SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ Podzim 2012 Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. e-mail: pkanova@med.muni.cz C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF lZÁPOČET lDocházka, aktivní účast na seminářích lTest l lZKOUŠKA l2 otázky (1 z přednášek, 1 ze seminářů) lTermíny zkoušek • l l lMetody studia zdravotního stavu populace lrutinní statistiky lepidemiologické metody lstatistika • l lI. RS 17. 9. – 21. 9.: Rutinní zdravotnická statistika l 24. 9. – 27. 9.: Standardizace relativních ukazatelů, SDŽ l lII. EPI 1.10. – 5.10.: Měření frekvence nemocí v populaci l 8.10. – 12.10.: Diagnóza v epidemiologii, validita l a prediktivní hodnota dg. testů l 15.10. – 19.10.: Základní typy epidemiologických studií l 22.10. – 26.10.: Rizika l lIII. ST 29.10. – 2.11.: Deskriptivní statistika l 5.11. – 9.11.: Odhady parametrů základního souboru l 12.11. – 16.11.: Testy hypotéz l 19.11. – 23.11.: Hodnocení vztahů kvantitativních l a kvalitativních veličin l l 26.11. – 30.11.: Zápočtový test • 3.12. – 7.12.: Role práva ve zdravotnictví, zápočet • 10.12. – 14.12.: Konzultace, předtermíny • 17.12. – 21.12.: Konzultace, předtermíny • SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ l lVědní, medicínský obor •zdraví populace •péče o zdraví ve společnosti • lInterdisciplinární obor •epidemiologie, demografie, sociologie, ekonomie, psychologie, právo, etika ad. • Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lV teorii SL dominují 3 základní otázky: l lJaké je zdraví populace? l lProč je takové? l lJak ho můžeme zlepšit? SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lV teorii SL dominují 3 základní otázky: l lJaké je zdraví populace? •Hodnocení zdravotního stavu lProč je takové? l lJak ho můžeme zlepšit? SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lV teorii SL dominují 3 základní otázky: l lJaké je zdraví populace? •Hodnocení zdravotního stavu lProč je takové? •Determinanty zdraví lJak ho můžeme zlepšit? SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lV teorii SL dominují 3 základní otázky: l lJaké je zdraví populace? •Hodnocení zdravotního stavu lProč je takové? •Determinanty zdraví lJak ho můžeme zlepšit? •Ovlivnitelnost zdraví SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ lV teorii SL dominují 3 základní otázky: l lJaké je zdraví populace? •Hodnocení zdravotního stavu lProč je takové? •Determinanty zdraví lJak ho můžeme zlepšit? •Ovlivnitelnost zdraví 1. SEMINÁŘ lRUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA l l l OBSAH SEMINÁŘE I.Rutinní zdravotnická statistika a)ÚZIS a NZIS b)Okruhy informací ve zdravotnické statistice c)Publikace • II.Statistiky využívané ke studiu zdravotního stavu populace a)Demografická statistika b)Statistika nemocnosti c)Statistika zemřelých I.RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA l HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE l2 zdroje informací: •rutinní statistiky •výběrová šetření l RUTINNÍ STATISTIKY l lsystematicky a pravidelně sbíraná data l lsoubory uspořádaných dat a ukazatelů l lodvětvové rutinní statistiky www.czso.cz l l RUTINNÍ ZDRAVOTNICKÁ STATISTIKA •OKRUHY INFORMACÍ: 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje • l ÚZIS a NZIS lÚstav zdravotnických informací a statistiky •Ministerstvo zdravotnictví ČR •www.uzis.cz •www.nczisk.sk l lNárodní zdravotnický informační systém •sběr a zpracování zdravotnických informací •vedení zdravotních registrů •poskytování informací •využívání informací NZIS: Registry a informační systémy lČSÚ www.czso.cz (ŠÚ SR www.statistics.sk) lInformační systém Demografie lInformační systém Bilance obyvatel l lZdravotnictví (ÚZIS, SZÚ) lNR hospitalizovaných lNR rodiček lNR novorozenců lNR vrozených vad lNR potratů lNR asistované reprodukce lNárodní onkologický registr lNR cévní chirurgie lNárodní kardiochirurgický registr lNR nemocí z povolání lNR kloubních náhrad lNR kardiovaskulárních intervencí lNR uživatelů lékařsky indikovaných substitučních látek l l l • • • l l l lInformační systém Infekční nemoci lRegistr tuberkulózy lRegistr pohlavních nemocí l lČSSZ lInformační systém Pracovní neschopnost l lZdravotnictví (ÚZIS, NCONZO, ZP) lRegistr zdravotnických zařízení lRegistr ekonomických výkazů lRegistr lékařů, zubních lékařů a farmaceutů lRegistr zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu (NCONZO) l lDalší zdroje: MŠMT, MPSV, MF, ZP • l PUBLIKACE ÚDAJŮ ZE ZDRAVOTNICKÉ STATISTIKY lZdravotnická ročenka ČR •Souhrnná publikace, obsahuje 7 kapitol •Vychází každoročně od r. 1960 •Od r. 2006 ročenky pro jednotlivé kraje lZdravotnická statistika -monotematické publikace (např.: Zemřelí, Narození a zemřelí do 1 roku, Péče o nemocné cukrovkou, Potraty, Infekční nemoci, Hospitalizovaní). lDatabáze lWHO, Eurostat, OECD, World Bank, OSN • II.STATISTIKY VYUŽÍVANÉ KE STUDIU ZDRAVOTNÍHO STAVU POPULACE l 1. 1.Obyvatelstvo 2.Zdravotní stav 3.Síť a činnost zdravotnických zařízení 4.Pracovníci ve zdravotnictví 5.Ekonomické údaje UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU l l Demografická statistika l A: Velikost a složení populace l B: Demografické procesy l lStatistika zdravotního stavu l A: Statistiky nemocnosti l B: Statistika zemřelých • • l UKAZATELE PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY l l1. DEMOGRAFICKÁ STATIKA l lPočet obyvatelstva lStruktura obyvatelstva •Pohlaví •Věk •Sociálně právní, ekonomické a kulturní znaky l UKAZATELE DEMOGRAFICKÉ STATISTIKY l l2. DEMOGRAFICKÁ DYNAMIKA l lEvidence a statistika ukončených těhotenství l lEvidence a statistika úmrtí l lReprodukce obyvatelstva Údaje pro výpočet ukazatelů Rok 2010 lCelkový počet obyvatel: l k 1. 7. 2010: 10 517 247 (5 160 782 mužů a 5 356 465 žen) lPočet obyvatel: l - ve věku 0-14: 1 506 095 l - ve věku 65+: 1 616 836 lPočet ukončených těhotenství: 156 426 l - z toho potratů: 39 273 lPočet narozených: 117 446 • - z toho živě: 117 153 • - z toho mrtvě: 293 lPočet žen v reprodukčním věku (15-49 let): 2 537 262 lPočet zemřelých: 106 844 lPočet zemřelých do 1 roku: 313 lPočet zemřelých do 28 dní (0-27): 196 ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ UKAZATELE lAbsolutní čísla: •Rozsah problému v populaci v prostoru a čase •Plánování a řízení zdravotnických služeb • lRelativní čísla: •Výstižnější popis •Orientační srovnání (x STANDARDIZACE) RELATIVNÍ STATISTICKÉ UKAZATELE l lUkazatele struktury l lUkazatele frekvence l lIndexy UKAZATELE STRUKTURY UKAZATELE FREKVENCE Který výrok představuje správnou interpretaci následující tabulky? Vysvětlete proč. lNejrizikovější skupinou matek z hlediska výskytu VVV jsou ženy ve věku 20 – 29 let. lNejvětší podíl mezi dětmi s VVV tvoří děti žen ve věku 20 – 29 let. lOba předchozí výroky jsou správné. VĚK MATKY VVV % Do 19 let 8 20 - 29 76 30 - 39 13 40 a více 3 Ukazatele struktury a ukazatele frekvence INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD §Index s pevným základem •Základ (100%) = první údaj v časové řadě § § § § §Index s pohyblivým základem •Základ (100%) = hodnota v předcházejícím období INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD Vývoj sňatečnosti v ČR v letech 2006 - 2010 rok Počet sňatků (na 1000 ob.) Index s pevným základem (%) Index s pohyblivým základem (%) 2006 5,1 100,0% - 2007 5,5 107,8% 107,8% 2008 5,0 98,0% 90,9% 2009 4,6 90,2% 92,0% 2010 4,4 86,3% 95,7% INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD §Index s pevným základem •Základ (100%) = první údaj v časové řadě •Vyjadřuje celkový trend časové řady •Stoupající, klesající, stacionární •Pravidelný, nepravidelný •Periodické kolísání (střídání růstu a poklesu v určitých cyklech) § • INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD §Index s pevným základem •Základ (100%) = první údaj v časové řadě •Vyjadřuje celkový trend časové řady •Stoupající, klesající, stacionární •Pravidelný, nepravidelný •Periodické kolísání (střídání růstu a poklesu v určitých cyklech) § §Index s pohyblivým základem •Základ (100%) = hodnotu v předcházejícím období •Vyjadřuje tempo změn v čase •tzn. o kolik stoupla nebo klesla hodnota ukazatele vzhledem k předchozí hodnotě) • INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD §Dynamika změn a jejich zákonitosti § §Grafické znázornění l §Typy řad •okamžikové •intervalové l §Srovnatelnost dat •územní, věcná, časová INDEXY PRO HODNOCENÍ ČASOVÝCH ŘAD UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l lNegativní míry zdraví l •Evidence nemocí l •Evidence úmrtí l UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l lNegativní míry zdraví l •Evidence nemocí •Statistika pracovní neschopnosti •Statistika hospitalizovaných •Statistika povinně hlášených nemocí l l MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE NEMOCÍ l Mezinárodní klasifikace nemocí, 10.revize, l 2. aktualizované vydání l22 kapitol, alfanumerické kódy lKlasifikace nemocí (úrazů, vad, poruch, komplikací, léčebné péče atd.) do kapitol, podkapitol a skupin. lStatistické zpracování a srovnávání. l lMKN-10: Příklad l •II. Kapitola: Novotvary (C00-D48) •ZN trávicího ústrojí (C15-C26) •ZN jícnu C15 •C15.3: ZN horní třetina jícnu lKlady l lúdaje pro popis zdravotního stavu l lsrovnávání, hodnocení trendů l lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu l lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací lZápory l lfenomén ledovce STATISTIKA NEMOCNOSTI Fenomén ledovce l lOsoby, které navštíví zdravotnické zařízení. l l lNemoc v latentní fázi. lNemocní, kteří nenavštíví ZZ. lTrvalé následky nemocí - zdravotní handicapy. lOsoby, jež nemoc nevnímají. Icebergfoto lKlady l lúdaje pro popis zdravotního stavu l lsrovnávání, hodnocení trendů (vývoje v čase) l lvýchodisko pro počáteční fáze výzkumu (formulace pracovních hypotéz) l lvšeobecně dostupný a relativně levný zdroj informací lZápory l lfenomén ledovce l lnekompletnost dat l lneznámá správnost l lživelnost, nepropojenost STATISTIKA NEMOCNOSTI Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci nemocí l lIncidence l lPrevalence l lPrůměrná doba trvání nemoci UKAZATELE ZDRAVOTNÍHO STAVU l lNegativní míry zdraví l •Evidence nemocí •Statistika pracovní neschopnosti •Statistika hospitalizovaných •Statistika povinně hlášených nemocí l •Evidence úmrtí •Statistika zemřelých •Statistika příčin smrti l STATISTIKA ZEMŘELÝCH lÚMRTNOST (mortalita) jako indikátor zdraví l lList o prohlídce mrtvého l l l l lPřednosti lúmrtí je neopakovatelné, snadno rozpoznatelné llze přesně časově určit llze měřit p-st výskytu úmrtí v populaci lstatistickou jednotkou je osoba ldlouhodobé časové řady lmezinárodní srovnání lupřesnění příčiny smrti pitvou (stále méně) lZápory lpouze nemoci vedoucí ke smrti linformace o lidech, kteří nepatří do živé populace lneznámá spolehlivost (nízká propitvanost) lneznámá míra přesnosti „odhadu“ příčiny smrti STATISTIKA ZEMŘELÝCH Ukazatele zdravotního stavu založené na evidenci úmrtí l lHrubá míra úmrtnosti lStandardizovaná úmrtnost lSpecifická úmrtnost lKojenecká úmrtnost lStřední délka života lSmrtnost l l 1. Hrubá míra úmrtnosti lpočet zemřelých lstřední stav obyv. l l lX 1000 Údaje pro výpočet ukazatelů Rok 2010 lCelkový počet obyvatel: l k 1. 7. 2010: 10 517 247 (5 160 782 mužů a 5 356 465 žen) lPočet obyvatel: l - ve věku 0-14: 1 506 095 l - ve věku 65+: 1 616 836 lPočet ukončených těhotenství: 156 426 l - z toho potratů: 39 273 lPočet narozených: 117 446 • - z toho živě: 117 153 • - z toho mrtvě: 293 lPočet žen v reprodukčním věku (15-49 let): 2 537 262 lPočet zemřelých: 106 844 lPočet zemřelých do 1 roku: 313 lPočet zemřelých do 28 dní (0-27): 196 2. Standardizovaná úmrtnost l §Přepočítaná hodnota hrubé úmrtnosti § §Srovnávání úmrtností v populacích s rozdílnou věkovou strukturou § 1. l l počet zemřelých ve věku x l střední stav obyv. ve věku x l l lX 1000 3. Specifická úmrtnost l počet zemřelých do 1 roku l počet živě narozených l •Ukazatel zdravotního stavu i socioekon. poměrů •Další ukazatele úmrtnosti kolem porodu: • poporodní (do 3 dnů) • časná (do 7 dnů) • novorozenecká (do 27 dnů) • ponovorozenecká (od 28 dnů do 1 roku) • perinatální (mrtvě narození + časná úmrtnost) § lX 1000 4. Kojenecká úmrtnost Údaje pro výpočet ukazatelů Rok 2010 lCelkový počet obyvatel: l k 1. 7. 2010: 10 517 247 (5 160 782 mužů a 5 356 465 žen) lPočet obyvatel: l - ve věku 0-14: 1 506 095 l - ve věku 65+: 1 616 836 lPočet ukončených těhotenství: 156 426 l - z toho potratů: 39 273 lPočet narozených: 117 446 • - z toho živě: 117 153 • - z toho mrtvě: 293 lPočet žen v reprodukčním věku (15-49 let): 2 537 262 lPočet zemřelých: 106 844 lPočet zemřelých do 1 roku: 313 lPočet zemřelých do 28 dní (0-27): 196 l §ukazatel úmrtnostních tabulek § §průměrný počet roků, které má naději prožít osoba právě x-letá 5. Střední délka života ex l l počet úmrtí na určitou nemoc lvýchozí počet nemocných na tutéž nemoc l §posuzování klinické závažnosti nemoci nebo úspěšnosti léčby §smrtnost a úmrtnost určité nemoci §Např. tetanus má vysokou smrtnost, ale nízkou úmrtnost, u IM je to naopak. lX 1000 6. Smrtnost lStruktura zemřelých podle příčin smrti •Klasifikace příčin smrti podle MKN •Podle pohlaví a věku • lSrovnávání •Standardizace úmrtnosti podle příčin smrti •Neznámá přesnost • STATISTIKA PŘÍČIN SMRTI