Zásady odběru a transportu materiálu k mikrobiologickému vyšetření, průvodky Orální mikrobiologie – BHOM011s Týden 11 Ondřej Zahradníček Člověk v geometrickém labyrintu Laboratorní vyšetření: proč ho vlastně provádíme? lLaboratorní vyšetření je proces. Jeho cílem je získat informaci, použitelnou pro léčení pacienta (buď bezprostředně nyní, nebo v budoucnu), případně pro ochranu populace (zjištění, zda má významnou chorobu) lProces začíná v okamžiku, kdy se někdo rozhodne vyšetření provést. lProces končí v okamžiku, kdy někdo (dost často tentýž člověk) vyhodnotí výsledek v kontextu ostatních informací a využije ho pro zacházení s pacientem Odběr vzorku v procesu laboratorního vyšetření lPoté, co se někdo rozhodne vyšetření provést, zpravidla následuje odběr (primárního) vzorku. Odběr se zpravidla provede v ordinaci lékaře či v nemocnici, kde je pacient hospitalizován. Lze jej také provést přímo v laboratoři (na odběrovém místě), pak je ale nezbytně nutné, aby laboratoř věděla, jaký odběr je přesně požadován lPo odběru následuje transport, vlastní zpracování a analýza vzorku a expedice výsledku požadujícímu lékaři Proces laboratorního vyšetřování PACIENT/LÉKAŘ/SESTRA LABORATOŘ Indikace vyšetření – zda, jaké Vlastní provedení odběru Transport materiálu Rozhodnutí, jak zpracovat Vlastní zpracování materiálu Zaslání výsledku Interpretace výsledku (nikdy jednotlivě, vždy společně s ostatními výsledky) Odeslání pacienta k odběru Při provedení odběru v laboratoři PACIENT/LÉKAŘ/SESTRA LABORATOŘ Indikace vyšetření – zda, jaké Vlastní provedení odběru Transport v rámci laboratoře Rozhodnutí, jak zpracovat Vlastní zpracování materiálu Zaslání výsledku Interpretace výsledku (nikdy jednotlivě, vždy společně s ostatními výsledky) Proč na odběru tolik záleží •Odběr a transport vzorku je na začátku celého vyšetřovacího procesu. To znamená, že je-li odběr špatný, je špatná celá další diagnostika •Špatně provedený odběr či transport materiálu •zbytečné trápení pacienta •zbytečně vyhozené prostředky na vyšetření •riziko chybného výsledku, který vede léčbu pacienta nesprávným směrem (často k dalším nákladům, např. při zbytečné léčbě antibiotiky) Odběr s ohledem na vyšetření lOdběr samozřejmě není oddělená část celého procesu. To, co a jak se má odebrat, závisí na tom, co bylo požadováno, a zároveň také na tom, co a jak bude vyšetřeno lI v případě odběru stejného materiálu (třeba krve či moče) mohou platit různá pravidla podle toho, co se se vzorkem bude dále dít Dva typy laboratorních procesů lKdyž se zeptáte manažera, řekne, že není podstatné, co řídí, ale jaké je schéma řídícího procesu. Podobně, i když je mnoho druhů různých laboratoří, lze rozlišit dva druhy vyšetření, lišící se způsobem práce lPrvní typ je lineární: máme požadavek, ten je zpracován, a na konci je výsledek lDruhý typ je větvený: máme požadavek, ten je zpracován, a během procesu se dochází k většímu počtu různých závěrů, a podle nich proces pokračuje různými směry Typ 1: metoda à výsledek lPro většinu laboratorních vyšetření (stanovení, či nově „zkoušek“) platí, že jedna metoda (například stanovení AST) má pro daný vzorek daného pacienta jeden výsledek lTento výsledek je často číselná hodnota (kvantitativní stanovení) lTento způsob práce je typický pro biochemii, hematologii, imunologii, ale i mikrobiologickou serologii (průkaz protilátek, případně i virových antigenů) lPříklad: Serologie borreliózy, IgM – negativní, IgG – pozitivní, ABS = 0,995 Typ 2: algoritmy lZcela jiná je situace např. u bakteriologického vyšetření výtěru z krku. Zde jsou na počátku provedeny určité metody, a podle jejich výsledku navazují metody další. Některé metody jsou pouze pomocné a jejich výsledek není uveden v závěrečné zprávě. Na začátku nikdo (ani bakteriolog!) netuší, které všechny metody bude třeba uplatnit (a tím také například netuší, jaká bude u daného vyšetření cena) lAlgoritmus je ovšem ovlivňován nejen skutečnostmi zjištěnými při diagnostice, ale i tím, co je o pacientovi známo – viz dále Jak to například funguje lU zmíněného výtěru z krku si ukažme dvě extrémní možnosti: –Výtěr byl naočkován na dvě obvyklé kultivační půdy. Byla nalezena pouze běžná krční mikroflóra. Po 48 h byl expedován negativní výsledek. –Výtěr byl naočkován na dvě obvyklé kultivační půdy. Byly nalezeny tři různé možné patogeny, pro které bylo nutno použít několik dalších kultivačních půd, identifikačních testů a setů citlivosti na antibiotika. Protože jde o pacienta v těžkém stavu, byla testována i širokospektrá injekční antibiotika. Vzhledem ke komplikovaným izolacím patogenů byl výsledek expedován až za pět dnů. Důsledky lUrčitá pravidla platí pouze pro určité typy vzorků a vyšetření, a pro jiné typy platí jiná pravidla lZejména specifická je v tomto pozice mikrobiologie, přitom ale serologických vyšetření se to až tolik netýká, protože ta se spíše podobají lineární biochemii (jeden požadavek à jeden výsledek, často číselný) lU algoritmických vyšetření záleží mnohem víc na popisu žádanky, při rozhodování „co teď s tím dál“ se často bere v potaz diagnóza a další údaje o pacientovi Například takhle: Pacient A Klin4 Foto: archiv MÚ V té moči je E. coli, v množství víc jak 105/ml. Odkud ten pacient je? Z urologické ambulance, diagnóza akutní zánět močového měchýře. Hm, otestujeme základní set antibiotik na močové infekce. A jindy takhle: Pacient B Klin4 Foto: archiv MÚ V té moči je E. coli, v množství víc jak 105/ml. Odkud ten pacient je? Z interní JIP, je to pacient po transplantaci ledvin s horečkou Uděláme základní test, rozšířený i vzácná antibiotika. Proto je důležité, aby údaje na žádance byly úplné a pravdivé! Než odběr provedeme Člověk v geometrickém labyrintu 49 kidthroatexam 50 girldoc51 http://www.stronghealth.com http://www.childrenshospital.org Otázka: Je vůbec odběr nutný? lTuto otázku si musí položit lékař. Na něm je zodpovědnost, on bude případně postižen, když se rozhodne špatně. (Do budoucna ovšem není vyloučeno rozšíření kompetencí zejména bakalářsky vzdělaných sester) lZdravotní sestra ale také musí vědět, kdy je odběr nezbytný a kdy je naopak rozumné ho neprovést. Už proto, že je to zpravidla právě sestra, kdo komunikuje s pacientem. lAž se pacient zeptá: „Proč mi berou krev?“, případně „Na co mi tu krev berete“ anebo „Proč mi dnes krev nevzali“? je potřeba umět odpovědět Jak se tedy rozhoduje lékař, lépe řečeno: jak by se měl rozhodovat? nLékař, ke kterému přišel pacient k vyšetření, by se měl zeptat sám sebe: „Co udělám jinak v závislosti na výsledku vyšetření?“ nPokud zjistí, že ať vyjde vyšetření jakkoli, bude jeho další postup ve vztahu k pacientovi stejný (o postupu léčení se již rozhodl a jen si „chce něco ověřit“ nebo „má pocit, že by se to mělo vyšetřit“), je vyšetření pravděpodobně zbytečné Výjimky z pravidla nKvůli prevenci a profylaxi, například u starších pacientů se monitorují určité hodnoty, před operací se zjišťuje zdravotní stav, u pacientů v těžkém stavu se monitoruje osídlení kůže aj. nZ epidemiologických důvodů (pátrání po začátku epidemie chřipky). Pacient asi nebude léčen jinak podle toho jestli má nebo nemá pravou chřipku, nebo „parachřipku. Zato hygienici budou vědět, jestli mají pokračovat v očkování, nebo ho zastavit. Proto je pro ně tato informace cenná a má smysl ji zjistit. Druhá otázka: jaké vyšetření? lRozhodnutím, že lékař chce provést vyšetření, to zdaleka nekončí. Musí se ještě rozmyslet, jaké vyšetření se rozhodne provést. lPro správné rozhodnutí musí samozřejmě znát, jaké vyšetření je pro kterou situaci určeno lProvádět zbytečně „pro jistotu“ všechno možné by byla chyba. lSoučástí je také rozhodnutí o tom, jak technicky se odběr provede, do jaké nádobky či odběrové soupravy a podobně Výběr vyšetření lV některých případech je výběr vhodného vyšetření jednoduchý (průkaz „jaterních enzymů“ u podezření na jaterní choroby apod.) lJindy není tak jednoduché. Lékař musí znát složitý mechanismus, jak choroba vzniká, a hledá „marker“ (ukazatele choroby), který je pro chorobu nejtypičtější, přitom to může být nějaký vedlejší produkt, tedy látka, která pro průběh choroby sama o sobě nemá až takový význam. Odbě1 Foto: O. Z. Typy vzorků v klinické mikrobiologii lTekuté a kusové vzorky představují odebrané tkáně, tělní tekutiny, tekutiny, kterými bylo vyplachováno, umělé materiály vyňaté z těla a podobně lStěry a výtěry jsou odběry vatovým tamponem na špejli či drátku lOstatní vzorky: otisky, urikulty, sklíčka apod. lKaždý typ vzorku vyžaduje jiný přístup, jiné zpracování, jiné hodnocení výsledku. Výtěry a stěry lDnes již prakticky neexistuje kultivační indikace suchého tamponu bez transportního média. Tento tampon je indikován praktický výhradně pro vyšetření metodou PCR a některé průkazy antigenů lPoužívají se tedy transportní média. Na bakteriologii je to zpravidla médium Amiesovo (na obrázku) lSpeciální média jsou vhodná pro houby (Fungiquick), nutná pro trichomonády (+ houby) z genitálií (C. A. T.), případně viry, chlamydie (v případě izolace viru) lPotřebuji-li se dostat „za roh“, použiji tampon na drátu a nikoli na špejli. amies Foto: archiv MÚ Některé odběrové soupravy lzleva: –CAT (Fungiquick je stejný, ale s modrým vrškem) –souprava na chlamydie –suchý tampon s.drátem Chlamydia Tampon s drátem Foto: archiv MÚ Přehled „výtěrovek“ Tampon v Amiesu na drátku: totéž, potřebuji-li se dostat na jinak nedostupné místo Tampon v Amiesu na špejli: univerzální pro bakteriologickou kultivaci (vč. anaerobů, kapavky, kampylobakt.) Suchý tampon na drátku: totéž, potřebuji-li se dostat na jinak nedostupné místo Suchý tampon na špejli: průkaz antigenu a DNA Fungiquick – houby C. A. T. – houby a trichomonády (stěry z pohlaví) Soupravy s médiem na viry, popř. chlamydie Vyšetření mikrobiální DNA a RNA lToto vyšetření mohou provádět mikrobiologické laboratoře, ale i laboratoře genetické (i tak je ale vhodné, aby interpretaci prováděl zkušený mikrobiolog). lZde se odebírá v podstatě cokoli, kde lze předpokládat nález mikrobů. lJe dobré konzultovat odběr s příslušnou laboratoří. Požadavky na odběr se mění (ze začátku bylo nemyslitelné pátrat po DNA v krvi, která byla inhibitorem reakce, dnes již lze krev vyšetřovat) Odběrové nádobky lOdběrové nádobky se používají na kusové a tekuté vzorky. Na rozměrech fakticky příliš nezáleží, stejně tak barva uzávěru nemá samozřejmě reálný dopad. Má však někdy význam organizační – záleží na dohodě v rámci konkrétní laboratoře lU anaerobní kultivace je lépe zaslat stříkačku s kombi zátkou lVzorky se snažíme vždy dopravit do laboratoře co nejdříve, zásadní je to však u moče – do dvou hodin Příklady nádobek lVlevo klasická zkumavka, např. na sérum, vpravo kontejnerek na střevní parazity Zkumavka sérová Na parazity Foto: archiv MÚ Co se například posílá, a jak rychle se to musí dopravit lMoč – do dvou hodin, pokud nelze, nutno dát do ledničky (výjimka!!!) lPunktáty, exsudáty, různé podobné tekuté materiály – co nejrychleji, ale není dán přímo časový limit. Nelze-li zpracovat hned, je lépe nechat při pokojové teplotě, ne do ledničky! lOdstřižené katétry – vhodné zalít bujonem či fyziologickým roztokem, aby nevyschly. I zde je vhodné rychlé zaslání event. pokojová teplota. Jiné typy odběrů než „výtěrovky“ a odběrové nádobky lnátěr na podložní sklíčko: kapavka, aktinomykóza, přímo zaslaná tlustá a tenká kapka apod. lv kožním lékařství otisky přímo na kultivační půdu, která je pro tento účel nalita až po okraj Petriho misky, v chirurgii otisky z ran pomocí sterilního čtverečku lurikult – zvláštní způsob zasílání moče na půdu; z různých důvodů se příliš neujalo. lrychlé diagnostické soupravy, většinou založené na přímém průkazu antigenu; jednoduchá manipulace, dostupná i pro nemikrobiologický personál. Při pochybách o výsledku použít klasické zaslání do laboratoře. Dokumentace vzorku: žádanka čili průvodka Člověk v geometrickém labyrintu Identifikační význam žádanky lJak se neustále v praxi ukazuje, lidský faktor je všudypřítomný. Je-li bohužel občas možná záměna dětí v porodnici, lze se divit, že někdy dojde k záměně vzorků? lOdběrová souprava či nádobka sice má svůj štítek, je však nutné, aby zároveň se vzorkem existovala i žádanka, přičemž údaje na ní musí souhlasit s údaji na vzorku. Tím se riziko záměny výrazně snižuje. lZatímco zkumavku či výtěrovku nelze archivovat, žádanku archivovat lze (a je potřeba) pro jakoukoli budoucí pochybnost Ekonomický význam žádanky lObjednávka vyšetření. Pokud laboratoř nemá žádanku, nemůže provést vyšetření, výjimkou jsou jen akutní stavy objednané předběžně telefonicky. (Stavební firma vám také nepostaví dům bez smlouvy, jinak by neměla jistotu, že dostane zaplaceno.) lDokument pro plátce vyšetření. Plátcem vyšetření je zpravidla zdravotní pojišťovna, někdy sám pacient (cizinec samoplátce). V každém případě je podmínkou proplacení řádné vyplněná žádanka. Právní význam žádanky lPředstavte si situaci, kdy pacient žaluje zdravotnické zařízení pro pochybení a tvrdí, že mu nebylo provedeno určité nutné vyšetření, které by odhalilo příčinu choroby lMezi dokumenty, které by v takovém případě byly prověřovány, by určitě nechyběla žádanka, s uvedením, jaká vyšetření a proč byla požadována lTaké proto je potřeba, aby žádanka byla vnímána jako dokument jako každý jiný Medicínský význam žádanky lV řadě případů žádanka přináší také cenné medicínské údaje pro vlastní vyšetření. lZde se ovšem velmi liší jednotlivé typy vyšetření. –Například běžná biochemická vyšetření budou jistě provedena úplně stejně bez ohledu na diagnózu a anamnestické údaje –Naopak bakteriologické vyšetření bude velmi ovlivněno tím, co pacientovi je, jaká je anamnéza apod. Co nesmí chybět na žádné žádance lIdentifikace pacienta (a když tam je, je nutno se žádankou vždy manipulovat tak, aby nedošlo k narušení ochrany osobních údajů pacienta) lIdentifikace plátce vyšetření (ZP) lIdentifikace odesílajícího lékaře a zařízení, včetně uvedení odbornosti, popř. nákladového střediska, JIP / standardního lůžkového oddělení / ambulance a podobně. Také identifikace osoby, provádějící odběr lRazítko a podpis Co ještě nesmí chybět lDiagnóza. Je důležitá pro pojišťovnu, pro retrospektivní studie (výskyt zvýšených hodnot parametru X u pacientů s diagnózou Y nelze zkoumat, pokud diagnóza není správně uváděna). U mikrobiologických vyšetření je ještě mnohem důležitější, viz dále lDatum a čas odběru. Zejména v některých případech velmi důležitý údaj. lKontakt na objednavatele. Zvláště u statimových vyšetření je zcela nezbytný telefon lJe-li pacient např. HBsAg +, HIV +, musí to být uvedeno Jak vypisovat žádanku lVyplňujeme-li žádanku textem, je nutno ji vyplnit čitelně. Zejména číslice (rodné číslo!) jsou důležité: škaredé písmenko ve slově si lze domyslet z kontextu, škaredou číslici v rodném čísle si nedomyslíte lPokud na žádanku lepíme např. štítek se jménem pacienta a čárovým kódem, je nutno zabezpečit, že nemohlo dojít k záměně. lSamozřejmě nesmí chybět razítko a podpis Zaškrtávací a elektronické žádanky lTyto žádanky urychlují zpracování vzorku, zároveň také nabízejí volbu z relevantních vyšetření (takže odpadá možnost, že by omylem bylo požadováno vyšetření, které není relevantní, nebo byl zkomolen název vyšetření a podobně) lNa druhou stranu svádějí k indikaci zbytečných vyšetření (zaškrtne se i to, co by jinak nikoho nenapadlo udělat) lJe nutno vyplnit vždy všechna požadovaná pole, v opačném případě může laboratoř žádanku odmítnout Opravy na žádance lPro žádanky platí totéž co pro jakékoli jiné dokumenty. Nelze přečmrkávat text tak, aby nebyl vidět, nelze přelepovat či používat bělítko. lPokud dojde k chybě, která přitom nevyžaduje použití nového formuláře, je nutno chybný text přeškrtnout tak, aby text pod přeškrtnutím zůstal čitelný. K opravě je nutno přičinit parafu opravitele a datum opravy. lTím je jasné, že žádanka nebyla např. pozměněna dodatečně Serologická žádanka lNení nutná obzvláštní specifikace materiálu (je to jen „obyčejná“ srážlivá krev) lO to více je nutno specifikovat protilátky proti čemu chceme vyšetřit lNěkdy není nutno vypisovat jednotlivé patogeny, často jsou k dispozici sestavy („serologie respiračních virů“, „serologie neurovirů“ a podobně) lJe dobré vědět, jakými metodami bude sérum vyšetřeno (zda klasickými, či např. ELISA) „Stará“ a „nová“ serologie lKlasické serologické metody neumějí rozlišit protilátky třídy IgG a IgM. Je pro ně proto důležité zjištění dynamiky titru, a proto je zde vhodné odebrat dva vzorky v odstupu 2–3 týdny. Ideálně tak, že první vzorek je vyšetřen až zároveň se druhým lVhodné je tu uvést datum prvních příznaků lU metod typu ELISA tento problém odpadá, byť opakování vyšetření samozřejmě není na škodu Bakteriologická žádanka lPřesný popis materiálu a požadovaného vyšetření (je-li odlišné od klasické kultivace) –nepsat pouze „výtěr“, když není jasné, odkud –ani „stěr z rány“ nestačí (nutno např.: „rána na ruce po pokousání psem“ či „zhnisaná operační rána v gluteální oblasti“ a podobně) –pozor na synonyma („výtěr z hrdla“ může být z faryngu i z cervixu) –Rozlišovat katetrizovaná moč × moč z PMK –uvést specifické požadavky (např. anaeroby) –podle potřeby uvést další údaje (práce v zemědělství, pobyt v zahraničí apod.) Žádanka a vzorek lNejen žádanka, ale i vzorek musí být čitelně popsán. Musí být jasné, ke které žádance patří, proto často nestačí jméno pacienta, ale nutná je i další specifikace (zejména pokud se např. od jednoho pacienta posílají dva různé výtěry z různých lokalizací) lU nátěrů na mikroskopii je nutno zajistit, aby štítek s identifikací nezakrýval oblast na sklíčku, která má být mikroskopována Více vyšetření, případně vzorků: kolik žádanek? lNa tuto otázku nelze paušálně odpovědět. Je třeba řídit se uspořádáním a organizací jednotlivých laboratoří. Laboratoře se nicméně zpravidla snaží vycházet vstříc (kopírují si např. žádanky, aby na základě jedné bylo možno provést vše požadované) lZpravidla není nutno více žádanek u vyšetření, která jsou všechna prováděna na jednom úseku laboratoře (např. bakteriologickém). Naopak je nutno více žádanek, pokud se vyšetření provádí na různých místech (v různých patrech, budovách aj.) Výsledek, předběžný výsledek lVýsledek je zaslán poté, co je dokončen diagnostický proces. lNěkdy je poslán předběžný výsledek (v bakteriologii např. po provedení aerobní kultivace s tím, že na anaeroby či na kultivaci kvasinek a plísní se ještě čeká). Ne vždy je zaslání předběžného výsledku automatické, zpravidla ho však lze domluvit. Interpretace ve výsledku lVýsledek už v sobě velmi často zahrnuje kus interpretace: lmikrobiolog se vyjadřuje k evidentním kontaminacím, náhodným nálezům, běžné flóře, komentuje nález v poznámce lbiochemická laboratoř uvede polohu zjištěné hodnoty vzhledem k referenčním hodnotám lje ovšem nutno brát v úvahu, že izolovaný výsledek lze interpretovat jen částečně, definitivní interpretace je vždy na klinickém pracovišti Příklady interpretace z mikrobiologie lLaboratoř odfiltruje evidentní kontaminace. To, že výsledek není označen jako kontaminace, ovšem ještě neznamená, že o ni nemůže jít. lPoznámka ke kvantitě („ojediněle“, „masivně“) je užitečná, ale nesmí se ale přecenit lU vzorků z dutin normálně osídlených běžnou flórou je nezbytné chápat ekosystém mikrobů jako celek, nemoc je často porušením rovnováhy mezi mikroby a léčba antibiotiky nemusí být nutná §Interpretace serologických vyšetření §samotná přítomnost protilátek není zpravidla významná §důležitější je titr a jeho změny v čase §u moderních reakcí (ELISA) poměr IgM × IgG; na indexu pozitivity zase tolik nezáleží Pozitivní výsledek – ale co znamená? lNalezený mikrob může být –skutečný patogen –součást běžné flóry – trvalé či přechodné –náhodný nález (např. z potravy u výtěrů z krku) –kontaminace lLékaři jsou rádi, když má „jejich laboratoř“ hodně pozitivních výsledků. –Mohou to ale být náhodné kontaminace, kolonizace apod. –Lepší je laboratoř, která nevydává za „nález patogena“ to, co patogenem s největší pravděpodobností není lLéčit neexistující infekci je chyba Zaslání výsledku – organizace lzorganizovat tak, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám ldnes zpravidla lze zasílat výsledky elektronicky (v rámci zdravotnického zařízení i mezi zařízeními navzájem), tj. LIS à NIS llékař dohodne s mikrobiologem (nebo napíše na žádanku), zda má být zaslán až konečný výsledek nebo i mezivýsledek ldohodnout, kam má být výsledek poslán, je-li při odběru známo, že bude pacient přeložen Definitivní interpretace lDefinitivní interpretace nálezu v rukou lékaře. Pouze on, nikoli mikrobiolog, totiž drží v rukou vedle mikrobiologického nálezu také biochemický, rentgenový, ultrazvukový, a především zná pacienta – vypáčil z něj anamnézu, vyšetřil jej, popřípadě (u obvodních lékařů) jej zná dlouhodobě. lSamozřejmě, konzultace klinika a mikrobiologa je u závažných případů velice vhodná. Na druhou stranu nelze konzultovat každý nález. Průběžná spolupráce mezi klinickým pracovištěm a laboratoří lNejde jen o domluvu o konkrétních vzorcích! Spolupráce může mít různé formy lod občasných konzultací až po součinnost při výzkumné práci lje oboustranně užitečná lklinikovi pomáhá při rozhodování llaboratoři zase dává konkrétnější představu o pacientech, což umožňuje např. navrhovat zkvalitnění diagnostické práce Nejčastější chyby na žádance lChybí některý údaj (odbornost, diagnóza, IČZ odesílajícího zařízení) lÚdaj je neúplný nebo nečitelný lÚdaje vzájemně neodpovídají, je evidentní, že některý z nich je špatně (např. pacientka je žena a diagnóza „hyperplazie prostaty“) lNení jasné, o jaký vzorek jde (závažný problém především na mikrobiologii) lNení jasné, jaká vyšetření jsou požadována Nejčastější chyby při odběru lOdběr je nesprávně (zbytečně) indikován lOdběr je proveden z nevhodného místa (týká se hlavně bakteriologie, např. je zaslán výtěr z krku u podezření na infekci DCD) lOdběr je špatně technicky proveden, není proveden asepticky a podobně lPacient není správně připraven k odběru (např. není lačný před odběrem krve) lVzorku není dostatečné množství, je vyschlý či jinak znehodnocený Některé mikrobiologické chyby lŠpatně odebrané sputum (zaslány sliny) lZaslán vzorek z HCD u podezření na infekci DCD (neplatí u chřipky, tam je to v pořádku) lZaslán výtěr z řiti tam, kde je nutná kusová stolice (parazitologie, virologie, antigen Clostridium difficile) lNedostatečně vyplněná žádanka (chybí označení typu vzorku, místa na těle, chybí diagnóza, označení zda jde o akutní stav či o kontrolu po léčbě, cestovatelská anamnéza aj.) lZaslána jen jedna hemokultura Závěrem lSprávný odběr (a transport) vzorku je základem každého laboratorního vyšetření Nashledanou příště! (příště už naposled) Klin2 www.medmicro.info