VSI VO 21 Informační výchova ©2012 Jiří Kratochvíl, Petr Sejk Téma 2: Úvod do práce s informacemi Cílem našeho předmětu je seznámit vás se s možnostmi získávání vědeckých informací a jejich zpracováním. V současné době existuje celá řada zdrojů (knihy, časopisy, internetové stránky,...), z nichž můžeme čerpat pro studijní a vědeckou práci. Je proto nezbytné se umět orientovat jak v různých typech a formách zdrojů, tak i v tom, jaké instituce nám mohou požadovanou službu poskytnout. Ujasněme si nejdříve, s jakými formami a typy informačních pramenů se můžete setkat. 1.1 Formy informačních pramenů Informace získáváme z informačních pramenů, které existují ve třech formách: a) Tištěné jako např. knihy, časopisy, sborníky, encyklopedie apod. b) Elektronické jako např. internetové stránky, CD-ROM, DVD, disketa apod. c) Mikrografické jako např. mikrofiše, diapozitivy apod. Zjistit si, v jaké formě je informační pramen, je důležité proto, abychom věděli, máme-li vůbec možnost z něj získat informace (např. informace na diapozitivu bez promítačky jsou k ničemu) nebo můžeme-li z různých forem zvolit tu praktičtější (např. je-li na MU nějaká kvalifikační práce tištěné v knihovně i elektronicky v Informačním systému MU, zvolím elektronickou verzi a ušetřím si cestu do knihovny). 1.2 Typy informačních pramenů Pakliže nám informační pramen vyhovuje z hlediska formy, je důležité si uvědomit, o jaký typ se jedná. Rozlišujeme totiž tři typy pramenů, z nichž každý nese zcela jiný obsah informaci. Primární prameny obsahují původní originální informaci. Primárním pramenem je tedy jaká-koliv původní informace bez ohledu na to, je-li zaznamenána v knize, časopiseckém článku, na dis-ketě, CD-ROMu, internetové stránce apod. Příklad: Případová studie, tzv. case study - jedná se o článek přinášející původní závěry výzkumu, tj. je to primární pramen. Illlllllllllllllllll knihoví umu UNIVERZITNÍHO KAMPUSU llllllll i VSI VO 21 Informační výchova Review - jedná se o článek shrnující, k jakým závěrům v případových studiích dospěli jednotliví autoři, tj. není to primární pramen, ale je to pramen sekundární. Sekundární prameny informují o existenci primárního pramenu, tj. obsahují informace o tom, kde jsou původní informace publikovány, nebo shrnují informace z primárních pramenů. Sekundárním pramenem informací tak je například encyklopedie (např. Wikipedia, Ottův slovník naučný apod.) nebo databáze a katalogy. Příklad: ^V^B Wikipedie - shrnuje informace publikované v primárních zdrojích, jedná se o sekundární ^T^Ě pramen. Medline - databáze obsahující bibliografické údaje o primárních pramenech a odkazy na tyto primární prameny. Terciální prameny informují o existence sekundárních pramenů, tj. jedná se o obvykle seznamy sekundárních pramenů. Příklad: Portál elektronických informačních zdrojů MU (http://ezdroje.muni.cz) - jedná se o internetovou stránku obsahující seznam databází, k nimž má MU zakoupenu licenci. V odborné práci využívejte vždy primární prameny, které obsahují původní informace. Sekundární prameny používejte k prvotní orientaci v problému, abyste pak fundovaně nalezli relevantní primární prameny, z nichž studujte. Níže uvádíme nejčastější typy dokumentů s vysvětlením, v jakých fázích studijního procesu se hodí. 1.3 Druhy dokumentů S jednotlivými typy a formami informačních pramenů se setkáváme v podobě různých dokumentů. Ujasněme si v tabulce na následující straně, v jaké fázi studia se setkáme s konkrétním druhem dokumentu. 2 Kdy dokument potřebuji Druh dokumentu Aktuálnost informací Obvyklá doba mezi odevzdáním rukopisu a vydáním Popis dokumentu Příklad publikace Signatura publikace v KUK (popř. webový odkaz) Časopis populárně naučný starší než ostatní dokumenty, informace vycházejí z dříve publikovaných prací v řádu měsíců Články popularizující vědecké poznatky pro laickou veřejnost. Pacientské listy http://www.zdn.cz/archiv/priloha-pacientske-listy/ Zajímají mne obecně podané informace z oboru. Naučné slovníky starší než ostatní dokumenty, informace vycházejí z dříve publikovaných prací cca 2-3 roky Heslovitou formou podávají stručný výklad různých pojmů. Ottův slovník naučný 030-OTTŮ Encyklopedie starší než ostatní dokumenty, informace vycházejí z dříve publikovaných prací cca 2-3 roky Heslovitou formou popisují různé pojmy, termíny, témata, věcné informace. Mohou být všeobecné i oborově zaměřené. McGraw-Hill encyclopedia of science & technology 030-MCGR Učebnice velmi aktuální (cca 2-3 roky) cca 2-3 roky Sumarizují informace o určitém tématu nebo oboru a jsou základní pomůckou pro prvotní studium oboru. Sobottův Atlas anatomie člověka 611.11-SOBO Studuji obor nebo v něm praktikuji a potřebuji si něco připomenout Příručky velmi aktuální (cca 2-3 roky) cca 2-3 roky Popisují určité praktické postupy v daném oboru. Medicínsko-právní terminologie : příručka pro právní praxi 611.42-VOND Kompendia starší než ostatní dokumenty, informace vycházejí z dříve publikovaných prací cca 2-3 roky Shrnují dosavadní poznatky z konkrétního oboru nebo jeho části, v některých případech mohou sumarizovat údaje až za 20 let. Merck manual : kompendium klinické medicíny 613/614-MERC Časopis odborný nejaktuálnější (v řádu měsíců) v řádu měsíců Obsahuje aktuální praktické informace z určitého oboru, mezi něž mohou patřit i rozhovory, inzeráty a reklamy související s aplikací oboru. Časopis lékařů českých http://www.prolekare.cz/casopis-lekaru-ceskych-archiv-cisel?id=3577 Připravuji se psát odborný text nebo se již v rámci profese oborově profiluji Kvalifikační práce nejaktuálnější (v řádu týdnů) v řádu týdnů Popisují řešení specifického tématu nebo problému v určitém oboru, na jehož základě se uděluje akademická hodnost. Vliv binaurálního slyšení na srozumitelnost řeči při použití kompetitivního šumového signálu LF-2010-K-7590 Časopis vědecký nejaktuálnější (cca 1 rok) cca 1 rok Články ze specializovaného oboru určené především odborné veřejnosti. British Medical Journal http://www.bmj.com/ Sborníky z odborných setkání nejaktuálnější (cca 1 rok) cca 1 rok Publikace obvykle dostupné na setkáních, obsahují aktuální informace, které lze upřesňovat v diskusi i neoficiálních jednáních. XVII. Jihočeské onkologické dny 613.4-JIHO Monografie velmi aktuální (cca 2-3 roky) cca 2-3 roky Podrobně popisují určité téma vybraného vědního oboru. Clinical pharmacokinetics and pharmacodynamics : concepts and applications http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK2204/ VSI VO 21 Informační výchova 2 Knihovny a jejich služby 2.1 Knihovny jako informační instituce Navzdory věku internetu knihovny stále zůstávají důležitými zprostředkovateli odborných informací, neboť evidují existenci tištěných publikací a zprostředkovávají přístup k licencovaným online databázím. Abychom mohli plně využívat služeb knihoven, je dobré vědět jaké služby nabízejí a v jakém typu knihoven nám budou poskytnuty. Ze základních knihovných služeb, které si níže popíšeme, může knihovna nabízet jen některé, což souvisí s jejím začleněním z hlediska typu a poskytovaných služeb. 2.2 Základní knihovní služby Výpůjční služby V současnosti máme v knihovnách obvykle přímý přístup k fondu (knihy, časopisy, multimédia), tj. sami si vyhledáme a z police vezmeme dokument. Publikace historické povahy nebo jinak cenné bývají obvykle uloženy ve skladu a je třeba o ně požádat knihovníka. V Knihovně univerzitního kampusu žádáme o publikace uložené ve skladech prostřednictvím online katalogu. Informační služby Povinností knihoven je zodpovědět naše různé dotazy, případně nám poradit zdroje, v nichž bychom požadované informace mohli získat. Meziknihovní výpůjční služby Setkáme-li se se zkratkou MVS, jedná se o meziknihovní výpůjční službu, kterou nabízí většina knihoven a která spočívá v tom, že není-li nějaký dokument ve fondu naší knihovny, můžeme požádat o jeho zapůjčení z knihovny jiné. Účtuje se obvykle úhrada za vytvoření kopie, případně poštovné. Vzdělávací, výchovné a kulturní služby Knihovny slouží také jako místo k setkávání při různých besedách, výstavách, či vzdělávacích akcích. Těmto aktivitám se věnují především veřejné knihovny. Vysokoškolské knihovny se - 4 VSI VO 21 Informační výchova jak ostatně vyplývá i z našeho kurzu - obvykle orientují na vzdělávací akce zaměřené na zvyšování informační gramotnosti uživatelů. Rešeršní služby Některé knihovny poskytují rešeršní služby, které spočívají ve vytvoření soupisu literatury knašemu tématu. Služba je časově náročná a placená, její cenu upravují knihovní řády jednotlivých knihoven. Smyslem našeho kurzu je naučit se vyhledávat informace samostatně a ušetřit tak čas a finance. Reprografické služby Ve většině knihoven máme v současnosti možnost tisku, kopírování a případně i skenování. Tyto reprografické služby jsou placené podle ceníku konkrétní knihovny. Nezapomínejme, že vytvářet si kopii dokumentu můžeme podle autorského zákona pouze pro naši vlastní studijní potřebu a že šíření kopii (půjčování, jejich další prodej apod.) je trestné. 2.3 Typy knihoven Když jsme si vysvětlili obsah jednotlivých knihovních služeb, uveďme si nyní, jaké typy knihoven v Česku existují a jaké typy fondů spravují. Základní knihovny Potřebujeme-li informaci obecnější povahy nebo si vypůjčit populárně-naučnou knihu či beletrii, měla by nám být nápomocna některá ze základních knihoven, jak se označují městské nebo obecní knihovny. Ty obvykle mají ve fondu tento typ literatury, který je případně specializován na publikace vydané v příslušném regionu nebo o něm pojednávající. V Brně je základní knihovnou Knihovna Jiřího Maněna se svými pobočkami. Krajské knihovny Pokud potřebujeme informaci nebo publikaci, kterou nám základní knihovna nenabízí, měli bychom si zjistit, jestli nám nemůže být nápomocna krajská knihovna. Krajské knihovny spravují univerzální fond obsahující i některé odborné publikace, přičemž některá díla mohou být opět zaměřena na konkrétní kraj, tj. že v něm byla vydána nebo o něm pojednávají. V Brně je krajskou knihovnou Moravská zemská knihovna. 5 VSI VO 21 Informační výchova Univerzální knihovny Pakliže naše informační potřeby neuspokojí ani krajská knihovna, poslední možností je využití některé z univerzálních knihoven, které spravují univerzální fond doplněný specializovanou literaturou, tj. v takové knihovně nalezneme jak beletrii a populárně-naučné publikace, tak i literaturu odbornou. Na rozdíl od předchozích typů knihoven mají univerzální knihovny právo povinného výtisku, což znamená, že vydavatelé v Česku jsou ze zákona povinni zasílat stanovený počet vydaných publikací univerzálním knihovnám. Nezapomeňme však, že univerzální knihovny ze zákona schraňují kulturní dědictví, a proto některé jejich služby mohou být omezené, např. zákaz půjčování něktrých dokumentů mimo knihovnu. Univerzálními knihovnami v Česku jsou Národní knihovna v Praze, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a také Moravská zemská knihovna v Brně, která plní také funkci knihovny krajské. 2.4 Členění knihoven podle poskytovaných služeb Když nyní víme, jaké typy knihoven se v Česku nacházejí, upřesněme si jejich členění podle poskytovaných služeb. Vysokoškolské knihovny Vysokoškolské knihovny jsou z hlediska typu knihovnami základními a spravují univerzální i specializovaný fond literatury týkající se oborů vyučovaných na příslušné vysoké škole. Knihovny jsou primárně určeny pedagogům a studentům dané univerzity, ale mohou být využívány i ostatní veřejností, která však musí počítat s jistými omezeními (např. počet možných výpůjček, přístup k výpočetní technice apod.). Knihovna univerzitního kampusu MU je vysokoškolskou knihovnou. Veřejné knihovny Veřejné knihovny jsou určeny široké veřejnosti a mohou mezi nimi být všechny tři výše uvedené typy knihoven. Veřejné knihovny poskytují služby referenční, výpůjční, případně meziknihovní, reprografické a ojediněle rešeršní. Veřejnými knihovnami jsou např. Národní knihovna v Praze, Moravská knihovna v Brně i Knihovna Jiřího Mahena v Brně. 6 VSI VO 21 Informační výchova Specializované knihovny Tyto knihovny spravují fond specializovaný pro potřeby zřizující instituce a služby veřejnosti poskytují jen ve velmi výjimečných případech. Mezi specializované knihovny patří knihovny firemní, lékařské, vojenské apod. Specializovanou knihovnou je například knihovna Fakultní nemocnice Brno. Školní knihovny Zřizovatelem těchto knihoven je příslušná základní nebo střední škola, čemuž je uzpůsobena skladba fondu zaměřená na potřeby výuky. Knihovna obvykle spravuje klasická beletristická díla a učebnice a své služby poskytuje pouze pedagogům a studentům školy. Zámecké knihovny Zámecké knihovny typově patří mezi základní knihovny a obsahují univerzální i specializovaný fond historické povahy, který je obvykle zpřístupněn pouze k badatelským účelům. Tyto knihovny se nacházejí v soukromých či státních objektech a metodicky jsou řízeny Národním muzeem v Praze. Knihovna Regionálního muzea v Mikulově je zámeckou knihovnou. ZShrnutí S informačními prameny se setkáváme v různých formách (tištěné, elektronické, mikrografické), které podle jejich obsahu členíme na primární nesoucí původní informaci, sekundární obsahující informacio primárních zdrojích a terciální informující o existenci sekundárních zdrojů. V průběhu studia i následného odborného vzdělávání se postupně setkáváme s obsahově specializovanějšími dokumenty, a proto je nezbytné volit vhodné zdroje pro příslušnou fázi studia nebo výzkumu. Pro obecné seznámení s oborem postačí populárně naučné časopisy, encyklopedie a výkladové slovníky, zatímco pro bližší seznámení s oborem a následnou odbornou práci je třeba již pracovat s odbornými monografiemi, učebnicemi, vědeckými časopisy apod. Všechny takové dokumenty jsou čtenářům zpřístupňovány v knihovnách, které poskytují služby 7 VSI VO 21 Informační výchova výpůjční, informační, meziknihovní, vzdělávací, výchovné, kulturní, reprografické a případně i rešeršní. Každá z knihoven je svým zřízením uzpůsobena poskytovat služby určité skupině uživatelů, a proto se můžeme setkat s knihovnami nabízející např. pouze beletrii, nebo pouze specializovaný fond. Před návštěvou knihovny je proto vhodné zjistit si, jestli je svým typem uzpůsobena k tomu, aby uspokojila naše požadavky. 8