Enterobakterie - obecné charakteristiky


G-tyčinky, fakultativně anaerobní, O (tělové), H (bičíkové), K (fimbriální) antigeny, mnohé působí
jako komenzálové ve střevě ale mohou být i patogeny


Faktory virulence: Endotoxin, fimbrie, exotoxiny






Lab. průkaz:

Kultivace na KA/Endo, chromogenních půdách, biochemický (klín, krátké řady, enterotest),

antigenní analýza, u mimostřevních infekcí zjišťování citlivosti na ATB

Přenos: nejčastěji fekálně-orální

Terapie: cefalosporiny všech generací, fluorochinolony, aminopeniciliny, karbapenemy aj.



                        Jednotliví zástupci stručné charakteristiky



Yersinia pestis

Je nepohyblivá

Způsobuje mor: může dojít ke třem formám infekce.

I.                    bubonický mor (postihuje regionální lymfatické uzliny)

II.                 plicní forma

III.               septická forma

bubonickou formu přenáší blecha Xenopsilla cheopis, plicní se přenese vdechnutím prachu při
ošetřovnání nemocných.



Y. enterocolitica

Způsobuje onemocnění připomínající apendicitidu, roste na půdě CIN, při chladničkových teplotách,
štěpí močovinu



Salmonella typhi


Způsobuje hlavničku – septické teploty a bolesti hlavy, provázené růžovými skvrnami na kůži (tyfová
roseola), přežívají ve žlučníku

Průkaz: přímý – z krve a moči, aglutinace, nepřímý – Widalova reakce k průkazu protilátek

Terapie: fluorochinolony, chloramfenikol, bacilonosiče sanujeme cholecystektomií


Primárně zoopatogenní salmonely (S. enteritidis aj...)

Biochemie: produkuje H[2]S, štěpí mannitol

Kultivace a průkaz: laktóza negativní kolonie na ENDU, na XLD/MAL/DC - černé kolonie, aglutinace,
pomnožuje se v selenitovém bujónu

Patogenita: průjmy

Zdrojem bývá drůbež, vejce, majonézy, zmrzlina...

Terapie: ATB nepodáváme, používáme kysané zelí, jogurt, dodržujeme hyg. pravidla

Rod Shigella (Sh. flexneri, sonnei, boydii, dysenteriae)


Je nepohyblivá, způsobuje vodnatý průjem (úplavici) s tenesmy, ve stolici je přítomna i krev

Epidemie z vodních zdrojů – tábory, ústavy sociální péče

Terapie: rehydratace




Escherichia coli

Je saprofytem ve střevě. Ve střevě jsou patogenní ty, které mají specifické faktory virulence, dělí
se do několika skupin:


EPEC (enteropatogenní) - způsobují průjmy u dětí do 2 let, nejčastější sérotypy O55, O126

ETEC (enterotoxigenní) – jsou příčinou cestovatelských průjmů

EIES (enteroinvazivní) – krvavé průjmy

VTEC/EHEC (verotoxigenní, enterohemoragické) – krvácení ve střevě až vznik hemolyticko-uremického
syndromu. Nejběžnější sérotyp O157


Mimo střevo je patogenem, který způsobuje moč. infekce, infekce ran aj.

Diagnostika:na ENDU roste s kovovým leskem (prasátko), je laktóza pozitivní, tvoří indol pyr test
je negativní, ve zvláštních pžípadech je nutná aglutinace

Terapie: bývá citlivá k většině antibiotik včetně ampicilinu




Rod Enterobacter                                                     Rod Klebsiella

pohyblivý                                                                    nepohyblivá

rezistence k ampi, cefalosporinům I. a II. gen.  rez. jen k ampicilinu

Bez ureázové aktivity                                                  ureázová aktivita


Spektrum onemocnění je podobné: močové infekce, pneumonie, sepse, schopnost obou tvořit
širokospektré βlaktamázy (ESBL) a z toho plynoucí možnost terapie pouze karbapenemy (!!! V učebnici
uvedené cefalosporiny IV. generace dle nových doporučení již nepoužívat)



Serratia marcescens

Způsobuje nozokomiální infekce, je heterorezistentní ke kolistinu




Rod Proteus

Kultivace: plazí se po půdě ve vlnách - Roussův fenomén

Biochemicky velmi aktivní, zapáchá, štěpí močovinu, s výjimkou P. mirabilis tvoří indol

Patogenita: způsobuje ranné a močové infekce

Terapie: je primárně rezistentní k furantoinu a kolistinu




Rod Citrobacter - lze splést se salmonellou, někdy tvoří černé kolonie na XLD, ale na rozdíl od ní
mají pozitivní ONP a PYR test


                                   G- mikroaerofilní tyčinky


Campylobacter jejuni                                               Helicobacter pylori


Mikroskopie: G-zahnuté tyčinky                               G-zahnuté tyčinky


Kultivace: spec. médium s uhlím                                kultivace na dvou médiích: Th.
Martinově                                                                               a norm.
půdě pro kontrolu

kolonie šedé s kovovým leskem                                  drobné průsvitné kolonie pod.
hemofilům

kultivace při 42˚C 48 hod                                           5 dní kultivace


Biochemie a rezistence:

oxidáza, kataláza                                                         oxidáza, kataláza, ureáza

Rezistence k cefalotinu                                    C k cefalotinu,

Citlivost k nalidixové                                                   R ke kyselině nalidixové


Patogenita: průjmy                                                    gastritida až žaludeční vřed


Terapie:

bez terapie/těžké infekce léčíme makrolidy                   3kombin. amoxic.+metronidazol+bismut


amoxicilin+claritromycin+omeprazol


---------------------------------------------------------------------------------------------------
------------



Rod Vibrio


Zástupci žijí ve vodě, jsou halofilní (rostou lépe v přítomnosti NaCl) a alkalofilní (rosout i
v alkalickém pH), jsou citlivá k vibrostatické sloučenině, po zakapání deochycholátem sodným tvoří
vlákno (tzv. string test), mají oxidázu



V. cholerae


Mikroskopie: G- tyčinky zahnuté, s bičíkem

dle O antigenu rozeznáváme 155 sérotypů. Nejčastější jsou O1 (El Tor a klasický typ), O139, non
O1/O139-NAG (neaglutinovatelná) vibria

Patogenita: průjmy připomínající rýžovou polévku, zvracení

Terapie: náhrada tekutin + chloramfenikol

Diagnostika: kultivace na TCŽS agaru - zelené kolonie, blanka v alkalické peptonové vodě, určení
sérotypu pmocí aglutinace


Jiná vibria

Způsobují průjmy, infekce ran



Rod Aeromonas


Na rozdíl od vibrií mají negativní string test, nejsou citlivá k vibriostatické sloučenině

Stejně jako vibria způsobují průjmy, ale na TCŽS mají žluté kolonie