Nutriční epidemiologie Mgr. Marie Jakubiková Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.chpr.szu.cz Epidemiologie •Epi – nad, démos – lid, logos (slovo, věda) • nauka o tom, co postihuje jedince • •Definice WHO: • Epidemiologie se zabývá studiem distribuce a determinant nemocí a událostí spjatých se zdravotním stavem lidské populace a aplikací těchto poznatků při řešení zdravotních problémů. • Historie (1) •Základy epidemiologie: •HIPOKRATES (4. st. před n. l.) • - řecký lékař a učenec • - jako první začal zkoumat vztah mezi výskytem nemoci a vlivem prostředí •Epidemion – dílo o vzduchu a vodě, popisuje vznik nemocí na základě vnějších příčin. • Historie (2) •Moderní epidemiologie: -infekční éra epidemiologie – 18. a 19. století • •JOHN SNOW (1813 – 1858) • - chirurg, během epidemie cholery v londýnské čtvrti Soho zjišťoval distribuci a šíření onemocnění àobjevil šíření nákazy vodou (1854) aniž by byl znám původce nákazy • Historie (3) •IGNÁC FILIP SEMMELWEISE (1818 – 1865) • - maďarský lékař, pracoval ve vídeňské porodnici, • - zjišťoval důvody výskytu horečky omladnic • - zavedením dezinfekčních opatření výrazně snížil úmrtnost žen v šestinedělí, (zavedl mytí rukou v chlorované vodě) • •Postinfekční éra – od poloviny 20. století • Historie (4) •Historie epidemiologie v České republice -založení Státního zdravotního ústavu v Praze (1925) -epidemiologie byla omezována na studium infekčních chorob -podíl na akci WHO „Eradikace pravých neštovic“ -očkování proti poliomyelitidě (jako jedna z prvních zemí) -zavedení očkování proti spalničkám Základní pojmy (1) •PREVALENCE àmíra frekvence onemocnění v populaci • (počet osob se sledovanou nemocí/počet osob v populační skupině) • •INCIDENCE •àmíra frekvence nových případů za určité časové období • (počet nových případů v daném časovém období/počet osob v sledované skupině) • - zjišťuje dynamiku nemoci Základní pojmy (2) •ÚMRTNOST (mortalita) •àpočet úmrtí na dané onemocnění/ • počet osob daného populačního celku • •SMRTNOST (letalita) •àpočet zemřelých na dané onemocnění/ • počet onemocněných touto chorobou Základní pojmy (3) •SPOLEHLIVOST STUDIE (reliability) • - schopnost studie poskytovat stejné výsledky, kdykoliv je měření opakováno za identických podmínek, -vypovídá o míře stability studie – •VALIDITA STUDIE • - říká, do jaké míry se měří to, co bylo zamyšlené, •Interní validita – vztahuje se k závěrům činěným o subjektech zařazených do studie •Externí validita – vypovídá o platnosti zobecnění • •Spolehlivost není zárukou validity, ale jen její nutnou podmínkou. – Hlavní úkoly epidemiologie: •Sledovat zdravotní stav populace: –měřit frekvenci výskytu onemocnění, zjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa •Analyzovat zdravotní stav populace: –zkoumat etiologii onemocnění, měřit vztah mezi onemocněním a jeho příčinami, sledovat trendy ve vývoji a předpovídat frekvenci výskytu onemocnění •Zlepšovat zdravotní stav populace: –reagovat na epidemie nemocí, vyhodnocovat diagnostické postupy, zavádět do lékařské praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu, navrhovat a realizovat preventivní opatření, která vedou k eliminaci onemocnění • Epidemiologická studie •Základní kroky: •definovat pracovní hypotézy a cíle studie, •vymezit cílovou populaci, •určit metody sběru dat, •stanovit rozsah náhodného výběru, •provést pilotní studii, •instruovat pracovníky zapojené do studie, •zabezpečit úplnost odpovědí, •sumarizovat a vyčistit nasbíraná data, •provést statistickou analýzu a získané poznatky interpretovat. • • • Chyby v epidemiologických studiích •Podle mechanizmu vzniku: –Výběrová chyba – zkoumání části populace –Nevýběrová chyba – vzniká v průběhu měření, zpracování údajů zaviněním přístroje, výzkumníka •Podle povahy: –Náhodné chyby (random errors) -omezováním se zvyšuje přesnost a spolehlivost studie –Systematické chyby (systematic errors) – - může k ní dojít v kterékoliv fází realizace studie – - omezováním této chyby se zvyšuje validita studie Chyby v epidemiologických studiích •Bias (zkreslení) • - jakákoliv systematická chyba, která vznikne při sběru dat, jejich kontrole, analýze, interpretaci, • - vede k závěrům systematicky se lišícím od skutečnosti • –Výběrové zkreslení –Informační zkreslení –Zkreslení způsobené vyšetřovanou osobou –Zkreslení způsobené pozorovatelem –Zkreslení způsobené tazatelem –Publikační zkreslení • • Chyby v epidemiologických studiích •Zaváděcí faktor (confounding) • - v jeho důsledku mohou ukazatele asociace vypovídat nepřesně o zkoumaných vztazích • Při zkoumání asociace je třeba prověřit, zda pozorovaná asociace není ve skutečnosti projevem působení nějakého dalšího činitele (confounding factor) (věk, kouření …) • •Omezení vlivu zaváděcího faktoru: –à při plánování studie – preventivní opatření –à průběhu zpracování – korekce nebo adjustace při výpočtu Typy epidemiologických metod •OBSERVAČNÍ • - záznam, klasifikace, statistická analýza pozorovaných zjištění vDESKRIPTIVNÍ •popisují rozložení nemoci, •východisko pro formulaci hypotéz, vANALYTICKÉ •ověřují a testují hypotézy, •osvětlují determinanty vzniku onemocnění, •INTERVENČNÍ • - experimentální metoda, ověřuje účinnost terapeutického opatření. Deskriptivní metody (1) •KAUZUISTIKY A SÉRIE PŘÍPADŮ -detailní popis historie vzniku onemocnění u jednotlivého pacienta, -jsou považovány za slabý vědecký důkaz, -chybí kontrolní skupina, -vhodný podnět pro vyslovení hypotézy • • • Deskriptivní metody (2) •STUDIE PRŮŘEZOVÁ (PREVALENČNÍ, CROSS-SECTIONAL) -zjišťuje prevalenci onemocnění -s reprezentativním výběrem osob se vedou rozhovory, vyšetřují se nebo se jinak studují za účelem získání odpovědi na nějakou specifickou klinickou otázku -data se sbírají v jednom časovém okamžiku, mohou se zpětně vztahovat na zdravotní otázky v minulosti Deskriptivní metody (3) •KORELAČNÍ (EKOLOGICKÉ) STUDIE •– všechny základní údaje (zejména expozice rizikovému faktoru a výskyt onemocnění) jsou zjišťovány na úrovni populací, nikoliv na úrovni jednotlivců -nekoriguje vliv potenciálních zavádějících faktorů àzaměřena na průměrnou hladinu expozice -závěry nemusí platit na úrovni jednotlivce -vhodný k vytváření hypotéz, nevhodný k jejich ověřování - Analytické metody (1) •STUDIE PŘÍPADŮ A KONTROL (CASE-CONTROL) •- retrospektivní studie -pacienti s určitou nemocí nebo stavem jsou „spárováni“ s kontrolami -poté se sbírají údaje o minulé expozici možnému etiologickému agens dané nemoci •- nutné zabezpečit porovnatelnost obou skupin • • Analytické metody (2) •KOHORTOVÉ STUDIE •- obvykle prospektivní -dvě nebo více skupin jsou vybrány na základě odlišností v expozici určitému činiteli a následně jsou sledovány po delší časové období potřebné k rozvoji a klinickým projevům nemoci, -získané podklady umožňují porovnání skupin exponovaných a neexponovaných jedinců vzhledem k četnosti výskytu onemocnění, -časově a finančně náročné. Intervenční studie -vždy prospektivní (začíná se přiřazením expozice a čeká se na reakci) vKlinické studie -porovnání dvou skupin, z nichž jedna je léčena klasicky a druhá novým postupem -zařazení může být prováděno náhodně či nenáhodně -randomizace výrazně omezuje možnost vzniku chyb vTerénní kontrolované studie •- Preventivním opatřením jsou ovlivňovány velké skupiny osob, vymezené např. geograficky Výpovědní schopnosti epidemiologických studií • kauzuistiky • korelační studie • průřezové studie • studie případů a kontrol • kohortové studie • • terénní kontrolované studie • klinické studie • Obecné náměty studií •Léčba – testování účinnosti farmakoterapie, chirurgických výkonů a jiných intervencí • - přednostním designem je randomizovaná kontrolovaná studie •Diagnostika – zkoumání, zda je diagnostický test validní a spolehlivý • - průřezová studie •Prognóza – určuje se, co se pravděpodobně stane s někým, u něhož byla nemoc zachycena v raném stádiu • - kohortová studie •Etiologie – určuje se, zda domnělá škodlivina má vztah ke vzniku onemocnění • - kohortová studie nebo studie případů a kontrol Nutriční epidemiologie •Definice: • Nutritional epidemiology can be defined as the study of the nutritional determinants of disease in human population. It is one of the most difficult types of epidemiological research (ILSI).. • •à systematický přístup začal spolu s veřejným zdravotnictvím •à epidemiologie zaměřena na eradikaci onemocnění způsobených deficitem vitaminů •Současnost •à pozornost zaměřena hlavně na prevenci chronických onemocnění - Nutriční epidemiologie •James Lind –- skotský lodní lékař –1747 - první známá kontrolovaná klinická studie (objev účinné léčby kurdějí) –1795 – zavedeno povinné používání citrónové šťávy u britského námořnictva – –Kardiovaskulární onemocnění – - první onemocnění, kde byla prokázána dietární etiologie. Cíle nutriční epidemiologie • Obecným cílem je přispění k prevenci onemocnění a zlepšení zdravotního stavu •Sledování spotřeby potravin, přívodu nutrientů a výživového stavu populace, •tvorba nových hypotéz, •podpora nebo vyvrácení existujících hypotéz, •odhad síly asociace mezi onemocněním a výživou. • Výhody nutriční epidemiologie •Výsledky studií jsou využívány k odhadu rizika, jsou převedeny na specifická doporučení, •výsledky mohou mít vliv na technologii výroby potravin (spojitost transmastných kyselin se zvýšeným rizikem kardiovaskulárního onemocnění/nové výrobní postupy) • Omezení nutriční epidemiologie • Základním omezením nutriční epidemiologie je komplexnost výživy •Pravděpodobnost ovlivnění výsledků velkým množstvím chyb různého druhu, •Obtížnosti při určení, zda se jedná o kauzální asociaci • à souvislost mezi pitím alkoholu a Ca plic •Příliš odvážný výklad výsledků • Závěr • • Nejlepší základ pro doporučení, jak by se lidé měli stravovat, aby zůstali zdraví, je zjistit, jak se zdraví lidé stravují. Děkuji za pozornost :o)