2. cvičení


FUNKCE KOSTERNÍ SOUSTAVY


·        pohybová funkce – kostra tvoří pasivní součást pohybového systému


·        opora těla – tvoří tzv. vnitřní kostru


·        tvarová funkce – kostra určuje základní tvar a rozměry těla


·        ochranná funkce – mechanická ochrana měkkých tkání a orgánů


·        metabolické funkce


  * krvetvorba
  * hospodaření s vápníkem a fosforem




                                         OBECNÁ OSTEOLOGIE

Stavba kosti

- mezibuněčná hmota- složka- ústrojná- ossein- kolagenní vlákna v amrfní hmotě

                                                                  - neústrojná- minerální

- buňky- osteoblasty- osteocyty



VNITŘNÍ STAVBA KOSTI


·        okostice (periosteum): Je to vazivový obal kosti z tuhého kolagenního vaziva, protkaný
sítí krevních cév. Podílí se na výživě kostí a na jejich růstu do tloušťky. snadno se odlupuje,
jdou odtud cévy do kosti- volkmanovy kanálky. má vrstvu- kambiovou a fibrósní- kambiová vrstva při
hojení zlomeniny zabezpečuje tvorbu svalku- calusu.


·        kostní tkáň (substantia ossea): První stádium nově vytvořené kosti je tvořeno fibrilární
(nepravidelně uspořádanou) kostní tkání. Její přestavbou se vytváří lamelární (pravidelně
uspořádaná) kostní tkáň dvojího typu:


o   kost hutná (substantia compacta): Tvoří povrchovou vrstvu kostní tkáně.

o   kost houbovitá (substantia spongiosa): Vyplňuje vnitřek kosti, má trámčité uspořádání – trámce
jsou svým průběhem kolmé na hlavní síly působící na kost.

·        endost- pokrývá vnitřní stranu kostní dutiny,vrstva neodlupitelná od kosti.


·        kostní dřeň (substantia medullaris): Je umístěna uvnitř kosti v dřeňové dutině nebo mezi
trámci spongiózní kosti. Jejím základem je retikulární vazivo (z retikulárních buněk a vláken),
protkané kmenovými krevními buňkami, jednotlivými vývojovými stádii krevních elementů a sítí
širokých krevních kapilár. Kostní dřeň dělíme do několika (ontogenetických) typů:


o   červená dřeň (medulla rubra): Je to aktivní krvetvorná dřeň. U novorozence je ve všech kostech,
v průběhu dospívání však mizí především z diafýz dlouhých kostí a po celý život se zachovává
v plochých a krátkých kostech.

o   žlutá dřeň (medulla flava): Vzniká tukovou degenerací červené kostní dřeně. Nemá již
krvetvornou funkci, ale za určitých krizových okolností (při nutnosti zvýšené krvetvorby
v organizmu) se může reaktivovat v červenou (krvetvornou) dřeň. V dospělosti se vyskytuje především
v diafýzách dlouhých kostí.

o   šedá dřeň (medulla grisea): Vzniká ve stáří úplnou degenerací kostní dřeně, není krvetvorná a
nemá schopnost reaktivace v krvetvornou dřeň.



TYPY KOSTÍ


·        kosti typu dlouhého (ossa longa): Kosti, u nichž převažuje jeden rozměr nad oběma
ostatními, tzn. kost má tělo a dva konce. Dlouhé kosti sestávají ze dvou základních částí:


  * diafýza: Střední dlouhá část dlouhé kosti (tedy její tělo). Na jejím povrchu je silná vrstva
kompaktní kostní tkáně a uvnitř se nachází dřeňová dutina (cavum medullare) vyplněná kostní dření.


  * epifýza: Koncová část dlouhé kosti. Přesněji je definovaná jako samostatně osifikující jednotka
na konci kosti. Na povrchu epifýz je tenká vrstva kompaktní kostní tkáně, vnitřek je vyplněn
spongiózní kostí, prostoupenou kostní dření. Podle toho, jestli se nachází na obou koncích nebo
pouze na jednom, rozlišujeme:


§  dvouepifýzové kosti: Epifýza se nachází na obou koncích. U některých dlouhých kostí je na obou
koncích, u některých pouze na jednom konci. Příkladem jsou velké dlouhé kosti končetin – paže,
předloktí, stehna a bérce.

§  jednoepifýzové kosti: Epifýza se nachází pouze na jednom konci kosti. Příkladem jsou malé dlouhé
kosti ruky (kosti záprstní a kosti prstů) a nohy (kosti nártní a kosti prstů), dále kost klíční a
žebra.


·        kosti typu krátkého (ossa brevia): Jedná se o kosti, u nichž výrazněji nepřevažuje žádný
rozměr. Na jejich povrchu je tenká vrstva kompaktní kostní tkáně, vnitřek je vyplněn spongiózní
kostí, prostoupenou kostní dření. Příkladem jsou kosti zápěstní nebo zánártní.


·        kosti typu plochého (ossa plana): Kosti, u nichž převažují dva rozměry nad rozměrem
třetím. Mají tedy dvě plochy kryté tenkou vrstvou kompaktní kostní tkáně, mezi nimiž je spongiózní
kost prostoupená kostní dření. Příkladem jsou kosti klenby lebeční, lopatka či hrudní kost. Kosti
klenby lebeční mají vnější vrstvu kompaktní kosti (lamina externa), podobnou vnitřní vrstvu (lamina
interna) a mezi nimi spongiózní kost zvanou diploë.


·        kosti nepravidelné (ossa irregularia): Jsou to kosti, jež nelze přiřadit tvarově k žádnému
předchozímu typu, např. obratle, kosti obličejového skeletu atd.

·        kosti sezamské- vznikají ve šlachách svalů.


metafýza- část mezi dyafýzou a epifýzou- má samostatné cévní zásobení

apofýza- samostatně osifikující útvary-hrbolky na kosti.