9. Celková anestézie
 |
Slovo anestézie je odvozeno od řeckých slov an = bez a aisthetos = vnímání. |
Celková anestézie je farmakologicky navozený reverzibilní útlum centrální nervové soustavy. Projevuje se ztrátou vědomí, vyřazením vnímání a reakce na zevní podněty. I optimálně vedená anestézie ve spojení s operačním či diagnostickým výkonem představuje pro pacienta zátěžovou situaci. Snahou moderních metod anestézie je minimalizovat peroperační zátěž a její dopad na organismus.
V následujícím textu bude uveden výčet základních činností důležitých pro bezpečné provedení celkové anestézie – upraveno volně dle doporučení výboru České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny.
Před příjezdem pacienta na operační sál:
- kontrola napojení anesteziologického přístroje na zdroj medicinálních plynů, vizuální kontrola pracovního tlaku 0,35 – 0,45 Mpa
- kontrola – kalibrace anesteziologického přístroje včetně těsnosti dýchacího okruhu
Každý anesteziologický přístroj má výrobcem nastaveny různé kontrolní a testovací procedury, které musí být v základních bodech splněny aby mohl být přístroj spuštěn do pracovního režimu. Ve videosekvenci je ukázána jedna z možných variant.
- kontrola odpařovačů inhalačních anestetik – stav jejich naplnění
- kontrola odsávacího systému na anesteziologickém přístroji
- je-li anesteziologické pracoviště vybaveno možností odsávání anesteziologických plynů - kontrola jejich funkčnosti
- kontrola absorbéru CO2
- kontrola funkčnosti a nastavení hranic alarmů pro monitorovací techniku
- kontrola dalšího přístrojového vybavení – např. defibrilátor, dávkovače, přístroje pro ohřev infuzních roztoků či transfuzních přípravků
V následující videosekvenci je prezentován jeden z mnoha přístrojů, který umožňuje dosažení požadované teploty u transfuzních přípravků.
- dostupnost pomůcek pro udržení tělesné teploty pacienta v průběhu výkonu
V následující videosekvenci je ukázáno použití přístroje Blanketrol, který umožňuje ovlivňovat teplotu pacienta změnou teploty vody cirkulující ve vodní matraci. K jednomu přístroji se dají připojit až 3 matrace.
- přichystání pomůcek pro zajištění průchodnosti dýchacích cest
- přichystání pomůcek pro zajištění intravenózních vstupů
- přichystání farmak pro celkovou anestézii a jejich označení – většina anesteziologických pracovišť má stanovené základní spektrum léků, které je chystáno automaticky. Ostatní preparáty se chystají po domluvě s lékařem. Kontrola dostupnosti léků pro řešení komplikací.
 |
 |
Po příjezdu pacienta na sál, před zahájením celkové anestézie:
- identifikace pacienta
- kontrola provedeného předanesteziologického vyšetření a kontrola podepsaného informovaného souhlasu s anestézií
- ověření operačního výkonu, případně operované strany
- kontrola anamnézy pacienta a to především stran alergie, podané premedikace, prevence trombembolické příhody, dodržení lačnosti, odstranění protéz
- zahájení neinvazivního monitoringu – v indikovaných případech zavedení či kontrola monitoringu invazivního
- zajištění periferního žilního přístupu - u pacientů se zajištěnými invazivními vstupy kontrola jejich funkčnosti
- u pacientů se zavedenou žaludeční sondou – ověření její funkčnosti popřípadě odsátí ze žaludeční sondy
- má-li pacient předoperačně zavedeny hrudní drény – jejich kontrola a napojení
- je-li pacient již předoperačně intubován či tracheostomován – kontrola polohy zavedených pomůcek pro průchodnost dýchacích cest, resp. kontrola ventilace pacienta
- je-li indikováno – podání antibiotické profylaxe
Vlastní anestézie:
- vzájemná spolupráce anesteziologického týmu při úvodu do anestézie a zajištění průchodnosti dýchacích cest
- fixace zavedené pomůcky pro udržení průchodnosti dýchacích cest ( viz kapitola Zajištění průchodnosti dýchacích cest)
- je-li indikováno, pak zavedení a fixace nazogastrické sondy
- opatření k prevenci poškození očí v průběhu anestézie – použití neadhezivní lepící pásky k uzavření víček, u vybraných pacientů a typů výkonů aplikace umělých slz, očních mastí nebo očního gelu
- vzájemná spolupráce anesteziologického týmu při zajišťování invazivního monitorování pacienta
- průběžný peroperační monitoring pacienta, participace na podávané anestézii, infuzní terapii a v indikovaných případech na hrazení krevních ztrát
- opatření k prevenci poškození pacienta v důsledku nesprávné polohy
Toto téma bývá často kontroverzní. Za polohu pacienta před operací a po operaci odpovídá anesteziologický tým. V průběhu operačního výkonu, kdy je nutné měnit polohu např. na žádost operatéra, jde o současnou odpovědnost sestry perioperační péče a anesteziologické sestry či anesteziologického týmu. Znalost operační polohy ve které se bude operace provádět, obdobně jako lateralita výkonu jsou důležitými informacemi na základě kterých si anesteziologický tým volí místo pro zajištění periferního žilního přístupu, uložení snímačů pro jednotlivé monitorované funkce a může s předstihem chránit predilekční místa otlaků či neurologického poškození. Na následujících obrázcích jsou ukázky některých operačních poloh a možnosti ochrany před poškozením v důsledku tlaku (autorem fotodokumentace je Mgr. Zvěřinová).
- průběžná kontrola monitorovaných hodnot i ventilačních parametrů
- příprava a aplikace infuzní terapie, transfuzních přípravků a krevních derivátů
- vedení anesteziologické dokumentace - anesteziologický záznam (většinou vyplňuje pouze lékař), anesteziologická ošetřovatelská dokumentace (zavedena jen v některých pracovištích), anesteziologická kniha, opiátová kniha, transfuzní deník
Pooperační anesteziologická péče:
- konec operace není konec anesteziologické péče
- vzájemná spolupráce anesteziologického týmu při ukončení anestézie a při případné extubaci pacienta
- zajištění pacienta pro transport z operačního sálu
- předání pacienta ošetřujícímu personálu oborové JIP nebo ARO nebo předání pacienta na dospávací pokoj – monitoring: TK, EKG, pulzní oxymetrie, klinické monitorování především vědomí, charakter dýchání, bolest, odpady do drénů, případné krvácení z operační rány
- úklid anesteziologického pracoviště
