SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
o
oPodzim 2010           MUDr. Irena Vyzulová
o1. Seminář
o
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF

Sociální lékařství
oPŘEDNÁŠKY
oProf. MUDr. Jan Holčík, DrSC.
oÚterý 15.00–16.40 posl.č.116, pav. A22
oZákladní přehled o:
nsociálním lékařství
npopulačním zdraví
nzdravotní politice
nsystémech péče o zdraví
o
o

Sociální lékařství
oSEMINÁŘE
o
oSemináře jsou povinné
nmax. 2 absence (0 – předtermín)
nnahrazování (domluva s vyučujícím)
npráce ve skupinách
n
oMetody studia zdravotního stavu populace
nrutinní statistiky
nepidemiologické metody
nmatematická statistika
n
o

Podmínky zápočtu + zkouška
oZÁPOČET
nDocházka, aktivní účast na seminářích, zápočtový test
nTest
ovýsledek testu bude zohledněn u zkoušky
o
oZKOUŠKA
n2 otázky (1 z přednášek, 1 ze seminářů)
o

Studijní literatura
o
oHolčík, J., Žáček, A., Koupilová, I.: Sociální lékařství. Brno, MU 2002, 137 s.
o
oGerylovová, A., Holčík, J.: Základy statistiky. Brno, MU 2000, 31 s.
o

Náplň seminářů
o
oI. RS       20.9. – 24.9.: Úvod do SL. Základní údaje o zdraví
o                                                             populace.
o 27.9. – 1.10.: Standardizace. Úmrtnostní tabulky, SDŽ
o
oII. EPI 4.10. – 8.10.: Frekvence nemocí v populaci
o 11.10. – 15.10.: Skrínink, diagnostické testy
o 18.10. – 22.10.: Typy epidemiologických studií 25.10. – 29.10.: Pojem rizika, relativní riziko,
atributivní riziko
o
oIII. ST 1.11. – 5.11.: Deskriptivní statistika
o 8.11. – 12.11.: Induktivní statistika, odhady parametrů
o 15.11. – 19.11.: Testování statistických hypotéz
o 22.11. – 26.11.: Hodnocení závislostí
o
o                 29.11. – 3.12.: Role práva ve zdravotnictví
n   6.12. – 10.12.: Zápočtový test
n        13.12. – 17.12.: Výsledky testu, zápočet, předtermíny
n        20.12. – 22.12.:                  Konzultace, předtermíny
n
n

  SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
ovědní , medicínský a interdisciplinární obor, zabývající se
o    - zdravím populace
o    - péčí o zdraví ve společnosti
o
oVe svém celostním zaměření studuje SL
o     - stav, rozložení a vývoj zdraví lidí
o     - determinanty i ovlivnitelnost zdraví

   SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ
o jaké je zdraví lidí ?
o proč je takové?
o co lze udělat  pro zlepšení zdraví?
o   Zdraví – kategorie bio-psycho-sociální, proto k zvládnutí zdravotních problémů nutné metody i
znalosti jiných oborů – medicínských i nemedicínských a správná orientace v morálních a
společenských hodnotách.
o    Cílem SL – zlepšit zdraví lidí !!!

 Z obecně teoret. Hlediska  SL vychází ze 3 zákl. otázek. Tyto 3 otázky  jsou studovány  v širokých
sociálních souvislostech , a v návaznosti  na vývoj politických, ekonomických, legislativních i
dalších sociálních okolností.

 Základní údaje o zdraví populace
MP900400941[2]


 Soustava zdravotnické statistiky
o
o
oK popisu a analýze zdravotní situace jsou nutné informace….

Oborové rutinní statistiky využívané při
studiu zdravotního stavu populace
oDEMOGRAFIE
n
n
n
oŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
n
n
o
oŽIVOTNÍ STYL
o
n
n
n
n
n
n
oZDRAVOTNICTVÍ
nRZS
ncílená výběrová šetření
n
n
Peace_dove_blue_sky 120px-Crying_newborn Pohřeb má zítra ve tři hodiny, stálo v SMS zprávě.
Ilustrační foto 120px-Dimmitt_Tornado1_-_NOAA 120px-Jakarta_slumlife18
120px-Burger_King_Whopper_Combo 101px-Aerobic_exercise_-_public_demonstration07 120px-Bookshelves
118px-EiserneVorhang 97px-Sammunut_suomalainen_tampereella 369px-Vandalism_Shibuya_Tokyo
120px-Industry_smoke

Soustava zdravotnické statistiky
oInformace, které si opatřuje samo zdravotnictví – rutinní zdravotnické statistiky
oSoubor pravidelně a systematicky sbíraných dat ( záznamy, výkazy, hlášení…), po uspořádání a
zpracování vypočteny ukazatele
oVytvářena postupně jako nástroj zdravotních správ, k výzkumným účelům druhotně (počáteční fáze
výzkumu, formulace pracovních hypotéz).
o

Oblasti informací v rutinních zdravotnických statistikách:
1.Obyvatelstvo
2.Zdravotní stav
3.Zdravotnická zařízení
4.Pracovníci
5.Ekonomické údaje
o

Zdravotnická statistika
oUZIS – Ústav zdravotnických informací a statistiky při MZ ČR
oúčelem a předmětem činnosti Ústavu: řízení a koordinace plnění úkolů Národního zdravotnického
informačního systému (NZIS) včetně činností souvisejících s rozvojem a zdokonalováním NZIS
oUZIS – součástí státní statistické služby
ospolupráce s WHO, OSN, EUROSTAT
owww.uzis.cz

  Národní zdravotnický
   informační systém  (NZIS)
n NZIS – jednotný celostátní informační systém určený ke  sběru a zpracování zdravotnických
informací, vedení národních zdravotních registrů, poskytování informací, využití informací v rámci
zdravotnického výzkumu;
n Stanovení koncepce a realizace státní zdravotní politiky
Cíl: vytvořit z rutinně sledovaných dat ucelený a účelně fungující systém pro: účastníky odborné
lékařské péče, řídící a organizační činnost, výzkum

 Ke sběru a zpracování inforamcí o . Zdrav. Stavu obyvatel, životním stylu,životních a pracovních
podmínkách, zdrojích zdravotní péče, zdravotnických zařízení, jejich činnosti a ekonomice.

Národní zdravotní registry
oNR hospitalizovaných
oNR rodiček
oNR novorozenců
oNR vrozených vad
oNR potratů
oRegistr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů
oNR uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek
oNárodní onkologický registr
oNR cévní chirurgie (tepenné rekonstrukce)
oNárodní kardiochirurgický registr
oNR kloubních náhrad
oNR kardiovaskulárních intervencí
oNR osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů
oNR nemocí z povolání
oNR asistované reprodukce

Zdravotnická statistika
o
odalší vybraní zpracovatelé dat:
o Český statistický úřad  www.czso.cz
o ® demografické informace
o Český správa sociálního zabezpečení  www.cssz.cz
o ® PN, invalidita
o Zdravotní pojišťovny

Zdravotnická ročenka ČR
oUcelená informace o zdravotnictví v ČR
oNZIS, demograf.údaje ČSÚ
oData za oblast    - demografie
o                               - zdravot. stavu obyvatel
o                               - sítě a činnosti ZZ
o                               - pracovníků a jejich vzdělávání
o                               - ekonom. ukazatele
o                               - mezinárodní srovnání
oTextová, tabulková, grafická část
oOchrana osobních údajů
oOd r. 1960, od 1991 v česko – angl. verzi
oElektronická verze
o

Soustava zdravotnické statistiky
o   Výhody rutinních statistik
oinformační základna pro deskriptivní epidemiologii (popis rozložení nemoci – kdo, kde, kdy)
osrovnání, hodnocení trendů (vývoj v čase)
ovýchodisko pro počáteční fázi výzkumu (formulace hypotéz)
ovšeobecně dostupný a relativně laciný zdroj informací

Soustava zdravotnické statistiky
o    Nevýhody rutinních statistik
oneposkytují dostatečné informace o zdrav.stavu celé populace (fenomén ledovce) ® žádoucí, aby
údaje byly doplňovány z výběrových šetření
omalá přesnost
onekompletnost dat (vyjma statistiky narození a úmrtí)

Fenomén ledovce (1)
oViditelná část ledovce ® osoby nemocné ošetřované ve zdrav.zařízeních
oSkrytá část ledovce
nOsoby nemoc nevnímající nebo ignorující ® nemoci manifestní, ale odborně neléčené
nLatentní formy nemoci ® lze odhalit preventivní prohlídkou nebo screeningovým testem
nOsoby se sníženou kvalitou zdraví – trvalé následky nemoci: vady, dysfunkce, handicapy
nPotenciálně nemocní ® osoby zdravé, ohrožené zvýšeným rizikem

Fenomén ledovce (2)
o
o
oOsoby, které navštíví zdravotnické zařízení.
o
oNemocní, kteří nenavštíví ZZ.
oNemoc v latentní fázi.
oTrvalé následky nemocí - zdravotní handicapy.
oOsoby, jež nemoc nevnímají.
Icebergfoto

Zdraví
oJak hodnotíme zdraví populace?
a)údaje o zemřelých
b)údaje o nemocných
o ® negativní vymezení
oDef.WHO:
oZdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci.
oNemoc i úmrtí– snáze měřitelné než zdraví!!!

Zdravotnická statistika
oTYPY RUTINNÍCH STATISTIK ZDRAVOTNÍHO STAVU
o
1.ukazatele zdrav.stavu založené na evidenci úmrtí
o - statistika úmrtnosti a příčin smrti
o   nejstarší RS, kterou používají všechny vyspělé země
o   List o prohlídce mrtvého (LPM)– viz dále
o Mez. klasifikace nemocí a přidr. zdrav. problémů (MKN)
o
2.ukazatele zdrav. stavu založené na evidenci nemocí
o - statistika pracovní neschopnosti (ČSSZ)
o   krátkodobá – PN
o   dlouhodobá – ID
o - statistika hospitalizovaných
o   příčiny, délka hospitalizace
o - statistika povinně hlášených nemocí
o   infekční nemoci, nádory, nemoci z povolání, sebevraždy, úrazy….
o
o

Přednosti:
oúmrtí je jev neopakovatelný, snadno a rychle rozpoznatelný
oúmrtí lze přesně časově určit
odlouhodobé časové řady
omezinárodní srovnání
oupřesnění příčiny smrti pitvou
Zápory:
ozachycuje pouze nemoci, které vedou ke smrti
ozkreslení (otázka spolehlivosti údajů a chyb)
oneznámá míra přesnosti (může se lišit podle místa či času)
Statistika příčin smrti a zemřelých

Ukazatele založených na evidenci zemřelých
1.Celková (hrubá) úmrtnost
2.
2.Specifická úmrtnost
3.
3.Kojenecká úmrtnost
4.
4.Standardizovaná úmrtnost
5.
5.Střední délka života (naděje dožití)
6.
6.Smrtnost (letalita)

Zdravotnická statistika
oUKAZATELE  vycházející z evidence ZEMŘELÝCH
oÚmrtí – trvalé vymizení všech znaků života kdykoliv po narození živého
o                    plodu
ohlavní zdroj info: List o prohlídce mrtvého (LPM)
o
ov matematickém vyjádření  jde o relativní ukazatele, kde čitatelem počet úmrtí, jmenovatelem počet
osob daného populačního celku
oCelková (hrubá) úmrtnost
o počet zemřelých/střední stav obyv.  X 1000
o      ( v určitém kalendářním roce)
oSpecifická úmrtnost  (úmrtnost v dané věkové kategorii)
o počet zemřelých ve věku x / stř. stav obyv. ve věku x X 1000

graf_umrtnost1_1109236996



o



o



 Zdravotnická statistika
o       Kojenecká úmrtnost
opočet zemřelých do 1 roku/ počet živě nar.  X 1000          ( ‰)
o
ovýstižný ukazatel zdravotního stavu i socioekonomických poměrů v dané společnosti
o
oDalší ukazatel úmrtnosti kolem porodu
opoporodní (do 3 dnů)
očasná (do 7 dnů)
onovorozenecká (0-27 dní)
o® endogenní příčiny – poruchy, se kterými se dítě narodilo nebo ke kterým dojde během porodu
(VVV), lze ji jen málo ovlivnit
oponovorozenecká (28-365 dní)
®exogenní příčiny – poruchy, k nimž dochází po narození (výživa, hygiena, úroveň zdravotní péče,
prostředí…životní a kulturní úroveň rodičů, jejich vzdělání)
operinatální (mrtvě narození)

o
Obrázek3


Zdravotnická statistika
oStandardizovaná úmrtnost
-užitečná pro srovnání úmrtnosti v populacích s rozdílnou věkovou strukturou
-skutečná úmrtí ve studované populaci / očekávaná úmrtí ve studované populaci * 100
oStřední délka života ( naděje dožití)
-vyjadřuje průměrný počet roků, který má naději ještě prožít osoba právě x-letá
-počítá se z úmrtnostních tabulek
o

Zdravotnická statistika
oSmrtnost (letalita)
opočet úmrtí na určitou nemoc / výchozí počet nemocných * 100
-poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu onemocnělých touto chorobou, vyjadřuje
se v %
-při posuzování závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby
-
oÚmrtnost vystihuje, jak často dochází k úmrtí na určitou nemoc v populaci, smrtnost pak, jaká část
ze všech nemocných, kteří trpí určitou nemocí, na ni zemře.
o
oNapř.tetanus má vysokou smrtnost – až 50 %, ale minimální úmrtnost při malém počtu případů
onemocnění, u IM je tomu naopak.

Ukazatele demografické statistiky (reprodukce obyvatelstva)
oPřirozený přírůstek(úbytek)
o    rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých osob v určitém kalendářním roce (rozdíl mezi
živorodností a úmrtností), vyjadřuje tempo růstu obyvatelstva
o
oMíry reprodukce
o    - hrubá míra reprodukce
o    - čistá míra reprodukce
o    prostá reprodukce
o
o

  Relativní ukazatele
-k hodnocení kvalitativních znaků (u kolika stat. jednotek nebo v kolika % se zkoumaný znak
vyskytl)
-vznikají podílem 2 absolutních čísel
o        _A_ x        k
o          B        10         (k = 2,3…)
1.
-Poměrná čísla struktury
o      (strukturální, extenzitní ukazatelé)
o
-Poměrná čísla intenzitní
o       (frekvenční, intenzitní ukazatelé)
o
-Indexy ( pro hodnocení časových řad)
o       - s pevným základem
o       - s pohyblivým základem
o
o     Pozor na správné použití a interpretaci RU !
o
o
o
o
o

Základní typy relativních ukazatelů
1.Extenzitní ukazatelé (ukazatelé struktury) podíl
Øpodíl dvou čísel A/B, kde čitatel A  je součástí jmenovatele B ,  A= část celku, B= celek
o zemřelí na CA/ zemřelí celkem
o podíl chlapců v celkovém počtu narozených dětí
Ø               k
o A/B x 10      (k=2,3,4….),  k= zpravidla 2 (%)
Øvyjadřuje podíl (proporci) části k celku
Øjde o relativní četnost – slouží k odhadu pravděpodobnosti (rizika) výskytu sledovaného jevu
ØNabývají hodnot 0-1, resp. 0-100%

o



Základní typy relativních ukazatelů
o2.  Intenzitní ukazatelé (ukazatelé  frekvence) četnost
Øpočet jevů (narození, potratů, úmrtí, onemocnění, pooperačních komplikací) vzhledem k velikosti
prostředí, v němž výskyt jevů zjišťujeme
Øčitatel A je roven počtu jevů zjištěných ve vymezeném čase v populaci
Øjmenovatel B vyjadřuje velikost prostředí danou počtem jednotek
Øvelikost prostředí – počet obyvatel, plocha území (je uváděna v počtu  příslušných jednotek: počet
obyvatel, km2)
ØA,B  jsou různorodé veličiny, spojeny určitým logickým vztahem
o
o
o
o

Základní typy relativních ukazatelů
Øpoměr dvou čísel A/B, kde čitatel A není částí jmenovatele B
o počet obyv. (A) na km2 (B)
o úmrtnost (A) v celé populaci (B)
Øudávají jaký počet jevů připadá na 1 (100,1000,10000…) jednotku prostředí
Ønabývají hodnot od 0 do nekonečna
Øjejich název má obvykle koncovku –OST
o výjimka: mrtvorozenost  - ukazatel struktury
o mrtvě narození/všichni narození
o
o

Základní typy relativních ukazatelů
o3. Indexy pro hodnocení časových řad
Ø A/B x 100  (%)
Øv čitateli A je hodnota ukazatele za určité období, ve jmenovateli B je hodnota stejného ukazatele
za dřívější období
Ø Index s pevným základem
o - pro hodnocení se používá týž základ, obvykle první údaj v  časové řadě
o - vyjadřuje růst či pokles jevu v čase
Ø Index s pohyblivým základem
o - za základ bereme vždy hodnotu v předcházejícím období
o - vyjadřuje tempo změn v čase

Indexy pro hodnocení časových řad
rok
Počet sňatků (na 1000 ob.)
Index s pevným základem [%]
Index s pohyblivým základem [%]
1985
7,8
100,0
-
1990
8,8
112,8
112,8
1995
5,3
67,9
60,2
2000
5,4
69,2
101,9
2005
5,1
65,4
94,4

Údaje pro výpočet frekvenčních a strukturálních ukazatelů - rok 2005 ČR
oCelkový počet obyvatel (střední stav):
ok 1. 7. 2005: 10 234 092  (4 991 439 mužů a 5 242 653 žen)
oPočet obyvatel:
o - ve věku  0-14:  1 514 013
o - ve věku 65+:    1 445 219
oPočet narozených: 102 498
n - z toho živě: 102 211
oPočet zemřelých: 107 938 (M 54 072, Ž 53 866)
oPočet zemřelých do 1 roku: 348
oPočet zemřelých do 28 dní : 206
oPočet zemřelých na karcinom -  celkem 28 033
o      (M 15 567, Ž 12 466)
o

Samostatná práce – úkol na výpočet ukazatelů
oSkupina A:
o      vypočítá hrubou úmrtnost (celkovou), zvl. pro muže a pro ženy, podíl M a Ž na
zemřelých,vyjádří strukturu obyvatelstva dle věku a pohlaví(v %), přirozený přírůstek
o
o
oSkupina B:
o      kojenecká úmrtnost, novorozenecká úmrtnost, ponovorozenecká úmrtnost, podíl novorozenecké a
ponovorozenecké na KÚ(v%), úmrtnost na karcinom –celkově pro obě pohl. a zvl. M a Ž,
o      podíl karcinomu na všech úmrtích( zvl. M a Ž)
o
o
oObě skupiny u každého ukazatele určí zda je frekvenční či strukturální
o
o

Řešení
oSkupina A:
o    Hrubá úmrtnost(celkem) = 10,5‰
o    HÚ muži =10,83 ‰
o    HÚ ženy = 10,27 ‰
o    Podíl M na všech úmrtích = 50,1%
o    Podíl Ž  na všech úmrtích = 49,9%
o    Struktura obyv. dle pohlaví: M 48,8%
o                                              Ž 51,2%
o    Struktura obyv. dle věku: 14,8% 0-14 let
o                                          14,1%  65+
o    Přirozený přírůstek: - 5727 (=úbytek)

Řešení
oSkupina B:
o    Kojenecká úmrtnost = 3,4‰
o    Novorozenecká úmrtnost = 2,0‰ (58,8% KÚ)
o    Ponovorozenecká úmrtnost = 1,4‰ (41,2% KÚ)
o    Úmrtnost na Ca – celkem: 273,9 na 100 tis. obyv.
o                           muži: 311,8 na 100 tis. ob.
o                           ženy: 237,8 na 100 tis. ob.
o    Podíl Ca na všech úmrtích: 26% ( 25,97)
o                                  muži: 29% (28,78)
o                                  ženy: 23% (23,1)

Děkuji za pozornost
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF