Epidemiologie
o3. Seminář
o
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF

Epidemiologie
opodle definice WHO ® se zabývá:
o
Ø studiem rozložení nemocí a poruch zdraví v populaci
Østudiem determinant, které zdraví ovlivňují a výsledků studia využívá ke zvládnutí zdravotních
systémů.
o

Epidemiologie (2)
opůvodně studium infekčních chorob
o
ovypracována epidemiologická metoda – vědecky i prakticky ověřena
o
odnes: studium nemocí neinfekční etiologie
o

Epidemiologie (3)
oStarší definice:
oEpidemiologie je studium rozložení nemocí nebo poruch
ozdraví v lidské populaci ve vztahu k faktorům, které určují
ototo rozložení.
o
oNovější definice:
oEpidemiologie studuje rozložení a determinanty stavů a
oudálostí majících vztah ke zdraví v určených populačních
oskupinách a využívá výsledků tohoto studia ke zvládnutí
ozdravotních problémů.
o
o

Epidemiologie (3)
o studovány zdravotní účinky:
ØInfekční agens (biologické faktory)
ØAgens chemických (např. léky, prům. chemikálie, aditiva v potravinách, pesticidy, alergeny)
ØAgens fyzikálních (např. tepla, světla, ionizujícího záření, vibrací..atd.)
ØFaktorů socioekonomických (např. důsledky urbanizace, kolektivizace, chudoby..)
o

Epidemiologie (4)
oFaktory na straně hostitele → hostitelské faktory:
ocharakterizují každého jednotlivce + ovlivňují jako
omožnosti expozice vyvolávajícímu agens +
ovnímavost hostitele
ØGenetické faktory
ØPsychologické faktory (stres, emoční krize, motivace…)
ØBehaviorální faktory (kuřáctví, pohybová inaktivita, promiskuita, užívání drog či alkoholu,
dietetické návyky..atd.)
o

Epidemiologie – 3 základní předpoklady
oEpidem. vychází z těchto předpokladů:
1.nemoci se u lidí neobjevují náhodou
2.s nemocemi jsou spojeny příčinné i protektivní faktory, které lze identifikovat systematickým
studiem populace a jejích podskupin v určité lokalitě a čase
3.získanými poznatky, volbou a realizací opatření lze přispět ke zvládnutí zdrav. problémů
o

Zaměření epidemiologie (1)
oSledovat zdravotní stav populace:
nměřit frekvenci výskytu onemocnění
nzjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času
o
oAnalyzovat zdravotní stav populace:
nzkoumat etiologii onemocnění
nměřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami
nsledovat trendy ve vývoji, eventuálně předpovídat frekvenci výskytu onemocnění

Zaměření epidemiologie (2)
oZlepšovat zdravotní stav populace:
nreagovat na epidemie nemocí
nvyhodnocovat diagnostické postupy, léčebné přístupy a efektivitu nových léčiv
nzavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine), tzn.
neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobní zkušeností, ale využívat výsledků výzkumných
studií

Zdraví
oJak hodnotíme zdraví populace?
a)údaje o zemřelých
b)údaje o nemocných
o ® negativní vymezení
oDefinice WHO:
oZdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a
onejen nepřítomnost nemoci nebo vady.
oNemoc – snáze měřitelná než zdraví.

Měření výskytu nemoci (1)
oKlasifikace ® třídění kvalitativních znaků do dvou nebo více podskupin, např. určení diagnózy.
o
oKvantifikace ® proces převádění kvality na kvantitu podle dohodnutých pravidel.
o

Měření výskytu nemoci (2)
ostupnice měření:
o
Ønominální (HIV pozitivita) – ano, ne
Øpořadová (ordinální) (klasifikace nádorů)
Øintervalová (krevní tlak)
Øpoměr čísel (výško-váhový index)
Ø
oPozn.: klinická medicína tíhne ke klasifikaci nominální
o

Výsledky měření nemocnosti
®jedno z výchozích kritérií hodnocení zdraví populace
o
ovelikost + závažnost  zdravotních problémů
osrovnání + průběžné sledování zdravotní situace

Epidemiologie
1.Deskriptivní → jaké je zdraví populace
2.
2.Analytická → proč je zdraví takové
3.
3.Experimentální → jak lze zdraví zlepšit

Frekvence nemocí
oHlavním úkolem popisné epidemiologie – stanovení četnosti (frekvence),  s jakou se nemoc vyskytuje
v populaci a jejích podskupinách.
oSoučástí popisu je též dynamika změn této frekvence v čase a prostoru.
oJednotkou statistického šetření – člověk -jako nositel nemoci, objekt epidemiologického výzkumu –
konkrétní jednoznačně určený člověk.
o

Tvoření studovaného souboru
®stanovení rozsahu souboru osob, u nichž budeme zjišťovat výskyt nemocí + volba způsobu, jakým
takový soubor vytvoříme
®každý soubor – vymezen časově, místně a věcně – osobními znaky (věk, pohlaví, bydliště…)
®Šetření: vyčerpávající (úplné) x nevyčerpávající (neúplné)
o

Tvoření studovaného souboru
oÚplné šetření
o® zjišťujeme přítomnost nebo nepřítomnost nemoci (a jiných znaků) u každého člověka základního
souboru, a to bez výjimky.
® nelze rozšířit platnost výsledků mimo hranice souboru
® jen u souborů relativně malých + diagnostický test – poměrně jednoduchý
oNevyčerpávající šetření
® zjišťujeme požadované údaje pouze u části jednotek
® výběrové šetření – vyšetřujeme určitým a předem stanoveným způsobem část zkoumaného základního
souboru ® s úmyslem, že údaje budeme moci použít k posouzení celého základního souboru
®výhoda: úspora práce, času, nákladů, rychlost
®zákl. požadavek: výběrový soubor (výběr) – zhruba stejné složení jako soubor základní Þ výběr
reprezentativní
®třeba znát parametry
o

Tvoření studovaného souboru
oVýběrová jednotka – základní jednotka výběrového procesu; může být totožná s jednotkou šetření x
nemusí  (domácnost x každý člen rodiny)
oOpora (rámec) – technická dokumentace, která umožňuje proces vybírání (seznamy, adresáře,
kartotéky, evidence…)
oVÝBĚRY: pravděpodobnostní (náhodné) x záměrné (úsudkové)

Frekvence nemocí
oNEMOC JAKO PŘEDMĚT MĚŘENÍ
®sleduje se obtížněji než úmrtí; v RS informace pouze o těch nemocných, kteří projdou zdravotnickým
zařízením (fenomén ledovce)
o1. Určení jednotky měření
Øosoba jako nositel nemoci (počet infikovaných HIV, počet diabetiků)
Øpřípad onemocnění (počet angín, chřipek)
Øjiná událost, která souvisí s nemocí – návštěva lékaře, hospitalizace, pracovní neschopnost,
přiznání invalidního důchodu

Frekvence nemocí
o2. Definování populace
-označuje se jako exponovaná (riziková) populace
-jde o populaci, ke které se vztahuje daný ukazatel nemocnosti
o3 . Určení času
-určení okamžiku nebo intervalu
o
oZdroje informací
o - rutinní statistiky
o - výběrová šetření
o

Ukazatelé nemocnosti
oKvantitativní stránka výskytu nemocí v populaci – vyjádřena pomocí statistických ukazatelů
oAbsolutní čísla x Relativní čísla
oAbsolutní ® údaj doplněn sdělením, k jakému souboru lidí + k jaké době se vztahuje
oRelativní ® hlubší kvantitativní analýza, srovnání, intenzita

Ukazatelé nemocnosti
1.Průměrná délka trvání nemoci (t)
2.Incidence (I)
3.Prevalence (P)
®

Vztah mezi ukazateli
oVztah mezi incidencí a prevalencí
o
o
img183.jpg

1. Průměrná délka trvání nemoci (t)
o celkový počet prostonaných dnů / počet případů nemoci
o Þ jak dlouho trvá průměrně jeden případ nemoci
o
oPř. počet prostonaných dní celkem/počet angín = průměrná doba trvání 1 angíny (10 dní)
o

2. Incidence (I) (1)
o intervalový ukazatel; míra frekvence, s jakou dochází během daného časového intervalu ke vzniku
nových onemocnění; specifikováno místně a časově
o
o Absolutní incidence
o (počet nových případů nemoci během intervalu / počet exponovaných osob) * 1000
o Relativní incidence
o (počet nových onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o
oRelativní incidence v epidemiologických studiích:
a)Incidence risk
b)Incidence ratio
c)Incidence odds
o
o

2. Incidence (I) (2)
oPro vyjádření incidence ® nutné specifikovat jmenovatele
o
ocelopopulační studie ® jmenovatel: celková populace
oX správně by měl zahrnovat pouze osoby, které mohou
oteoreticky onemocnět
o
o (ne ty, které už nemoc mají nebo ji z objektivních důvodů
omít nemohou – např.ženy po HYE nemohou mít ca
oendometria) ® tyto osoby nutno odečíst !

2. Incidence (I) (3)
o
oIncidence se zjišťuje v incidenčních studiích –
oobvykle kohortové* prospektivní studie ®
ozaznamenávají se nově vzniklé onemocnění u osob
ona počátku zdravých
o
o*kohorta = stejnověká populace

a) Incidence risk (1)
oDo studie bylo vybráno 5 000 mužů, kteří netrpěli ICHS. Byli
okontrolováni v průběhu 5 let, po 5 letech byla ICHS (nová onemocnění)
odg.u celkem 250 sledovaných mužů
o
oIncidence risk = 250/5000 * 1000 = 50
opočet nových onemocnění dělíme počtem sledovaných osob,které byly
ona počátku intervalu bez nemoci
o
oInterpretace:
opravděpodobnost (riziko) onemocnění ICHS je 50 případů na 1000 osob a 5 let
o5-leté riziko onemocnění ICHS je 50 případů/1000
o
o

a) Incidence risk (2)
oPravděpodobnost jedince ve studované populaci, že v průběhu sledovaného intervalu onemocní nemůže
být větší než 1 ® nelze ho použít pro opakující se nemoci
oPravděpodobnost je tím vyšší, čím delší je doba trvání studie – musí být určen čas

b) Incidence rate
oNe všechny osoby zahrnuté na počátku do studie mohou být sledovány po celou dobu studie (smrt,
stěhování…)
® třeba jiným způsobem definovat jmenovatel
o= součet dob (let, měsíců, dnů) sledování všech osob bez nemoci
•Jednotka – „osoboroky“, „osoboměsíce“, „osobodny“
•nevyjadřuje pravděpodobnost x ale frekvenci ® hodí se i pro sledování výskytu opakujících se
nemocí
o
o
®

c) Incidence odds
opočet osob, které onemocněly(x) / počet osob,
okteré zůstaly zdravé (y)
o
ox/y = z
o
oInterpretace: ve sledované skupině je z x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět
o
o

3. Prevalence (1)
Øinformuje o úrovni nemocnosti k určitému datu
o (počet osob s nemocí existující k určitému datu/ počet exponovaných osob) * 1000
®zahrnuje onemocnění všechna, bez ohledu na to, kdy vznikla ® nejen nová onemocnění
o
oAbsolutní prevalence
opočet existujících onemocnění
oRelativní prevalence
o(počet existujících onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k
o

3. Prevalence (2)
oRelativní prevalence v epidemiologických
ostudiích:
o
a)Okamžiková prevalence (P)
b)Intervalová prevalence (IP)
c)Průměrná intervalová prevalence (PIP)
o

a) Okamžiková prevalence P
opočet nemocí (nemocných osob) k určitému datu
o
oP = počet všech nemocných k určitému časovému okamžiku / počet všech osob v populaci (souboru) k
témuž časovému okamžiku * 10k
o

b) Intervalová prevalence IP
opočet nemocí (nemocných osob) ve vymezeném
očasovém intervalu
o
oIP = počet nemocných na začátku intervalu (leden) + počet nových onemocnění během intervalu
(leden-duben) / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k

c) Průměrná intervalová prevalence PIP
oprůměr okamžikových prevalencí
o
oPIP = počet nemocných, které připadá průměrně na 1 den daného intervalu / střední stav osob v
populaci (souboru) * 10k

Vztah mezi ukazateli (1)
oIncidence ® vystihuje dynamiku vývoje epidemiolog. situace, aktuální riziko nemocí v populaci ve
stanoveném období
o
oPrevalence ® vystihuje celkovou epidemiolog. závažnost v době sledování

Vztah mezi ukazateli (2)
o
® každý nový případ nemoci zvyšuje prevalenci
o      snížení prevalence – pouze v důsledku uzdravení nebo úmrtí
® míra uzdravení nízká Þ i nízká incidence může způsobovat vysokou prevalenci
® pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence příslušné nemoci x pouze   účinnější léčbu
® rozdíly v prevalenci mezi srovnávanými skupinami – výsledkem:
® různé incidence
® různé míry uzdravení
® různé míry úmrtnosti
® v případě chronických nemocí s nízkou mírou úmrtnosti a dlouhou dobou trvání nemoci můžeme
prevalenci spočítat takto:
®
oPrevalence = Incidence * průměrná délka trvání nemoci
o
oP = I*t
o
o
®

Příklad 1.1 – zadání úkolů
oÚkoly:
1)Určete incidenci PN
o RISK, RATE, ODDS
2)Určete prevalenci PN
o - okamžikovou v Po, Út, St, Čt, Pá, So, Ne (absolutní, relativní)
o - intervalovou IP
o - průměrnou intervalovou PIP
3)Určete průměrnou délku trvání PN
4)Ověřte platnost vztahu mezi I, P, t
o PN – pracovní neschopnost
o

Příklad 1.2
oIncidence RISK = počet nových onem./ počet sledovaných osob, které na začátku intervalu
bez nemoci x 100
oIncidence RATE = počet nových onem./ součet dob sledování všech osob bez nemoci x 1000
oIncidence ODDS = počet osob, které onemocněly/ počet osob, které zůstaly zdravé
oOkamžiková prevalence = počet všech nemocných k určitému okamžiku/ počet všech osob v populaci k
témuž okamžiku x 10k
oIntervalová prevalence = počet nemocných na začátku int. + počet nových onemocněných během int./
střední stav osob v populaci (souboru) x 10k
oPrůměrná intervalová prevalence = počet nemocných, které připadá  průměrně na 1 den int./ střední
stav osob v populaci (soubor) x 10k
oPrůměrná délka trvání nemoci = celkový počet prostonaných dnů/ počet případů nemoci
oVztah mezi ukazateli  P = I x t

Příklad 1.3 – vstupní data
img184.jpg


Příklad 1.4 - řešení
o1) RISK = 7/197 x 100 = 3,55%
o    RATE = 7/ (15 +11 + 190 x 7) x 100 = 0,516 na 100 zam. a den
o    ODDS = 7/ (197 – 7) = 7/ 190 = 1 : 27  27x větší pravděpodobnost neonemocnět než onemocnět
2)OP (Ne) = 5/ 200 x 100 = 2,5%
o IP = (3 + 7)/ 200 x 100 = 5%
o PIP = (44/ 7)/ 200 x 100 = 6,28/ 200 x 100 = 3,14
o
o3)  t = 62/ 10 = 6,2
4)PIP = I (RISK) x t
o 3,14 = 3,55 x 6,2/7 = 3,14

Příklad 2 - zadání
Obrázek1b.jpg


Příklad 2 - zadání
oA: Nemoc má stále častěji chronický charakter a snižuje se její fatalita.
oB: Pacienti umírají na sledovanou nemoc dříve než v předchozích letech.
oC: Trvání jednotlivých případů onemocnění se zkracuje v důsledku účinnější léčby.
oD: Nemoc se v důsledku lepších preventivních programů vyskytuje stále častěji.

Příklad 2 - řešení
oA: Nemoc má stále častěji chronický charakter a snižuje se její fatalita.
oB: Pacienti umírají na sledovanou nemoc dříve než v předchozích letech.
oC: Trvání jednotlivých případů onemocnění se zkracuje v důsledku účinnější léčby.
oD: Nemoc se v důsledku lepších preventivních programů vyskytuje stále častěji.
o
o
o
o
oB, C, - správné odpovědi
o

Děkuji za pozornost
C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF