Aneta Jackowská



}Co jsou podle vás biopotraviny?
}
}Co biopotraviny odlišuje od ostatních potravin?




§Bioprodukt - surovina rostlinného nebo živočišného původu, získaná v ekologickém zemědělství,
která je na základě příslušného osvědčení určena k výrobě biopotravin
§
§Biopotravina - potravina rostlinného nebo živočišného původu, vyrobená z bioproduktů zpracovaných
podle zákona o ekologickém zemědělství
§

}Ekologické zemědělství - zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a
jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují,
znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce, a
který zvýšeně dbá na vnější životní projevy a chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat
}
}Ekofarma - uzavřená hospodářská jednotka zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení
a případně i hospodářská zvířata
} Zákon neukládá zemědělskému podnikateli, aby provozoval ekologické zemědělství na všech pozemcích
které vlastní nebo zemědělsky užívá. Zavádí však pojem "ekofarma", kterou chápe jako samostatnou,
uzavřenou hospodářskou jednotku, zahrnující pozemky, hospodářské budovy, provozní zařízení a
případně i hospodářská zvířata sloužící k ekologickému zemědělství. Předpokládá, že podnikatel
vyčlení a jednoznačně určí základní výrobní prostředky, budovy, technologické celky  a hospodářská
zvířata  k podnikání pouze podle tohoto zákona. Cílem zřetelného vymezení ekofarmy je průkazné
oddělení ekologického hospodaření od ostatní zemědělské činnosti podnikatele a jasná identifikace
jeho činnosti v krajině při produkci bioproduktů, a to především z hlediska kontroly dodržování
zákona a důvěry spotřebitelů bioproduktů a biopotravin

}Nařízení rady a Evropského parlamentu 834/2007
}Zákon o ekologickém zemědělství č. 242/2000 Sb. a jeho prováděcí vyhlášky
}Směrnice PRO-BIO svazu ekologických zemědělců
}
}Požadavky dle zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997 Sb.
}
}

}umožnit produkovat zemědělské suroviny a vyrábět potraviny vysoké kvality
}přispět ke zlepšování vztahů zemědělského hospodaření s přirozenými ekosystémy  a přírodními cykly
}udržovat a zlepšovat dlouhodobou úrodnost půdy
}umožnit účinnou ochranu vod, vodních zdrojů a chránit život ve vodě
}podporovat biodiverzitu a agrobiodiverzitu
}podporovat biologickou diverzitu zvýšením počtu pěstovaných plodin a  odrůd
}podporovat rozmanitost chovaných plemen hospodářských zvířat
}používat v zemědělství a při výrobě potravin v co možná největší míře obnovitelné zdroje
}vytvářet harmonickou rovnováhu mezi pěstováním rostlin a chovem zvířat
}poskytovat hospodářským zvířatům přirozené podmínky života
}minimalizovat všechny formy znečištění
}přispět k rozvoji ekologicky a společensky odpovědného zemědělského hospodaření, odpovědné výroby
a prodeje potravin
}umožnit rozvoj venkova a kvalitní život obyvatel na  venkově

}zákaz používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a GMO
}místo pesticidů využívá biologickou ochranu rostlin a přirozené nepřátele škůdců, vhodně střídá a
kombinuje plodiny, vybírá odolné odrůdy
}snaží se zlepšovat nebo alespoň udržovat úrodnost půdy využíváním chlévského hnoje a zaoráváním
rostlin
}nesmí uměle prodlužovat trvanlivost výrobků, chemicky zlepšovat vůni, chuť či barvu potravin
}hospodářským zvířatům vytváří přirozené podmínky pro život
}minimalizuje používání neobnovitelných surovin, chrání přírodu a její rozmanitost
}poskytuje pracovní příležitosti a udržuje tak osídlení venkova
}
}POZOR!!!! Myslete kriticky, napsané to vypadá hezky, realita však není tak růžová….
}
}Intenzivní x extenzivní zemědělství

}v 70.letech 20.století založen IFOAM (International federation of organic agriculture movements)
}EZ ve 121 zemí světa
}Nejvyšší podíl ekologicky obhospodařované půdy: Austrálie, Čína, Argentina, USA
}Z evropských zemí Lichtenštejnsko, Rakousko a Švýcarsko
}Největší spotřeba biopotravin ku celkové spotřebě potravin Rakousko a Švýcarsko
}

2005
2006
2007
2008
2009
ČR
6,0 %
6,6 %
7,4 %
8,0 %
9,4 %
Rakousko
16,7 %
16,7 %
17,0 %
17,4 %
18,5 %
Švýcarsko
11,0 %
11,1 %
11,0 %
11,0 %
10,8 %
Slovensko
4,8 %
5,7 %
6,1 %
7,3 %
7,5 %
Lichtenštejnsko
27,0 %
27,7 %
28,0 %
28,0 %
26,9 %

}Od roku1990
}dnes kolem 2000 ekofarem (dotace!)
}Nejvíce ekofarem jihočeský a karlovarský kraj
}Do roku 2015 má podíl ekologicky obhospodařované půdy vzrůst na 15 %
}Spotřeba biopotravin 0,55 % z celkové spotřeby potraviny v ČR
}Česká bioprodukce není schopna pokrýt poptávku zákazníků => dovoz biopotravin a bioprodutů (př.
pohanka z Číny)
}

}Biopotraviny zná 96 % dotázaných
}25 % dotázaných ví kde se nejblíže v jejich okolí nachází certifikovaná ekologická farma
}Nejčastěji nakupují biopotraviny spotřebitelé s maturitou a VŠ vzděláním, z toho 41 % několikrát
za měsíc, 27 % jednou za týden několikrát týdně 12 %
}Průměrná měsíční částka vydaná na nákup biopotravin 500 Kč (17 % útraty domácnosti za všechny
potraviny)
}Hlavním důvodem pro respondenty, kteří biopotraviny nekupují, je vysoká cena (40 %)
}Tzv. biobedýnky (obsahují sezónní ovoce a zeleninu a připravují je sami biozemědělci) si oblíbilo
25 % lidí
}Z obecného pohledu se biopotraviny stávají stále běžnější součástí každodenního života

§Nejčastěji se nakupují mléčné výrobky (24 %). Následuje zelenina a ovoce (23 %, resp. 19 %),
biomaso a pečivo (12 %, resp. 8 %).
§Pokud domácnost biopotraviny nakupuje, činí tak většinou pravidelně, 35 % nakupuje minimálně 1x za
měsíc. Měsíčně utratí 19 % dotázaných do 500Kč, 13 % kupuje biopotraviny za 501-1000 Kč. Nejvyšší
vydané částky deklarují lidé do 29 let.
§17 % respondentů deklaruje, že v porovnání s minulým rokem nakupuje biopotraviny spíše více.
Nejčastěji nakupují lidé biopotraviny v supermarketu (21 %), i když za nejkvalitnější pokládají ty
ve specializovaných prodejnách (13 %) a na farmě u biozemědělce (13 %).
§Jedna pětina lidí deklaruje povědomí o biobedýnkách (koupila si ji však pouze 3 %), častěji jsou
to ženy a vysokoškolsky vzdělaní respondenti.




}Žena (35–40 let) s malými dětmi, žijící ve větším městě
}S vysokoškolským vzděláním
}Zajímá se o životní prostředí a zdraví své rodiny
}Vyšší příjem, aby mohla obětovat velkou část rodinného rozpočtu na stravu
}
}

}vyšší cena
}nedostatek informací nebo neznalost pojmu biopotravina
}nemožnost sehnat tyto potraviny v místě bydliště
}nedostatečná kvalita (hlavně co se týče vzhledu potravin)
}malý sortiment výrobků nabízených v biokvalitě a oblíbenost tradičních značek
}

}Správně označená biopotravina nese na svém obalu název „BIO“ nebo „produkt ekologického
zemědělství“, grafické logo biozebry a kód kontrolní organizace
}
}Toto logo mohou používat pouze výrobci, jejichž výrobky:
◦ Splňují všechny stanovené podmínky pro ekologické
◦  zemědělství dané legislativou
◦ Prošly kontrolou jedné z kontrolních organizací
◦ Obdržely certifikát o původu biopotraviny

}Od 1.července 2010 zavedena povinnost
}  používání jednotného evropského loga u
}  biopotravin produkovaných v rámci EU
}
}Použití evropského loga nebrání používání
} národních nebo soukromých značek
}
CZ-BIO-001
Zemědělská produkce Česká republika

}Členové svazu ekologických zemědělců mohou navíc používat ochrannou známku svazu
}
}PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců
biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství.
}
}http://www.pro-bio.cz
}

}Organizace pověřené Ministerstvem zemědělství
}
}KEZ - první česká akreditovaná kontrolní a certifikační organizace zajišťující odbornou nezávislou
kontrolu a certifikaci v systému ekologického zemědělství
}
}ABCERT - vznikla v roce 2002 splynutím kontrolních organizací Alicon a BioZert. V říjnu 2005
založena pobočka firmy ABCERT pro Českou republiku se sídlem v Brně.
}
}Biokont CZ – založen 2005, se sídlem v Brně. Zajišťuje kontrolní a certifikační činnost v EZ

}
}
}Odborníci:
}1. Mikrobiální znečištění
}2. Přírodní toxiny
}3. Průmyslové kontaminanty
}4. Rezidua veterinárních léčiv
}5. Rezidua pesticidů
}6. Aditivní látky
}Laická veřejnost:
}1. Rezidua pesticidů
}
}2. Průmyslové kontaminanty
}
}3. Aditivní látky
}
}4. Rezidua veterinárních léčiv
}
}5. Mikrobiální znečištění
}
}6. Přírodní toxiny
}

}Není pravda, že při produkci biopotravin, resp. biosurovin, se nepoužívají žádné pesticidy
}
}Množství reziduí pesticidů u biopotravin nižší x i u konvenčních potravin hluboko pod ADI
}
}Biopotraviny patrně o 10-50 % více přírodních toxinů než konvenční potraviny
}
}Až 99,99% přijímaných reziduí pesticidů z potravin přírodního původu, pouze 0,01% reziduí původu
syntetického => přírodní toxiny mohou mnohem více ohrožovat lidské zdraví
}
}Množství bakterií a plísní je u BIO větší – nepotvrzeno ani nevyvráceno (rozdílné výsledky)

}Nebyl prokázán rozdíl v obsahu sacharidů u BIO a neBIO
}U kravského biomléka více PUFA a MUFA
(složení mastných kyselin v mléce velmi závislé na ročním období!!!)
}Ekologicky pěstované plodiny méně bílkovin proti konvenčně pěstovaným (nižší aplikace dusíkatých
minerálních hnojiv a tím i menší dostupností dusíku pro rostliny)
}Potraviny z ekologického zemědělství většinou obsahují vyšší množství sušiny a méně vody
(především listová zelenina)

ØBiopotraviny neobsahují více minerálních látek v porovnání s konvenčními
Ø
ØV některých případech vyšší obsah vit C u biopotravin, rozdíl ostatních vitaminů zanedbatelný
}
}U zeleniny, která má schopnost kumulace dusičnanů (listová zelenina, brambory, některá kořenová
zelenina) až 3x nižší obsah dusičnanů (nižší aplikace dusíkatých hnojiv) x záleží i na odrůdě,
složení půdy, zavlažovací vody, klimatu… u ostatní zeleniny rozdíly neprokázány

}Ekologicky pěstované ovoce a zelenina obsahují více fytonutrientů (lykopen v rajčatech, flavonoidy
v jablkách, polyfenolické sloučeniny v bramborách). Také některá bio zelenina má větší
antimutagenní aktivitu.
}Ekologicky pěstované broskve vyšší obsah celkových polyfenolů (o 10-36% vyšší) než broskve
z konvenční produkce, pomeranče statisticky významně více polyfenolických sloučenin, anthocyanů i
vit C (o 10-50%)
}Bio grepový džus více resveratrolu polyfenolických sloučenin, bio červené víno více resveratrolu a
anthocyanů, než konvenční
}Rozdíly vysvětlovány zvýšenou aplikací dusíkatých hnojiv v konvenčním zemědělství
}Existují i studie, které neprokázaly rozdíl mezi obsahem fenolických sloučenin u potravin z obou
typů zemědělství




}Při chovu včel v ekologickém zemědělství je ekologický podnikatel povinen zajistit, aby byla
stanoviště včelstev od 1. března do 30. září běžného roku umístěna na území ekofarmy v místě, od
kterého v okruhu 3 km je přístup k vodě a jsou zdroje nektaru, medovice a pylu převážně
a) z plodin a trvalých kultur pěstovaných podle
}     podmínek stanovených tímto zákonem a prováděcím
}     právním předpisem, nebo i
b) z přirozené vegetace, zemědělských ploch s
}     přikázaným režimem hospodaření jako například
}     chráněné krajinné oblasti, národní parky, ochranná
}     pásma I. a II. stupně a nevyskytují se velké
}     průmyslové aglomerace, městská centra, dálnice,
}     skládky odpadů, spalovny odpadů

}Biopotraviny nejsou zdravější v porovnání s potravinami s konvenční produkce (obě musí splňovat
podmínky dané zákonem o potravinách a tabákových výrobcích)
}
}Životní styl
}
}A důraz na trvale udržitelný rozvoj

}Diplomová práce Mgr. Pavly Vaškové (2008)
}
}http://www.abcert.cz/index.php?id=1
}
}www.bioinstitut.cz
}
}http://www.biokont.cz/
}
}http://eagri.cz/public/web/mze/vyhledavani/index$41111.html?query=biopotraviny&segments=eagri.mze.
ministerstvo_zemedelstvi
}
}http://www.kez.cz/nabidka-sluzeb
}
}http://www.organic-world.net/
}