešení Schrödingerovy rovnice často vede k číselným koeficientům, které určují možné hodnoty energie. Tyto numerické koeficienty se nazývají kvantová čísla. Kvantová čísla vodíku Ø Hlavní n = 1, 2, 3 …. (K, L, M, ….) Ø Vedlejší – pro každé n l = 0, 1, 2, …. n – 1 (s, p, d, f …) Ø Magnetické – pro každé l m = 0, ±1, ±2, …±l Ø Spinové magnetické – pro každé m s = ±1/2 Ø Pauliho vylučovací princip – v jednom elektronovém obalu atomu nemohou být přítomny dva nebo více elektronů se stejnou kombinací kvantových čísel. Ionizace atomů Emisní spektra Spektrum vodíku ještě jednou fialová, modrozelená a červená čára podle: http://cwx.prenhall.com/bookbind/pubbooks/hillchem3/medialib/media_portfolio/text_images/CH07/FG07_ 19.JPG Excitační (absorpční) spektra atomů Excitační (absorpční) spektrum molekul Jádro atomu Hmotnostní defekt jádra = měřítko stability jádra: dm = (Z.m[p] + N.m[n]) - m[j] Nuklidy Ø nuklid – jádra se stejnými hodnotami A, Z a energie Ø Izotopy - nuklidy se stejným Z ale různým A Ø Izobary – nuklidy se stejným A ale různým Z Ø Izomery – nuklidy se stejným Z a A, avšak s různou energií (např. Tc^99m používané při zobrazení pomocí gama kamery) Izotopové složení rtuti % zastoupení izotopu v závislosti na A Co je ještě nutné znát? Ø Radionuklidy – nuklidy schopné radioaktivní přeměny Ø Jaderný spin: Jádra mají vlastnost zvanou spin. Jestliže je hodnota spinu nenulová, jádra mají magnetický moment, tj. chovají se jako malé magnety - NMR – nukleární magnetická resonanční spektroskopie a zobrazení pomocí magnetické rezonance v radiologii jsou metody založené na této vlastnosti. Autor: Vojtěch Mornstein Obsahová spolupráce: Carmel J. Caruana Grafika: Lucie Mornsteinová Poslední revize: březen 2008