jsou nejlepším øešením,které umožòuje presbyopickému oku vidìní na dálku
i na blízko s minimálními obtížemi. Brýlová èoèka potom sestává ze dvou èástí.
Èást homí: SBD Èást dolní: SéB Sás -Sáf);;;; 4 D
Bifokální brýlová èoèka musí splòovat:
1) každá z obou èástí musí být prosta optických vad, zejména astigmatismu
šikmých svazkù paprskù. Obì èásti musíbýt centrovány tj. optické osy ( hlavní
i vedlej ší ) musí procházet støedemC ' otáèení oka ( obr .)
2) musí být odstranìn astigmatismus šikmých svazkù paprskù v homí èásti pro
pøedmìty vzdálené a v dolní èásti pro pøedmìty blízké, také musí být splnìna
podmínka bodového zobrazení
3) z hygienicko-estetických dùvodù nemá být moc viditelné rozhraní homí a
dolní èásti, nejlépe hladká plocha bez rušivého pøedìlu
4) pøi pøechodu oka pøesrozhraní nesmí docházet ke "skoku" obrazu .Skok
vzniká proto, že rozhraní pùsobí dolní èástíjako klín a odchyluje paprsky pøi
pøechodu rozhranJ!p-skokem smìrem dolù. Aby nedocházelo ke skoku obrazu
musí sepaprsky YM lámat v bodì M na rozhraní obìma polovinami bifokální
brýlové èoèky do téhož bodu C' ( obr. ), neboli prizmatický úèinek na pøedìlu
by mìl být co do hodnoty i orientace báze shodný pro oba díly brýlové èoèky .
Pro splnìní této podmínky platí dle obr .pro úhel <8cD :
, .1 .., , --,..,...
<BCD = TD -(8 =C.D -{8
Na základì stanovení odchylky osy pozorování podle obr. máme dle geometrické
optiky: r -Y .1 T 1 -s 8 t::. ,
-::z-' y r' "
kde 9 , = ~ ( pøevratná hodnota pøíèného zvìtšení ) ~
IJ
Pro brýlovou èoèku považovanou za tenkou èoèkuje g' = 1 a vrcholová lámavostje
rovna ~lko~~ optické,moh?tnost~9rýlové è9èk);' s8=%' mùžeme psát:
(.. ; (.. ( 1 -Ss ' t;, ) = G ( 1- r;; t:..)
a tedy pro úhel
< BC Ó = L ' -z-; = l:
D -L B mùžeme dosadit
I D , ') / S ' '
), , , L ; -Te = T; ( 1- SB 1:;, -'Ca ( 1- BB t;,
a upravou dostavame --' , I L?,
[D. SBD = Lá' SBB
což je hledaná podmínka pro odstranìní skoku obrazu v bodì M
Ze vztahu L = L '( 1- ~/. ..,i:.-J vyplývají dva velmi dùležité závìry:
1) mezní hodnota úhluL'závisí na prùmìru brýlové èoèky a najejí vzdálenosti
x' od oka napø.: optický prùmìr brýlové èoèky 38mm a 12mm vzdálenost od
, ,
rohovky tj. x' = 12 + 13 = 25mm vychází tg l:= 19/25 = 0, 76 a Z- = 37 ~
-' ( fol 1\
dle = ?: = L 1 -'c •.-/
+ 5.0,025 ) = 37~ 1,125 = 42 D
a pro krátkozraké oko ~ = -5 D
je r= 37°C 1
a pro dalekozraké oko o arnetropii + 5 D, L= 37°( 1 -5.0,025 ) = 32°
tedy: presbyop musí k dosažení dostateèného zomého pole používat brýlových
èoèek o velkém prùmìru umístìných co nejblíže k oku. Myop naopak mùže redukovat
prùmìr brýlových èoèek , èímž podstatnì zmenší jejich váhu.
Brýlové èoèky o prùmìru menším než 30mm se nazývají lentikulámí.
2) korekèní brýlová èoèka umístìná pøedpohybujícím se okem podstatnì mìní
kalibraci zorného pole to zn., že dynamické zmìny obrazové velikosti jsou znatelnìjší
než zmìny statické. Tím se vysvìtluje zmenšování obrazu pøi pohybu
krátkozrakého oka a zvìtšování obrazu pøi pohybu dalekozrakého oka, což se
prolevule tím. že se nám zdá. že se pøedmìtv nohvbuli.