Představy o člověku v dějinách Prehistorický počátek •Kdy člověk začal uvažovat nad sebou samým? –Min. před 50 000 lety (prehistorie) –Souvislost se vznikem řeči • Jak jeho uvažování vypadalo? Lidé se chápali prostřednictvím mýtů. prehistory1 Mýty •= posvátné příběhy odehrávající se v dávných časech, ve kterých vystupují bohové, nadpřirození hrdinové i lidé prehistory Člověk a vše, co se ho týká, bylo vytvořeno bohy. Mýty popisují, jak se to událo (pochopení člověka na základě znalosti jeho vzniku) Probouzení •Mýtus •polosen mysli (Patočka) •bez zdůvodňování •spontánní výtvor lidské mysli • prehistory Probouzení: Mezi původními mytologickými, náboženskými a magickými představami se začínají objevovat výsledky úvah, pochybnosti, argumenty – a tedy filozofie Vznik filozofie •Počátek příběhu filozofie v antickém Řecku? •Stejné úvahy jako u presokratiků v Indii v téže době, ale i dříve •Probouzení není skokové, ale postupné, kontinuální •Známe jen úvahy zapsané a dochované •Starověká indická filozofie aktuálnější než starověká řecká • Indická filozofie - základy 1.Pesimismus: lidský život je plný utrpení 2.Reinkarnace: člověk se po smrti převtěluje do dalších bytostí •à Potřebujeme ukončit koloběh převtělování (spasení, mókša) • Ale jak..? Indická filozofie - átman •Klíčový písemný pramen: upanišady • •Átman = nejvnitřnější a nejhlubší já, duše •Brahma = prazáklad všeho, počátek, tvůrčí duše světa • •Átman = Brahma •(nebo alespoň jsou v úzkém styku) Poznání átman a jednoty à spasení Možné až po dlouholetém soustředění, meditaci, askezi Indická filozofie - Buddha •Klíčový písemný pramen: Tripitaka •Buddha nar. okolo 560 př. Kr. • •Buddhovy 4 ušlechtilé pravdy: –Všechno žití je strast –Všechna strast má příčinu v žádosti, žízni –Odstranění žádosti vede k odstranění utrpení a k přerušení nových zrodů (Nirvána) –Cestou k tomuto osvobození je ušlechtilá osmidílná stezka Člověk v křesťanství I •Klíčová kniha: Bible •Příběh o stvoření z Genesis: –I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. –I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem. – – • • Člověk v křesťanství II •Klíčová kniha: Bible •Příběh o stvoření z Genesis: –I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi.“ – –Vysoká hodnota člověka –Spor o ekologii – – • • Člověk v křesťanství III •Hříšnost (dědičný hřích) à potřeba vykoupení a boží milosti •Úlohou člověka plnit boží vůli •Cílem člověka věčný život – – • • Novověk •Rozvíjející se věda a důraz na vlastní rozum začíná měnit představy o člověku a podkopávat dosud zcela dominující křesťanský světonázor. • •Nejlepším příkladem Koperníkův heliocentrismus (1543): Země (a člověk s ní) není středem světa. – • • René Descartes •Člověk je především res cogitans – věc myslící (mající vědomí) •Člověk x zvíře: Zvíře je stroj, člověk má navíc vědomí a jazyk –stroj by mohl mluvit, ale ne sestavovat slova a reagovat na všechny možné situace –jazyk svobodně vyjadřuje nové myšlenky •Dualistické pojetí člověka jako spojení mysli a těla (dvě základní substance) –Tělo je jen mechanismus – cesta k mech. pojetí člověka jako celku –Interakce mezi tělem a čistou myslí se děje v šišince skrze jemnou hmotu – • • Baruch Spinoza •Je jen jedna substance, vědomí a hmota jsou dvě různé vlastnosti této substance •Je nutné zkoumat člověka (jeho podstatu, vlastnosti, pudy, vášně), „jako bychom se zabývali přímkami, plochami a pevnými tělesy.“ (uplatnil v hlavním díle Etika) •Všechno dění je determinováno a v tomto smyslu neexistuje svobodná vůle. • – • • John Locke •Nemáme žádné vrozené ideje (jak si mysleli Descartes a Spinoza) všechno poznání musí přijít skrze smysly • •optimistické pedagogické názory: dítě je velmi tvárné a je čistě na nás, co z něj výchovou pomocí dobrých podnětů vytvoříme • – • • Ateismus v 18. st. •Do společnosti se více rozšířil v rámci francouzské revoluce, v 17. st. ještě prakticky nezastávaný • •Autoři: -Baron Holbach: Systém přírody -La Mettrie: Člověk stroj - • • – • • Ateismus v 19. st. •Ludwig Feuerbach: Podstata křesťanství –Náboženství jsou nepravdivá, ale vyjevují nám naši vlastní podstatu – bohové jsou totiž projekcí toho, jací si v hloubi přejeme být –Projekcí se této dobré podstaty vzdáváme (odcizujeme se sami sobě) – náboženství tedy brání našemu vlastnímu zdokonalení •Arthur Schopenhauer -Navazoval na východní filozofii •Max Stirner -Já jako „kreativní nic“ -Naší podstatě nás odcizuje vše, čím se necháváme vázat, ať již je to náboženství či jakákoliv jiná ideologie (humanismus, nacionalismus apod.) -Stěžejní teoretik anarchismu - • • – • • Karl Marx –Uskutečňující se podstatou člověka je práce - člověk je předmětná bytost –Převládá ale odcizená práce: člověk nenaplňuje svou podstatu. –Odcizená práce –Původ: soukromé vlastnictví, výroba zboží, směna --- –Rozporné spol. vztahy: •nejhlouběji u proletariátu: musí prodávat i sám sebe – pracovní sílu •z potřeb druhých prostředek vlastního obohacení –zájem na ošizení druhého –degradace druhého –člověk je izolované individuum bez vztahu k celku –osobní zájem nad společenským –Převzal Feuerbachovu kritiku náboženství –Obrovský vliv skrze komunistické hnutí - • • – • • Fridrich Nietzsche –„Člověk jest provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem – provaz nad propastí.“ –„Co je velkého na člověku, jest, že je mostem, a nikoli účelem.“ – –Nadčlověk –Je si plně vědom toho, že není nic jiného než tento svět, chaotický, hnaný vůli k moci –Chce této skutečnosti radostně přitakat a plně v ní žít –Odhazuje veškeré tradiční hodnoty a morálku (například soucit), nenechává se jimi nijak vázat ve svém rozletu (morálka pánů x morálka otroků) - • • – • •