Nerovnosti ve zdraví Střední délka života Rozdíly ve zdraví mezi zeměmi nBohatství a zdraví nMateriální vysvětlení nerovností Chudé vs bohaté země n Chudé v bohaté země n Kolikrát bohatší je 20% nejbohatší populace ve srovnání s 20% nejchudší populace n n n n n n n n n n Bohaté země n n n Bohaté země n nNení důležité, jak velký je koláč, ale jak je rozdělen. Vztah mezi bohatstvím země a indexem zdravotních a sociálních nIndex: nSDŽ nGramotnost nKoj. úmrtnost nNásilí nPočet vězňů nPočet nezletilých matek nDůvěra nObezita nDuševní poruchy vč. drogové a alkohol. závislosti nSociální mobilita n Vztah mezi příjmovou nerovností a indexem zdravotních a sociálních problémů nIndex: nSDŽ nGramotnost nKoj. úmrtnost nNásilí nPočet vězňů nPočet nezletilých matek nDůvěra nObezita nDuševní poruchy vč. drogové a alkohol. závislosti nSociální mobilita n n n n Životní podmínky dětí jsou lepší v zemích s menší příjmovou nerovností n Životní podmínky dětí nesouvisí s průměrným příjmem n Důvěra mezi lidmi je vyšší v zemích s nižší příjmovou nerovností n nProč jsou lidé (a jejich zdraví) tak citliví na nerovnost ve společnosti? Rozdíly ve zdraví mezi zeměmi nBohatství a zdraví nMateriální vysvětlení nerovností nSociální soudržnost a zdraví nPsychosociální vysvětlení nerovností Rozdíly ve zdraví mezi zeměmi nBohatství a zdraví nMateriální vysvětlení nerovností nSociální kapitál a zdraví nPsychosociální vysvětlení nerovností nPřerozdělování příjmů nNeo-materiální vysvětlení nerovností 13 ZÁKLADNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ Determinanty zdraví n nokolnosti, které chrání, upevňují a posilují anebo naopak oslabují a poškozují zdraví n n n n C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF Determinanty zdraví nNejvýznamnější determinanty zdraví leží mimo tradičně chápaný sektor zdravotnictví 14 VÝZNAM SOCIÁLNÍCH DETERMINANT ZDRAVÍ Sociální determinanty zdraví nPodmínky, do kterých se lidé narodí a ve kterých vyrůstají, žijí, pracují a stárnou. n nTyto podmínky jsou utvářeny způsobem distribuce peněz, zdrojů a moci na globální, národní i lokální úrovni. Sociální determinanty zdraví nJsou zodpovědné za existenci inekvity ve zdraví, ntj. za existenci nespravedlivých a odstranitelných rozdílů ve zdraví, které nacházíme jak mezi zeměmi, tak uvnitř jednotlivých zemí. SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ nMají původ v uspořádání společnosti (na jakých principech a hodnotách je založen politický, ekonomický, kulturní a sociální život lidí dané společnosti) nNejsou distribuovány náhodně, ale kopírují sociální nerovnost. nNeoznačují bezprostřední zdravotní rizika, ale sociální podmínky ovlivňující přítomnost či absenci těchto rizik – někdy jsou proto nazývány jako „příčiny příčin“. Schematické znázornění vlivu sociálních determinant na zdraví Pohlaví, věk, dědičné faktory Životní styl Sociální prostředí Životní a pracovní podmínky Celkové sociální, kulturní a ekonomické prostředí Význam sociálních determinant zdraví nMají přímý vliv na zdraví. n nVysvětlují největší část rozdílů ve zdraví mezi populačními skupinami. n nStrukturují chování vzhledem ke zdraví. n nNavzájem se ovlivňují při působení na zdraví. n 10 nejvýznamnějších sociálních determinant zdraví n1. SOCIÁLNÍ GRADIENT n2. STRES n3. ČASNÉ OBDOBÍ ŽIVOTA n4. SOCIÁLNÍ EXKLUZE n5. PRÁCE n6. NEZAMĚSTNANOST n7. SOCIÁLNÍ OPORA n8. DROGOVÁ ZÁVISLOST n9. VÝŽIVA n10. DOPRAVA SOCIÁLNÍ GRADIENT Nejde o rozdíly ve zdraví mezi chudými a bohatými nebo mezi chudými a zbytkem společnosti. Nerovnost ve zdraví v ČR SOCIÁLNÍ GRADIENT nČím nižší SE pozice, tím: n nvyšší riziko předčasného úmrtí (kratší SDŽ) nvyšší riziko vážného onemocnění nmenší naděje na uzdravení n SOCIÁLNÍ GRADIENT n nSociální gradient je všudypřítomný: nve všech společnostech, nve všech věkových skupinách, nu většiny nemocí. n n Stres Stres v důsledku negativních životních událostí a zejména chronických obtíží ohrožuje zdraví. Stres n nje považován za hlavní „převodní“ mechanismus, jehož prostřednictvím se psychosociální podmínky odrážejí ve fyzickém a psychickém zdraví. Přímý a nepřímý vliv stresu na zdraví npřímý vliv stresu na duševní zdraví núzkost, neurózy, deprese n npřímý vliv na fyzické zdraví nobranyschopnost organismu, vnímavosti vůči infekčním nemocem, riziko cukrovky, hladina lipidů v krvi, krevní tlak, riziko infarktu a mozkové mrtvice n nnepřímý vliv na zdraví nkouření, alkohol, sladkosti Výzkumy stresu nstresory n negativní životní události n chronické životní obtíže nochranné faktory nkontrola nad životem nsociální opora a jiné zdroje ze sociálních sítí Časné období života Je důležité, aby rodiče byli oporou svým dětem: zdravotní důsledky raného vývoje a výchovy trvají po celý život. Časné období života n npočáteční stadia života předznamenávají další zdravotní osudy jedince v dospělosti n ndůležitá je péče o těhotné a matky s malými dětmi Časné období života nšpatné socioekonomické podmínky vedou ke zpomalení růstu, vyššímu riziku emočních, výchovných a zdravotních problémů n nchudoba rodičů ovlivňuje vztah dítěte ke škole a následně dosažené vzdělání, riziko nejisté práce a nezaměstnanosti a vyvolává pocit, že člověk sám nemůže příliš ovlivnit svůj život n Sociální vyloučení Chudoba, rasismus, diskriminace, stigmatizace či nezaměstnanost vedou k sociální izolaci a zvyšují riziko onemocnění a předčasného úmrtí. Sociální vyloučení nNerovnost a chudoba n nChudoba neznamená jen pozici na nejnižší příčce společenského žebříčku. n nChudoba je stav odlišující chudé od zbytku společnosti. Absolutní chudoba nnedostatek prostředků k uspokojení základních potřeb nfyzické strádání a přímé ohrožení zdraví a života njejí hranice se nemění se změnou standardu života ve společnosti n Relativní chudoba n n „Chudými nejsou jen ti, kdo jsou na úplném dně celé společnosti, ale chudobu lze nalézt v každé sociální vrstvě. n Jestliže totiž část příslušníků určité sociální vrstvy má méně, než její ostatní příslušníci, je pravděpodobné, že se ve srovnání s nimi budou cítit chudými.“ nGeorge Simmel Sociální vyloučení n nnový pojem pro chudobu n nchudoba ve vyspělých zemích nemá podobu fyzického strádání, ale vyloučení člověka ze základních aktivit společnosti (trh práce, občanství, konzum) Sociální vyloučení n ntýká se zejména přistěhovalců, uprchlíků, etnických menšin, ale i lidí nemocných, postižených a emočně zranitelných (dětské domovy, věznice, psychiatrické léčebny) n npojí se s diskriminací, rasismem a nepřátelstvím n Povaha práce a pracovní prostředí Stres na pracovišti a nedostatek kontroly nad vlastní prací zhoršují zdraví. Povaha práce a pracovní prostředí ncentrální postavení práce v životě člověka nzměny zaměstnanosti v jednotlivých ekonomických sektorech nmění se forma pracovní zátěže nmodel pracovního napětí nmodel nerovnováhy mezi úsilím a odměnou Povaha práce a pracovní prostředí npracovní stres je významnou příčinou rozdílů ve zdraví nuplatnění kvalifikace, rozhodovací schopnosti nocenění práce ncelková pracovní neschopnost a předčasná úmrtí Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání Nezaměstnanost snižuje životní úroveň, stigmatizuje a vede k sociální izolaci. Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání n npovaha nezaměstnanosti n nkoncentrace nezaměstnanosti do určitých SE skupin (osoby s nízkou kvalifikací, mladí lidé, ženy, členové etnických menšin, imigranti) a do stejných rodin (tzv. jobless family) – nebezpečí polarizace společnosti. Nezaměstnanost a nejistota zaměstnání n nsnížení životní úrovně, omezení sociálních kontaktů, stigmatizace, pocit méněcennosti, sociální exkluze Sociální opora Přátelství, dobré mezilidské vztahy a pevné sociální sítě zlepšují zdraví. Sociální opora n nZdroj získávaný ze sociálních sítí n nSociální síť nsystém formálních a neformálních vztahů, prostřednictvím kterých získává člověk zdroje ke zvládnutí obtížných životních situací Typy sociální opory n nsilná pouta ninstrumentální nemociální nslabá pouta ninformační nporadní Sociální opora npřátelství, dobré sociální vztahy a podpůrné sociální sítě npřispívá k řešení citových i materiálních problémů ndeprese, komplikace v těhotenství, častější a závažnější tělesné postižení nsociální izolace nsociální koheze Drogy Zneužívání drog není jen otázkou individuální volby, ale je do značné míry ovlivněno širším sociálním prostředím. Drogy nkouření, alkoholismus či jiná drogová závislost vedou k zdravotním potížím nčasto jde o reakci na neutěšené sociální a ekonomické podmínky, které se v důsledku užívání drog ještě zhoršují npojí se s násilím, nehodami, otravami, poraněními a sebevraždami Výživa Dostupnost a cena zdravé stravy je politickým problémem. 10 Výživa n nzejména problém složení a pestrosti stravy nobezita jako nemoc chudých ndostupnost a cenová přijatelnost výživného a kvalitního jídla má větší vliv než zdravotní výchova nvztah výživy a pohybu Doprava Chůze, jízda na kole a využívání veřejné dopravy znamená lepší zdraví. Doprava n nomezení pohybu ndopravní nehody nomezení sociálních kontaktů nznečištění ovzduší, hluk ZJIŠTĚNÍ nŠpatné sociální a ekonomické podmínky výrazně ovlivňují zdraví lidí. nSociální podmínky působí na zdraví lidí 3 základními cestami: nMateriální podmínky - přímo nPracovní prostředí – skrze stres a chování nSociální prostředí – skrze stres a chování nNerovnosti ve zdraví se netýkají rozdílu mezi chudými a bohatými/chudými a zbytkem společnosti nV evropských zemích narůstá význam relativní chudoby nZdraví lidí jako veřejný zájem je předmětem veřejné politiky, nejen politiky zdravotní nebo zdravotnictví DOPORUČENÍ nPři snaze o dosažení co nejlepšího zdraví hrají největší roli všechna opatření týkající se: nvzdělání, npracovních podmínek a zaměstnanosti, nsociálního zabezpečení a pomoci, npéče o rodiny s dětmi, nbydlení, ndodržování lidských práv. n