Koncipování empirického výzkumu Hypotézy Proměnné Konceptualizace Operacionalizace Měření Indikátory Využity podklady Mgr. K. Nedbálkové, Ph.D. Formulace problému (čtu, co se ví, jak se ví) Formulace výzkumné otázky Formulace hypotéz Rozhodnutí o populaci a vzorku Pilotní studie (je informace, kterou požadujeme k dispozici?) Rozhodnutí o technice sběru informací (dotazník nebo pozorování, triangulace – použití několika různých výzkumných metod) etapy výzkumu I Operacionalizace – převod výzkumného problému do empiricky testovatelné podoby, transformace pojmů do podoby měřitelných indikátorů Konstrukce nástroje pro sběr dat (např. tvorba dotazníku) Předvýzkum (test nástroje – kontrola reliability a validity) Sběr dat (pozorování, výběrové šetření, analýza dokumentů experiment apod.) etapy výzkumu II Zpracování dat (jak dostat data do formátu pro analýzu? ) Analýza – interpretace dat (abychom mohli vyvodit závěry, které reflektují záměry, ideje a teorie, které nás vedly v počátku) Závěry (vyvrácení/nevyvrácení hypotéz, důsledky pro teorii, formulace nových problémů) etapy výzkumu III převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 108 •na začátku je zájem o určité téma, teoretický problém, nebo jednoduše zadání • •četba literatury •zužování tématu •definice problému •rozlišení jednotlivých teoretických přístupů •rozlišení jednotlivých konceptů a jejich definice •výsledkem je výzkumná otázka •z otázky je odvozena hypotéza / hypotézy • etapy podrobněji – přípravná fáze •účelem je co nejjasněji definovat pojmy, které používáme • -návaznost na teorie -rozlišení dimenzí pojmu -stanovení indikátorů - •konceptualizace souvisí s operacionalizací •konceptualizace definuje pojem v různých úrovních abstrakce až po velmi konkrétní indikátory •operacionalizace definuje soubor činností jak pozorovat empirické projevy – indikátory konceptu • • etapy podrobněji – konceptulacizace •formulujeme výrok / výroky, jež dávají do souvislosti koncepty s nimiž pracujeme •v jazyce kvant. výzkumu jde o vztah mezi dvěma proměnnými • •hypotézy mohou mít také různou úroveň abstrakce. Na nejnižší úrovni jsou pracovní hypotézy. • •příklad: •společnosti s vysokou mobilitou se vyznačují sňatkovým trhem s vyšší heterogamií •četnost mezigeneračních posunů mezi vzdělanostními kategoriemi souvisí s četností sňatků napříč vzdělanostními kategoriemi • • • • etapy podrobněji – tvorba hypotéz •Obsahuje-li příliš vágní, nejasné, všeobecné či mnohovýznamové pojmy • s muži je větší sranda •Je tautologická/cirkulární (nějaký jev vysvětlujeme tímtéž jevem nebo skutečností) • čím vyšší sociální třída tím vyšší příjem •Odvolání se na síly nebo ideje, které doposud věda nezná nebo nejsou ověřitelné • ženy vyzařují pozitivnější energii než muži • kdy není hypotéza testovatelná •stanovení množiny operací, jimiž je proměnná měřena •Indikátor = pozorovatelný příznak určité charakteristiky •4 etapy Operacionalizace podle Lazarsfelda.: • • 1. Intuitivní představa pojmu („každodenní“ zkušenost) • 2. Specifikace pojmu, jeho pokrytí spektrem indikátorů • 3. Výběr indikátorů – kontext výzkumu, jejich zastupitelnost • 4. Formování znaku, konstrukce indexu • • •Různě definované systémy indikátorů mohou poskytovat stejné, ale i různé výsledky • •Indikátor odkazuje k pojmu, není s ním však totožný. Riziko redukce. etapy podrobněji - operacionalizace •většina konceptů není měřena jedním indikátorem ale sadou indikátorů, což bývají v dotaznících obvykle sady výroků • •příklad z dotazníku Manželství, práce, rodina 2005: • etapy podrobněji – operacionalizace II •Validita – měříme to, co zamýšlíme měřit • •Reliabilita – opakovaná měření dávají stejné výsledky • (pokud se stav nezměnil) • • měření – validita a reliabilita převzato z Babbie, E. 2001 The Practice of Social Research str. 145 •zkuste konceptualizovat pojem, rozlišit jeho možné dimenze • •např. ekonomický rozvoj, sociální kapitál, mobilita, kapitál • •zkuste navrhnout indikátory pro měření cvičení I •Určete úroveň měření u těchto indikátorů • •průměrný měsíční příjem respondenta; •počet závislých dětí v rodině; •povolání respondenta; •zdali respondent souhlasí, nebo nesouhlasí s výrokem X; •zdali je respondent spokojen, ani spokojen ani nespokojen, či nespokojen se současným stavem demokracie v ČR; •kolik by si přál mít respondent ve svém životě dětí; •zdali se respondent obává, je mu to jedno, nebo neobává období stáří; •zdali respondent čte denní tisk denně, alespoň 3x týdně, alespoň 1x za 14 dnů; •co dělá respondent nejraději ve svém volném čase; •národnost respondenta; cvičení II