Epidemiologie o3. Seminář o C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF Epidemiologie ( skripta kap. 5) o o1. Úvod, obsah epidemiologie. o Měření frekvence nemocí v populaci 2.Screening, diagnostické testy 3.Typy epidemiologických studií 4. Pojem rizika, míry rizika – relativní, atributivní riziko Epidemiologie opodle definice WHO ® se zabývá: o Ø studiem rozložení nemocí a poruch zdraví v populaci Østudiem determinant, které zdraví ovlivňují a výsledků studia využívá ke zvládnutí zdravotních problémů o Epidemiologie oEpi (nad), demos (lidé),logos (nauka) o → zákonitosti ohrožení lidstva hromadnými nemocemi ( nejprve infekční nemoci, nyní o všechny poruchy zdraví, bez ohledu na etiologii) o3 předpoklady: o a/ nemoci se neobjevují náhodou o b/ s nemoci jsou spjaty faktory, kt. lze identifikovat z hlediska místa, času a populace o c/ získané poznatky vedou k opatřením, kt.přispějí ke zvládnutí zdravotních problémů o o Dělení epidemiologie o oDeskriptivní epidemiologie - jaké je zdraví populace? o oAnalytická epidemiologie - proč je zdraví takové? o oExperimentální epidemiologie – jak zdraví zlepšit? Zaměření epidemiologie (1) oSledovat zdravotní stav populace: nměřit frekvenci výskytu onemocnění nzjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času o oAnalyzovat zdravotní stav populace: nzkoumat etiologii onemocnění nměřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami nsledovat trendy ve vývoji, ev.předpovídat frekvenci výskytu onemocnění Zaměření epidemiologie (2) oZlepšovat zdravotní stav populace: nreagovat na epidemie nemocí nvyhodnocovat diagnostické a léčebné postupy, a efektivitu nových léčiv nzavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine), tzn.neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobních zkušeností, ale využívat výsledků výzkumných studií nnavrhovat, event. realizovat preventivní opatření vedoucí k eliminaci onemocnění Zdraví oJak hodnotíme zdraví populace? a)údaje o zemřelých b)údaje o nemocných o ® negativní vymezení oDef.WHO: oZdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci. oNemoc – snáze měřitelná než zdraví!!! Frekvence nemocí oHlavním úkolem popisné epidemiologie – měření výskytu nemocí – tj. stanovení četnosti (frekvence), s jakou se nemoc vyskytuje v populaci a jejích podskupinách. oSoučástí popisu je též dynamika změn této frekvence v čase a prostoru. o Výsledky měření nemocnosti oVýchodisko při hodnocení zdraví populace oPosouzení velikosti a závažnosti zdravotních problémů oSrovnání i průběžné sledování zdravotní situace oOdhad zdravotních potřeb oPodklad pro stanovení priorit zdravotní péče Měření výskytu nemocí oZákladní otázky při měření jakéhokoliv jevu: oCo? /předmět měření/ - a) osoba jako nositel nemoci, o b) případ onemocnění – RZS, o c) jiná událost spojená s onemocněním oV jaké populační skupině? (exponovaná populace) oKdy? (okamžik, interval) oKde? Tvoření studovaného souboru ®stanovení rozsahu souboru osob, u nichž budeme zjišťovat výskyt nemocí + volba způsobu, jakým takový soubor vytvoříme ®každý soubor – vymezen časově, místně a věcně – osobními znaky (věk, pohlaví, bydliště…) ®Šetření: vyčerpávající (úplné) x výběrové (neúplné) o Tvoření studovaného souboru oÚplné šetření o® zjišťujeme přítomnost nebo nepřítomnost nemoci (a jiných znaků) u každého člověka základního souboru, a to bez výjimky. ® nelze rozšířit platnost výsledků mimo hranice souboru ® jen u souborů relativně malých + diagnostický test – poměrně jednoduchý oVýběrové šetření ® zjišťujeme požadované údaje pouze u části jednotek (u výběru) ® výběrové šetření – vyšetřujeme určitým a předem stanoveným způsobem část zkoumaného základního souboru ® s úmyslem, že údaje budeme moci použít k posouzení celého základního souboru ®výhoda: úspora práce, času, nákladů, rychlost ®zákl. požadavek: výběrový soubor (výběr) – zhruba stejné složení jako soubor základní Þ výběr reprezentativní ®třeba znát parametry o Ukazatelé nemocnosti oKvantitativní stránka výskytu nemocí v populaci vyjádřena pomocí statistických ukazatelů o 1.absolutní 2. 2.relativní (ve vztahu k exponované populaci) → hlubší kvantitativní analýza, srovnání, intenzita 3. oZdroje informací - rutinní statistiky o - výběrová šetření Ukazatelé nemocnosti 1.Průměrná délka trvání nemoci (t) 2.Incidence (I) 3.Prevalence (P) ® 1. Průměrná délka trvání nemoci (t) o součet všech prostonaných dnů / celkový počet případů nemoci o Þ jak dlouho trvá průměrně jeden případ nemoci o oPř. počet prostonaných dní celkem/počet angín = průměrná doba trvání 1 angíny (10 dní) o 2. Incidence (I) (1) o intervalový ukazatel; míra frekvence, s jakou dochází během daného časového intervalu ke vzniku nových onemocnění; specifikováno místně a časově o o Absolutní incidence o (počet nových případů nemoci během intervalu ) o Relativní incidence o (počet nových onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k o oRelativní incidence v epidemiologických studiích: a)Incidence risk b)Incidence ratio c)Incidence odds o o 2. Incidence (I) (2) oPro vyjádření incidence ® nutné specifikovat jmenovatele o ocelopopulační studie ® jmenovatel: celková populace oX správně by měl zahrnovat pouze osoby, které mohou teoreticky onemocnět o (ne ty, které už nemoc mají nebo ji z objektivních důvodů mít nemohou – např.ženy po HYE nemohou mít ca endometria) ® tyto osoby nutno odečíst ! a) Incidence risk (Incidence jako pravděpodobnost, Cumulative incidence- CI) o oIncidence se zjišťuje v incidenčních studiích – obvykle kohortové* prospektivní studie ® ozaznamenávají se nově vzniklé onemocnění u osob na počátku zdravých o o CI ( pro stanovený interval) = d/N o d – počet nových případů nemoci o N - počet zdravých osob na začátku sledování o o o*kohorta = soubor osob charakterizovaný společným znakem (znaky) - např. dobou narození, pohlavím atd. a) Incidence risk (1) oDo studie bylo vybráno 5 000 mužů, kteří netrpěli ICHS. Byli kontrolováni v průběhu 5 let, po 5 letech byla ICHS (nová onemocnění) dg.u celkem 250 sledovaných mužů o oIncidence risk = 250/5000 * 1000 = 50 opočet nových onemocnění dělíme počtem sledovaných osob,které byly na počátku intervalu bez nemoci o oInterpretace: opravděpodobnost (riziko) onemocnění ICHS je 50 případů na 1000 osob a 5 let o5-leté riziko onemocnění ICHS je 50 případů/1000 o o a) Incidence risk (2) oPravděpodobnost jedince ve studované populaci, že v průběhu sledovaného intervalu onemocní nemůže být větší než 1 ® nelze ho použít pro opakující se nemoci oPravděpodobnost je tím vyšší, čím delší je doba trvání studie – musí být určen čas b) Incidence rate (Incidence density- ID, poměr) oNe všechny osoby zahrnuté na počátku do studie mohou být sledovány po celou dobu studie (smrt, stěhování…) ® třeba jiným způsobem definovat jmenovatel o= součet dob (roků, měsíců, dnů) sledování všech osob bez nemoci – celková doba sledování, kdy osoby ač vystaveny riziku expozice neonemocněly (Y = osobočas) o ID = d/Y •JednotkaY– „osoboroky“, „osoboměsíce“, „osobodny“ •nevyjadřuje pravděpodobnost x ale frekvenci ® hodí i pro sledování výskytu opakujících se nemocí o o ® Incidence risk x incidence rate orozdíl v definice jmenovatele ou většiny vzácných onem.jejich hodnota podobná oIncidence risk – se zjišťuje v epidem. studiích (nelze z RZS) oIncidence rate – z údajů RZS- povinně hlášené nemoci, Y neznáme, ale odhadujeme ( počet osob ke středu intervalu) o c) Incidence odds IO (Incidence jako sázkový poměr) opočet osob, které onemocněly(d) / počet osob, které zůstaly zdravé (/N-d) o IO (pro daný časový interval)= d/(N-d) o podíl pravděpodobností o o oInterpretace: ve sledované skupině je IO x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět o o 3. Prevalence (1) Øprůřezový ukazatel, informuje o úrovni nemocnosti k určitému datu o (počet osob s nemocí existující k určitému datu/ počet exponovaných osob) * 1000 ®zahrnuje onemocnění všechna, bez ohledu na to, kdy vznikla ® nejen nová onemocnění o oAbsolutní prevalence opočet existujících onemocnění oRelativní prevalence o(počet existujících onemocnění/střední stav exponované populace) * 10k o 3. Prevalence (2) oRelativní prevalence v epidemiologických studiích: o a)Okamžiková prevalence (P) b)Intervalová prevalence (IP) c)Průměrná intervalová prevalence (PIP) o a) Okamžiková prevalence P opočet nemocí (nemocných osob) k určitému datu o oP = počet všech nemocných k určitému časovému okamžiku / počet všech osob v populaci (souboru) k témuž časovému okamžiku * 10k o b) Intervalová prevalence IP opočet nemocí (nemocných osob) ve vymezeném časovém intervalu o oIP = počet nemocných na začátku intervalu (leden) + počet nových onemocnění během intervalu (leden-prosinec) / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k (x100 → %) o roční prevalence c) Průměrná intervalová prevalence PIP oprůměr okamžikových prevalencí o oPIP = počet nemocných, které připadá průměrně na 1 den daného intervalu / střední stav osob v populaci (souboru) * 10k o o průměr jednotlivých denních prevalencí za určitý časový interval ( měsíc, rok…) – př. průměrné procento pracovní neschopnosti Význam ukazatelů oIncidence ® vystihuje dynamiku vývoje epidemiolog.situace, aktuální riziko nemocí v populaci ve stanoveném období o oPrevalence ® vystihuje celkovou epidemiolog.závažnost v době sledování, o informace o rozsahu postižení populace, údaj pro zdravotní správu (kolik prostředků na zdravotní péči?) Vztah mezi ukazateli oPrevalence je přímo úměrná qIncidenci qDélce trvání nemoci (úzdrava, smrt) oPrevalenci zvyšuje: -nárůst nových případů nemoci -imigrace (přistěhování) nemocných -emigrace zdravých -zlepšení dg. procesu -delší doba trvání nemoci -…….a naopak…. - Vztah mezi ukazateli o ® každý nový případ nemoci zvyšuje prevalenci ( I nemůže být nikdy vyšší než P) o snížení prevalence – pouze v důsledku uzdravení nebo úmrtí o ® míra uzdravení nízká Þ i nízká incidence může způsobovat vysokou prevalenci ® ® pokles úmrtnosti nemusí znamenat snížení incidence příslušné nemoci x pouze účinnější léčbu → paradox: neúspěšná tp.a úmrtí vede ke snížení prevalence, úspěšná tp. oddalující úmrtí je příčinou zvýšení prevalence ® ®Akutní nemoci krátce trvající – není rozdíl v I a P ®Chron.nemoci dlouho trvající (ZN) – velké rozdíly mezi I a P ® o ® Vztah mezi ukazateli ®při ustálené úrovni nemocnosti (chron. nemoci s nízkou mírou úmrtnosti a dlouhou dobou trvání) ® ® oPrevalence = Incidence x průměrná délka trvání nemoci o oP (PIP) = I x t o(t ve stejné časové jednotce jako incidence) o o Např.nemoc trvá v průměru 3 roky a incidence (za 1 rok) nemoci je 10 případů na 1000 obyvatel, můžeme očekávat prevalenci 30 nemocných na 1000 obyvatel Vztah mezi ukazateli oVztah mezi incidencí a prevalencí o Snímek 004fs..JPG Příklad 1.3 – vstupní data Snímek 003f..JPG Příklad 1.1 – zadání úkolů oÚkoly: 1)Určete incidenci PN o RISK, RATE, ODDS 2)Určete prevalenci PN o - okamžikovou v Po, Út, St, Čt, Pá, So, Ne (absolutní, relativní) o - intervalovou IP o - průměrnou intervalovou PIP 3)Určete průměrnou délku trvání PN 4)Ověřte platnost vztahu mezi I, P, t o Příklad 1.2 oIncidence RISK = počet nových onem./ počet sledovaných osob, které na začátku intervalu bez nemoci x 100 oIncidence RATE = počet nových onem./ součet dob sledování všech osob bez nemoci x 1000 oIncidence ODDS = počet osob, které onemocněly/ počet osob, které zůstaly zdravé oOkamžiková prevalence = počet všech nemocných k určitému okamžiku/ počet všech osob v populaci k témuž okamžiku x 10k oIntervalová prevalence = počet nemocných na začátku int. + počet nových onemocněných během int./ střední stav osob v populaci (souboru) x 10k oPrůměrná intervalová prevalence = počet nemocných, které připadá průměrně na 1 den int./ střední stav osob v populaci (soubor) x 10k oPrůměrná délka trvání nemoci = celkový počet prostonaných dnů/ počet případů nemoci oVztah mezi ukazateli P = I x t Příklad 1.4 - řešení o1) RISK = 7/197 x 100 = 3,55% o RATE = 7/ (15 +11 + 190 x 7) x 100 = 0,516 na 100 zam. a den o ODDS = 7/ (197 – 7) = 7/ 190 = 1 : 27 27x větší pravděpodobnost onemocnět než neonemocnět 2)OP (Ne) = 5/ 200 x 100 = 2,5% o IP = (3 + 7)/ 200 x 100 = 5% o PIP = (44/ 7)/ 200 x 100 = 6,28/ 200 x 100 = 3,14 o o3) t = 62/ 10 = 6,2 4)PIP = I (RISK) x t o 3,14 = 3,55 x 6,2/7 = 3,14 Děkuji za pozornost C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF