Infekce různých částí oka
Klinická mikrobiologie BOMI021p + c
Týden 8+9
Ondřej Zahradníček
Konjunktivitidy, keratitidy, infekce episkléry a skléry
Původci uveitid včetně uveitid v dětství. Záněty zrakového nervu. Oční komplikace u infekce
HIV/AIDS
Modrobílé variace

Oko a jeho infekce
lInfekce oka jsou ve srovnáním s jinými dosti vzácné, navíc (naštěstí) většina z nich probíhá jako
záněty spojivek (konjunktivitidy), popř. spojivek a rohovky (keratokonjunktivitidy), které odezní
bez následků, často i bez léčby
lMnohé struktury oka nejsou příliš prokrveny a živiny získávají nepřímo, takže se mikroby z krve
nemohou do oka přímo dostat
lOko samo je za normálních okolností prosté jakýchkoli mikrobů, ovšem ve spojivkovém vaku je možný
náhodný nález např. kožních stafylokoků, který nevyžaduje léčbu

Konjunktivitidy (záněty spojivky)
lPatří k nejčastějším chorobám oka
lPlejáda nespecifických příznaků (řezání, pálení, píchání, slzení, světloplachost)
lPocit cizího tělesa a bolest se u nich vyskytují zpravidla při současném postižení rohovky
lSvědění je typické pro alergie a tzv. keratoconjunctivitis sicca (neinfekční zánět, u kterého je
oko nedostatečně zvlhčováno)

Rozdělení konjunktivitid
lPodle délky trvání: akutní, chronické, recidivující
lPodle složení sekretu
–serózní (vodnatý – alergické záněty)
–mukózní (hlenovitý)
–purulentní (hnisavý – bakteriální infekce)
–mukopurulentní (hlenohnisavý – chlamydiová konjunktivitida)
–Podobné složení sekretu se samozřejmě netýká jen konjunktivitid, ale například také rhinitid, tj.
zánětů nosní dutiny

Nespecifické známky konjunktivitid
lpřekrvení (tzv. povrchová injekce spojivek)
lotok spojivky (chemóza)
lněkdy také podspojivkové krvácení (hemorhagické konjunktivitidy)
lpapilární reakce = hyperplazie spojivkového epitelu (epitel se formuje do útvarů zvaných papily,
různě velkých podle stupně reakce)
lfolikulární reakce = tvorba uzlíků lymfatické (mízní) tkáně
lpseudomembrány (odstranitelný koagulovaný sekret) a membrány (obtížně odstranitelné, v nekrotické
vrstvě spojivky)

Papilární konjunktivitida
Obr. 46
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/lf/ps09/cocky/web/pages/str14.html

Folikulární konjunktivitida
http://www.rootatlas.com/wordpress/video/359/follicular-conjunctivitis-from-alphagan-photo/


Hyperakutní bakteriální konjunktivitis
lPříčina: Neisseria gonorrhoeae (gonokok, původce kapavky) a Neisseria meningitidis (meningokok)
lKlinický obraz:
–papilární hyperplazie spojivky + hustá hnisavá sekrece + otok víčka
–postižení rohovky (i vřed) častější u kapavčité konjunktivitidy
–možnost vzniku membrán a pseudomembrán
lDiagnostika: kultivace; na gonokoky je nutno myslet, při běžné kultivaci se neodhalí, nutno použít
obohacenou půdu (čokoládový agar) à napsat na žádanku, že je požadováno toto vyšetření
lLéčba: krystalický penicilin

Akutní bakteriální konjunktivitis
lZačíná jednostrannou povrchovou infekcí
lHlenohnisavá sekrece "slepuje" víčka
lBěhem jednoho až dvou dnů i druhé oko
lI bez léčby odezní během 7 až 14 dnů
lLéčba může infekci zkrátit (kapky s antibiotikem – volba antibiotika podle původce), celková
antibiotika se volí jen u komplikací

Akutní bakteriální konjunktivitis – původci
lStaphylococcus aureus – akutní recidivující nebo chronické záněty spojivek. Sekundárně může
vzniknout reakce přecitlivělosti – flykténa
lSteptococcus pneumoniae – často u dětí v zimním období, bývá současné postižení plic, bývají
petechie (krvavé tečky)
lHaemophilus influenzae – spíše v letním období, bývá podspojivkové krvácení
lCorynebacterium diphtheriae (původce záškrtu) – vzácně
lMoraxella lacunata – akutní i chronické záněty, často rizikové skupiny populace (chroničtí
alkoholici, narkomani, podvyživení)

Akutní bakteriální konjunktivitis
http://www.aao.org/theeyeshaveit/red-eye/bacterial-conjunctivitis.cfm


Adenovirové konjunktivitidy
lAdenoviry jsou nejčastějšími virovými původci konjunktivitid
lVětšinou jde o akutní infekci
lŠíření rukama, kontaminovanými kapkami apod.
lEpidemiologicky souvisí s infekcí HCD (v zimě) a s koupáním (v létě).
lKlinický obraz se může lišit u různých serotypů
lVětšinou postihne nejdříve jedno, pak i druhé oko
lLéčba příčiny neexistuje. V akutní fázi pomáhají studené obklady, tmavé brýle, kapky na
vazokonstrikci
lNepodávat (ani lokálně) antibiotika!

Hlavní typy adenovirových keratokonjunktivitid
lEpidemická keratokonjunktivitida (KCE)
–serotypy 8, 19 a 37
–akutní folikulární zánět
–překrvení, řezání, pálení, světloplachost
–sekret je serózní (vodový)
–někdy membrány a pseudomembrány
lFagyngokonjunktivální horečka (PCF)
–sérotypy 3, 4 a 7
–oboustranná folikulární konjunktivitida
–plus faryngitida, horečka a zduření uzlin
–Chronická papilární konjunktivitida – vzácně

Adenovirová konjunktivitida
http://eyemicrobiology.upmc.com/Images/Sub/PhotoGallery/Virology/PhotoEyeADV.jpg


Konjunktivitida způsobená HSV
lPůvodce: HSV (virus prostého oparu)
lPrimární infekce × reaktivace viru (ten zatím "spal" v nervových gangliích)
lPrimární infekce = většinou puchýřky v ústech, ale může být i oční postižení
lNa oku – jednostranný zánět spojivky a víčka, puchýřky na víčku, folikulární reakce na spojivce
–Ve více než 65 % současně keratitida, nejčastěji povrchová
–Možné je i postižení hlubších vrstev rohovky
–Tzv. geografická forma keratitidy – postižená oblast připomíná mapu
lDiagnostika: možný je průkaz antigenu ze spojivkového stěru, případně pěstování viru na tkáňové
kultuře
lLéčba: acyklovir (Zovirax)

Herpesvirová keratokonjunktivitida
http://www.medizin.uni-tuebingen.de/uktmedia/Einrichtungen/Kliniken/Augenklinik/Augenheilkunde+I/Bi
ld_Archiv/Hornhautsprechstunde/hh_3_425-width-425-height-285.jpg

Konjunktivitida způsobená EBV
lEpsteinův-Barrové (EB) virus je původce infekční mononukleózy. I on patří mezi herpesviry.
lJe také příčinou Burkittova lymfomu a nazofaryngeálního karcinomu
lPřenos slinami, promořenost populace vysoká (u třicetiletých 90 %)
lKlinický obraz: U více než 40 % případů mononukleózy je zánět spojivek. Začíná jako folikulární a
papilární konjunktivitida, převážně jednostranná
lDiagnostika: průkaz antigenů, průkaz protilátek (proti kapsidě viru – anti VCA). Protilátky proti
jadernému antigenu (anti-EBNA) jsou průkazné později
lLéčba acyklovirem

Konjunktivitida způsobená VZV
lVZV = varicella-zoster virus (virus planých neštovic a pásového oparu)
lVirus postihuje primárně zpravidla děti (plané neštovice), poté "spí" v gangliu trojklanného (či
jiného) nervu a v dospělosti se reaktivuje (pásový opar)
lVýsev puchýřů na víčku a spojivce (většinou papilární konjunktivitida s povrchovou keratitidou)
lJe-li zasažen trojklanný nerv, je postižení oka časté
lDiagnostika: možný test přímé imunofluorescence, případně izolace z tkáňové kultury

Akutní hemoragická konjunktivitida
lPůvodci: Dva pikornaviry z čeledi Enteroviridae – coxackievirus A24 a enterovirus 70. U obou je
stejný klinický obraz
lKlinický obraz: folikulární konjunktivitida s podspojivkovým krvácením, otok spojivky a víček,
zduření uzlin
lPostižení rohovky: povrchová konjunktivitida
lCelkové příznaky: horečka, schvácenost, bolesti hlavy, rýma a kašel
lDiagnostika: obtížná (některé průkazy antigenu)
lLéčba: teplé obklady, případně acyklovir v masti

Akutní hemorhagická konjunktivitida
http://webeye.ophth.uiowa.edu/eyeforum/atlas/pages/acute-hemorrhagic-conjunctivitis.html


Konjunktivitida při molluscum contagiosum
lPůvodce: poxvirus (příbuzný viru pravých neštovic)
lMimo oko se projevuje nebolestivými průsvitnými kožními uzlíky (2 až 4 mm)
lNa víčkách mohou být tytéž uzlíky, navíc se na oku projevuje folikulární konjunktivitidou,
případně povrchovou keratitidou
lDiagnostika: spíše histologická
lLéčba: případně excize

Molluscum contagiosum na víčku



Papilomavirová konjunktivitida
lPapilomaviry napadají buňky epitelu kůže a sliznic. Existuje jich mnoho serotypů
lJak známo, některé papilomaviry se podílejí na karcinomech děložního čípku a v současnosti se
proti nim očkují mladé dívky
lNa oku: malinově červené skvrny na spojivce, případně může být keratitida
lDiagnostika případně možná PCR
lLéčba nemusí být nutná, případně chirurgické řešení nebo kryalizace tekutým dusíkem
Jiné virové konjunktivitidy
lMohou se vyskytovat u spalniček, cytomegaloviru aj., zejména u osob se sníženou imunitou (např.
HIV+)

Papilomavirová konjunktivitis
http://www.oculist.net/downaton502/prof/ebook/duanes/pages/v8/ch095/001f.html


Trachom I
lHlavní příčina slepoty na světě (8 000 000 lidí)
lJe to konjunktivitida způsobená Chlamydia trachomatis (serotypy A, B, Ba a C)
lVýskyt: Afrika, jižní Asie, Austrálie, část Jižní Ameriky
lŠíření infekce přímým kontaktem, infikovaným materiálem, mouchami

Trachom II
lKlinický obraz: překrvení oka, pocit cizího tělesa, hlenohnisavá sekrece
–Oboustranný folikulární zánět, zduření uzlin před ušima
–První zánět sám odeznívá, až opakovaná infekce vede ke vzniku jizevnatých změn
lDiagnostika: cytologické vyšetření spojivky, imunofluorescence, ELISA
lLéčba: lokálně tetracyklin nebo makrolidy
lLéčba jizevnatého stádia: chirurgická

Trachom (páté – finální stádium)
http://www.nature.com/eye/journal/v19/n10/fig_tab/6701963f5.html


Jiné chlamydiové konjunktivitidy
lInkluzní konjunktivitida dospělých
–Původce: C. trachomatis D až K
–Příznaky: zánět víčka, zčervenání oka, řezání, hlenohnis, zvětšené uzliny
lKonjunktivitida při lymfogranuloma venerum
–Původce: C. trachomatis L1, L2, L3
–Projevy: folikulární konjunktivitida, případě s keratitidou
lKonjunktivitida způsobená Chlamydia psittaci
lObvykle oboustranná folikulární konjunktivitida
lKonjunktivitida způsobená C. pneumoniae

Mykotické a parazitární konjunktivitidy
lMykotické konjunktivitidy
–Jsou vzácné, častější u dětí a imunosuprimovaných nemocných
–Původci: Candida sp., Sporothrix schencki, Coccidioides immitis
–U kandid měkké bílé okrsky na povrchu spojivky
–U dalších původců granulomatózní záněty spojivky
–Léčba: výplachy Betadine, případně antimykotika - natamycin
lParazitární konjunktivitidy
–Spojivku může infikovat např. svalovec stočený (Trichinella spiralis), některé filárie (Onchocerca
volvulus, Loa loa), leishmanie a larvy některých much

Novorozenecké konjunktivitidy
lČasto získání infekce během porodu
lChlamydia trachomatis 40 % (většinou jde o sérotypy D až K)
lNeisseria gonorrhoeae
lStreptokoky, stafylokoky, enterobakterie, herpesviry, vzácně kandidy
lLéčba: podle původce
lPrevence: crédéizace dusičnanem stříbrným nebo septonexem (hned po narození)

Bakteriální keratitidy
lJedna z hlavních příčin slepoty ve světě
lRizikovým faktorem je dlouhodobá lokální aplikace steroidů
lKlinický obraz: Překrvení, bolest, světloplachost, případně až rohovkové vředy
lDiagnostika výtěrem ze spojivkového vaku, případně přímo přenesením materiálu na půdy
lBiopsie rohovky výjimečně nutná např. u podezření na tuberkulózu

Rohovkový vřed
18 korneální ulkus
http://www.meduni-graz.at/augenheilkunde/ahk_site/diaschau/dia_hh/dia_hh_ulcus/dia_hh_ulcus_8/dia_h
h_ulcus_8_diag.html

Původci keratitid – grampozitivní
lStaphylococcus aureus – ohraničené krémovité infiltráty
lStreptokoky – různé druhy streptokoků, nejagresivnější je S. pyogenes
lBacillus cereus – většinou po úraze, je to volně žijící bakterie, ale v případě infekce může vést
k perforaci rohovky během hodin
lCorynebacterium diphtheriae – ztráta průhlednosti až roztavení rohovky
lListeria monocytogenes – hlavně u chovatelů dobytka
lClostridium sp. – anaerobní bakterie, charakteristická tvorba plynu
lPropionibacterium sp., Actinomyces sp., Nocardia sp.

Původci keratitid – gramnegativní
lPseudomonas aeruginosa – může být na kontaktních čočkách, v bazénech i v očních kapkách, neléčená
může způsobit rychlou destrukci rohovky
lEnterobakterie (Serratia, E. coli, Klebsiela, Proterus) – serratiová často u nositelů kontaktních
čoček, někdy agresivní
lNeisseria gonorrhoeae a N. meningitidis – keratitida s infliltráty pod epitelem, které přecházejí
ve vředy
lMoraxella, Haemophilus a další

Pseudomonádový rohovkový vřed
http://www.scielo.org.za/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0256-95742010000100017&lng=pt&nrm=iso&t
lng=en

Původci keratitid – ostatní bakterie
lTuberkulózní keratitida – současné postižení spojivky a skléry, jde vlastně o přecitlivělost
lKeratitida způsobená netuberkulózními mykobakteriemi (M. fortuitum a další) – nehnisavé rohovkové
vředy
lLepromatózní keratitida – lymfocytární infiltráty, může vést i k difúznímu zkalení rohovky a
vaskularizaci
lKeratitidy mohou také způsobovat nokardie a aktinomycety

Keratitida způsobená HSV
lHSV – herpes simplex virus (již zmíněn u konjunktivitid)
lMůže být získána již v děloze, pak může mít nejrůznější projevy nejen na rohovce
lPrimární oční infekce: keratitida často doprovází konjunktivitidu
lRekurentní infekce: reaktivace při střesu, bývá postiženo stroma (výztuž) rohovky, vzniká tzv.
disciformní (diskovitá) keratitida
lRozlišuje se mnoho různých forem nemoci, jejich popis by byl nad rámec tohoto výkladu

Keratitis způsobená HSV
http://www.tedmontgomery.com/the_eye/eyephotos/HerpesSimplexKeratitis.html


Geografická keratitida
http://www.zdn.cz/clanek/postgradualni-medicina/herpeticke-ocni-infekce-461283


Keratitida způsobená VZV
lVZV – virus planých neštovic a pásového oparu (také již zmíněn)
lPostižení oka se nazývá HZO – Herpes zoster ophthalmicus
lMožné formy: např. keratitis punctata (tečkovaná), dendritica (stromovitá), pneudodendritica aj.
lDalší formy se objevují po delším čase (se složkou imunitní odpovědi)
lMůže být prvním projevem AIDS

Další virové keratitidy
lKeratitida způsobená EBV
lCytomegalová keratitida
lKeratitida způsobená molluscum contagiosum
lAdenovirové, enterovirové a další keratitidy
lVšechny již zmíněny v rámci konjunktivitid
Enteroviry (elektronová mikroskopie)
http://virology-online.com/viruses/Enteroviruses.htm

Akantamébová keratitida
lAkantaméby jsou prvoci, měňavky, vyskytují se po celém světě ve vlhké zemi apod.
lVstupní branou infekce je mikrotrauma rohovky u nositelů kontaktních čoček
lV časném stádiu nemoci keratitis punctata a různé další formy
lDiagnostika možná kultivačně – nejlépe z použité kontaktní čočky, případně z biopsie (výtěr ze
spojivkového vaku nestačí!)
lLéčba: málo účinná, používá se např. propamidin isethonát

Akantamébová keratitis
http://eyepathologist.com/disease.asp?IDNUM=335270


Infekce rohovky způsobené ostatními parazity
lOnchocerkóza
–Způsobena Onchocercus volvulus (hlístice - mikrofilárie) – tzv. říční slepota
–Živé mikrofilárie jsou v rohovce obtížně viditelné, jsou průhledné.
–Keratitis punctata – po léčbě
–Léčba systémová – ivermektin
lOstatní parazitární onemocnění: rohovka může být postižena u leishmaniózy, u škrkavek, echinokoků,
malárie aj.

Říční slepota
http://www.sflorg.com/sciencenews/scn092506_05.html


Mikrosporidiová keratitida
l
lMikrosporidia byla považována za parazity, v poslední době se považují za houby
lU imunokompetentních pacientů: stromální keratitida (postižení výztuže rohovky)
lU HIV+ a jiných imunosuprimovaných se projevuje jako epiteliální keratokonjunktivitida
lDiagnostika a léčba obtížná

Další mykotické keratitidy
lKlinický obraz: šedobílé infiltráty s neostrými okraji
lplísňová vlákna ve stromatu rohovky
lu nás Candida a Cryptococcus
lv jižních oblastech Fusarium a Aspergillus
lLéčba: celkově např. amfotericin B, lokálně např. natamycin

Mykotická (houbová) keratitida
http://odlarmed.com/wp-content/uploads/2009/05/ceh_12_30_021_f03.jpg


Záněty episkléry a skléry
Episkleritida
lJe to běžný benigní zánět řídké pojivové tkáně mezi spojivkou a sklérou
lNejčastěji ve věku 30 až 40 let
lNikdy nepřechází ve skleritidu
lSpíše než bolestí se projevuje pocitem tlaku, fotofobií apod.
lDvě formy – Episcleritis simplex, E. nodularis
lVyskytuje se u systémových infekcí některými herpesviry, původcem syfilis, tuberkulózy aj.
lPodobné jsou také přední skleritidy, potíže podobné, ale někdy horší

Infekční skleritidy
lHnisavé infekční skleritidy
–Původci: pseudomonády, stafylokoky, streptokoky a další
–Infekce se šíří na skléru z rohovky
–Stupňování bolesti je známkou invaze infekce do skléry
lNehnisavé infekční skleritidy
–Původci: VZV, HSV, Treponema pallidum (syfilis), Mycobacterium tuberculosis, M. leprae
lZadní skleritidy se od ostatních liší postižením zadní části skléry

Přední uveitidy
lJde o záněty přední části uvey (živnatky), tj. duhovky (iris) a řasnatého tělíska (corpus
cilliare).
lDále se dělí
–podle lokalizace: iritidy, cyklitidy a iridocyklitidy
–podle typu zánětu: granulomatózní (syfilis, TBC, lepra) a negranulomatózní (většina ostatních
patogenů)
–podle průběhu: akutní a chronické
lPříznaky: bolest, citlivost na světlo, překrvení řasnatého tělíska, změna barvy duhovky

Typy uveitid
http://anquilosis.blogspot.com/2010/09/uveitis-anterior-aguda-6_09.html


Virové přední uveitidy
lVznikají většinou jako komplikace virových keratitid
lPůvodci:
–HSV – primární infekce nebo recidiva
–VZV (postihuje asi 40 % pacientů s HZO)
–EBV, viry příušnic, spalniček, zarděnek
http://www.esrezaeian.com/apps/photos/photo?photoid=7004937
Přední uveitida

Bakteriální přední uveitidy I
lLymeská borrelióza – uveitida se může objevit ve druhém stádiu, může jít o přímou infekci i o
sekundární imunologickou reakci. Jde o granulomatózní zánět
lSyfilis – asi v 10 % se u sekundárního stádia udává postižení očí (iritis, iridocyklitis). Projevy
jsou patrné i u třetího stádia
lLeptospiróza (Weilova nemoc) – komplikací může být iridocyklitida
lTuberkulóza – může být chronická granulomatózní iridocyklitida, někdy vede až k atrofii duhovky
lLepra – akutní granulomatózní iridocyklitida
lBrucelóza – u chovatelů zvířat, akutní či chronická uveitida
lKapavka – akutní iridocyklitida s hnisem (hypopyon)

Hypopyon u uveitidy
http://www.bprclinrheum.com/article/S1521-6942%2806%2900038-6/abstract


Bakteriální přední uveitidy II
lNespecifické bakteriální uveitidy (stejné příznaky způsobují různé mikroby)
lEndogenní bakteriální uveitidy – hnisavý zánět, který vznikl přenesením bakterií z ložiska někde v
těle krví
–Predisponující faktory: poruchy imunity, cukrovka, onemocnění srdce, ledvin aj.
–Původci: Streptococcus pneumoniae, Neisseria meningitidis, Haemophilus influenzae, enterobakterie

Bakteriální přední uveitidy III
lExogenní bakteriální uveitidy – po poranění oka, po operaci oka nebo po přestupu infekce z okolí
(např. z rohovkového vředu)
–Původci: Bacillus cereus (akutní iritis), Propionibacterium acnes, Staphylococcus epidermidis
(chronická)
lLéčba bakteriálních uveitid: antibiotika celkově, lokálně Betadine, chloramfenikol aj., případně
se steroidy

Mykotické a parazitární přední uveitidy
lEndogenní plísňová uveitis – kandidóza, aspergilóza, (u nás vzácně) blastomykóza, kokcidiomykóza
–U kandidózy je šance na záchranu vidění, je-li zachycena včas. U aspergilózy je prognóza špatná
lExogenní plísňová uveitis – většinou poúrazová
lAkantamébová přední uveitis – zpravidla komplikace keratitidy (keratouveitis)
lDalší parazitární uveitidy: toxoplasmóza, onchocerkóza, toxokaróza

Zadní (a intermediální) uveitidy
lJde o zánět zadní uvey (živnatky), tj. o zánět chorioidey (cévnatky)
lČasto postižena zároveň sítnice (chorioretinitida)
lTypické příznaky: není bolest oka, zato je zhoršené vidění, výpady (skotomy) v zorném poli, zákaly
ve sklivci
lPři vyšetření se najde
–zánět cévnatky, popř. i sítnice
–zánět cév sítnice
–přítomnost zánětlivých buněk ve sklivci (vitritida)
–otok v různých místech cévnatky a/nebo sítnice, popř. zrakového nervu
lJako intermediární uveitida se označuje infekce řasnatého tělíska, cévnatky a tzv. pars plana
sítnice. Většinou je autoimunitní, nikoli tedy infekční

Zadní uveitida
http://trialx.com/curetalk/wp-content/blogs.dir/7/files/2011/05/diseases/Uveitis_Posterior-3.jpg


Původci zadních uveitid
lMycobacterium tuberculosis a jiná mykobakteria (infekce většinou vzniká krví)
lPůvodce lymeské boreliózy (poměrně vzácně)
lTreponema pallidum (v sekundárním stádiu syfilis, multifokální chorioretinitis)
lDalší bakterie (bartonely, brucely, rickettsie aj.)
lViry (HSV, VZV, CMV)
lHouby (kandidy, aspergily, Histoplasma capsulatum)
lParazité (toxoplasmóza - vrozená i získaná, toxokaróza)
lNeinfekční příčiny v rámci autoimunitních chorob

Uveitidy v dětství
lUveitidy představují jeden ze závažných stavů postihujících oči dětí. Ne vždy jsou infekční (např.
iridocyklitida při juvenilní chronické artritidě)
lPokud jde o infekce, jsou často kongenitální, tj. vzniklé už v průběhu těhotenství
lV léčbě dětí do šesti let je důležitá prevence rozvoje tupozrakosti (amblyopie) – stimulace je
ochuzena pro poruchy průhlednosti čočky nebo sklivce i z dalších příčin
lDětské uveitidy vznikají zejména při těchto infekcích:
–Toxoplasmóza – granulomatózní chorioretinitida, příčina až 70 % zadních uveitid u dětí
–Zarděnky – díky očkování vzácné
–Cytomegalová infekce, infekce HSV, toxokaróza

Záněty zrakového nervu
lNemusí jít vždy o infekční záněty, mezi zvláštní situace patří tzv. demyelinizace zrakového nervu,
původ není jasný
lMůže jít o postižení zrakového nervu při zánětech zadního segmentu oka (herpes zoster ophtalmicus,
toxoplasmóza aj.)
lNejčastější původci infekčních zánětů zrakového nervu:
–Viry – přímé postižení může doprovázet zarděnky, spalničky, příušnice aj., je také možný takzvaný
postinfekční virový syndrom a případně i syndrom postvakcinační
–Houby – u pacientů s oslabenou imunitou (Mucor)
–Treponema pallidum – dnes se již syfilitický zánět zrakového nervu příliš běžně nevyskytuje

Oční komplikace u infekce HIV/AIDS
lJde o specifickou problematiku danou povahou viru, který postihuje buněčnou imunitu
lAktivitu onemocnění ukazuje vývoj počtu CD4 T-lymfocytů
lMožnosti projevů infekce virem HIV:
–Přímé postižení oka retroviry – dilatace spojivkových cév i cév dalších částí oka
–Neinfekční oční komplikace – Kaposiho sarkom víček, Burkittův lymfom
–Infekční oční komplikace – stejně jako u projevů HIV infekce mimo oko je způsobují hlavně
intracelulární parazité, u kterých je významná buněčná imunita

Nejčastější oční komplikace u HIV/AIDS
lCytomegalovirový zánět sítnice – je hlavní příčinou ztráty zraku u HIV+ pacientů, léčba
gancyklovirem
lAkutní nekróza sítnice – způsobena HSV a VZV
lSyfilis – projevuje se iridocyklitidou, vitritidou, retinitidou aj.
lToxoplasmóza – projevy uveitidy s vitritidou, případně i nekrotizujícím zánětem sítnice

Kaposiho sarkom dolního víčka u pacienta s AIDS
http://www.oculist.net/downaton502/prof/ebook/duanes/pages/v8/v8c036.html


Zánětlivé komplikace očních operací
lJako komplikace očních operací může vznikat endoftalmitida – nitrooční zánět v prostoru sklivce a
přední komoře oka
lProjevuje se poklesem zrakové ostrosti, provázeným vzrůstající hlubokou bolestí. Příznaky mohou
být ovlivněny léky podávanými po operaci
lNejčastější původci: Staphylococcus aureus, streptokoky, enterobakterie. Možná je také houbový
původ
lV diagnostice je nutný vzorek nitrooční tekutiny, popř. sklivce. Výtěr ze spojivkového vaku nic
neřeší

Diagnostika očních infekcí – shrnutí
lV případě povrchových infekcí se posílají výtěry ze spojivkového vaku
lPři podezření na akantaméby je k vyšetření je nutno poslat celé kontaktní čočky v jejich tekutině,
popř. provést seškrab rohovky
lV případě hlubších infekcí se materiál na přímý průkaz odebírá jen tehdy, je-li to možné bez toho,
abychom pacienta vyšetřením poškodili. V některých případech (toxoplasmosa) lze zato hledat
protilátky.

Děkuji za pozornost
http://health.allrefer.com/health/uveitis-visual-field-test.html