Úvod do dětské a vývojové farmakologie
Farmakodynamické odlišnosti
Farmakokinetické odlišnosti
Vhodné aplikační způsoby u dětí
poznámky k volně prodejným lékům
Specifika farmakologie
v dětském věku
PEDIATRICKÁ FARMAKOLOGIE
obtížný obor po stránce obsahové
metodologické
etické
většina poznatků o vlivu farmak na vyvíjející se organismus je převzata z
animálních / preklinických studií
exaktní klinický výzkum v této oblasti se rozvíjí teprve v posledních dvou
desetiletích (v USA iniciován Food Drug Administration FDA,
v Evropě: European Medicines Evaluation Agency EMEA)
Výchozí téze:
„DÍTĚ NENÍ JEN ZMENŠENÝ DOSPĚLÝ!"
PEDIATRICKÁ FARMAKOLOGIE
Základní farmakologické principy platí u dětí i u dospělých,
avšak dětský věk není homogenní z mnoha aspektů
váhové rozpětí 1-70 kg, hmotnost orgánů (mozek, játra), neurohumorální vývoj atd.
Vzhledem k fyziologicko-morfologickým odlišnostem v různých
údobích vývoje dítěte existuje dosti vysoký stupeň variability
v odpovědi na léky
ve farmakodynamice
i farmakokinetice,
a to po stránce
kvantitativní i kvalitativní.
Nejvíce odlišností je perinatálně a v 1. měsíci života
- období přechodu z intrauterinních tj. anaerobních poměrů na
postnatální aerobní podmínky.
Základní věkové skupiny (dle EMEA):
Nezralé dítě pod 38 týdnů gestace
předčasný porod 24. - 37. týden
porod v termínu 38. - 42. týden
Novorozenec od porodu do 28.dne
Perinatální údobí 39.t.g. – 1. týden života
Kojenecký věk 1. - 24. měsíc
Dětský věk 2. – 11. rok
Adolescence 12 – 18 let
Dospělý věk > 18 let
Vývojová farmakologie:
PLACENTA
rozhraní - „interface“ mezi matkou a plodem
vyvíjí se od 2. - 3. týdne gravidity
do konce 4. týdne utvořena mateřská i embryonální část
Z farmakologického hlediska
termín „placentární bariéra“ není přesný!
Placenta neplní bariérovou funkci
Plod před xenobiotiky – tedy ani před farmaky významně
nechrání.
Memento: Placenta je extrémně permeabilní pro řadu
chemických látek včetně léčiv!
Léčiva přítomná v mateřské krvi přestupují přes placentu podle
principů membránového transportu; čím více jsou lipofilní,
tím snadněji se dostávají přes placentární membránu.
Vývojová farmakologie:
PLACENTA
placenta se sice během gravidity postupně zvětšuje,
ale i ztenčuje ⇒⇒⇒⇒ přestup látek včetně léčiv do plodu se s
přibývajícím stupněm gravidity usnadňuje až zvyšuje.
pH embryonálně-fetálního kompartmentu se mění:
časná organogeneze: pH mírně alkalické (odpovídá pH
mateřské krve) ⇒ snadnější průnik a kumulace látek slabě
kyselých
pozdní organogeneze, fetus: pH více kyselé
⇒ kumulace slabě zásaditých látek v plodu.
PLACENTA (pokr.)
Klasifikace léčiv podle rozsahu přestupu přes placentu
do plodu – 4 skupiny:
1. Žádný nebo zcela nepatrný transfer: Heparin HMW i LMW,
PAD, Insulin, hypofyzární a thyreoidální hormony
2. Nízký placentární transfer - fetální koncentrace jsou nižší
než v mateřské krvi: Dexametazon, některé cefalosporiny,
kurariformní látky, karbamazepin
3. Snadný placentární transfer: rovnovážné koncentrace mezi
krví matky a plodu: Digoxin, paracetamol, kofein, někt. betablokátory,
amoxicilin, morfin
4. Vysoký placentární transfer („excess transfer“): fetální
koncentrace jsou vyšší než v mateřské krvi, látky se obtížně
dostávají zpět do mateřské cirkulace: Diazepam, valproát,
fenytoin, ketamin
Řekli jsme si v úvodu, že
určitý stupeň variability existuje
ve Farmakodynamice (PD):
„Co dělá léčivo s organismem“
- ale ještě vyšší rozdíly jsou
ve Farmakokinetice (PK):
“co dělá organismus s léčivem“
Koncentrace
Dávka
Účinek
PK PD
Farmakodynamické zvláštnosti –
KVALITATIVNÍ ROZDÍLY
A. Paradoxní reakce na léčiva
B. Specifické nežádoucí účinky
C. Speciální indikace u dětí
Ad A. PARADOXNÍ REAKCE U DĚTÍ
Opačný, tj. stimulační účinek na CNS namísto tlumivého:
1. Barbituráty: fenobarbital
2. Benzodiazepiny: midazolam, klonazepam
3. H1-antihistaminika: dimetinden (FENISTIL), ale i promethazin
Naopak sympatomimetické „budivé“ aminy – amfetamin a deriváty
se mohou projevovat tlumivě (komplexnější mechanismus)
Farmakodynamické zvláštnosti:
B. SPECIFICKÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY
Příklady:
Tetracykliny – poškození trvalé dentice
retardace růstu dlouhých kostí
Glukokortikoidy – retardace růstu, hormonální dysfunkce
Fluochinolony – poruchy vývoje a růstu chrupavek
Antipyretika/analgetika:
• Aspirin – riziko Rayova syndromu u kojenců (akutní
závažná nezánětlivá hepatopatie s postižením ledvin, pankreatu a
optického nervu, nezřídka letální nebo s celoživotním postižením)
– proto je podávání přípravků s kyselinou acetylsalicylovou u dětí
kontraindikováno
• Pyrazolonová antipyretika – riziko konvulzí
• Deriváty anilinu (fenacetin apod.) – methemoglobinemie
Farmakodynamické zvláštnosti:
C. SPECIÁLNÍ INDIKACE U DĚTÍ
Specifické indikace u novorozenců:
RDS „Respiratory Distress Syndrome“
Neonatální apnoe
Persistující ductus arteriosus
Aspirace mekonia
Hyperbilirubinemie
Kongenitální srdeční vady
RDS „Respiratory Distress Syndrome“
__________________________________
závažný akutní stav, pravidelně se vyskytuje u nezralých
novorozenců
vyvíjí se obvykle do 4 hodin po porodu
Příčina: primární deficience plicního surfaktantu
Surfaktant:
komplex fosfolipidů, neutrálních lipidů a specifických proteinů
Snižuje povrchové napětí na rozhraní vzduch-tekutina v plicích
zabraňuje alveolárnímu kolapsu na konci výdechu
Příznaky RDS :
zrychlené dýchání
vtahování hrudníku
namáhavý hlasitý výdech
cyanóza
U velmi nezralých novorozenců se místo výše uvedených příznaků obvykle
projeví pouze apnoe
RDS „Respiratory Distress Syndrome“
- terapie
_____________________________________
Surfaktanty (chemicky připravené nebo přirozené) byly prvními léky u RDS,
jsou užívány dodnes
od 80. let vyzkoušena řada přípravků v pre- a klinických studiích
účinnější jsou přirozené surfaktanty ze zvířecích plic (SURVANTA®, CUROSURF®)
Další významné látky - glukokortikoidy:
uplatňují se již ve vývoji plodu jako induktory syntézy surfaktantu a stimulanty
vyzrávání plicní struktury
terapeuticky se používají syntetické kortikoidy: dexamethason, betamethason
(přestupují přes placentu)
Pomalý nástup účinku je důvodem k nutnosti podání již prenatálně
Podávají se matkám těsně před porodem nezralého dítěte před 36.týdnem gestace.
Výhody a nevýhody prenatálního podání předmětem diskusí
Kombinační léčba
Prenatální glukokortikoidy + postnatální surfaktanty: výhodnější než monoterapie
Prenatální glukokortikoidy + tokolytika (beta-mimetika, blokátory kalciového kanálu)
Slibná kombinace prenatálních glukokortikoidů + prenatální TRH se neosvědčila
Neonatální apnoe
Jedna z nejčastějších komplikací na porodním sále
Příčina apnoe u novorozenců:
nezralost centrálního řízení respiračního systému
jiné specifické příčiny (překážky v dýchacích cestách, infekce,
reflux)
Jak postupovat:
1. Zjistit příčinu, mechanickou odstranit
2. Primární krok: Farmakologická stimulace dechového centra
3. Mechanická ventilace (O2) až jako další krok, je-li nutná
4. Sledovat 4-5 dnů, možná rekurence
Stimulátory dechového centra:
Metylxantiny theofylin a kofein, doxapram
Stimulují dechové centrum k vyššímu výkonu
Zvyšují sensitivitu chemoreceptorů k CO2
zvyšují sílu kontrakce dýchacích svalů
jsou antagonisty endogenního adenosinu (endog.respirační depresor)
snižuje se potřeba umělé ventilace
Persistující ductus arteriosus (PDA):
Ductus arteriosus (DA) se u zdravých donošených novorozenců funkčně
uzavírá u 20 % již v 1. dnu života, kompletně je uzavřen 4. den.
U 40% předčasně narozených dětí je DA otevřen ještě 3. den, u narozených
před 28. týdnem života bývá otevřen ještě 5. den.
PDA má vážné důsledky nejen v hemodynamice, ale zhoršuje i RDS a
zvyšuje riziko bronchopulmonální dysplasie.
Terapie: NSAIDs + v horších případech i chirurgická léčba
První vyzkoušenou a dodnes užívanou látkou urychlující uzavírání DA je
indometacin (zaveden v r. 1976)
Bohužel o jeho optimálním dávkovacím režimu a délce léčby se stále vedou
diskuse;obvykle se podají 3 dávky 0,2 mg/kg/den ve 12 h intervalech.
Stejně účinnou a vhodnější alternativou je ibuprofen, který má méně
nežádoucích účinků
Dávkování: 1. dávka 10 mg/kg, další 2 dávky 5 mg/kg v intervalech
0 - 24 h – 48 h.
Farmakodynamické zvláštnosti:
KVANTITATIVNĚ ODLIŠNÁ REAKTIVITA U DĚTÍ
Konkrétní příklady:
DIGOXIN - zdánlivě vyšší snášenlivost i vyšších dávek
snížená vnitřní aktivita i vazebná kapacita receptorů
důležitou roli hrají i farmakokinetické faktory:
distribuční prostor, vazba na proteiny, eliminace atd.
SUXAMETONIUM (perif. myorelaxans) ↓↓↓↓ reaktivita
THEOFYLIN, KOFEIN (dechová stimulancia) ↑↑↑↑ reaktivita
Některá antiepileptika:
VALPROÁT – vyšší riziko hepatotoxicity než u dospělých
LITHIUM – vyšší toxicita než u dospělých
FENYTOIN – vyšší toxicita i účinek (viz farmakokinetické
zvláštnosti)
Farmakodynamické zvláštnosti
v reaktivitě CNS
CNS v prenatálním vývoji i v útlém dětství je mnohem citlivější
k chemickým vlivům
HEMATOENCEFALICKÁ BARIÉRA je opravdu bariéra!
vyvíjí se postupně od intrauterinního vývoje až do předškolního
věku, zpočátku je málo funkční!
Řada látek má vyšší průnik do mozku (morfin a jiné opioidy)
⇒ Rychlejší nástup a vyšší intenzita terapeuticky žádoucích,
ale i toxických účinků farmak na CNS (rostlinné jedy, návykové
látky, nikotin atd.)
Na zvýšené odpovědi CNS vůči některým léčivům se podílejí i
farmakokinetické faktory, jako je nižší a labilnější vazba na
plasmatické albuminy a tím zvýšená volná frakce léčiv v krvi, atd.
Farmakokinetická specifika u dětí
ABSORPCE (1)
Značný vliv fyziologických poměrů v GIT na vstřebávání léčiv,
působí i protichůdné procesy
Odlišnosti v 1. měsíci života
1. Nižší acidita žaludečního obsahu
Hodnoty pH žaludku po narození podléhají výrazným změnám:
Důsledky:
nedostatečně acidorezistentní léčiva se méně rozkládají ⇒⇒⇒⇒
větší vstřebaný podíl (vyšší biologická dostupnost)
snížená disociace léčiv bazické povahy (alkaloidy, opiáty)
⇒⇒⇒⇒ snadnější vstřebání z GIT
pH 6-8
1-3
1.den
5-6
3-4
3.měsíc
2.0 - 2.5
3.rok0.den 4.-5.den
ABSORPCE (2)
2. Vyšší prostupnost střevní i žaludeční sliznice, a to
i pro toxické proteiny, endotoxiny, imunokomplexy
Příčinou jsou morfologické poměry v GIT:
jemnější struktura epitelu
širší mezibuněčné prostory
málo vyvinutá bariérová funkce buněčných membrán
trávicího traktu
3. Pomalejší pasáž trávicím ústrojím
zejména zpomalené vyprazdňování ze žaludku
ale od 5.-6. měsíce je tranzit obsahu GIT naopak
výrazně urychlen
ABSORPCE (3)
Další faktory ovlivňující vstřebání z GIT v 1. měsíci života:
4. Pomalá a nepravidelná střevní peristaltika
5. Málo vyvinuté intestinální klky
6. Nízká aktivita trávicích enzymů
zejména lipázy, amylázy (alfa-amyláza)
7. Nízká produkce žlučových kyselin
⇒⇒⇒⇒ snížené vstřebání léčiv rozpustných v tucích, a to
minimálně do 4. měsíce života
8. Nezralost enzymů aktivního transportu léčiv přes membrány
(nejen v GIT)
Memento: V 1. měsíci života je predikce rychlosti a rozsahu
vstřebání z GIT obtížná, proto i perorální aplikace léčiv
v novorozeneckém období je problematická
ABSORPCE (4)
Další období života z hlediska vstřebání z GIT:
STARŠÍ DĚTI – předškolní a školní věk:
anatomické a fyziologické poměry jsou blízké dospělým
vstřebávání probíhá predikovatelným způsobem
perorální aplikace je nejvhodnější aplikační cestou
Dokonce tranzit obsahu trávicím ústrojím včetně léčiv je
rychlejší oproti dospělým
⇒⇒⇒⇒ u většiny léčiv je t1/2 kratší než u dospělých!
Proto je při opakovaném dávkování k udržování žádoucí
koncentrace léčiva doporučováno rozdělit denní dávku
na 4 dílčí dávky místo 3 dávek běžných u dospělých
Další farmakokinetické zvláštnosti:
DISTRIBUCE
DISTRIBUČNÍ PROSTOR VD
velikost VD je nejvýraznějším farmakokinetickým
rozdílem mezi dětmi a dospělými
Rozdíl se týká zejména velikosti extracelulárního
prostoru EC (většina léčiv se distribuuje v EC!)
složení těla ve smyslu poměr voda – tuk – sušina
se výrazně mění s vývojem dětského organismu
Navíc vodní rovnováha u kojenců velmi labilní –
týká se zvláště EC
vlivy na VD u novorozenců a kojenců:
teplota a vlhkost prostředí
horečnaté stavy
potravní faktory a pitný režim, atd.
DISTRIBUČNÍ PROSTOR
Je dlouho známo, že u malých dětí je mnohem užší korelace
mezi velikostí EC prostoru a povrchem těla než mezi EC a kg
hmotnosti
⇒⇒⇒⇒ POVRCH TĚLA JE VHODNĚJŠÍM A PŘESNĚJŠÍM
PARAMETREM PRO VÝPOČET DĚTSKÉ DÁVKY
(platí zvláště v prvních měsících až letech,nejméně do 3 let věku).
Vztah mezi kg a m2 na příkladu 8-měsíčního dítěte:
hmotnost 9 kg, tj. asi 1/8 hmotnosti dospělého
povrch těla 0,4 m2, tj. asi 1/4 povrchu dospělého
⇒⇒⇒⇒ dětská dávka by měla odpovídat ¼ a ne 1/8
dávky pro dospělého jedince
,,
VAZBA LÉČIV NA PLAZMATICKÉ BÍLKOVINY
U novorozenců je nižší vazebná kapacita plazmatických
proteinů, zvl. albuminů pro léčiva
důvodem je především odlišná konformace proteinových struktur
Důsledek: obecně vyšší volná frakce léčiva v plazmě
⇒⇒⇒⇒ lze očekávat silnější účinek léčiv (terapeutický i toxický)
Riziko kompetice o vazná místa: léčivo - léčivo
léčivo - endogenní substance
např. bilirubin - riziko vytěsnění z vazby na albuminy plazmy ⇒⇒⇒⇒
novorozenecká žloutenka až vznik jádrového ikteru
Terapie: fototerapie, inhibitory hemoxidázy (metaloporfyriny), D-penicilamin,
fenobarbital
Látky s nižší vazbou na plazmatické proteiny u dětí - příklady:
fenytoin (volná frakce v 1. měsíci 11 %, u dosp. 3,6 %)
theofylin, kofein
salicyláty
diazepam
Zvláštnosti v metabolismu léčiv u dětí:
ENZYMY I. FÁZE – OXIDATIVNÍ METABOLISMUS
Reakce typu demetylace či hydroxylace:
při narození jsou nezralé - proto léčiva jimi metabolizovaná mají
nižší metabolickou clearance Clm a delší eliminační poločasy t 1/2
CYTOCHROM P450:
prenatálně: většina enzymů je kvalitativně funkční od 30. týdne
gestace, ale aktivita nízká (plod se chová jako „pomalý
metabolizátor“) = nedostatečná detoxikace látek z matčiny krve
postnatálně:
Rozdílná maturace jednotlivých izoforem
Např. CYP 2D6: plynule zvyšuje aktivitu od narození do puberty
CYP1A: velmi nízká kapacita až do 9-10 let, pak se zvyšuje skokem v
prepubertálním období (u plodu je indukován kouřením matky!),
CYP3A4: zvýší aktivitu během prvních 3 měsíců asi 5-násobně, pak již
jako u dospělých
Enzymy II. fáze (konjugační enzymy)
Glukuronidace: velmi nízká kapacita UGT v peri- a
postnatálním období
aktivita UGT dosahuje hodnot dospělých až kolem 4. roku
historický příklad: Chloramfenikol - Gray baby syndrome“
novější příklad: cisaprid – kardiotoxicita z prodloužení QT
Acetylace (INH, sulfonamidy) je přítomna v době porodu,
- ale aktivita je nízká (odpovídající PM)
- fenotypická diferenciace na SA/RA je patrná od 4-6 měsíců
Sulface je aktivní již v 1. měsíci, u některých léčiv (např.
(paracetamol) nahrazuje nedostatečnou aktivitu jiných
konjugačních enzymů (hl. glukuronidace).
BIOTRANSFORMACE U STARŠÍCH DĚTÍ
Děti nad 2 roky věku:
mají většinou vyšší aktivitu zvláště oxidativních enzymů než
u dospělých*
tím i rychlejší metabolickou eliminaci léčiv – kratší t1/2
*Viz dříve poznámka o rychlejší absorpci ⇒ u dětí je doporučováno podávání
menších dávek v častějších intervalech z více důvodů
Jedním z důvodů intenzivnější biotransformace u dětí je i relativně
větší hmotnost jater k povrchu těla a celkové hmotnosti - děti
mají vyšší počet funkčních hepatocytů
Příklady:
theofylin (t1/2 = 3.7 hod. u školních dětí, u dospělých 5,5 h)
většina antiepileptik
EXKRECE LEDVINAMI (1)
Glomerulární filtrace GF:
glomeruly morfologicky vyvinuty od 36. týdne gestace,
avšak
a) po narození jsou funkčně zcela nezralé
b) v prvních dnech života je velmi nízký průtok krve ledvinami
⇒⇒⇒⇒ GF u novorozence nízká, ÷ 10 ml/min
ale GF se během prvních dnů života rychle zvyšuje,
nejpozději kolem 1/2 roku se hodnoty již blíží
dospělým
EXKRECE LEDVINAMI (2)
Tubulární sekrece (TS):
po narození rovněž nepatrná
tubuly funkčně nezralé
ClPAH u novorozence = 10 – 20 ml/min
v 6 měsících = 650 ml/min
ELIMINACE JAK JÁTRY, TAK LEDVINAMI
▪ je v peri- a postnatálním období nedostatečná!
V pozdějším dětském věku jsou již hlavními faktory
určujícími rozsah eliminace PATOLOGICKÉ STAVY
Aplikační způsoby v dětském věku
Lékové formy u dětí
LÉKOVÉ FORMY U NOVOROZENCŮ
A KOJENCŮ
PERORÁLNÍ APLIKACE:
Tuhé lékové formy jsou u nejmenších dětí obecně
nevhodné;
pokud je jejich aplikace nutná, pak volit měkké tobolky
(obsah možno vytlačit na lžičku nebo přímo do úst) či
ochucené „cucavé“ tablety
Tekuté lékové formy:
obecně snadnější aplikace a vyšší biol. dostupnost
kapky u novorozenců a malých dětí do ½ roku,
sirupy,a chuťově korigované suspenze od ½ - 1 roku
Oblíbené formy u dětí od 1. roku: lízátka, žvýkací tablety
a jiné formy určené pro bukální vstřebání
INJEKČNÍ APLIKACE U NOVOROZENCŮ
A KOJENCŮ (1)
I.M. injekce: používat u malých dětí jen v krajním případě!
Pozor zvláště u dětí nezralých, dystrofických, nepohyblivých:
- malá svalová hmota
-nízký krevní průtok ve svalové tkáni
- proto nedostatečné odvádění látky ze svalového (i podkožního)
rezervoáru (zvláště pozor na vazoaktivní látky!)
Je-li u novorozenců a malých kojenců i.m. aplikace nutná, pak lépe
do stehenního svalu, nikoliv do m. gluteus
Silně lokálně dráždivé látky do svalu pokud možno nepodávat
vůbec nebo s lokálním anestetikem – např. krémy s LA mohou být
užitečné
Bolestivost: depotní PNC, STM, erytromycin, hydrokortizon
Komplikace i.m. aplikace u malých dětí (syndromy Nicolau,
Hoigné...) viz spec. farmakologie ATB
INJEKČNÍ APLIKACE U NOVOROZENCŮ
A KOJENCŮ (2)
Nejspolehlivější je intravenózní podání
(s.c. aplikace je rovněž méně vhodná – důvody jako u
svalu)
To platí zvláště pro antibiotika a jiné léky, u nichž má
dosažení a udržení žádoucí plazmatické koncentrace
zásadní význam pro terapeutický efekt
Přitom ale přístup do periferních vén je většinou obtížný,
venózní permanentní katetry nebo i centrální venózní přístup
jsou často nutné
pozor na rychlost i.v. injekce a koncentraci aplikovaného
roztoku – při příliš rychlé aplikaci je riziko „speed shocku“ nebo
kardio-respiračního kolapsu!
přesný výpočet dávky je nezbytný (přepočet objem-množství),
často je totiž nutno aplikovat dětskou dávku z ampulí pro dospělé
REKTÁLNÍ APLIKACE (1)
Lékové formy:
dětské čípky (1 g), stále se předepisují i jako IPLP!
tzv. rektioly (tj. miniklyzma, angl. „enema“)
jsou to roztoky o objemu cca 5 ml vpravované aplikátorem
na inj. stříkačce
vhodné např. pro theofylin, diazepam
U dětí (zvl. v předškolním věku) je rektální aplikace výhodná,
zejména u
- léčiv dráždících žaludek
- diazepam u křečí
- při terapii emeticky působícími látkami (cytostatika)
- při stáze v portálním oběhu
- u dětí psychicky labilních a nespolupracujících
REKTÁLNÍ APLIKACE (2)
Příklady léčiv vhodných pro rektální aplikaci:
antipyretika
hypnosedativa (benzodiazepiny spíše v rektiolách)
indukce k celkové anestezii u neklidných a nespolupracujících dětí
spazmolytika, spazmoanalgetika
Příklady léčiv nevhodných k rektální aplikaci:
antibiotika
většina chemoterapeutik
látky hydrofilní povahy
látky silně dráždící sliznici
Praktické poznámky k volně prodejným
lékům pro děti (1)
Nejčastější potíže v dětské praxi:
zvýšená teplota
+ další symptomy nachlazení: kašel, rýma
nadýmání, bolesti břicha
nevolnost, kinetózy
průjem /zácpa
S těmito potížemi rodiče často ani nenavštíví lékaře a zakoupí volně
prodejné léky v lékárně („over-the counter-drugs, OTC).
Lékárny nabízejí řadu základních léků pro dětské potíže,
ale
V názvech HVLP panuje doslova „džungle“
Tatáž účinná látka - i ve stejné lékové formě a dávce - se vyrábí
pod různými názvy, samozřejmě i s různými cenami
Úloha pediatra:
Umět s rodiči probrat složení, vhodný aplikační způsob, častost
dávek a délku podávání běžných volně prodejných léků
Praktické poznámky k volně prodejným
lékům pro děti (2)
Příklad – antipyretika:
Nejčastějšími, dnes prakticky jedinými léky na horečku a symptomy
spojené s virovým onemocněním používanými v dětství jsou
PARACETAMOL a IBUPROFEN.
Ibuprofen je vhodnější – dobrá účinnost antipyretická i analgetická
- má i protizánětlivý účinek
- málo nežádoucích účinků
Lékárny nabízejí u obou látek více lékových forem:
tablety pro děti (méně vhodné)
sirup
perorální suspenze
dětské čípky
ale přípravky mají různé názvy a pochopitelně i ceny
- Paracetamol: Paralen, Panadol, Ben-u-ron,Efferalgan,Humex cold, Paramax,
Paramegal, Paracetamol Ionfarma, atd.
PARACETAMOL a IBUPROFEN
příklady přípravků pro děti na našem trhu
Sirup:
Paralen sirup 120 mg/5 ml 82 Kč
Panadol sirup jahoda 120 mg/5 ml 133 Kč
Nurofen sirup jahoda 100 mg/5 ml 90 Kč
Brufen sirup 100 mg/5 ml 93 Kč
Ibalgin baby sirup 100 mg/5 ml 106 Kč
Ibuberl sirup 100 mg/5 ml 90 Kč
Čípky:
Panadol junior čípky 250 g 67 Kč
Panadol baby čípky 125 mg 49 Kč
Paralen 100 čípky pro děti 100 mg 25 Kč
Nurofen pro děti čípky 60 mg, 125 mg 42 Kč, 50 Kč
Ben-u-ron čípky 125 mg 53 Kč
Poznámka k volně prodejným
homeopatikům
Poměrně často jsou rodičům dětí v lékárnách nabízena homeopatika
v e-shopech se často objevují pro danou indikaci v nabídce lékáren jako
první
mají řádově vyšší ceny než konvenční léky (např. Oscillococcinum glob. 1
bal. 30 ks 596 Kč (ve slevě!)
Lékař by měl přinejmenším rozumět homeopatickému dávkování!
Př.: Stodal sirup proti kašli (z TV reklamy)
Složení ve 100 g sirupu uvedené výrobcem:
Léčivé látky: Drosera – tinctura basica A.U.H. 0,95g, Balsami tolutani
sirupus 19,0g, Polygalae senegae sir.19,0g (tj. "konvenční léčiva"),
+ Pulsatilla 6CH 0,95g, Rumex crispus 6CH 0,95g,
Bryonia 3CH 0,95g, Ipecacuanha 3CH 0,95g, Euspongia
officinalis 3CH 0,95g, Dactylopius coccus 3CH 0,95g., Kalii stibii
tartras 6CH 0,95g, Myocardium 6CH 0,95g
Upozornění v příbalovém letáku:
U přípravku nebyla posuzována účinnost.
Trvají-li příznaky onemocnění déle než 3 dny, kontaktujte svého lékaře!
Díky za pozornost.
Prof.MUDr. Eva McCaskey-Hadašová, CSc.
Ať vaši malí pacienti pláčou co nejméně …