Akuzativ singulár - spisovná čeština
The accusative singulár - standard Czech
case
function - example - prepositions
adjectives
nouns with
majority
endings
M nouns ending in -z, -s, -c, -f, -c, -j, -tel + nouns with minority endings
1. nominative Kdo? Co?
The dictionary form. It expresses the subject E. g. To je student. Kava je dobra.
dobrý kvalitní dobrý kvalitní dobrá kvalitní dobré kvalitní
student banán káva auto
muž, soudce, kolega čaj
židle, kancelář, místnost nádraží, moře, kuře
2. genitive It expresses possessive or
Koho? Ceho?      partitive meaning.
E. g. Kniha studenta
Trochu kávy
bez, během, blízko, do, kolem, kromě, místo, od, podle, podél, u, uprostřed, vedle, z, za
dobrého kvalitního dobrého kvalitního dobré kvalitní dobrého kvalitního
studenta banánu / lesa kávy auta
muže, soudce, kolegy čaje
židle, kanceláře, místnosti nádraží, moře, kuřete
3. dative Komu? Čemu?
It expresses indirect object. E. g. Dám dárek studentovi. Volám kamarádce, díky, k, kvůli, naproti, proti
dobrému kvalitnímu dobrému kvalitnímu dobré kvalitní dobrému kvalitnímu
studentu/-oví
banánu
kávě
autu
muži/-ovi, soudci, kolegovi čaji
židli, kanceláři, místnosti nádraží, moři, kuřeti
4. accusative      It expresses the direct object. Koho? Co?        E. g. Mám kamaráda. Piju kávu.
mezi, na, nad, o, pod, po, pro,
před, přes, skrz, za
dobrého kvalitního dobrý kvalitní dobrou kvalitní dobré kvalitní
studenta muže, soudce, kolegu
banán čaj
kávu židli, kancelář, místnost
auto nádraží, moře, kuře
5. vocative It is used for addressing
people or animals.
dobrý kvalitní dobrá kvalitní
Ivane! Jano!
Marku! Aleši! Honzo! Jiří! Lucie! Carmen! Paní!
6. locative It expresses location. dobrém kvalitním studentu/-ovi
Kom? Čem?        It always has a preposition. dobrém kvalitním banánu/-ě
E. g. Jsem v Anglii. dobrú kvalitní kávě
Študujú na univerzitě. dobrém kvalitním autu /-é na, o. po, při. v
muži/-ovi, soudci, kolegovi čaji
židli, kanceláři, místnosti nádraží, moři, kuřeti
7. instrumental Kým? Čím?
It expresses the means by or through which an action is carried out.
E. g. Jedu autem. Píšu perem, mezi, nad, pod, před, s, za
dobrým kvalitním studentem mužem, soudcem, kolegou
dobrým kva'itnín banánem čajem
dobrou kvalitní kávou židlí, kanceláří, místností
dobrým kvalitním autem nádražím, morem, kuřetem
1. For the endings in colloquial Czech, see page 224. For the plural, see page 94 and the chart on page 223.
2. Exceptions in Ma nouns: král - krále, Francouz - Francouze, Klaus - Klause.
3. Mobile -e-: pes - psa, blázen - blázna, Karet - Karla. For more about mobile -e-, see page 228.
4. Stem changes: kůň - koně. For more about this, see page 228.
5. Ma nouns ending in pronounced -i/-i/-y are declined like adjectives: Jiří - Jiřího, Billy - Billyho.
F nouns ending in pronounced -i/-i/-y/-o or in a consonant do not change: Gudrun, Ruth, Maiako.
6. To denote cases, Czechs usually do not use the terms like "accusative, genitive" etc. They most commonly use the case numbers (1-7) or the "case questions" (e. g. koho, co).
Zájmena v akuzativu
Pronouns in the accusative
Personal pronouns
	já	ty	on	ona	ono	my	vy	oni
Short forms	mě	tě	ho	ji	ho	nás	vás	je
Long forms	mě	tebe	jeho	ji	jeho	nás	vás	je
After prepositions	mě	tebe	něho	ni	něho	nás	vás	ně
Notes:
1. Short forms of personal pronouns are members of the „Second Position Club". See page 229.
2. Long forms are used if you want to stress the pronoun, e. g.: Milujú té. Milujú ho. X Milujú tebe, a ne jeho.
Demonstrative pronouns - singular and plural
	Ma	Mi	F	N
ten, ta, to	toho	ten	tu	to
ti, ty, ty, ta	ty	ty	ty	ta
Possessive pronouns	- singulár			
the nominative sg.			the accusative sg.	
	Ma	Mi	F	N
můj, moje, moje	mého	můj	moji/mou	moje/mé
tvůj, tvoje, tvoje	tvého	tvůj	tvoji/tvou	tvoj e/tvé
jeho	jeho	jeho	jeho	jeho
její	jejího	její	její	její
náš, naše, naše	našeho	náš	naši	naše
váš, vaše, vaše	vašeho	váš	vaši	vaše
jejich	jejich	jejich	jejich	jejich
Possessive pronouns - plural the nominative pi.
moji, moje, moje, moje tvoji, tvoje, tvoje, tvoje jeho její
naši, naše, naše, naše vaši, vaše, vaše, vaše jejich
the accusative pl.
Mi, Ma, F, N mé /moje tvé/tvoje jeho její naše vaše jejich
Notes:
1. You will hear the forms myho, tvyho, my, tvy in colloquial Czech.
2. Note the similarities between the declension of possessive and demonstrative pronouns (see here) and the declension of adjectives (see page 223).
Pád: akuzativ
The accusative
Petr studuje matematiku. Eva studuje angličtinu a pracuje jako učitelka. Petr je o rok starší než Eva. Petr má rád Evu, Eva má ráda Petra a oba dva mají rádi dobré jídlo. Dneska ale nic nejí, protože Evu boli zub a Petra bolí hlava. Zítra snad už budou v pořádku, protože Eva bude mít narozeniny. Petr kupuje pro Evu krásný dárek - parfém za tisíc korun. Bude to překvapení. Petr ještě neví, jestli ho schová za skříň, pod postel nebo nad knihovnu. Příští sobotu chtějí jít na večeři do restaurace a Petr chce dát Evě květiny a dárek. Moc se na to těší.
Petr studies mathematics. Eva studies English and works as a teacher. Petr is one year older than Eva. Petr likes Eva, Eva likes Petr, and they both like good food. However, they aren't eating anything today, because Eva has a toothache and Petr has a headache. Hopefully, they will be O. K. Tomorrow, because it's Eva's birthday. Petr is buying a present for Eva - some perfume for'one thousand crowns. It'll be a surprise. Petr doesn't know yet if he is going to hide it behind the wardrobe, under the bed, or above the bookcase. They want to go to a restuarant for dinner next Saturday and Petr wants to give Eva flowers and his present. He is looking forward to it very much.
The accusative is used:
1, to express the direct object after certain verbs
Petr studuje matematiku. Eva studuje angličtinu. Petr má rád Evu, Eva má ráda Petra a oba dva mají rádi dobré jidlo Observe:
The main function of the accusative case is to express the person or thing to whom or to which an action is done. This person or thing is called the direct object. Why does Czech need special endings for the accusative case? The reason is that Czech has flexible word order. In English, word order is fixed (subject - verb- direct object). In Czech the sentence structure can be the same - or completely different:
1. Petr miluje Evu. = Petr loves Eva (not Marie, Jana, Monika).
2. Evu miluje Petr. = It's Petr, who loves Eva (not Martin, Adam, Jan).
3. Petr Evu miluje. = Petr loves Eva (not likes, hates, watches).
You can see that Czech needs "a signal" (that is the ending) to tell the subject and object apart. You might wonder if the Czech sentences above have different meanings. Yes, they do. The rule concerning Czech word order can be briefly expressed by the following general principle: Information that was already mentioned - or otherwise "known" - is located at the beginning of a sentence and new, or more important information is located at the end.
2. after some prepositions, e. g.: na
Příští sobotu chtějí jít na večeři do restaurace. Moc se na to těší. pro
Petr kupuje pro Evu krásný dárek - parfém za tisíc korun.
za
Petr kupuje pro Evu krásný dárek - parfém za tisíc korun.
V
V jednu hodinu, v poledne, v pondělí At one o'clock, at noon, on Monday O
Petr je o rok starší než Eva.
nad, pod, před, za, mezi (These prepositions will be practised in lesson 20.) Petr ještě neví, jestli dárek schová za skříň, pod postel nebo nad knihovnu.
3. in the accusative object-centered expressions
Dneska ale nic nejí, protože Evu bolí zub a Petra bolí hlava.
4. to express time
Příští sobotu chtějí jít na večeři do restaurace.