Náplň seminářů
oI. RS 21.9. – 25.9.: Základní údaje o zdraví populace
o 29.9. – 2.10.: Standardizace. Úmrtnostní tabulky
o
oII. EPI 5.10. – 9.10.: Frekvence nemocí v populaci
o 12.10. – 16.10.: Skrínink, diagnostické testy
o 19.10. – 23.10.: Typy epidemiologických studií 26.10. – 30.10.: Pojem rizika, relativní riziko,
atributivní riziko
o
oIII. ST 2.11. – 6.11.: Deskriptivní statistika
o 9.11. – 13.11.: Induktivní statistika, odhady parametrů
o 16.11. – 20.11.: Testování statistických hypotéz
o 23.11. – 27.11.: Hodnocení závislostí
o
o 30.11. – 4.12.: Zápočtový test
n 7.12. – 11.12.: Role práva ve zdravotnictví, výsledky testu, zápočet
n 14.12. – 18.12.: Konzultace, předtermíny
n
o

Epidemiologie (1)
opodle definice WHO ® se zabývá:
o
Østudiem rozložení nemocí a poruch zdraví v populaci
Østudiem determinant, kt.zdraví ovlivňují a výsledků studia využívá ke zvládnutí zdravotních
systémů.

Epidemiologie (2)
opůvodně studium infekčních chorob
o
ovypracována epidemiologická metoda – vědecky i prakticky ověřena
o
odnes: studium nemocí neinfekční etiologie

Epidemiologie (3)
ostudovány zdravotní účinky:
ØInfekční agens (biologické faktory)
ØAgens chemických (např. léky, prům.chemikálie, aditiva v potravinách, pesticidy, alergeny)
ØAgens fyzikálních (např. tepla, světla, ionizujícího záření, vibrací..atd.)
ØFaktorů socioekonomických (např. důsledky chudoby..)

Epidemiologie (4)
oFaktory na straně hostitele → hostitelské faktory: charakterizují každého jednotlivce + ovlivňují
jako možnosti expozice vyvolávajícímu agens + vnímavost hostitele
ØGenetické faktory
ØPsychologické faktory (stres, emoční krize, motivace…)
ØBehaviorální faktory (kuřáctví, pohybová inaktivita, promiskuita, užívání drog či alkoholu,
dietetické návyky..atd.)

Epidemiologie (5)
oCílem epidemiologie – pomocí epidemiologické metody rizikové faktory identifikovat, objektivně
prokázat jejich roli na vzniku a rozvoji onemocnění
o+ následně vypracovat, navrhnout a ověřit odpovídající PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ
o

Epidemiologie – 3 základní přepoklady
1.nemoci se u lidí neobjevují náhodou (souvisí s životním stylem, životním prostředím i genetickými
faktory)
2.s nemocemi jsou spojeny rizikové i protektivní faktory, kt.lze identifikovat systematickým
studiem populace a jejích podskupin v urč.lokalitě a čase
3.získanými poznatky, volbou a realizací opatření lze přispět ke zvládnutí zdrav.problémů

Zaměření epidemiologie (1)
oSledovat zdravotní stav populace:
nměřit frekvenci výskytu onemocnění
nzjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času
o
oAnalyzovat zdravotní stav populace:
nzkoumat etiologii onemocnění
nměřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami
nsledovat trendy ve vývoji, ev.předpovídat frekvenci výskytu onemocnění

Zaměření epidemiologie (2)
oZlepšovat zdravotní stav populace:
nreagovat na epidemie nemocí
nVyhodnocovat diagnostické postupy, léčebné přístupy a efektivitu nových léčiv
nzavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine),
tzn.neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobní zkušeností, ale využívat výsledků výzkumných
studií

Zdraví
oJak hodnotíme zdraví populace?
a)údaje o zemřelých
b)údaje o nemocných
o ® negativní vymezení
oDef.WHO:
oZDRAVÍ je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci.
oNemoc – snáze měřitelná než zdraví.

Měření výskytu nemoci (1)
oKlasifikace ® třídění kvalitativních znaků do dvou nebo více podskupin, např.určení diagnózy
o
oKvantifikace ® proces převádění kvality na kvantitu podle dohodnutých pravidel

Měření výskytu nemoci (2)
ostupnice měření:
o
Ønominální (HIV pozitivita) – ano, ne
Øpořadová (klasifikace nádorů)
Øintervalová (krevní tlak)
Øpoměr čísel (výško-váhový index)
Ø
oPozn.: klinická medicína tíhne ke klasifikaci nominální

Výsledky měření nemocnosti
®jedno z výchozích kritérií hodnocení zdraví populace
o
ovelikost + závažnost  zdravotních problémů
osrovnání + průběžné sledování zdravotní situace

Epidemiologie
1.
1.Deskriptivní → jaké je zdraví populace
2.
2.Analytická → proč je takové
3.
3.Experimentální → jak je lze zlepšit
o

Frekvence nemocí (1)
oHlavním úkolem popisné epidemiologie – stanovení četnosti (frekvence), s jakou se nemoc vyskytuje
v populaci a jejích podskupinách.
oSoučástí popisu je též dynamika změn této frekvence v čase a prostoru.
oJednotkou statistického šetření – člověk -jako nositel nemoci, objekt epidemiologického výzkumu –
konkrétní jednoznačně určený člověk.
o

Frekvence nemocí (2)
oNEMOC JAKO PŘEDMĚT MĚŘENÍ
®sleduje se obtížněji než úmrtí; v RS informace pouze o těch nemocných, kteří projdou zdravotnickým
zařízením (fenomén ledovce)
1.Určení jednotky měření
Øosoba jako nositel nemoci (počet infikovaných HIV, počet diabetiků)
Øpřípad onemocnění (počet angín, chřípek)
Øjiná událost, kt. souvisí s nemocí – návštěva lékaře, hospitalizace, pracovní neschopnost,
přiznání invalidního důchodu

Frekvence nemocí (3)
o2. Definování populace
-označuje se jako exponovaná (riziková) populace
-jde o populaci, ke které se vztahuje daný ukazatel nemocnosti
o3 . Určení času
-určení okamžiku nebo intervalu
o
oZdroje informací
o - rutinní statistiky
o - výběrová šetření
o

Tvoření studovaného souboru (1)
®stanovení rozsahu souboru osob, u nichž budeme zjišťovat výskyt nemocí + volba způsobu, jakým
takový soubor vytvoříme
®každý soubor – vymezen časově, místně a věcně + osobními znaky (věk, pohlaví, bydliště…)
®Šetření: vyčerpávající (úplné) x nevyčerpávající (neúplné)
o

Tvoření studovaného souboru (2)
oÚplné šetření
o® zjišťujeme přítomnost nebo nepřítomnost nemoci (a jiných znaků) u každého člověka základního
souboru, a to bez výjimky.
® nelze rozšířit platnost výsledků mimo hranice souboru
® jen u souborů relativně malých + diagnostický test – poměrně jednoduchý
oNevyčerpávající šetření
® zjišťujeme požadované údaje pouze u části jednotek
® výběrové šetření – vyšetřujeme určitým a předem stanoveným způsobem část zkoumaného základního
souboru ® s úmyslem, že údaje budeme moci použít k posouzení celého základního souboru
®výhoda: úspora práce, času, nákladů, rychlost
®zákl. požadavek: výběrový soubor (výběr) – zhruba stejné složení jako soubor základní Þ výběr
reprezentativní
®třeba znát parametry
o

Tvoření studovaného souboru (3)
oVýběrová jednotka – zákl.jednotka výběrového procesu; může být totožná s jednotkou šetření x
nemusí  (domácnost x každý člen rodiny)
oOpora (rámec) – technická dokumentace, kt.umožňuje proces vybírání (seznamy, adresáře, kartotéky,
evidence…)
oVÝBĚRY: pravděpodobnostní (náhodné) x záměrné (úsudkové)

Ukazatelé nemocnosti
oKvantitativní stránka výskytu nemocí v populaci – vyjádřena pomocí statistických ukazatelů
oAbsolutní čísla x Relativní čísla
oAbsolutní ® údaj doplněn sdělením, k jakému souboru lidí + k jaké době se vztahuje
oRelativní ® hlubší kvantitativní analýza, srovnání, intenzita

Ukazatelé nemocnosti
1.Průměrná délka trvání nemoci (t)
2.Incidence (I)
3.Prevalence (P)
®

1. Průměrná délka trvání nemoci (t)
o celkový počet prostonaných dnů / počet případů nemoci
o Þ jak dlouho trvá průměrně jeden případ nemoci
o
oPř. počet prostonaných dní celkem/počet angín = průměrná doba trvání 1 angíny (10 dní)
o

2. Incidence (I) (1)
o intervalový ukazatel; míra frekvence, s jakou dochází během daného časového intervalu ke vzniku
nových onemocnění; specifikováno místně a časově
o
o Absolutní incidence
o (počet nových případů nemoci během intervalu z počtu exponovaných osob)
o Relativní incidence
o (počet nových onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o
oRelativní incidence v epidemiologických studiích:
a)Incidence risk
b)Incidence ratio
c)Incidence odds
o
o

2. Incidence (I) (2)
oPro vyjádření incidence ® nutné specifikovat jmenovatele
o
ocelopopulační studie ® jmenovatel: celková populace
oX správně by měl zahrnovat pouze osoby, kt.mohou teoreticky onemocnět
o   (ne ty, kt.už nemoc mají nebo ji z objektivních důvodů mít nemohou – např.ženy po HYE nemohou
mít ca endometria) ® tyto osoby nutno odečíst !

2. Incidence (I) (3)
o
oIncidence se zjišťuje v incidenčních studiích – obvykle kohortové prospektivní studie ®
ozaznamenávají se nově vzniklé onemocnění u osob na počátku zdravých

a) Incidence risk (1)
oV literatuře se tento ukazatel označuje také jako:
o
okumulativní incidence
opravděpodobnost

a) Incidence risk (2)
oDo studie bylo vybráno 5 000 mužů, kt.netrpěli ICHS. Byli kontrolováni v průběhu 5 let, po 5
letech byla ICHS (nová onemocnění) dg.u celkem 250 sledovaných mužů
o
oIncidence risk = 250/5000 * 1000 = 50
opočet nových onemocnění dělíme počtem sledovaných osob,kt.byly na počátku intervalu bez nemoci
o
oInterpretace:
opravděpodobnost (riziko) onemocnění ICHS je 50 případů na 1000 osob a 5 let
o5-leté riziko onemocnění ICHS je 50 případů/1000
o
o

a) Incidence risk (3)
oPravděpodobnost jedince ve studované populaci, že v průběhu sledovaného intervalu onemocní nemůže
být větší než 1 ® nelze ho použít pro opakující se nemoci
oPravděpodobnost je tím vyšší, čím delší je doba trvání studie – musí být určen čas

b) Incidence rate (1)
oV literatuře se tento ukazatel označuje také jako:
o
oincidence density

b) Incidence rate (2)
oNe všechny osoby zahrnuté na počátku do studie mohou být sledovány po celou dobu studie (smrt,
stěhování…)
® třeba jiným způsobem definovat jmenovatel
o= součet dob (let, měsíců, dnů) sledování všech osob bez nemoci
•Jednotka – „osoboroky“, „osoboměsíce“, „osobodny“
•nevyjadřuje pravděpodobnost x ale frekvenci ® hodí i pro sledování výskytu opakujících se nemocí
o
o
®

c) Incidence odds
opočet osob, kt. onemocněly(x) / počet osob, kt.zůstaly zdravé (y)
o
ox/y = z
o
oInterpretace: ve sledované skupině je z x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět
o
o

3. Prevalence (1)
Øinformuje o úrovni nemocnosti k určitému datu
o (počet osob s nemocí existující k určitému datu/ počet exponovaných osob) * 1000
®zahrnuje onemocnění všechna, bez ohledu na to, kdy vznikla ® nejen nová onemocnění
o
oAbsolutní prevalence
opočet existujících onemocnění
oRelativní prevalence
o(počet existujících onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o

3. Prevalence (2)
oRelativní prevalence v epidemiologických studiích:
o
a)Okamžiková prevalence (P)
b)Intervalová prevalence (IP)
c)Průměrná intervalová prevalence (PIP)
o

a) Okamžiková prevalence P
opočet nemocí (nemocných osob) k určitému datu
o
oP = počet všech nemocných k určitému časovému okamžiku / počet všech osob v populaci (souboru) k
témuž časovému okamžiku * 10k
o

b) Intervalová prevalence IP
opočet nemocí (nemocných osob) ve vymezeném časovém intervalu
o
oIP = počet nemocných na začátku intervalu (leden) + počet nových onemocnění během intervalu
(leden-duben) / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k

c) Průměrná intervalová prevalence PIP
oprůměr okamžikových prevalencí
o
oPIP = počet nemocných, kt.připadá průměrně na 1 den daného intervalu / střední stav osob v
populaci (souboru) * 10k

Vztah mezi ukazateli (1)
oIncidence ® vystihuje dynamiku vývoje epidemiolog.situace, aktuální riziko nemocí v populaci ve
stanoveném období
o
oPrevalence ® vystihuje celkovou epidemiolog.závažnost v době sledování

Vztah mezi ukazateli (2)
o
® každý nový případ nemoci zvyšuje prevalenci
o      snížení prevalence – pouze v důsledku uzdravení nebo úmrtí
® míra uzdravení nízká Þ i nízká incidence může způsobovat vysokou       prevalenci
® pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence přísl.nemoci x pouze   účinnější léčbu
® rozdíly v prevalenci mezi srovnávanými skupinami – výsledkem:
® různé incidence
® různé míry uzdravení
® různé míry úmrtnosti
® v případě chronických nemocí s nízkou mírou úmrtnosti a dlouhou dobou trvání nemoci můžeme
prevalenci spočítat takto:
®
oPrevalence = Incidence * průměrná délka trvání nemoci
o
oP = I*t
o
o
®