Nosokomiální nákazy Filip Růžička Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro III. r. ZL Nosokomiální nákazy = infekce vzniklé v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení (× infekcí komunitních) Postiženo nejméně 5 % pacientů, ale asi více Exogenní NN: zdroj = ostatní pacienti, personál, prostředí vektor = nejčastěji neumyté ruce personálu Endogenní NN: zdroj = sám pacient Důsledky NN Zvýšená úmrtnost (†) – až o 40 % (odhadem jde u nás o stovky úmrtí ročně) Prodloužení hospitalizace (o týdny) a její zdražení (o desítky tisíc i více Kč/případ) Ekonomické ztráty cca 1,5 miliardy Kč/rok Další ATB terapie (jak cena, tak toxicita) Pacienti = zdroj pro ostatní Přitom >1/3 NN lze zabránit! Predispozice k NN Věk – oba věkové extrémy Léčba – cytotoxická, steroidy, ATB Základní onemocnění postižení jater diabetes mellitus nádory postižení ledvin a měchýře kožní léze Trauma – vč. operačních ran a i.v. katétrů Močové infekce, zejm. u katetrizovaných pac. – až 40 % všech NN Respirační infekce – kolem 20 % Ventilátorové pneumonie časné Ventilátorové pneumonie pozdní Aspirační pneumonie Jiné respirační infekce Hnisavé infekce operačních ran – kolem 20 % Infekce cévního řečiště (sepse při zavedených i.v. katétrech) – nejméně 15 %, ↑ mortalita Etiologie močových NN Escherichia coli 25 % ostatní enterobakterie 20 % enterokoky 15 % Pseudomonas aeruginosa 10 % ostatní G– nefermentující tyčinky 10 % kandidy 5 % Časná ventilátorová pneumonie: Staphylococcus aureus 25 % Streptococcus pneumoniae 20 % Haemophilus influenzae 15 % enterobakterie 10 % ostatní aerobně rostoucí bakterie 5 % anaeroby 1 % (monomikrobiální etiologie, agens pocházejí z komunity) Pozdní ventilátorová pneumonie G– nefermentující tyčinky 40 % (P. aeruginosa, Acinetob. baumannii) enterobakterie 30 % (klebsiely, E. coli, enterobaktery) stafylokoky 20 % (hlavně S. aureus) kvasinky 5 % (část případů má etiologii polymikrobiální, agens jsou nemocničního původu) Aspirační nosokomiální pneumonie Starší práce zdůrazňovaly anaeroby Novější studie nacházejí stejnou etiologii jako u ventilátorových pneumonií a zdůrazňují gramnegativní tyčinky (spíše nefermentující než enterobakterie) Postižení plic u febrilní neutropenie: První dny: 2× častěji G+ koky (stafylokoky, pneumokoky) než G– tyčinky (enterobakterie a pseudomonády) Později: ↓ G+ koky, ↑ kandidy a aspergily Po alogenní transplantaci dřeně: hlavně CMV Infekce operačních ran (závisí na terénu, v němž operace probíhala) Staphylococcus aureus koagulázanegativní stafylokoky Streptococcus pyogenes enterobakterie anaeroby (bakteroidy, prevotely, peptostreptokoky) gramnegativní nefermentující tyčinky Clostridium perfringens Etiologie sepsí při i.v. katétrech Koagulasanegativní stafylokoky (>50 %) – kvůli biofilmu enterokoky Staphylococcus aureus enterobakterie (E. coli, klebsiely) Pseudomonas aeruginosa Acinetobacter spp. Candida spp. Etiologie nosokomiálních viróz  v. chřipky – zvl. děti a staří nemocní  RSV – novorozenci a kojenci  adenoviry – oční odd.  ostatní respirační viry  CMV – po cytotoxické léčbě a transplantacích  v. zarděnek – děti (již se očkuje)  rotaviry – hlavně děti  VHB, VHC – riziko roste s délkou hospitalizace  HIV – naštěstí ne u nás Průjmy spojené s podáváním ATB - Dysmikrobie a dyspepsie - Clostridium difficile (zdravých dospělých osob - 2-5 % x v nemocnicích je kolonizováno zhruba 10-25 % pacientů) Širokospektrální ATB (fluorochinolony, aminoPNC, cefalosporiny, klindamycin) → přemnožení C. difficile → produkce toxinů Toxin A - entrotoxin (pošk. sliznic, průjem) Toxin B – cytotoxin → Pseudomembranózní kolitida (významný průjem, nedávná expozice antibiotikům, kolitida s bolestí břicha a odporný zápach stolice) Terapie: metronidazol nebo vankomycin Prevence: - Ovlivnit spotřebu antibiotik. - Všechny pacienty s nálezem C. difficile izolovat - zachovávat důsledně bariérový přístup (používat rukavice, pláště a další ochranné pomůcky, mytí rukou) - Dekontaminace — plošnou i prostorovou, zejm. předměty, kterých se pacient dotýkal - K dezinfekci používat sporocidní prostředky Prevence : Odstranění zdrojů infekce z nemocničního prostředí Přerušení epidemického řetězce (cesty šíření nákazy od zdroje k hostiteli) Zvyšování odolnosti hostitele vůči nákaze Vyšetřování příčin NN Odstranění zdrojů infekce z nemocničního prostředí Sterilní nástroje, obvazy, léky, tekutiny k infuzím, vyšetřená krev k transfuzím, Čisté prádlo, nekontaminovaná potrava Zábrana styku s infikovaným personálem (akutně nemocní i nosiči patogenů) Přerušení epidemického řetězce Zařízení ventilace (klimatizace a legionely, stavební úpravy a aspergily) voda (legionely) izolace pacienta - k jeho ochraně - k ochraně okolí Lidé podpora aseptického chování personálu nejdůležitější je účinné mytí rukou Zvyšování odolnosti hostitele Imunizace chřipka (starší nemocní) pneumokokové infekce (před transplantací, před splenektomií) VHB (u seronegativních před dialýzou) nfekce VZV (specifický Ig u imunokompromitovaných) ATB profylaxe u „špinavé“ chirurgie v ortopedii, kardiochirurgii, neurochirurgii Snižování rizika infekce Správná technika Péče o invazivní pomůcky a infuze Prevence dekubitů Vyšetřování příčin NN Surveillance (= podrobné sledování) – zachytí změny v počtu či druhu NN Vyšetřování konkrétních případů NN, zvl. mají-li epidemický charakter Formulace protiepidemických zásad a sledování, jak se dodržují