AKOMODACE pøizpùsobení )
je schopnost oka pøizpùsobit serùznì vzdáleným pøedmìtùm -možnost
zobrazovat okem pøedmìty v promìnné vzdálenosti v rozsahu reálného pøedmìtového
prostoru. Proces se zafixuje jako podmínìný reflex v prvních letech
po narození. Teoreticky existují tøi možnosti, jak zobrazit bod B na projekèní
stìnì ( matnici ) ostøe:
1) posunout projekèní plochu z A ' do B'
2) posunout vlastní zobrazovací systém smìrem k pøedmìtu ( fotopøístroje )
3) zmìnit optickou mohutnost vlastního zobrazovacího systému ( pankratická
soustava -optická soustava s promìnnou ohniskovou vzdáleností )
Pricipiálnì seu oka setkáváme v rùzné míøe se všemi uvádìnými možnostmi
pøeostøování.Hlavní podíl na pøeostøovánímá však oèní èoèka. Spoluúèast
rohovky bylajiž v roce 1811 popøenaYoungem. Zesílení akomodaèního efektu
v dùsledku prodloužení pøedozadní osy oèního bulbu pomocí zevních pøímých
svalù o ménì než O,5mm jen zanedbatelným zpùsobem ovlivòuje vlastní
akomodaèní proces oka.
Rozlišujeme v zásadì dva akomodaèní pochody:
vnìjší -extrakapsulární akomodace je zvýšení optické mohutnosti oèní èoèky
na základì zmìny polomìrù køivosti funkèních ploch
vnitøní -intrakapsulární akomodace pøedstavuje zmìny v uskupení vnitøních
hmot ekvivalentního jádra èoèky
( Purkyòùv pokus ) -dle obr .: situace bez akomodace -s akomodací
Pøi akomodaci se mìní zejména polomìr køivosti první plochy èoèky z 1Omm
na + 5,33mm a druhé plochy èoèky z -6mm jen na -5,33mm. Oèní èoèka nabývá
tvaru bikonvexní lupy .Pøi pohledu do blízka ( kladná akomodaèní fáze )
seuvolní zonulární vlákna a vlastní pouzdro èoèky zaujme kulatìjší tvar. Oèní
èoèka seposune k rohovce. Pøesouvají setaké hlavní roviny .
Existuje vnìjší akomodaèní mechanismus -zmìna v polomìrech zakøivení
pøedstavuje 2/3 celkové akomodace
vnitøní akomodaèní mechanismus -zmìny uvnitø vlastní èoèky
pøedstavuje 1/3 celkové akomodace
S vìkem se akomodaèní schopnost snižuje s ohledem na sklerotizaèní zmìny
v organismu oèní èoèky .
Relativní akomodace -vystihuje právì poslední hodnotu vrcholové lámavosti
kladné nebo zápomé brýlové èoèky, pøi které byl ještì pozorovaný pøedmìt
ostøevnímán.
Pozitivní relativní akomodace PRA -vlastní akomodace kompenzuje úèinek
zápomých brýlových èoèek
Negativní relativní akomodace NRA -vlastní akomodace kompenzuje úèinek
kladných brýlových èoèek
Noèní akomodace ve spojení s noèní myopií má za dùsledek, že pfÙmìmá
ohnisková vzdálenost oka sepøesouvápøedsítnici vlivem zmìny osvìtlení.
Pøi denním vidìní nastává akomodaèní uvolnìní, pøi vidìní za šera nastává
pøesunutí sféry zobrazování na bližší vzdálenost.
Souvislost mezi akomodací a konvergencí ( nasální stáèení oèních bulbù )
Konvergence je podmínìna èinností pøíènì pruhovaných ohybových svalù
pøi stáèení oèních bulbù v dùsledku dívání se do blízka. Akomodace v souèinnosti
s konvergencí umožòuje vlastní zaostøenína konkrétní pøedmìty .