NA STOPĚ PACHATELE Díl třetí: Další grampozitivní pachatelé Mikrobiologický ústav uvádí Přehled G+ bakterií Obsah Klinická charakteristika - enterokoky Příběh první n Lucinka chodí do školky. Před dvěma týdny si maminka všimla, že chodí nějak často na záchod, a také se jí svěřila, že když se chce vyčurat, tak ji to bolí. Pan doktor na středisku jí předepsal Zinnat, ale potíže se nezlepšily. Při další návštěvě tedy nechal Lucinku vyčurat do „šampusky“ a moč poslal na mikrobiologii. Přišlo mu ale, že výsledek nelze hodnotit, neboť moč je kontaminovaná. Nakonec se přece jen podařilo moč odebrat asepticky a podle výsledku změnit terapii. Pátráme po pachateli n Vinen je Enterococcus faecalis n Jak napovídá rodové i druhové jméno, je to mikrob normálně se vyskytující ve střevě. Je ale také jedním z nejběžnějších původců močových infekcí n Viníkem je ovšem i lékař – předepsal antibiotika bez kultivace moče; bohužel, enterokoky jsou na všechna cefalosporinová antibiotika primárně rezistentní. Navíc podcenil aseptický odběr moče. n Možná něco zanedbala i maminka, pokud Lucinku nenaučila dobře (a odpředu dozadu) se utírat po záchodě Více o enterokocích n Dnes jich rozeznáváme desítky druhů n Všechny mohou být nalézány n ve stolici (jako normální mikroflóra) n v močovém měchýři (jako patogeny) n v pochvě (asymptomaticky nebo symptomaticky) n občas i jinde (rány, krevní řečiště) n Ze dvou nejběžnějších druhů E. faecalis bývá častěji patogenem, E. faecium je častěji součástí střevní mikroflóry n Nebezpečné jsou vankomycin rezistentní enterokoky (VRE) n Jeden z enterokoků, nalezený v Brně, má název Enterococcus moraviensis Klinická charakteristika – G+ tyčinky Příběh druhý n Evropský komisař zachmuřeně hleděl na kupu stížností. Francouzští zemědělci protestují proti několika státům EU, které brání dovozu delikatesních francouzských sýrů na jejich území. n Německé úřady zákaz dovozu zdůvodňují tím, že těhotná paní Hildegarda Messerschmidtová po požití sýra pozorovala zvětšené mízní uzliny a nakonec její dítě trpělo těžkou listeriovou infekcí. Kdo za to tentokrát může? Příběh třetí n Pan Bércoun je diabetik, chronický pacient, nyní léčen pro bércové vředy. Bohužel, infekce střídá infekci. Před půlrokem byla usvědčena Escherichia coli, před dvěma měsíci zase Enterococcus faecium, blízký příbuzný enterokoka Enterococcus faecalis. Lékaři jsou zvědaví, co se z bércového vředu pana Bércouna vykultivuje tentokrát. A už to vědí: viníkem je nyní n Corynebacterium jejkeium, relativně nejobávanější ze skupiny tzv. nedifterických (= nezáškrtových) korynebakterií. Původně se mu říkalo „korynebakterium skupiny JK“. n Korynebakteria jsou grampozitivní tyčinky kyjovitého tvaru (koryné = kyj), některá jsou pleomorfní (různotvará), popřípadě i nekonstantně probarvená. n Do stejného rodu patří i původce záškrtu, dnes diky očkování u nás vzácný – C. diphtheriae. Záškrt Co ještě vědět o nedifterických korynebakteriích n Jsou normální součástí běžné flóry na kůži, spolu se stafylokoky a kvasinkami Co jsou to „koryneformní tyčinky“ n „Koryneformní tyčinky“ (případně „diftheroidy“) jsou různé tyčinky s podobnou morfologií (i když jejich rozměry se mohou poměrně lišit). n Všechny jsou občasnými původci různých typů lidských infekcí. n Arcanobacterium haemolyticum je vzácným původcem faryngitid n Další rody: Dermatophilus, Rhodococcus*, Turicella atd. Příběh čtvrtý n Sestřička Blaženka se zděsila: přišly výsledky stěrů z nemocničních lůžek, které před týdnem odebírali pracovníci nemocniční epidemiologie. A skoro v polovině stěrů se našly nějaké bakterie, dokonce BACILY! No ano, tady to je – Bacillus sp. Sestřička Blaženka, chudinka ubohá, se celou noc trápila a špatně spala. Ráno zavolala na mikrobiologii a ptala se, cože je to za bakterii… Mlýnský kámen spadl z dobrého srdíčka sestry Blaženky n když se dozvěděla, že většina příslušníků rodu Bacillus jsou neškodné mikroby, vyskytující se ve vnějším prostředí. Pokud se vyskytnou v kultivaci klinického vzorku, jde pravděpodobně o kontaminaci. Bacily tedy nejsou ve stěrech z lůžka závažným nálezem. Problém by byl jen tehdy, pokud by byly prokázány ve stěru z.plochy, která má být sterilní (např. operační pole po dezinfekci) Není bacil jako Bacil! Například „Bacil“ na www.pismak.cz je známý as. Zahradníček J Jsou však i bacily stojící za zmínku n Bacillus anthracis se stal velice populárním při teroristických hrozbách poslední doby. Jinak coby původce veterinárního onemocnění – uhláku – byl jednou z prvních nákaz, proti nimž byla zkoušena (již Pasteurem) vakcinace. n Bacillus cereus je původcem alimentárních intoxikací z obilných produktů. n Bacillus stearothemophillus a Bacillus subtilis se vzhledem ke své schopnosti přežívat při velmi vysokých teplotách používají jako indikátory účinnosti sterilizátorů Enterokoky a G+ tyčinky: léčba Léčba infekcí způsobených enterokoky a G+ tyčinkami n Na enterokoky ani na listerie neplatí cefalosporiny. U E. faecalis je výhodný ampicilin, u E. faecium je primární rezistence. Dále se používá ko-trimoxazol, doxycyklin, jako rezerva vankomycin. V poslední době se zejména u hematoonkologických pacientů objevují epidemiologicky závažné vankomycin rezistentní kmeny – VRE. Zde zabírá pouze nové antibiotikum – linezolid Antibiotika pro G+ tyčinky a enterokoky Diagnostika enterokoků a G+ tyčinek (+ obrázky) Popis pachatelů (diagnostika) – 1 Enterokoky – vzhled kolonií Popis pachatelů (diagnostika) – 2 Enterokoky n Biochemické testy: kataláza negativní, možné je biochemické rozlišení, důležité štěpení arabinosy (E. faecalis neštěpí, půda je zelená, E. faecium štěpí, žloutne) n Antigenní analýza se zpravidla nepoužívá. V dobách, kdy patřily mezi streptokoky, je Lancefieldová zařadila do antigenní skupiny D (ovšem některé streptokoky ze skupiny D zůstaly v původním rodu) n Citlivost lze testovat na běžném MH agaru. Existují i půdy na skríning VRE (viz dále) Popis pachatelů (diagnostika) – 2 G+ tyčinky n Biochemické testy: kataláza u všech tři pozitivní, ale např. u rodu Arcanobacterium (blízkého korynebakteriím) je negativní! Biochemicky lze rozlišovat koryneformní tyčinky navzájem (API Coryne, Remel) n Růst při nízkých teplotách, vysokých koncentracích NaCl a hemolytické interakce se používají v diagnostice listerií n Průkaz antigenu – například průkaz difterického toxinu Elekovým testem Fotografie z databáze zločinců 1 Enterokoky Fotografie z databáze zločinců 2 Tyčinky I Fotografie z databáze zločinců 3 Tyčinky I – korynebakteria, tvary Fotografie z databáze zločinců 4 Tyčinky III Diferenciální diagnostika enterokoků a G+ tyčinek Diferenciální diagnostika: enterokoky n Gramovo barvení rozliší grampozitivní koky, grampozitivní tyčinky a ostatní bakterie. n Stafylokoky odliší pozitivní kataláza a růst na NaCl n Streptokoky odliší nepřítomnost růstu na Slanetz-Bartleyho či ŽE půdě, popř. PYR testem (kromě S. pyogenes negativní) n Vzájemné rozlišení je možné arabinózovým testem nebo složitějším (EnCoccus) testem Rozlišení enterokoků n EnCoccus test má jen osm reakcí. Jinak se s ním pracuje podobně jako s jinými obdobnými testy Diferenciální diagnostika: Bacillus n Bacillus: n kultivace: velké, ploché, suché, plsťovité kolonie, „rozlézající“ se po povrchu agaru, někdy s výraznou hemolýzou, jindy zcela bez ní n mikroskopie: velmi robustní tyčinky, někdy s nálezem centrálně až subterminálně uložených spór, jež mohou, ale nemusí bubřit tyčinku. Diferenciální diagnostika: listerie a koryneformní tyčinky n Listeria: n kultivace: bezbarvé až našedlé kolonie, velmi podobné enterokokovým, bez hemolýzy nebo s hemolýzou n roste také na žluč-eskulinovém (ale ne Slanetz-Bartleyově) agaru a roste rovněž na KA při 4 °C n mikroskopie: drobnější než Bacillus, neuspořádané v palisádách, ale spíše v krátkých řetízcích. n Corynebacterium (a blízké rody): n kultivace: šedavé nebo bělavé kolonie podobné stafylokokovým, ale někdy i o hodně menší, většinou bez hemolýzy n mikroskopie: spíše menší než předchozí, ale kyjovité a uspořádané do palisád. Žluč-eskulinový agar Růst listerií při 4 °C n Ze všech námi studovaných G+ tyčinek jen Listeria je schopna růst při nízkých teplotách. To jí umožňuje šíření v sýrárnách n Z jiných bakterií (ne G+ tyčinek), roste při chladničkových teplotách několik dalších druhů (Yersinia, některé druhy pseudomonád apod.) Chromogenní půda na listerie Existují různé chromogenní půdy k diagnostice listerií. Ta, která je na obrázku, se vyznačuje modrým zbarvením všech listerií; patogenní druhy navíc mají kolem sebe halo (odlišně zbarvené okolí kolonie). Elekův test Jde o detekci toxinu Corynebacterium diphtheriae. Používáme papírek se specific. antitoxinem, který je položen na povrch agaru, poté se očkují testované kmeny. Pozitivní výsledek = precipitační linie. Konec Bonus: VRE (vankomycin rezistentní enterokoky) Enterokoky – charakteristika citlivosti n Enterokoky jsou primárně rezistentní na řadu antibiotik (mimo jiné všechny cefalosporiny, ale také makrolidy, linkosamidy, horší je i účinnost G-penicilinu) n Enterococcus faecium (méně patogenní, ale více resistentní než E. faecalis) je navíc primárně rezistentní na ampicilin n K léčbě lze použít např. ko-trimoxazol, tetracykliny, chinolony, glykopeptidy (vankomycin, teikoplanin); aminoglykosidy pouze v kombinaci VRE – kdy jsou závažné, a proč n Rezistence na vankomycin jsou závažné u klinicky významných izolátů druhů Enterococcus faecalis a Enterococcus faecium n Pokud je zachyceno pouhé nosičství VRE, není to důvod k léčbě (enterokok je normální flórou střeva), avšak je to důvod k obezřetnosti a izolaci pacienta n Z tohoto důvodu se u pacientů ARO často provádí screening střevního nosičství VRE n Za závažnou se nepovažuje rezistence na vankomycin u kmenů E. gallinarum či E. casseliflavus, izolace se nepovažuje za nutnou (druhy s menší patogenitou) n Významnou hrozbou je přenos rezistence na stafylokoky, viz dále. I to je důvod, proč VRE hlídat a kontrolovat VRE v Brně n Na MÚ LF MU a FN USA Brno byly dosud zaznamenány pouze ojedinělé případy VRE n Naproti tomu na OKM FN Brno-Bohunice jsou nálezy VRE podstatně častější n Pravděpodobným důvodem je spektrum pacientů. VRE jsou časté u pacientů s nádorovým bujením leukocytárních buněk, a tito pacienti se v rámci JMK soustřeďují právě v bohunické nemocnici n I svatá Anna se ovšem udržuje ve stavu bdělosti a je pravděpodobné, že i zde se časem VRE vyskytnou Příklad systému bdělosti pro VRE Lékem volby je linezolid (ZYVOXID), případně dalfopristin/quinupristin (SYNERCID) Možné mechanismy přenosu VRE