Infekce cestovatelů Cestovní parazitární, bakteriální, virové a jiné infekce Lékařská mikrobiologie – VLLM0522p Týden 13 Ondřej Zahradníček Cestování a medicína •Jde o aktuální téma – přibývá cestování i do exotických končin, více cestují i rizikové skupiny (senioři, těhotné ženy, matky s malými dětmi) •Objevují se nové infekce, které dříve ani nebyly známy (chikungunya) •V širším kontextu zahrnuje téma i infekce spojené s migrací obyvatelstva (za prací, trvale – běženci, azylanti) •Někdy je ale i přeceňováno – importované nákay tvoří jen 0,6 % nákaz (dle Epidatu) a jejich podíl klesá. Ovšem lidé se ochotně nechávají očkovat před cestou, ale podceňují rizika běžných infekcí u nás (přeočkování proti tetanu). Ze 100 000 návštěvníků rozvojových zemí za měsíc pobytu… •...se u 50 000 se během pobytu se objeví zdravotní problém •…8000 navštíví lékaře •...5000 bude upoutáno na lůžko •…1100 bude pracovně neschopných •…300 bude hospitalizováno (během pobytu/po návratu) •…50 bude muset být letecky evakuováno ze země pobytu •…1 zemře Zdroj: European Travel Medicine Network V roce 2012 se celosvětově očekává překonání hranice jedné miliardy cestovatelů! Cestování – zdravotní i jiná rizika •Úrazy a autonehody •Nadměrné oslunění a přehřátí •Infekční nemoci •Obtíže související s dopravou, kinetózy (mořská či letadlová nemoc), pásmová nemoc* •Poškození zdraví způsobená živočichy (hadi, štíři, pavouci, písečné blechy, larvy much, medúzy, ryby) •Zhoršení chronických onemocnění, komplikace, dekompenzace •Další potíže: psychologické problémy (okradení, eticko – náboženské odlišnosti v souvislosti se společenskými zvyklostmi, rozdílným oblékáním apod.) *Pásmová nemoc (anglicky jet lag, doslova „tryskáčové zpoždění“, v odborných publikacích někdy desynchronosis – desynchronóza) je únava a poruchy spánku plynoucí z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika časových pásem – z Wikipedie Rizikové země, nebo cestovatelé? •Riziko infekčního onemocnění na cestách záleží sice i na místě pobytu, ale ještě více účelu a plánu cesty, ubytování, úrovni hygieny a na chování cestovatele. •Některá rizika lze snížit očkováním, jiná chemoprofylaxí, u dalších lze snížit riziko dodržováním určitých zásad. •Cestovatelé se zpravidla obávají klasických tropických nemocí, jako jsou cholera, lepra nebo spavá nemoc (případně Ebola a jiná velmi vzácná onemocnění). •Na cestách však dochází nejčastěji k průjmovým onemocněním, zánětům dýchacího ústrojí, zánětům jater a k sexuálně přenosným chorobám. •Cestovatele mohou postihnout nákazy běžně se vyskytující v Česku (virová hepatitida, salmonelóza), nákazy, které se dříve běžně vyskytovaly, ale nyní už ne, i cizokrajné nákazy. Využit text ze Zdravotnických novin z 3. 7. 2003 Rizikové skupiny cestovatelů Zvýšené riziko z hlediska získání cestovatelských nemocí (nejen infekcí) přináší •věk a fyziologický stav (děti a adolescenti, senioři, těhotné ženy) •choroby a hendikepy (kardiovaskulární choroby, chronické nemoci DC, žilní trombóza, diabetes…) •způsob cestování (baťůžkáři, individuální cestovatelé do vnitrozemí, účastníci expedic, lovci, vysokohorští turisté a horolezci, amatérští potápěči a vrcholoví sportovci, zástupci pomáhajících organizací × ti, kteří cestují do velkých měst a jsou ubytovaní v hotelech – i u nich ale hrozí jisté riziko) Cestování těhotných žen •Těhotenství je rizikovým faktorem cestovatelské trombózy. •Během plavby po moři se může objevit či zhoršit těhotenské zvracení. •V těhotenství hůře probíhá malárie •Dohodnout se s porodníkem, mít s sebou zprávu obsahující závěr vyšetření a doklad o krevní skupině a Rh faktoru. •Ověřit, zda sjednané zdravotní pojištění zahrnuje i porodnickou péči. •Během letu dostatečný přísun tekutin. •V posledních 4 až 6 týdnech před termínem porodu nelétat. •Nevhodný pobyt v nadmořské výšce přesahující 2 500 m nad mořem (dochází k příznakům pozdní gestózy a předčasnému porodu). •Potápění těhotných je kontraindikováno •Vyhýbat se pobytu v místech s probíhající epidemií Cestování seniorů – rizika, opatření •Senioři hůře snášejí vyšší teplotu zevního prostředí, méně se potí a mají snížený pocit žízně. •Více ohroženi vznikem trombózy •Častěji si stěžují na obtíže z časového posunu •Jsou u nich častější úrazy (pády) •Kůže více citlivá na oslunění •Riziko cévní mozkové příhody •Zvýšená vnímavost seniorů k některým infekcím •Doporučuje se mít při sobě stručnou zprávu o svém zdravotním stavu a užívaných lécích vyhotovenou v některém ze světových jazyků. Užívané léky ve dvojím odděleném balení. Z toho jedno v příručním zavazadle. Jde jen o tropické nákazy? •Klimatické podmínky skutečně někdy podmiňují možnost, že se určitá infekce objeví. Ne vždy však tato podmíněnost znamená, že k nákaze za nikdy nemůže dojít u nás. •Například ke zdárnému vývoji původce malárie v komáru přenášejícím nákazu je třeba, aby venkovní teplota vzduchu po dobu asi jednoho měsíce nepoklesla pod 16 °C, což v letních podmínkách může být splněno i u nás. Kdysi se u nás občas malárie vyskytovala a nelze vyloučit možnost, že se opět vyskytovat bude. •U jiných nákaz ani klimatická podmíněnost není a je jen shodou okolností, že se u nás v současnosti nevyskytují. Některé nákazy se vyskytovaly dříve, jiné se naopak začaly nově objevovat. Odhadovaný výskyt infekcí u cestovatelů •Průjmy: 30 až 80 % podle oblasti •Amébóza: 5 % •Malárie 2,5 % •Akutní respirační infekce: 1,5 % •Virová hepatitida A: 0,3 % •Kapavka: 0,2 % •Pokousání zvířetem coby riziko vztekliny: 0,15 % •Virová hepatitida B: 0,09 % •Břišní tyfus: 0,03 % (Indie, Peru, Afrika) •HIV infekce: 0,01 % •Břišní tyfus: 0,003 % (ostatní oblasti) •Cholera: 0,0002 % Jak se lze připravit na cestu •Očkování (pravidelná, povinná, doporučená) – chrání ovšem jen před částí infekcí. Nutno vzít v úvahy počty dávek, vzájemné interakce apod. Pokud se očkujeme sami, nutno zajistit tzv. chladový řetězec. •Stravování, připravenost pohotovostní léčby průjmů •Chemoprofylaxe a pohotovostní léčba malárie •Expoziční profylaxe proti hmyzu a dalším členovcům – repelenty a insekticidy) •Prevence sexuálně přenosných nemocí (masérky a „masérky“) •Prevence respiračních nákaz je téměř nemočná •Zvážit podmínky pro seniory, děti, chronicky nemocné, těhotné •Mít plán, kam se uchýlit při zdravotních problémech. Mít zdravotní dokumentaci, kopie dokladů případně na internetu Šest prioritních zásad očkování •1. Riziko – Vakcinovat podle rizika a rizikového chování cestovatele a ne podle cíle cesty •2. Sladit různé typy očkování (pravidlo tří R – routine, requested, recommended) –Pravidelné (nezapomenout na přeočkování proti tetanu) –Předepsané, povinné (nejčastěji žlutá zimnice: povinná nejen do zemí s rizikem nákazy, ale i do jiných zemí; zde ovšem jen při přesunu ze zemí s rizikem, což nás může zmást. U poutníků do Mekky je povinné očkování proti meningokokové infekci) –Doporučené – podle rizika infekce •3. Základní vakcinační schémata nebo booster •4. Možnosti kombinace – interference, rozestupy •5. Aplikační místa – rozdílné uzliny, většinou ne gluteální krajina •6. Čas do odjezdu – přizpůsobit mu očkovací schéma Upraveno dle prof. Berana Geografický výskyt infekcí I Infekční nemoc Oblast výskytu Virová hepatitida A Celosvětově, vyšší výskyt v zemích s nižším hygienickým standardem Virová hepatitida B Celosvětově, vysoký výskyt JV Asie, Afrika, Amazonie a Střední Amerika, Aljaška Břišní tyfus Země s teplým klimatem a nižším hygienickým standardem, indický subkontinent Tetanus Celosvětově, zvláště Afrika a indický subkontinent Dětská obrna Afrika, Asie, země s aktuálním výskytem Záškrt Tropy, subtropy, mírný pás, místa s epidemickým výskytem Geografický výskyt infekcí II Infekční nemoc Oblast výskytu Žlutá zimnice subsaharská Afrika, Střední a Jižní Amerika Men. meningitida A subsaharská Afrika, epidemicky Čína, Mongolsko, Nepál Men. meningitida A+C Celosvětově, endemicky Men. meningitida A, C, Y, W-135 Epidemicky Saudská Arábie (poutníci do Mekky), Subsaharská Afrika Vzteklina Celosvětově, hlavně Indie a Jihovýchodní Asie, Afrika, Latinská Amerika, Jižní Tichomoří Cholera + entx. E. coli Afrika, Asie – zejména indický subkontinent, Jižní Amerika Japonská encefalitida jihovýchodní Asie, Indie a Nepál Upraveno dle prof. Berana Průjmy – Escherichia coli •Zpravidla jde o různé kmeny ETEC •Postiženi jsou nejvíce cestovatelé z vyspělých zemí, kteří nejsou imunizovaní •Některé případy mají své místní názvy: Montezumova pomsta v Mexiku, Faraonova kletba v Egyptě atd. •Očkování proti choleře poskytuje i půlroční ochranu proti některým typům E. coli •Výjimka z pravidla o nepodávání antibiotik na průjem (zde např. chinolony). Jinak ale platí pro léčbu obdobné zásady jako jinde, důležité je zavodnění (perorální rehydratace, v nouzi lze vyrobit např. z vody, soli, cukru a citronu) •Možná cestovatelská strategie – záměrně prodělat průjem dříve, než se cestovatel ocitne zcela mimo civilizaci? Nikdy ale není jisté, že později nezískáte další infekci Průjmy – cholera •Cholera je onemocnění, které nebývalo vzácné ani v Evropě (Theodor Escherich zasahoval při epidemii cholery v Neapoli) •Dnes ojediněle v různých zemích světa, epidemie souvisejí zpravidla s kolapsem infrastruktury (Zimbabwe – ve stejné době hyperinflace s vydáváním bankovek s velkým počtem nul) •Rehydratace zachraňuje život •Očkování chrání na dva roky (proti E. coli na půl roku) •Diagnostika vyžaduje podezření na infekci (laboratoř musí použít alkalickou peptonovou vodu a TCŽS) Epidemie cholery v Neapoli 1884 http://www.photos.com/royalty-free-images/crowd-outside-hospital-in-naples-during-cholera-epidemic/ 92821477 Amébová úplavice •Původcem je Entamoeba histolytica. Morfologicky ji lze odlišit od některých nepatogenních améb (Entamoeba coli, rod Endolimax, rod Iodamoeba), ale nikoli od dvou, které jsou morfologicky stejné (Entamoeba dispar, Entamoeba moschkovskii). Zde rozlišení nutné v NRL pomocí PCR •Klinicky náhle vzniklá nauzea, zvracení, nechutenství, řeče, bolesti břicha, únavnost, nevelká teplota, následně výrazně zapáchající průjem, nadýmání, flatulence (nadměrný odchod střevních plynů); obtíže trvají 3–4 dny, ale i několik měsíců •Možná je ale i extraintestinální forma – amébové abscesy v různých částech těla (játra, plíce, mozek) •Léčba: metronidazol (Entizol) 3× 750 mg p.o. (3× 10–15 mg/kg) 5–7 dní (střevní forma); 10 dní (jaterní forma) Entamoeba histolytica, trichrom www.medmicro.info Lambliáza – onemocnění způsobení lambliemi •Někdy bývá bezpříznaková, jindy naopak těžká s nutností hospitalizace. Nemoc způsobuje zánět dvanáctníku a střeva. Stolice je hlenovitá, bez krve. Někdy je přítomno zvracení •Někdy bývají pozorované tukové stolice, ztráta hmotnosti a hubnutí, případně avitaminózy (A, B12). •Výjimečně se mohou lamblie dostat do žlučníku a způsobit tam zánět s křečemi Více třeba na stránkách: http://primar.sme.sk/c/4117241/lambliaza-giardiaoza.html#ixzz1Ja6l5niz Giardia intestinalis (Lamblia intestinalis, Giardia lamblia) •Pozoroval je už 1681 Leeuwenhoek, ale popsal je až Vilém Dušan Lambl 1859. Byl to milenec Boženy Němcové •Mají většinu organel v těle zdvojených: dvě stejná jádra, dvakrát čtyři bičíky atd. Mají přísavku, kterou se přisají na stěnu střeva. Vyskytují se po celém světě, hlavně v teplých oblastech s horší hygienou •Léčba: metronidazol, ornidazol, mebendazol Giardia intestinalis (Lamblie) •Xx Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Virové průjmy – noroviry (1) •Norovirus – jak se ukázalo teprve v poslední době – způsobuje asi 90% epidemií virových průjmů v rámci celého světa. Jsou mimo jiné zodpovědné za epidemie na zaoceánských lodích. Postihuje osoby bez ohledu na věk. Přenáší se vodou či potravou kontaminovanou fekáliemi, ale také přímým přenosem z osoby na osobu, případně aerosolem (vzduchem). •Proti norovirům je dobře účinná chlorová desinfekce, zato alkohol a detergenty účinkují poměrně slabě, vzhledem k tomu, že jde o neobalený virus Norovirus http://www.telegraph.co.uk/health/healthnews/8191088/Norovirus-is-spreading-rapidly-experts-warn.ht ml http://healthknowitall.net/health-care/2009/03/01/cruise-ship-returns-to-port-after-norovirus-outbr eak/ Noroviry (2) •Schopnost viru přenášet se je extrémně velká. Na skautském jamboree v Nizozemsku každý nakažený nakazil průměrně 14 dalších osob, než byla zavedena zvýšená hygienická opatření, a i po jejich zavedení toto číslo kleslo jen na 2,1 •Člověk se zpravidla nakazí od jiného člověka, uvažuje se ale také o tom, že rezervoárovým zvířetem by mohlo být prase •Nemoc je charakterizována průjmem, zvracením, bolestí břicha, nevolností, slabostí. Odezní sama i bez léčby. http://www.cruiselawnews.com/articles/norovirus/ Noroviry http://www.khszlin.cz/epi.htm Diagnostika norovirových infekcí •Nepřímý průkaz je možný pomocí reakce ELISA, reakce ale nemá dostatečnou citlivost ani specifitu •Používá se přímý průkaz pomocí PCR včetně real-time PCR •V USA je snaha zavádět sledování přítomnosti norovirů v některých potravinách, zatím to ale ani zdaleka není běžné archive.planet-science.com http://www.cruiselawnews.com/articles/norovirus/ Malárie •Je celosvětově jednou z těch úplně nejzávažnějších chorob. Onemocní na ni denně mnoho lidí, včetně cestovatelů z Evropy. •Původci malárie, tedy plasmodia jsou intraerytrocytární parazité. •Složitý životní cyklus má tři části –v komárovi parazit prodělává pohlavní část vývoje –po vstupu do lidského organismu se nejprve množí v játrech, až pak vstupuje do červených krvinek –laboratorní diagnostika se ovšem týká pouze krevního cyklu, kdy zachycujeme různá stádia Malarická plasmodia •Existují čtyři malarická plasmodia: –Nejhorší průběh má „tropika“ neboli „maligní terciána“, působená P. falciparum. Pacient trpí zpravidla horečkou téměř stále, smrtnost je velká, procento napadených červených krvinek na rozdíl od dalších druhů může přesahovat dvě procenta (a výjimečně dosahovat i 10–15 procent) –Mírnější jsou obě „benigní terciány“, působené P. vivax a P. ovale. Záchvaty horečky přicházejí 1., 3., 5., 7. atd. den (odtud terciána – cyklus 48 h!) –Kvartána, působená P. malariae, je vzácná. Záchvaty přicházejí 1., 4., 7., 10. atd. den (tj. cyklus trvá 72 hodin) –V poslední době se zjistilo, že člověka může napadat ještě páté plasmodium – opičí druh P. knowlesi. Klinický průběh malárie •Malárie se projevuje záchvaty vysoké horečky s třesavkou a následným pocením, které se objevují v příslušných intervalech (u tropické malárie nepravidelně či pořád). Mezi záchvaty se pacient může i cítit zdráv •Záchvaty souvisejí s životním cyklem parazita. Vždycky, když v erytrocytech dozrají tzv. trofozoiti v tzv. schizonty, dělící se pak na merozoity (za současného rozpadu hostitelské červené krvinky), dochází k popsaným projevům. •U nás jde v současnosti vždy o zavlečené onemocnění. V Evropě jsou popsány i případy tzv. letištní malárie Plasmodium falciparum – „prstýnky“ (trofozoity) a gametocyt Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Anopheles sp., přenašeč malárie Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA http://web.indstate.edu/thcme/micro/parasitology Výskyt a rizika malárie •Vyskytuje se ve stovce zemí světa od 45° severní šířky po 40° jižní šířky. Výšková hranice je 2500 metrů n. m. 1/3 světové populace žije v endemických oblastech •300–500 miliónů případů onemocnění ročně •2-3 milióny ročně umírá (hlavně děti do 5 let) •U cestovatelů: Život ohrožující infekce číslo 1, více než 20 miliónů cestovatelů je v riziku, z nich asi 30 000 získá ročně malárii •Letalita je celkově 4%, avšak ve věku nad 40 let už 6 % a nad 70 let 30 % (Greenberg, AIM 1990) Repelenty •Nejběžněji se jako repelent používá DEET (N,N,diethyl-methyl.toluamid) •Z dalších je možný EBAAP (ethyl-buthylacetyl-aminopropionát), Picaridin (1-piperidincarboxyl acid, 2-(2-hydroxyethyl)-1-methylpropyesther, Bayrepel), DMP (dimethylphtalat) – jeho účinnost je snižována při T nad 23 °C, dále Indalon aj. •Syntetické repelenty jsou účinné několik hodin (většinou 3-4) – nutná opakovaná aplikace •Pozor u dětí – preparáty jsou toxické a je potřeba zabránit olizování Expoziční profylaxe •Časově pohyb po krajině nerealizovat po setmění do svítání, kdy létá hmyz •Používat repelenty proti hmyzu, dlouhé rukávy a kalhoty světlé barvy – nepřiléhavé •Moskytiéry napuštěné např. permetrin (Permanone®) •Sítě proti hmyzu v oknech a dveřích •Vedle repelentů se používají také insekticidy I IV I II II II (I) IV (I) II III IV IV BALI I II (I) III IV I I – bez chemoprofylaxe II – chlorochin III – chlorochin + proguanil IV – meflochin, Malarone (A/P), doxycyklin Chemoprofylaxe malárie – zóny dle WHO Přehled antimalarik k profylaxi •Chlorochin (PLAQUENIL) – 2 tbl./týden –začít 1 – 2 týdny před a pokračovat 4 týdny po návrat –děti, těhotné ženy – není omezení •Proguanil (PALUDRINE) – 2 tbl./den –začít 1-2 dny před a pokračovat 4 týdny po návratu –děti, těhotné ženy – není omezení •Meflochin (LARIAM) – 1 tbl./týden –začít 2 týdny před a pokračovat 4 týdny po návratu –děti nad 5 kg, KI v 1. trimestru těhotenství •Atovaquone + proguanil (MALARONE) – 1 tbl./den –začít 1 den před a pokračovat 7 dnů po návratu, max. 28 dnů pob –děti nad 11 kg (CDC nad 5 kg), KI v celém těhotenství •Doxycyklin – 1 tbl. (100 mg)/den –začít 1-2 dny před a pokračovat 4 týdny po návratu –děti nad 8 let (nad 12 let v Africe, UK), KI v celém těhotenství Léčba malárie Lze použít tatáž antimalarika jako k profylaxi, s ohledem na rezistence a typ plasmodia (u terciány nutná antirelapsová terapie) Navíc existují nová antimalarika •RIAMET (COARTEM) •ARTESUNATE •ARTEMETHER Artemisia annua Quinghao, pelyněk (sweet wormwood) – zdroj artemisininu (quinghaosu) Hepatitidy u cestovatelů •Hepatitidy nebývají obecně vnímány jako cestovatelská infekce, nicméně objektivně je očkování zejména proti hepatitidě A považováno za jedno z nejvíce indikovaných očkování do zahraničí •Rizikové je již cestování do oblasti Středozemního moře •Možné je očkování proti hepatitidě A a B současně •Prevence podobná jako u průjmů (v rizikových oblastech pouze balená voda, a to i na čištění zubů; u potravin platí „peel it, cook it, boil it or forget it“) Vzteklina u cestovatelů •Ani vzteklina není vnímána jako typická cestovatelská nemoc •Česko se v posledních letech díky své unikátní vakcinaci lišek stalo zemí bez vztekliny, vzteklina se však vyskytuje např. v Polsku, Rakousku či Maďarsku, a ve větší míře v různých zemích světa, např. afrických •V různých zemích různě velký problém volně pobíhajících toulavých psů •V případě většího rizika doporučena preexpoziční profylaxe očkováním. V případě expozice se očkování dokončí. •Rizikovým zvířetem je ovšem také netopýr Záškrt, tetanus a dávivý kašel •Cestovatel má možnost v rámci pravidelného přeočkování proti tetanu žádat (za příplatek) přeočkování i proti dávivému kašli a záškrtu. •V poslední době je aktuální i u nás vzhledem k výskytu obyvatelstva z oblastí, kde se tato onemocnění často vyskytují (střední Asie), týká se ale také cestovatelů, kteří do daných oblastí cestují Meningokoky Očkovací látky lNejsou všechny stejné – staré polysacharidové vakcíny měly horší účinnost než konjugované lMůže být též rozdíl v seroskupinách, proti nimž jsou účinné (C, A + C nebo A + C + W135 + Y) lPro ochranu v našich podmínkách (kdo necestuje) stačí C nebo případně A + C lNaopak třeba poutníci do Mekky potřebují tu „větší“ vakcínu www.baxter-ecommerce.com Různé serotypy ve světě http://www.phac-aspc.gc.ca/publicat/ccdr-rmtc/09vol35/acs-dcc-4/index-eng.php Polysacharidové a konjugované vakcíny lDodnes se ještě používají bivalentní* nebo tetravalentní** polysacharidové vakcíny vůči meningokokovým nákazám skupiny A a C nebo A, C, Y a W135. Je u nich krátká „imunologická paměť“. lTuto nedostatečnost kompenzovaly konjugované vakcíny. V současné době se používají v Evropě především monovalentní konjugované vakcíny vůči meningokokovým nákazám skupiny C. Všechny vakcíny jsou vysoce imunogenní a bezpečné. * = fungující proti dvěma seroskupinám ** = fungující proti čtyřem seroskupinám Arbovirózy •Jde o virová onemocnění, přenášená členovci (komáry, klíšťaty). Patří mezi ně i středoevropská klíšťová meningoencefalitida. Očkování proti ní může být výhodné při cestách do některých oblastí Ruska (částečná zkřížená imunita s virem ruské jaroletní encefalitidy, který má oproti naší klíšťové encefalitidě horší průběh) •I u nás dnes musíme počítat s virem západonilské horečky (protilátky se vyskytují u lidí na Břeclavsku, kteří nikdy nikam necestovali). Větší riziko je nicméně u cestovatelů •Očkování se nabízí proti japonské encefalitidě. Dnes se toto onemocnění vyskytuje více v jihovýchodní Asii než v Japonsku. •Závažnou nemocí je žlutá zimnice, která se vyskytuje v některých zemích centrální Afriky, a také v Amazonii. Přináší ji komár Aëdes. Horečka dengue •Horečka dengue je infekce, kterou způsobuje flavivirus dengue, přenášený komáry. Horečka dengue je také známá jako „horečka lámající kosti“ nebo „horečka zlomených kostí“ - může totiž působit lidem takovou bolest, že jim připadá, jako by se jim lámaly kosti. •Klinicky: horečka, bolesti hlavy, kožní vyrážka podobná spalničkám a bolesti svalů a kloubů (lidé mají pocit, že jim někdo láme kosti). •Komplikace: hemoragická horečka dengue, šokový syndrom dengue. Alfaviry •Viry koňských encefalitid (západní WEE, východní EEE a venezuelská VEE) se vyskytují na americkém kontinentě. Jsou snadno přenosné na člověka. •Mezi alfaviry patří i africké viry chikungunya a o‘nyongnyong, jež se v poslední době stávají i nechtěným suvenýrem z exotické dovolené •Diagnostika: různé způsoby průkazu protilátek, musíme ale počítat se zkříženými reakcemi Chikungunya •Hlavními projevy tohoto onemocnění je horečka, bolesti kloubů, hlavy a svalů. Někteří nemocní pacienti mají další příznaky, například vyrážku, krvácení z nosu nebo dásní. Inkubační doba je pět až sedm dní. Přenašečem horečky chikungunya je hmyz (mušky, komáři). Zdrojem infekce v době epidemie je člověk. •Jméno viru chikungunya je odvozeno od držení těla nemocných osob, protože ve svahilštině „chikungunya“ znamená „kráčet skloněný“. http://www.vir.wur.nl/UK/Staff/Gorben+Pijlman+staff+page/ Komár tygrovaný je jedním z přenašečů horečky Chikungunya http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aedes-albopictus.jpg O‘nyongnyong •Jméno O'nyong'nyong pochází z nilských jazyků v Ugandě a Súdánu a znamená „oslabení kloubů“ •Virus je přenášen některými druhy komárů •Projevuje se záněty kloubů, vyrážkou a horečkou, případně i bolestí očí, hrudníku, zvětšenými uzlinami a schváceností •Virus Igbo Ora, izolovaný v Nigérii, byl původně považován za samostatný virus této skupiny. Ukázalo se ale, že jde jen o kmen viru o‘nyongnyong Některé parazitární infekce mimo výše již uvedených •Oproti nemocem zmiňovaným dříve jsou vzácné, neměli bychom je ale podceňovat •Záludnost spočívá právě v jejich relativně menší frekvenci •Při diagnostice je důležité zjistit, v kterých zemích a oblastech se cestovatel pohyboval; toto je také nezbytné uvést na žádance o parazitologické vyšetření Trypanosomy •Jsou to štíhlí bičíkovci (cca 20 × 2 µm), mají jeden bičík, který je připojený k tělu a jeho připojená část tvoří vlnící se membránu •Jsou to krevní extraerytrocytární paraziti •Trypanosoma brucei se dvěma poddruhy (západoafrickým a východoafrickým) způsobuje spavou nemoc – postižení CNS, letargie, vyčerpání organismu •Trypanosoma cruzi z Jižní Ameriky způsobuje Chagasovu nemoc s vysokými horečkami a opět postižením CNS Trypanosoma cruzi (dole), Trypanosoma brucei (nahoře) Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Triatoma sp., přenašeč Chagasovy nemoci http://web.indstate.edu/thcme/micro/parasitology Moucha tse-tse (Glossina), přenašeč spavé nemoci http://web.indstate.edu/thcme/micro/parasitology Leishmanie •Vyskytují se v celém tropickém a subtropickém pásmu •Přenašečem je drobný dvoukřídlý krevsající hmyz (koutule, flebotom) rodu Phlebotomus •Existuje jich asi dvacet významných druhů, které se dělí jednak na leishmanie „Starého“ a „Nového“ světa, jednak na kožní, kožně-slizniční a viscerální •Mohou způsobovat od znetvoření kůže až po postižení jater a sleziny, často smrtelné Leishmania sp. Obrázek převzat z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Kryptosporidia •Cryptosporidium parvum patří mezi tzv. střevní kokcidie, které jsou kosmopolitně rozšířené. Napadá člověka i jiná zvířata. Kulovité oocysty jsou 2–5 µm velké •Člověk se nakazí vodou či potravou. Úporné průjmy mohou být např. u HIV pozitivních i smrtelné – častá příčina jejich smrti •Podobné jsou další dva mikroby: Isospora belli a Cyclospora cayetanensis •Diagnostika je možná pouze při podezření na ně, jsou nutné speciální barvicí metody (Ziehl Neelsen v modifikaci dle Kinyouna, Miláček) Kryptosporidia http://www.scientificdevice.com/intl_product_pages/icryptosporidium_stains.htm Schistosomy •Vyvolávají u člověka onemocnění – schistosomózu či bilharziózu, známé už od dob faraonů. Je to urogenitální, jaterní a střevní onemocnění v subtropech a tropech •Člověk se nakazí tzv. cerkáriemi, které se dostanou do vody z vodních plžů •Prevence: nekoupat se ve sladké vodě, která na zimu nezamrzá, raději ani necachtat nohy v loužích – pronikají i neporušenou kůží •Druhy: např. S. mansoni, S. haematobium aj. Schistosoma haematobium http://www.infovek.sk/predmety/biologia/metodicke/ploskavce/index.php http://www.smittskyddsinstitutet.se/presstjanst/pressbilder/parasiter/ Schistosoma mansoni http://www.smittskyddsinstitutet.se/presstjanst/pressbilder/parasiter/ http://encarta.msn.com/media_461526409_761553247_-1_1/Blood_Flukes.html Motolice plicní a jaterní •Do této skupiny patří Clonorchis sinensis, která způsobuje bolesti břicha, průjmy a popř. žloutenku. Člověk se nakazí konzumací sladkovodních ryb. Vyskytuje se hlavně v Číně. •Motolice rodu Opistorchis vyvolávají podobné onemocnění v Thajsku a Laosu •Fasciola hepatica se dříve vyskytovala i u nás, dnes je k nám jen někdy zavlečena. Vyskytují se jaterní obtíže, hubnutí, abscesy •Prevence: Neokusovat traviny, nejíst spadané ovoce, v cizině nejíst neznámé saláty Motolice střevní •Fasciolopsis buski je velký parazit, má dva až sedm centimetrů. Člověk se nakazí pozřením nedostatečně opracované zeleniny. Vyskytuje se v některých asijských zemích. •Heterophyes heterophyes se vyskytuje v Egyptě, je naopak velmi malá. Člověk se nakazí rybami. •Metagonimus yokogawai je podobná Tkáňové tasemnice •Dnes se již vyskytují jako autochtonní i u nás, možný je ale import například z jižní Evropy •Ecchinococcus granulosus (měchožil zhoubný) tvoří cysty velké až 20 cm. Definitivním hostitelem pes, mezihostitelem např. ovce •Ecchinococcus multicolularis (měchožil větvený) tvoří cysty hlavně v játrech, ale někdy i v jiných lokalizacích, např. v plicích. Přenos je podobný jako u předchozího druhu. Měchožil http://www.smittskyddsinstitutet.se/presstjanst/pressbilder/parasiter/ Filárie •Jde o hlístice Wuchereria bancrofti, Brugia malayi, Brugia timori, Onchocerca volvulus, Loaloa medinensis a Mansonella sp. •Některé se vyskytují v krvi, jiné spíše v různých tkáních (loa loa v oku, onchocerky v kůži). I ty, které se vyskytují v krvi, se zde zdržují jen po část dne, což je důležité pro diagnostiku. Dospělci mohou mít až 10 cm •Někdy blokují odtok mízy z různých částí těla. Tím vzniká tzv. elefantiáza (sloní noha) •Vyskytují se v různých tropických oblastech Filárie A – Wuchereria bancrofti B – Brugia malayi C – Loa loa D – Mansonella perstans E – Mansonella ozardi Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Filárie a trypanosoma – velikostní porovnání (ta kolečka jsou erytrocyty) Obrázky převzaty z CD-ROM „Parasite-Tutor“ – Department of Laboratory Medicine, University of Washington, Seatle, WA Elefantiáza www.sp01.com/micro/worms/imagepages/image1.htm. Dirofilarióza •Dirofilarióza je onemocnění psů, přenosné i na člověka. V minulosti se vyskytovalo v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem (Itálie, Španělsko, Chorvatsko, Turecko atd.). V současné době se díky častějšímu cestování lidí i zvířat a snad i změnám klimatu tato infekce stává aktuální i u nás. •Původci této choroby jsou parazité – dirofilárie. Jedná se o hlístice, které mají vlasovité tělo a usidlují se v srdci nebo v podkoží. Dirofilárie jsou z jednoho hostitele na druhého přenášeny různými druhy komárů. Srdeční forma dirofilariózy je způsobená druhem Dirofilaria immitis (vlasovec psí). •Dospělí parazité jsou velcí až třicet centimetrů a žijí v pravé srdeční komoře a předsíni a v plicních cévách. Samice produkují larvičky (mikrofilárie) přímo do krevního oběhu. Komár je nasaje, během čtrnácti dní dojde při venkovní teplotě vyšší než 15 °C k přeměně na infekční stádia. Dospělosti dosáhnou za šest až sedm měsíců, pak mohou v srdci žít pět až sedm let i více. Děkuji za pozornost http://vietsciences.free.fr/khaocuu/nguyenlandung/virus01.htm