Epidemiologie
oposuzování vztahů mezi nemocemi, jejich příčinami a podmínkami vzniku → důležitou roli hraje
statistika – metody na měření vztahů mezi jevy, tzv. asociace
ostatistické závěry – platí pouze s určitou pravděpodobností!!!
oz epidemiologického hlediska → důležité ty faktory, jejichž změna vede ke změně incidence nemoci
nebo úmrtnosti
o→   ZVÝŠENÍ – rizikové faktory
o→   SNÍŽENÍ – protektivní faktory
oněkteré vztahy se mohou jevit jako kauzální, i když ve skutečnosti nejsou, jde o tzv. zavádějící
faktory - confoundery

Příčiny nemocí a jejich studium (1)
o→ nejvýznamnější oblast epidemiologie
o
oEtiologie – soubor poznatků o příčinách nemoci
oPatogeneze – racionální výklad vnitřního fyziologického mechanismu vedoucího od zdraví k nemoci
oEtiopatogeneze – představuje úzkou návaznost obou procesů
o
o

Příčiny nemocí a jejich studium (2)
oStudium etiologie a patogeneze jednotlivých nemocí je předmětem zkoumání příslušných lékařských
oborů - epidemiologie speciální
o
oObecné zásady všeobecně použitelné při studiu všech nemocí - epidemiologie obecná

Příčiny nemocí a jejich studium (3)
1.Singularistický přístup: A→B
2.Pluralistický přístup:
o Dvě krajní schémata:
a)Jedna příčina → mnoho následků
b)Mnoho příčin →  jeden následek
oMultifaktoriální koncepce etiologie nemoci dnes všeobecně přijímána.
o
oZjednodušující modely:
nosoba – místo – čas
nosoba – etiologický činitel – prostředí
nosoba – znak – nemoc
nPozn.: závěry zobecňovány až po věrohodném ověření v praxi

Riziko v epidemiologii (1)
o= pravděpodobnost výskytu určitého jevu, např.že osoba onemocní nebo zemře
o
o→   k hodnocení rizika můžeme využít matematickou statistiku
o
®Pravděpodobnost se obvykle váže k určitému souboru osob a  k vymezenému časovému intervalu
o

Riziko v epidemiologii (2)
oRiziko - podíl případů, v nichž sledovaný jev nastal, k celkovému počtu případů, v nichž nastat
mohl x opak rizika – naděje
o
oRizikový faktor ® taková vlastnost člověka nebo charakteristika životního prostředí, u kt.bylo
zjištěno že přispívá (s urč.pravděpodobností) ke vzniku poruchy zdraví (úmrtí) nebo ke zhoršení
zdravotního stavu
o
oRiziková skupina ® osoby vystavené působení rizikového faktoru, např.osoby s dědičnou zátěží,
vystavené nebezpečí infekce, záření, hluku apod.

Měření a srovnávání rizika
o
oPorovnat velikost dvou čísel – možno 2 způsoby:
o
opodílem → RR
orozdílem → AR

Míry rizika
a)Relativní riziko RR ® podíl výskytu nemoci nebo úmrtí v souboru exponovaném (rizikovém) k výskytu
nemoci nebo úmrtí v souboru neexponovaném (kontrolním).
b)
b)Atributivní riziko AR ® s jakou pravděpodobností onemocní, popřípadě umírají osoby v důsledku
působení výhradně jen rizikového faktoru ® rozdíl výskytu nemoci nebo úmrtí v souboru rizikovém a v
souboru osob, které riziku nebyly vystaveny.
c)
c)Populační atributivní riziko → viz AR, ale vztaženo na celou populaci
d)
d)Podíl populačního atributivního rizika (frakce) → udává, v jaké části populace byl výskyt
hodnoceného jevu vyvolán rizikovým faktorem

a) Relativní riziko RR (1)
o®  ukazatel vystihující vztah mezi expozicí rizikovému faktoru a zdravotním následkem, určující
míru zjištěné asociace. Je vyjádřeno poměrem incidencí v exponované a neexponované (kontrolní)
skupině kohortové studie, neboli kolikrát je vyšší nebo nižší v základním než v kontrolním souboru.
® výsledkem je absolutní číslo, jehož výše odpovídá o síle asociace
o     incidence následku u exp.osob Ie
oRR =   incidence následku u neexp.osob  = In

a) Relativní riziko RR (1)
oRR>1 Þ expozice zvyšuje riziko onemocnění resp.úmrtí → rizikový faktor
oRR<1 Þ sledovaný faktor má naopak ochranný efekt
oRR=1 Þ nezávislost
o
oČím větší je hodnota RR, tím silnější asociace je prokázána (RR>3 silná asociace, RR>10 velmi
silná asociace)
o
onabývá hodnot:  0 až ∞
o
oVýznam při hodnocení etiologie nemoci.

b) Atributivní riziko AR (1)
® absolutní efekt expozice, neboli o kolik je incidence vyšší u exponovaných než u neexponovaných
o
oAR = Ie-In
o
oROZDÍL vyjadřuje absolutní efekt expozice. Umožňuje odhadnout velikost nadbytečných ztrát v
důsledku působení rizikového faktoru.
oJe tedy mírou rozsahu studovaného zdravotního problému ve skupině exponovaných.
o
o
o

b) Atributivní riziko AR (2)
oInterpretace:
o
oAR=0  Þ nezávislost
oAR=Ie  Þ všechny případy nemoci lze přičíst sledovanému faktoru
oAR<0  Þ ochranný faktor
o
o

c) Populační atributivní riziko PAR
oobdoba AR, ale vychází z incidence nemoci v celém souboru, ne pouze v exponované skupině
o
oPAR = It-Io
o
oIt  … incidence jevu v celé populaci
oIo … incidence jevu v neexponované části populace
o
oPAR = p(Ie-In) = p x AR
o
olze použít, pokud je znám podíl exponovaných v celé populaci (p)
o
o® uvádí, kolik případů (nemoci, komplikace, úmrtí) lze připsat na vrub sledovaného činitele v celé
populaci (podmínkou je reprezentativní výběr)

d) Podíl atributivního rizika PAF (atributivní frakce)
®podíl případů, které lze přisoudit expozici (lze připsat na vrub rizik.faktoru) ® rozdíl mezi
výskytem následku u exponovaných a neexponovaných vztažený na incidenci v celé populaci
o
o PAF = PAR/It = It-Io/It
o
o Pokud známe RR, lze použít:
o
oPAF = p(RR-1)/[1+p(RR-1)],
o
o kde p je podíl osob v populaci vystavených riziku
o
®vztahuje se pouze ke skupině exponovaných!!!
®vyjadřuje se zpravidla v procentech PAF*100 [%]

Výpočet rizik u prospektivní studie (1)
oU prospektivních studií může výpočet rizik vycházet z:
o
oincidence risk
oincidence rate
oincidence odds
o

Výpočet rizik u prospektivní studie (2)
Nemocní
zdraví
∑
Exponovaní
(RF)
a
b
a+b
Neexp. (bez RF)
c
d
c+d
∑
a+c
b+d
a+b+c+d

Výpočet rizik u prospektivní studie (3)
or1 … pravděpodobnost (riziko), že exponovaná osoba onemocní, odhad P(N/E)
or1 = a/(a+b)
or0 … pravděpodobnost, že onemocní osoba neexponovaná, odhad P(N/nonE)
or0 = c/(c+d)
o
o RR= r1 /r0 AR =  r1- r0
oPozn.: Ve jmenovateli může být místo počtu osob počet sledovaných roků bez nemoci → incidence rate
o

Příklad (prospektivní studie)
oV letech 1965-68 bylo v rámci kardiovaskulárního programu v Honolulu zahájeno sledování 8 006
mužů. Při zahájení studie nemělo v anamnéze mrtvici 7 872 mužů, z toho 3 435 kuřáků a 4 437
nekuřáků. Po 12 letech se mrtvice vyskytla u 171 kuřáků s 117 nekuřáků.
1.Vypočítejte incidence risk, odhad RR a AR
2.Vypočítejte incidenci ODDS, odhad RR a AR

Výpočet rizik u retrospektivní studie (1)
oU retrospektivních studií nelze přímo stanovit incidenci nemoci, a tudíž ani AR a RR tak, jak
uvedeno dříve.
o
oVychází se z incidence ODDS expozice!

ODDS ratio (OR, odhad relativního rizika u retrospektivních studií)
Případy
/nemoc ano/
Kontroly
/nemoc ne/
celkem
Expozice ano
a
b
a+b
Expozice ne
c
d
c+d
celkem
a+c
b+d
a+b+c+d

ODDS ratio (OR, odhad relativního rizika u retrospektivních studií)
oretrospektivně bylo zjištěno, že z celkového počtu nemocných bylo vystaveno riziku a osob a z
celkového počtu zdravých bylo riziku vystaveno b osob
oPravděpodobnost nemocného být exponován
o a/(a+c)
oPravděpodobnost nemocného nebýt exponován
o c/(a+c)
oOdds expozice u nemocných
o[a/(a+c)]/[c/(a+c)]=a/c
oOdds expozice u kontrol
o[b/(b+d)]/[d/(b+d)]=b/d
o
o

Výpočet rizik u retrospektivní studie (3)
oZa urč.předpokladu možno provést odhad RR. Předpoklady:
nnízká frekvence nemoci
nreprezentativní výběry
o
oOdhad RR = ODDS RATIO (OR) =
o(a x d) / (b x c)
o
oOdhad vychází ze sázkového rizika
oOR = (a/c)/(b/d)=ad/bc= ODDS expozice u nemocných/ODDS expozice u kontrol
oDále můžeme vypočítat PAF.
n

Příklad (retrospektivní studie)
oV souboru 536 dětí narozených s vrozenou vývojovou vadou a 466 dětí narozených bez vady se
sledoval vztah mezi výskytem vady novorozence a výskytem vady v rodině otce.
oZ 536 dětí s vadou se současně vada vyskytovala v rodině otce u 50 dětí, z 466 dětí kontrolních
(narozených bez vady) se vada v rodině otce vyskytovala u 8 dětí.
1.Odhadněte relativní riziko OR
2.Určete podíl atributivní frakce (PAF); p=0,015
3.Výsledky interpretujte