STANDARD I Z A C E
Bři srovnávání celkových (úhrnných) ukazatelů, např. o nemocnosti nebo úmrtnosti, vzniká otázka, do jaké míry se na zjištěném rozdílu srovnávaných ukazatelů podílí nestejná struktura souborů.
Příklad: byla srovnávána úspěšnost léčení pacientů s určitou diagnózou na dvou odděleních nemocnice. Byly zjištěny tyto výsledky:
oddělení A 30 nemocných, z toho 19,(63 %) zlepšeno
oddělení B 30 nemocných, z toho 11 (37 56) zlepšeno
Takováto presentace dat by vedla k. závěru, že odděleni A je-v léčení pacientů úspěšnější než oddělení B. Nyní se však .podívejme na strukturu nemocných podle trvání nemoci.
oddělaní A 10 pozdních případů, z toho     1 (10 56) zlepšen
20 časných případů,    z toho   18 (90 56) zlepšeno oddělení 1 20 pozdních případů, z toho     2 (10 %) zlepšeny
10 časných' případů,    z toho     9 (90 56) zlepšeno
Z výsledků je patrno, že obě oddělení byla stejně úspěšná v léčení jak časných, tak pozdních případů, a že tedy rozdíl v úhrnných procentech zlepšených pacientů mezi oddělením A a B (63 % - 37 56) byl způsoben pouze rozdílným zastoupením pacientů podle trvání-nemoci, tedy rozdílnou strukturou srovnávaných souborů.
Podobně, chceme-li srovnat pracovní neschopnost ve dvou závodech, měli bychom vzít v úvahu charakteristiky zaměstnanců, tedy jejich složení podle věku, pohlaví, kvalifikace,  zařazení apod. Je např. známo, že nemocnost spojená s krátkodobou pracovní neschopnosti je u žen obecně větší než pracovní neschopnost mužů; vyšší zastoupeni žen v jednom ze srovnávaných podniků může být tedy jednou z příčin vyšší celkové pracovní neschopnosti v tomto závodě.
Srovnáváme-li nemocnost nebo úmrtnost ve dvou nebo více územních celcích, měli bychom přihlížet zejména ke struktuře obyvatelstva podle věku a pohlaví. Mohli bychom postupovat např. tak, že bychom srovnali jednotlivé specifické úmrtnosti., tzn. úmrtnost v odpovídajících si věkových skupinách, zvláší u mužů a žen. Tento postup je cenný zejména v tom případě, kdy nám jde o zjištění zdrojů studovaného rozdílu, resp;, o posouzeni konkrétní situace ve vymezených populačních podskupinách. Je-li smyslem srovnání zhodnotit úroveň studovaného ukazatele v populaci jako celku, dáváme přednost souhrnnému číslu, které by v sobě zahrnovalo potřebné dílčí charakteristiky a nebylo by zkreslováno rozdílnou strukturou srovnávaných souborů .