1. Co to je anestézie
 |
|
|
|
Anestézie umožňuje bezbolestné provádění diagnostických a léčebných výkonů operační i neoperační povahy. Využívá k tomu techniky celkové, místní nebo kombinované anestézie.
Celková anestézie je cíleně reverzibilně navozený útlum centrálního nervového systému. Projevuje se ztrátou vědomí, vyřazením vnímání a vyřazením reakce na zevní podněty. Zajišťuje pacientovi nejenom „spánek“, ale i dostatečnou analgézii a vegetativní stabilitu. Podle místa vstupu anestetik do organizmu se dělí na :
- inhalační anestézii
- intravenózní anestézii
- intramuskulární anestézii
Místní (regionální) anestézie zahrnuje metody, které v důsledku působení především lokálních anestetik způsobují reverzibilní vyřazení vnímání bolestivých podnětů z určité oblasti. Místní anestézii můžeme dělit na:
- topickou anestézii - anestézie sliznic, kůže, podkoží
- infiltrační anestézii - infiltrace operačního pole lokálním anestetikem
- intravenózní regionální anestézii
- bloky periferních nervů a pletení
- epidurální anestézii
- subarachnoidální anestézii
Klinické metody anestézie:
Kombinovaná anestézie
= celková anestézie je kombinována s některou z technik regionální anestézie
Totální intravenózní anestézie – Total Intravenous Anaesthesia (TIVA)
= farmaka jsou aplikována pouze intravenózně
Volatile Anaesthetic Induction and Maintenance Anaesthesia (VIMA)
= farmaka jsou jak v úvodu, tak v průběhu anestézie aplikována pouze inhalačně
Monoanestézie
= celková anestézie při níž je použitý pouze jeden preparát
Doplňovaná anestézie
= celková anestézie při níž jsou podávány preparáty různých farmakologických skupin
V současné době není anesteziologická péče o pacienta chápána pouze jako technické zajištění výkonu znecitlivění, ale hovoří se spíše o komplexní perioperační péči do které patří:
- včasná předoperační diagnostika relevantních chorob - vyšetření nemocného, zhodnocení jeho předoperačního klinického stavu, stanovení rizikového stupně
- specificky zaměřená předoperační příprava (autotransfuzní program, infúzní terapie, zajištění invazivních vstupů,…)
- volba premedikace
- volba typu anestézie a jejího provedení včetně volby speciálních anesteziologických technik (např. normovolemická hemodiluce, vysokofrekvenční ventilace, selektivní ventilace, …)
- komplexní zabezpečení anestezovaného pacienta v průběhu operačního nebo diagnostického výkonu (monitoring základních životních funkcí, infúzní terapie, hemoterapie, udržování tělesné teploty, monitoring a případná úprava vnitřního prostředí, …)
- péče o stav pacienta v bezprostředním pooperačním období
- pooperační analgezie
Současné anesteziologické postupy umožňují provádět nejobtížnější, dříve s životem neslučitelné operační výkony a výkony v obou krajních věkových skupinách. Pro minimalizaci rizik a zabránění vzniku anesteziologických komplikací je výhodné dodržovat tzv. anesteziologické desatero.
- Vyšetřit a připravit pacienta k výkonu
- Vždy před zahájením anestézie zkontrolovat přístrojovou techniku
- Vždy před zahájením anestézie zkontrolovat všechny lékové přípravky
- Vždy mít nachystány pomůcky pro zajištění průchodnosti dýchacích cest
- Úvod do anestézie provádět vždy na stole, který je polohovatelný
- Lačnost pacienta nemusí znamenat, že pacient nemůže při úvodu do anestézie zvracet – vždy je nutné mít nachystány pomůcky pro zvládnutí této komplikace
- Zajistit žilní přístup
- Vždy monitorovat základní životní funkce před anestézií, v průběhu anestézie i bezprostředně po jejím skončení
- Pamatovat na to, že konec operace není konec anestézie
- Vždy pracovat v týmu!
