Podklady pro BDFA031 Farmakologie, BAFA031p Farmakologie – přednáška 2. přednáška
Lékařský předpis
Záhlaví – údaje o pacientovi → Tělo receptu → Zápatí – údaje o lékaři
Terminologie
HVLP – hromadně vyráběné léčivé přípravky, předepisuje se počet balení
IPLP – individuálně připravované léčivé přípravky, předepisuje se složení přípravku
Platnost receptu
klasický Rp: 14 dní Rp na ATB: 5 dní
OML, PSL: 14 dní Rp na ATB topicky: 14 dní
„opakovací“ recept: 6 měs., max 1 rok
pohotovotní služba: den následující po dni vystavení (max. 48 h)
Základní legislativa oblasti léčiv
Zákon o léčivech (378/2007 Sb.)
+ příslušné prováděcí vyhlášky: O předepisování LP, správné lékárenské praxi, výrobě a distribuci LP,
registraci léčiv, o vyhrazených léčivých přípravcích
Zákon o léčivech stanovuje podmínky pro:
• výzkum, výrobu, přípravu, distribuci, kontrolu a zneškodňování léčiv
• registraci, předepisování a výdej léčivých přípravků a prodej vyhrazených léčiv
• poregistrační sledování a mezinárodní spolupráci při zajišťování ochrany veřejného zdraví a
vytváření jednotného trhu léčivých přípravků v rámci EU
• povinnosti lékáren při přípravě, úpravě a vydávání LP
• zajišťování farmakovigilance
• kontrolu činnosti a sankce
Zákon o návykových látkách (167/1998 Sb.)
+ prováděcí vyhlášky: O evidenci a dokumentaci NL, tiskopisy, …
= pravidla pro zacházení s OL a PL, s přípravky obsahujícím návykové látky a s látkami používanými při
výrobě nebo zpracování návykových látek, tzv. prekurzory
Předepisování NL: recept/žádanka s modrým pruhem
• Podléhá přísné evidenci
• Recept – originál, dva průpisy
• Žádanka – originál, tři průpisy
• Na recept s modrým pruhem lze předepsat jeden druh LP , na žádanku 5 druhů LP s obsahem
omamných látek skupiny I a psychotropních látek skupiny II
• Nelze použít recept pro opakovaný výdej (Repetatur)
Omamné látky
Skupina I – opioidy a další látky s vysokým rizikem vzniku závislosti
Skupina II – opiody a další látky s nižším rizikem vzniku závislosti (např. kodein)
Skupina III – heroin, konopí, pryskyřice z konopí (především pro výzkumné účely)
Psychotropní látky
Skupina I – lysergid, mezkalin, MDMA…
Skupina II – psychostimulancia s rizikem vzniku psychické závislosti
Skupina III – barbituráty s možným vývojem závislosti (např. amobarbital, pentobarbital…)
Skupina IV – benzodiazepiny, některé barbituráty a další látky s možným vývojem závislosti při delším
podávání (např. diazepam, oxazepam, fenobarbital…)
Lékopisné prekurzory
Efedrin
Pseudoefedrin → LP: výdej s omezením
Ergotamin, ergometrin
Přehled lékových forem
Léková forma = konečná podoba léčivého přípravku, v níž je podáván pacientovi
− Směs léčivých (LL) a pomocných látek (PL), kt. určuje tvar a vlastnosti léčivého přípravku, je
přizpůsobena způsobu aplikace a ovlivňuje chování LL v organismu
Generace lékových forem:
1. generace = klasické lékové formy
2. generace = lékové formy s řízeným uvolňováním (retardety)
3. generace = lékové formy s řízenou biodistribucí
Klasifikace lékových forem
Podle konzistence: tekuté, polotuhé, tuhé, plynné (tuhé: tvarově specifické, tvarově nespecifické)
Podle způsobu užití: K vnitřnímu užití (Ad usum internum) – Peroralia, Parenteralia
K jinému užití (Ad usum alium) – Ocularia, Nasalia, Inhalanda...
Tekuté lékové formy
• Pro vnitřní užití:
1. Perorální = roztoky, suspenze, emulze k perorálnímu použití, tinktury, kapky, sirupy
2. Parenterální = injekce, infuze
• Pro zevní užití = oční kapky a vody, ušní kapky, nosní kapky; tekuté přípravky k aplikaci na kůži; tekuté
přípravky k aplikaci na sliznice
Polotuhé lékové formy
• Aplikace na kůži nebo na sliznice, místní účinek (dermatologika) nebo celkový účinek (TTS)
• Masti, krémy, gely, pasty, náplasti s léčivy (TTS, Emplastra)
Tuhé lékové formy
• Tvarově specifické: tablety, čípky (rektální), vaginální globulky, tobolky
• Tablety: neobalené, obalené, enterosolventní, šumivé, dispergovatelné v ústech, s řízeným uvolňováním,
žvýkací, vaginální
• Tobolky: tvrdé, měkké, enterosolventní, s modifikovaným uvolňováním
Plynné lékové formy = aerodisperze
• Topické = ušní, nosní, orální, sublinvální a kožní spreje
• Inhalační přípravky = tekuté (rozprašování tekutin), prášky k inhalaci (velikost částic určuje místo
vstřebávání)
• Pěny = kožní, rektální, vaginální pěny
Informace o léčivech
PIL = patient information leaflet
SPC = summary of product characteristics
SÚKL – WWW.SUKL.CZ - databáze léčiv on-line, PIL i SPC, dále informace o ukončení výroby,
výpadcích, závadách v jakosti a stahování LP...
AISLP = automatizovaný informační systém léčivých přípravků (placená databáze)
EMA – ema.europa.eu (Evropská léková agentura)
Brevíře, Remedia compendium – souhrny registrovaných LP (placené publikace)
Český lékopis 2009
• Farmaceutické dílo normativního charakteru, závazné
• Účel: zajištění bezpečných, účinných a jakostních léčiv
• Informace o LP, LL a PL (a lékových formách) a zacházení s nimi při výrobě, přípravě, kontrole,
skladování, předepisování a distribuci PRO farmaceuty, lékaře, veterináře, (bio)chemiky a biology,
laboranty a osoby, podílející se na přípravě, výrobě, kontrole, hodnocení a skladování léčiv
Evropská část
1. díl: Zkušební metody, přístrojová technika a pomůcky, obalový materiál, obecné články lékových forem,
obecné texty (např. o sterilitě), texty o specifických LF a LP (vakcíny, radiofarmaka, homeopatika...)
2. a 3. díl: Monografie (jednotlivé články) LL
Národní část
3. díl: Obecné tabulky, speciální část (LL, PL a LP národně specifické)
Lékopisná monografie – viz příklad ve studijních materiálech v ISu
Tabulky Národní části
Tab I: Omamné a psychotropní látky
omamné látky §§
psychotropní látky §
prekurzory OL a PL (§)
Tab II: Venena = léčiva velmi silně účinná („jedy“), označení: ††
Tab III: Separanda = léčiva silně účinná a žíraviny, označení: †
Tab IV: Doporučené terapeutické dávky léčiv pro dospělé
jednotlivé i denní terapeutické dávky, u velmi silně účinných léčiv i dávka maximální
Tab V: Doporučené terapeutické dávky léčiv pro děti podle věku (0-1 rok, 1-6 let, 6-15 let)
Tab VI: Doporučené dávky některých léčiv používaných u zvířat
a další...
Farmakologie VNS – úvod
VNS - zabezpečuje převod vzruchů mezi centrálním nervovým systémem (CNS) a efektorovými tkáněmi
nezávislými na kontrole vůlí (hladká svalovina, myokard, exokrinní žlázy atd.), přizpůsobuje reakce
organismu změnám zevního a vnitřního prostředí
Hlavní funkce VNS: kontrakce a relaxace hladkých svalů, funkce všech exokrinních a některých
endokrinních žláz, srdeční rytmus, některé metabolické pochody, aj.
Sympatikus Parasympatikus
adrenergní systém cholinergní systém
thorakolumbální kraniosakrální
boj, útěk klidový stav
mediátor noradrenalin mediátor acetylcholin
α a β receptory N a M receptory
Struktura VNS – viz Obr. 1
Neurotransmise sympatického, parasympatického a motorického neuronu – viz Obr. 2
Parasympatická a sympatická synapse – viz Obr. 3
Distribuce receptorů v jednotlivých orgánech a jejich funkce – viz Tab. 1
TERMINOLOGIE – LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ ADRENERGNÍ RECEPTORY (α, β):
I. VE SMYSLU (+) : sympatomimetika (adrenergika)
- přímá (agonisté receptorů)
- nepřímá (látky zvyšující koncentraci katecholaminů v synapt. štěrbině)
- selektivní vůči jednotl.
- neselektivní receptorům
II. VE SMYSLU (-) : sympatolytika (antiadrenergika, blokátory receptorů)
- přímá (antagonisté receptorů)
- nepřímá (látky snižující koncentraci katecholaminů v synapt. štěrbině)
- selektivní vůči jednotl.
- neselektivní receptorům
TERMINOLOGIE – LÁTKY OVLIVŇUJÍCÍ CHOLINERGNÍ RECEPTORY (M a N):
I. VE SMYSLU (+) : CHOLINOMIMETIKA
a) parasympatomimetika (agonisté M receptorů)
b) deriváty acetylcholinu (agonisté M i N receptorů)
c) inhibitory acetylcholinesterázy (nepřímý mechanismus účinku → zvýšení
koncentrace Ach na synapsi → stimulace M i N receptorů)
II. VE SMYSLU (-) : CHOLINOLYTIKA
a) parasympatolytika (antagonisté M receptorů)
b) ganglioplegika (antagonisté N receptorů ve vegetat. gangliích)
c) myorelaxancia (antagonisté N receptorů na nervosvalové ploténce)
Farmakologické ovlivnění parasympatiku
CHOLINOTROPNÍ LÁTKY = CHOLINOMIMETIKA + CHOLINOLYTIKA
CHOLINOMIMETIKA
a) s přímým mechanismem účinku = parasympatomimetika + deriváty acetylcholinu
b) s nepřímým mechanismem účinku = inhibitory acetylcholinesterázy
PARASYMPATOMIMETIKA + DERIVÁTY ACETYLCHOLINU
− ÚČINEK SYSTÉMOVÝ/INDIKACE: postoperační atonie GIT, retence moči, neurogenní atonie
žlučníku, paroxysmální tachykardie (klinické využití velmi malé)
− NÚ: pocení, salivace, ↓ TK, nauzea, bolesti břicha, průjem, bronchospasmus, KVS kolaps,
srdeční zástava
− ÚČINEK LOKÁLNÍ/INDIKACE: glaukom
− NÚ: hyperémie, bolesti očí, bolesti hlavy
− Parasympatomimetika: pilokarpin (využití v očním lékařství), muskarin (toxikologický význam –
v Amanita muscaria)
− Deriváty acetylcholinu: karbachol, betanechol, acetylcholin
INHIBITORY ACETYLCHOLINESTERÁZY
− ÚČINEK SYSTÉMOVÝ/INDIKACE: profylaxe a terapie atonie GIT, retence moči, myasthenia
gravis, parézy, spastická mozková obrna, antidota kompetitivní myorelaxancií, Alzheimerova choroba,
tachykardie (klinické využití malé)
− NÚ: pocení, salivace, ↓ TK, nauzea, bolesti břicha, průjem, bronchospasmus, KVS kolaps,
srdeční zástava
− ÚČINEK LOKÁLNÍ/INDIKACE: glaukom
− NÚ: hyperémie, bolesti očí, bolesti hlavy
1.) krátkodobé (reverzibilní) inhibitory AchE: neostigmin, fyzostigmin, donepezil, rivastigmin
2.) dlouhodobé (ireverzibilní) inhibitory AchE: parathion, malathion, tabun, sarin, soman (význam
toxikologický: insekticidy a pesticidy, bojové nervově-paralytické plyny – ORGANOFOSFÁTY)
CHOLINOLYTIKA
a) PARASYMPATOLYTIKA
b) GANGLIOPLEGIKA
c) MYORELAXANCIA
PARASYMPATOLYTIKA
− ÚČINEK SYSTÉMOVÝ/INDIKACE: premedikace před CA, ↓ sekrece HCl v žaludku, ↓ aktivity
dráždivého tračníku, spasmolytika hladkých svalů GIT a močových cest, antiemetika, prevence kinetóz,
bradykardie, antagonisté při otravě inhibitory AChE, antiparkinsonika
− NÚ: suchost kůže, sucho v ústech, žízeň, tachykardie, horečka, ospalost, zmatenost,
halucinace, delirium
− ÚČINEK LOKÁLNÍ/INDIKACE: mydriatikum
− NÚ: fotofobie, cykloplegie
1.) Parasympatolytika s terciárním N v molekule (lipofilní, dobře přestupují přes membránové
baréry, včetně HEB → mají i centrální účinky, blokují pouze M receptory): atropin, skopolamin,
tropikamid
2.) Parasympatolytika s kvartérním N v molekule (lipofóbní, nepřestupují přes membránové bariéry,
nemají centrální účinky, blokují M a v malé míře i N receptory): N-butylskopolamin, ipratropium,
fenpiverin, propiverin, pitofenon, tolterodin, trospium
− Uroselektivní parasympatolytika (antagonisté M3-receptorů): darifenacin, solifenacin,
oxybutinin (syndrom hyperaktivního močového měchýře)
GANGLIOPLEGIKA
− ÚČINEK SYSTÉMOVÝ/INDIKACE: ↓ TK (klin. využití v minulosti – v chirurgii ke ↓ TK – řízená
hypotenze)
− NÚ: hypotenze, tachykardie, suchost kůže, sucho v ústech, zácpa, retence moči, cykloplegie
− trimetafan, hexametonium
Farmakologické ovlivnění sympatiku
Sympatomimetika
Účinky a indikace
− α1 – místní vazokonstrikce (s lokálními anestetiky), dekongesce sliznic (nos, spojivka), mydriáza a ↓
NOT
− α2 – snížení krevního tlaku (zpětnou vazbou)
− β1 – stimulace převodního systému srdečního a myokardu
− β2 – bronchodilatancia, tokolytika
− Nepřímá S-mimetika – psychostimulancia
Nežádoucí účinky
− při průniku do CNS: neklid, nespavost, možnost závislosti
− KVS: palpitace, tachykardie, arytmie, ischemické nekrózy, hypertenze
1.) Neselektivní přímá sympatomimetika – endogenní
− noradrenalin (všechny receptory, hlavně β1 a α) - vazokonstrikce, při lokálním podání až ischemické
nekrózy
− adrenalin (α i β podobně) - stresový hormon dřeně nadledvin, kardiostimulans, antialergikum (blok
vyplavování HIS, bronchodilatace)
− dopamin - endogenní hlavně v CNS
o Exogenně podaný:
Nízké dávky – dilatace cév mezenteria, srdce, ledvin
Střední dávky – stimulace myokardu přes β1-rec.
Vysoké dávky – vazokonstrikce přes α1-rec.
− efedrin a pseudoefedrin – stimulace dech. centra, bronchodilatace, psychostimulace, zvýšení srdeční
frekvence; možnost závislosti – výdej s omezením
2.) Nepřímá sympatomimetika
− MÚ: blok re-uptake NA, inhibují degradační enzymy, vytěsňují NA ze zásobních vezikul = zvyšují
hladinu NA v CNS
− IMAO (antidepresiva) – moklobemid
− amfetaminy (psychostimulanty, dobře pronikají HEB)
− methylfenidát – selektivně zvyšuje NA v urč. oblastech mozkové kůry, které řídí soustředění (terapie
ADHD)
3.) Přímá selektivní α1-sympatomimetika
− Vazokonstringencia, mydriatika, dekongescencia
− fenylefrin, nafazolin, tetryzolin, xylomethazolin, oxymethazol, midodrin
4.) Přímá selektivní α2-sympatomimetika
− MÚ: vazba na presynaptické receptory, zpětnou vazbou snižují aktivaci sympatiku
− NÚ: sedace, ortostatická hypotenze, při vysazení hypertenzní krize (down-regulace receptorů)
− guanfacin, methyldopa – antihypertenzivum pro těhotné
− klonidin, brimodinin – antiglaukomatika
5.) Přímá neselektivní β-sympatomimetika
− izoprenalin – kardiostimulans, působí jako adrenalin, ale déle
− dobutamin – β1>β2, ↑ inotropie, vazodilatace (terapie šoku)
6.) Přímá selektivní β2-sympatomimetika
TOKOLYTIKA - MÚ: Selektivní agonisté β2-receptorů dělohy
− Navozují relaxaci hladké svaloviny těhotné dělohy
− I: předčasný porod
− fenoterol, ritodrin
BRONCHODILATANCIA - MÚ: agonisté β2-recetorů bronchů
− Úlevové léky při astmatickém záchvatu
− Krátkodobě působící: salbutamol, fenoterol, terbutalin, hexoprenalin
− Dlouhodobě působící: salmeterol, formoterol, bambuterol, klenbuterol…
Sympatolytika
1.) Neselektivní α-sympatolytika
a) Námelové alkaloidy – produkty Claviceps purpurea
− MÚ: komplexní; adrenergní, serotoninergní, dopaminergní receptory
o Původní alkaloidy – účinek spíše vazokonstrikční (angiospasmy)
o Dihydroderiváty – účinek především vazodilatační
o Další deriváty – dopaminergní látky (bromokriptin, pergolid; LSD)
o Účinek uterotonický – mohutný stah děložní svaloviny
− ergotamin – profylaxe migrény (5-HT receptory), IPLP čípky
− ergometrin – uterotonikum (poporodní atonie a krvácení)
− dihydroergokristin, dihydroergotoxin – vazodilatancia při poruchách prokrvení
b) fentolamin – antagonista α- a H-receptorů, terapie feochromocytomu
2.) Selektivní α1-sympatolytika
− Relaxace hladkých svalů (cévy, sfinktery, uretra, prostata)
− Antihypertenziva – prazosin, terazosin
− Uroselektivní – tamsulosin (benigní hyperplazie prostaty)
− urapidil – komplexní účinek přes adrenergní, serotoninergní a histaminové receptory, vazodilatans,
mírné antihypertenzivum
3.) Selektivní α2-symaptolytika – yohimbin
4.) β-sympatolytika
− MÚ: β-blokátory = antagonisté β-receptorů
− ↓ síly stahu myokardu, ↓ vodivosti, ↓ spotřeby kyslíku myokardem, ↓ aktivaci RAAS systému (↓ hladinu
reninu)
− NÚ: negativní ovlivnění metabolických parametrů, bronchokonstrikce, bradykardie, u diabetiků mohou
maskovat projevy hypoglykémie
− I: hypertenze, arytmie, angina pectoris a ICHS, thyreotoxikóza, anxieta, abstinenční příznaky (třes,
palpitace), glaukom
− REBOUND FENOMÉN – vysazovat postupně!
− KI: AV-blokády, bradykardie, těhotenství; opatrnost u DM, astmatu, hyperlipidémií
Vnitřní sympatomimetická aktivita
− V klidu aktivace β-receptorů (agonistické působení), při zátěži a vyšších hladinách katecholaminů
inhibice β-receptorů (antagonistické působení)
− Vhodná pro mladší, aktivní pacienty – zlepšuje toleranci zátěže, nižší tendence k bradykardii, nevhodná
po IM, CMP
Rozdělení β-blokátorů
a) NESELEKTIVNÍ BEZ ISA – metipranolol, propranolol, timolol
b) NESELEKTIVNÍ S ISA – pindolol, bopindolol, karteolol
c) KARDIOSELEKTIVNÍ S ISA – acebutolol, celiprolol
d) KARDIOSELEKTIVNÍ BEZ ISA – metoprolol, atenolol, bisoprolol, betaxolol, esmolol
e) VAZODILATAČNÍ (β a α receptory) – labetalol, karvedilol