1
Kontrolní práce 4C
Jméno (prosím čitelně):
1. Otázky a úkoly (35 b.):
a. Co prokazuje tzv. Purkyňův pokus v souvislosti s akomodací? 5 b.
b. Vysvětlete, co je to periferní astigmatismus brýlové čočky a jak se projevuje. Jaká velikost periferního
astigmatismu se toleruje při návrhu bodově zobrazující (punktální) čočky? 5 b.
c. Která z následujících typů brýlových čoček může mít vlastnosti bodově zobrazující čočky: bikonvexní,
bikonkávní, menisková? 5 b.
d. Popište stručně, co je a jak vzniká presbyopie, která veličina charakterizující vlastnosti oka se hodnotí, co se
považuje za hranici presbyopie a v jakém věku asi nastává. 5 b.
e. Vypočtěte prizmatický účinek čočky s optickou mohutností 3 D při decentraci 5 mm. 5 b.
f. Napište vztah, který musí být splněn pro odstranění skoku obrazu na předělu vybrušované bifokální čočky, a
vysvětlete význam použitých symbolů. 5 b.
g. Jaký vztah musí platit, aby u bifokální čočky nevznikla mrtvá zóna mezi intervalem ostrého vidění do blízka a
do dáli? 5 b.
Místo pro odpovědi
1a:
1b:
1c:
1d:
1e:
1f:
1g:
2
2. Na následujícím obrázku je Tscherningova elipsa pro tři různé hodnoty určitého parametru.
a. Doplňte do legendy vpravo od grafu označení tohoto parametru, který nabývá uvedených hodnot
20 mm, 25 mm a 28 mm. V místě pod grafem uveďte jeho význam.
b. Popište osy grafu (kterému parametru odpovídá vodorovná osa a kterému svislá osa); dopište k osám
příslušné symboly, pod obrázkem objasněte jejich význam, napište, v jakých jednotkách se měří, a
nakonec doplňte číselné hodnoty k osám grafu.
c. Doplňte pod grafem chybějící označení pro čočky odpovídající horní a dolní větvi Tscherningovy elipsy.
1a:
1b:
3
3. Myopické presbyopické oko je korigováno bifokální brýlovou čočkou. Vrcholová lámavost dílu do dálky je S’D =
– 4,5 D, přídavek do blízka PB = 2 D. Akomodační šíře tohoto oka je Aš = 2 D. Brýlová čočka je zhotovena ze skla
s indexem lomu n = 1,523, optická mohutnost první plochy je ‘1 = +6 D, středová tloušťka dílu do dálky je
dD = 1,0 mm, do blízka dB = 1,5 mm, vzdálenost předělu dílů od optické osy dílu do dálky (decentrace vůči
předělu) činí uD = 2,0 mm. Vypočtěte:
a. poloměr křivosti r1 první plochy, 3 b.
b. příslušnou vrcholovou lámavost S’B dílu do blízka, 3 b.
c. mohutnost ‘2D a poloměr křivosti r2D druhé plochy dílu do dálky (pomocí přesného vztahu), 6 b.
d. mohutnost ‘2B a poloměr křivosti r2B druhé plochy dílu do blízka (pom. přesného vztahu), 6 b.
e. decentraci uB dílu do blízka vůči předělu nutnou k odstranění skoku obrazu na předělu, 6 b.
f. početně a graficky vyhodnoťte oblasti ostrého vidění; vznikne mrtvá zóna? 6 b.
Místo pro výpočet a odpovědi
2a
2b
2c
2d
2e
2f
4
Místo pro odpovědi
1a:
1b:
1c:
1d:
5
2. Hypermetropické presbyopické oko je korigováno bifokální brýlovou čočkou. Vrcholová lámavost dílu do dálky je
S’D = +3 D, přídavek do blízka PB = 2 D. Akomodační šíře tohoto oka je Aš = 1 D. Brýlová čočka je zhotovena ze skla
s indexem lomu n = 1,523, optická mohutnost druhé plochy dílu do dálky je ‘2D = –6 D, středová tloušťka dílu do
dálky je dD = 3,0 mm, do blízka dB = 4,0 mm, vzdálenost předělu od optické osy dílu do dálky (decentrace vůči
předělu) uD = 2,0 mm. Vypočtěte:
a. poloměr křivosti r2D druhé plochy dílu do dálky, 3 b.
b. příslušnou vrcholovou lámavost S’B dílu do blízka, 3 b.
c. mohutnost ‘1 a poloměr křivosti r1 první plochy (pomocí přesného vztahu), 6 b.
d. mohutnost ‘2B a poloměr křivosti r2B druhé plochy dílu do blízka (pom. přesného vztahu), 6 b.
e. decentraci uB dílu do blízka vůči předělu nutnou k odstranění skoku obrazu na předělu, 6 b.
f. početně a graficky vyhodnoťte oblasti ostrého vidění; vznikne mrtvá zóna? 6 b.
Místo pro výpočet a odpovědi
2a
2b
2c
2d
2e
2f