Ventricles of the CNS Lateral ventricles (ventriculus lateralis) Third ventricle (ventriculus tertius) Fourth ventricle (ventriculus quartus) Central canal (canalis centralis) Dutiny CNS vznikají z původní dutiny neurální trubice. Jsou vyplněny mm. Povrch struktur obrácených do dutin CNS je krytý ependymovými buňkami. V rozsahu míchy je vytvořen canalis centralis medullae spinalis. U dospělého člověka je velmi úzký a často až obliterovaný. Kaudálně je slepě zakončen, kraniálně přechází do IV. komory. Sulcus medianus Sulci limitantes fovea sup. fovea inf. Trigonum n. XII Trigonum n. X Eminentia medialis - colliculus facialis (VI) Striae medullares Area vestibularis Tuberculum acusticum Floor = Fossa rhomboidea med. V IX VI Fourth ventricle XII X ■ Velum medullare sup. ■ Fastigium ■ Velum medullare inf. = tela choroidea (pia mater+plx. choroid. ) Apertura mediana Aperturae laterales Fourth ventricle Roof Strop = tegmen ventriculi quarti velum medullare inferius = vazivová ploténka, uvnitř je ependym, zevně pia mater + plexus choroideus. Aqueductus cerebri – Third ventricle Rostral wall: Columnae forn. Commissura ant. Lamina termin. Superior wall: Tela choroidea v. tertii Inferior wall: Chiasma opticum Infundibulum Third ventricle: Lat. stěna = mediální plocha thalamu, hypothalamu. Mezi nimi sulcus hypothalamicus. Stěnu shora ohraničuje stria medullaris thalami, která vzadu přechází do trigonum habenulae a commissura habenularum. Přední = lamina terminalis Kaudální – je tvořena spojenými hypothalamy, do kterých se komora rozšiřuje ve formě výchlipek – recessus opticus et infundibuli. Zadní – vyústění aqueductus cerebri, nad ním commissura post. et habenularum. Vyklenuje se jako reccessus pinealis et suprapinealis. Horní – tela choroidea v. III. a plexus choroideus v. III. Posterior wall: Recessus suprapinealis Commissura habenularis Recessus pinealis Commissura post. Third ventricle: Lateral wall: Thalamus Sulcus hypothal. Hypothalamus Adhesio interthalamica Third ventricle: Recessus suprapinealis pinealis Recessus opticus infundibuli Foramen interventriculare Aqueductus mesencephali Third ventricle: Tela choroidea v. tertii Tela choroidea v. lateralis Cornu ant. (frontale) Cornu inf. (temporale) Cornu post. (occipitale) Pars centralis Ventriculus lateralis Cornu anterius corpus callosum septum pell. Pars centralis Roof: Corpus callosum Floor: Fornix Plexus choroideus Thalamus Stria terminalis Corpus ncl. caudati Fissura transversa cerebri pars centralis cornu inferius Cornu posterius Calcar avis Trigonum collaterale Corpus callosum Glomus choroideum Cornu inferius Roof: Stria terminalis Cauda ncl. caudati Corpus callosum Floor: Hippocampus (fimbria hippocampi) Plexus choroideus Eminentia collateralis pars centralis cornu inferius CT MRI Endomeninx (leptomeninx) - dura mater: periosteal, meningeal layers Ektomeninx (pachymeninx) arachnoid mater Potential epidural space Potential subdural space Cavitas subarachnoidea (CSF) pia mater Meninges Calvaria Dura mater ■ inelastic layer of fibrous tissue fused with the endosteum of the skull ■ contains venous sinuses ■ dural folds extend into the cranial cavity and help stabilize the brain Cranial meninges Falx cerebri Falx cerebelli Tentorium cerebelli Diaphragma sellae Cavum trigeminale Vagina n. optici Dural folds membkss Sheath of the optic nerve – complete meningeal investment of the CN II, fuses with the scleral shell of the eyeball, the subarachnoid space is a tubular cul de sac (dead end).The central vessels of the retina pierce the meninges to enter the nerve. CN V: supratentorial compartment Spinal nerves (C2, C3) CN X: infratentorial compartment Blood and nerve supply of the dura mater Aa. meningeae From: a. ethm. ant. – ant. fossa a. maxillaris – middle fossa a. phar. asc. – posterior fossa Veins are tributaries of the dural sinuses ■ Thin avascular delicate layer ■ It does not follow indentations of the brain ■ Pinhead pouches project through the dural wall of the major venous sinuses - Granulationes arachnoideales - transfer of CSF to the venous system Arachnoid mater CSF is tranported across the arachnoid epithelium in giant vacuoles. Innumerable arachnoid trabeculae cross the space to reach the pia mater. Vascular, follows contours of the brain - chiasmatis - fossae lat. cerebri - interpeduncularis - cerebellomedullaris Cisternae subarachnoideales: Pia mater Cisternae - rozšířený subarachnoidální prostor. C. cerebellomedullaris – mezi dolní plochou mozečku a prodl. míchou. Ústí do ní apertura mediana a aperturae laterales v. IV. C. ambiens – je vytvořena po stranách mesencephala. Subarachnoidální prostor probíhá i podél n. opticus. Při zvýšeném tlaku mozkomíšního moku dojde ke sníženému odtoku žilní krve, protože a. et v. centralis retinae prochází subarachnoidálním prostorem a vstupují do přední části n. opticus. Snížení odtok žilní krve má za následek rozšíření žil sítnice, což lze pozorovat při oflalmoskopickém vyšetření. Pia mater vniká do všech záhybů a zářezů. Zasahuje do komor mozkových, kde se stává součástí tela choroidea ventriculorum a svými cévami se podílí na vzniku plexus choroideus. Dura mater Arachnoidea Pia mater Sp sub-d Sp sub-a Lig. dent. Meninges of the spinal cord Epidural space (Spatium epidurale) Dura mater spinalis Subdural space (Spatium subdurale) Arachnoidea spinalis Subarachnoid space (Cavitas subarachnoidea) Pia mater spinalis: lig. denticulatum Denticulate lig. – projections of the pia mater to the dura at regular intervals. 1213 Medullary cone: L1-2 Dural sac: S2-3 Lumbar puncture (spinal tap) Cisterna lumbalis Liquor cerebrospinalis (CSF) Clear, colorless fluid,150 mL, secreted at the rate of 400-500 mL daily Produced by the choroid plexuses of ventricles Protects the brain, prevents the weight of the brain from compressing the nerves and vessels against the cranium. Circulation: Lateral ventricles – for. interventriculare – 3rd ventricle – aquaqeductus cerebri – 4th ventricle – median and lat. apertures – subarachnoid space – sinus durae matris Mozkomíšní mok čirá bezbarvá tekutina s malým množstvím buněk. Složení přibližně odpovídá složení krevního séra, má jen menší množství proteinů. Změny ve složení liquoru mají diagnostický význam. Je tvořen zejméína v plx. choroideus v. lateralis, také v III. a IV. MM produkovaný do lat. komor teče do III. komory přes foramina interventricularia. Cestou aqueductus cerebri se dostává do IV. komory, ze které teče skrze apod. mediana et laterales do subarachnoidálního prostoru. MM proudí v tomto prostoru nahoru do oblasti sinus sagittalis sup., kde se vstřebáv á v granulationes arachnoideales do venozní krve. Vstřebává se také do venae radiaculares v blízkosti kořenů spinálních nervů. Celkový objem MM je 80 – 150 ml v komorovém a suarachnoidálním prostoru. Během 24 hod. se vytvoří asi 500 – 800 ml. Hydrocephalus Rr. spinales a. cervicalis asc. a. vertebralis a. cervicalis prof. aa. intercostales post. aa. lumbales a. iliolumbalis a. sacralis lat. a. sacralis mediana Arteries of the CNS Spinal cord Rr. spinales vydávají podél míšních kořenů tzv. rr. radiculares. Rr. radiculares ant. se spojují a na přední straně míchy vytvoří nepárovou a. spinalis ant., která jde ve fissura mediana ant. Do šedé hmoty z ní odstupují četné aa. sucocommisurales. Rr. radiculares post. vytváří na každé straně míchy aa. spinales post., které jdou podél sulcus lat. post. Aa. spinales jsou spojeny napříč příčnými anastomosami – vasocoronae. Kraniálně navazují a. spinalis ant. et post. z a. vertebralis Do míchy odstupují ze všech tepen aa. periphericae. Rr. spinales: aa. radiculares ant. et post.: a. spinalis ant. (fissura med. ant.) aa. spinales post. (sulcus lat. post.) Vv. spinales Plx. venosi vertebr. int. > vv. intervertebrales > plx. venosi verteb. ext. > plx. suboccipitalis > vv. vertebrales vv. cervicales prof. vv. intercostales vv. lumbales vv. sacrales lat. Plx. venosi vertebrales int. jsou uloženy ve sp. epidurale. Přijímají také krev z obratlových těl – vv. basivertebrales Cestou vv. intervertebrales jde krev do plx. venosi vertebrales ext. a do vv. lumbales, intercostales post. atd. NettCirculusVill5 Aa. cerebelli inf. post. Aa. spin. ant. et post. Aa. vertebrales Aa. cerebri post. Aa. cerebelli sup. Aa. pontis Aa. cerebelli inf. ant. A. basilaris Brainstem, cerebellum Aa. cerebri: anterior (A. car. int.) media (A. car. int.) posterior (A. basil.) Brain NettCirculusVill3 Anterior med. plocha čelního a temenního laloku Media zevní plocha hemistéry Posterior med. plocha týlního a spánkového laloku A carotis int. před konečným rozdělením na a. cerebri ant. a media vydává: - a. ophtalmica jde přes canalis opticus do orbity. Zásobí oko a další struktury očnice, kůži frontální krajiny a při kořeni nosu, sinus frontalis et thmoidalis. (a. centralis retinae, a. lacrimalis, a. supraorbitalis, a. ethmoidalis post et ant., a. supratrochlearis, a. dorsalis nasi.) - aa. hypophysiales sup. et inf. - a. communicans post. - a. choroidea ant. (pro lat. komoru) a pro hluboké struktury mozku - a. cerebri media (zásobuje motorický kortex kromě oblastí pro dolní končetiny, dále SS a sluchový kortex. - a. cerebri ant. A. vertebralis Circulus arteriosus ■ Aa. corticales ■ Aa. centrales Aa. choroideae a. cerebri post. a. cerebri ant. a. cerebri med. a. com.post. Funkce ■ vyrovnávání tepových vln ■ udržení rovnoměrného plnění tepen vycházejících z okruhu 16 22 anterior media posterior 23 17 ■ superficial Veins of the brain Vv. cerebri sup. ® SSS Vv. cerebri inf. ® SPS,SPI,ST V. cerebri media spf. ® SC ■ povrchové odtok do sinus durae matris a v. basalis V. cerebri media superf. probíhá v sulcus lat. cerebri. Je spojena s některou v. cerebri sup.? nebo se sinus sagittalis sup. jako v. anastomotica sup. (magna) nebo se sinus transversus (v. anastomotica inf.) V. magna cerebri 1. vv. septi pellucidi 2. vv. thalamostr. sup. 3. vv. choroideae sup. = Vv. cerebri int. + Vv. cer. med. prof. + Vv. basales ■ deep veins Sinus rectus V. basalis – začíná v oblasti subs. perforata ant., obtáčí se kolem pedunculi cerebri a ústí do v. magna cerebrií. Obě vv. basales jsou spojeny anastomosami a tvoří circulus venosus cerebri (polohou odpovídá circulus arteriosus) V cerebri media prof. přichází z hloubky fossa cerebri lat. Anastomozuje s v. cerebri media superf. V. thalamostriata sup. leží pod stria terminalis V. choroidea sup. přichází z plx. choroideus v. lateralis 1 rectus 2 sagittalis sup. 3 sagittalis inf. 4 occipitalis 5 transversus 6 sigmoideus 7 sphenoparietalis 8 petrosus sup. 9 petrosus inf. 10 cavernosus 11 plx. basilaris Sinus durae matris 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 rectus – spojení v. magna cerebri + sinus sagittalis inf. occipitalis – podél crista occipitalis int. (vystupuje od f. magnum) transversus – od confluens sinuum laterálně, uložen v úponu tentorium cerebelli na šupině kosti týlní v sulcus sinus transversus. sigmoideus – pokračování sinus transversus, stáčí se k foramen jugulare sphenoparietalis – podél zadního okraje malého křídla kosti klínové a do sinus cavernosus petrosus sup – na horní hraně pyramidy v úponu tentorium cerebelli petrosus inf. – od sinus cavernosus k foramen jugulare cavernosus – na lat. stranách těla kosti klínové. Párový, spojený pomocí sinus intercasvernosus ant. et post. plexus basilaris – obkružuje foramen magnum a jeho prostřednictvím se spojuje s plx. venosi vertebrales int. Vzadu navazuje na sinus occipitalis, dopředu je napojen na sinus cavernosus a sinus petrosus inf. Vv. cerebri Vv. cerebelli Vv. ophtalmicae Vv. labyrinthi Vv. meningeae Vv. diploicae Tributaries of sinuses Vv. emissariae •Illustrations were copied from: •Atlas der Anatomie des Menschen/ Sobotta. Putz,R., und Pabst,R. 20. Auflage. München: Urban & Schwarzenberg, 1993 •Netter: Interactive Atlas of Human Anatomy. Windows Version 2.0 •