VÝŽIVOVÁ DOPORUČENÍ Lucie Prášková Kateřina Teplá images5Y8REQ6S.jpg Výživová doporučení •Cílem je upevňovat zdraví populace. •Vznikají na základě vědecky podložených a ověřených studií (epidemiologických, klinických, laboratorních apod.) imagesY5R92CTR.jpg Výživová doporučení Historie •R.1835 První formální výživové doporučení ▫Podávání citronové šťávy jako prevence kurdějí •R. 1862 První výživové standardy (E. Smith) ▫Založené na sledovaném přívodu bílkovin a energie ▫Cílem byla prevence malnutrice a komplikací s ní souvisejících •R. 1933 Kvalitativní doporučení týkající se konkrétních nutrientů (H. Stiebling) • • ▫ Výstřižek.PNG Smysl výživových doporučení •Na populační úrovni ▫Prevence chorob hromadného výskytu souvisejících s výživou • •Na individuální úrovni ▫Řešení individuálního problému ▫ souvisejícího s výživou • Výstřižek.PNG Choroby hromadného výskytu s etiologickou účastí výživy (rozvinuté země) • •KVN 55 % úmrtí (5,3 milionů) •Zhoubné nádory 25 % úmrtí (2,4 milionů) •Osteoporóza 9 % populace •Zubní kaz 93 % populace •Obezita 12 % mužů, 15-20 % žen •Potravinové alergie 7 % populace •Katarakta 18 % 60-75 let, • 46 % 75-85 let Atributy výživových doporučení •Založeny na obecných vědeckých poznatcích •Analýze místních výživových zvyklostí •Míře sociální a kulturní přijatelnosti •Omezené množství zásad (nejpodstatnějších z hlediska populačního zdraví) •Srozumitelné, zapamatovatelné, schopné vzbudit zájem, compliance a skutečné změny chování •Pozitivně formulované • Úskalí výživových doporučení •Řešení zdravotního problému, který není pro daný region relevantní •Nedostupné nebo netradiční nebo neakceptovatelné nebo neznámé potraviny •Formulace v jednotkách, které se nepoužívají •Nepřijatelnost grafické formy Výstřižek.PNG Stanovení doporučení •Vědecká práce • •Stanovení potřeby nutrientu • •Stanovení doporučení pro jednotlivé nutrienty • •Doporučení srozumitelné pro populaci (FBDG) Výživová doporučení dělení dle vědeckého výboru pro potraviny, 2005 • •Nutriční standardy (nutritional standards) ꞊ dietary allowances (VDD) •Obecná výživová doporučení (dietary recommendations) ꞊dietary goals •Doporučení založená na skupinách potravin (FBDG) ꞊dietary guidelines • • imagesSBGYO3M3.jpg 1. Nutriční standardy Nutritional standards (Dietary allowances) Výstřižek.PNG Nutriční standardy •Určené pro odborníky •Jsou to přesně definované nutriční hodnoty •Primárně jsou určeny pro zdravé osoby (pro jedince s onemocněním či se zvláštními fyziologickými potřebami nutné dodatečné úpravy) •Jsou platná pro přívod živin během delšího časového úseku •Odpovídají množství živin přijímaných potravou – nezahrnují ztráty během technologické přípravy či tepelných úprav •Jsou proměnlivá v čase – založena na současném stavu poznání, je třeba průběžně revidovat •Rozdílnost v jednotlivých zemích – dle rozdílů ve složení populace, stravovacích zvyklostech, různá interpretace vědeckých poznatků a různá frekvence aktualizace doporučení • Formáty referenčních hodnot (1) •AR/EAR ▫(Average requirement/Estimated average requirement) •hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, která naplňuje poţadavky poloviny zdravých jedinců příslušné věkové skupiny a pohlaví • •po jejím navýšení o 2 směrodatné odchylky (SD) nebo o 20 – 30% získáme hodnoty PRI/RDA • Formáty referenčních hodnot (2) •PRI/RDA ▫(Population reference intake/Recommended dietary allowance) •odhadovaná hodnota průměrného denního přívodu nutrientu, která je dostatečná pro pokrytí potřeb téměř všech (97 – 98%) zdravých jedinců • •AI ▫(Adequate intake) •hodnota, která se používá v případě, že nelze stanovit PRI •je doporučený průměrný denní přívod nutrientu, který je založen na pozorovaném nebo experimentálně určeném odhadu přívodu nutrientu u skupiny nebo skupin zjevně zdravých osob Formáty referenčních hodnot (3) •LTI (Lowest threshold intake) ▫při přívodu nižším než je hodnota LTI není na základě soudobých znalostí u většiny jedinců pravděpodobné udržení metabolické integrity • •UL (Tolerable upper intake level) ▫nejvyšší úroveň celkového dlouhodobého přívodu živiny, při níž jedinec z běžné populace s nejvyšší pravděpodobností není vystaven riziku Přehled používaného názvosloví Výstřižek.PNG Nutriční standardy •V ČR ▫Výživové doporučené dávky (VDD) ▫Nutriční standardy ▫Referenční hodnoty pro přívod živin •Zahraničí ▫DRV (Dietary reference values) (EU) ▫DRI (Dietary reference intakes) (USA) ▫NIVs (Nutrient intake values) apod. • imagesAKVWCWV6.jpg Nutriční standardy ve světě •EU ▫výživové doporučené dávky (VDD) vydány v roce 1993 •DACH ▫nutriční standardy pro německy mluvící země, tzv. DACH vydala Společnost pro výživu Německa (DGE), Rakouska (ÖGE) a Švýcarska (SGE/SVE) v roce 2000 •USA ▫nutriční standardy, které jsou platné v USA a Kanadě, vydané v letech 1997 až 2002, se nazývají Dietary Reference Intake (Referenční dietární přívod). –DRI nahrazují bývalé americké RDA´s (Recommended Dietary Allowances) a kanadské RNI´s (Recommended Nutrient Intakes). bez názvu.png Nutriční standardy v ČR •V ČR nejsou žádné oficiálně přijaté VDD ▫poslední rok 1989 ▫v současné době jen data z výběrových šetření, komplexní systematický výzkum nebyl prováděn •„Doporučené denní dávky“ se používají pouze pro značení potravin ▫Vyhláška MZ ČR č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. a vyhláškou č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, ve znění vyhlášky č. 352/2009 Sb. •Nejaktuálnější doporučení prezentovaná veřejnosti: ▫Rok 2011 – SPV představila veřejnosti „Referenční hodnoty pro příjem živin“ přejaté od Německé, Švýcarské a Rakouské SPV označované jako dávky DACH( v domácím prostředí vydané r. 2000, r. 2008 aktualizace) • bez názvu.png VDD – současná situace v ČR •žádné oficiálně platné VDD •2011 – SPV – „Referenční hodnoty pro příjem živin“ přejaté od DACH: • Výstřižek2.PNG Energie • •Jako referenční hodnota pro dospělé zaveden index tělesné hmoty (BMI, Body mass index) ▫m (kg) / v2 (m) ▫optimum pro obě pohlaví od 18,5 do 24,9 ▫výpočet potřeby E dle vzorců, či nepřímá kalorimetrie • • • images6A72NZUM.jpg Bílkoviny (1) –Devět esenciálních AK - nutný příjem potravou: ▫(histidin, izoleucin, leucin, lysin, metionin, fenylalanin, treonin, tryptofan, valin) –Pro udržení bílkovinné rovnováhy (dusíkové bilance) a pro adekvátní růst nutné i neesenciální AK –Experimentálně zjištěná průměrná potřeba vysoce kvalitních bílkovin ( se stravitelností ³ 95 % ) pro dospělé: 0,6g bílkovin/kg/ den –S přihlédnutím na individuální výkyvy: 0,75 g bílkovin/kg/ den –S ohledem na sníženou stravitelnost smíšené stravy: stanoven doporučený přísun bílkovin na 0,8g/kg/den • Bílkoviny (2) Bílkoviny (3) –Ve vyvážené smíšené stravě je podíl bílkovin na energetickém příjmu dospělých 9 – 11 %, příjem 15 % je však snáze uskutečnitelný a přijatelný –Z četných experimentálních šetření předpoklad, že potřeba bílkovin u starších osob (nad 65 let) vyšší než u mladších dospělých –Přesto platný doporučený příjem bílkovin 0,8 g/kg/den i pro starší osoby –Při zvýšené pohybové aktivitě neprokázána zvýšená potřeba bílkovin –Potřeba bílkovin je u rostoucího organismu zvýšená • bez názvu.png Bílkoviny (4) –V období těhotenství zvýšená potřeba bílkovin od 4. měsíce, navýšit o 10g/den –Pro kojící ženy doporučení zvýšit příjem bílkovin podle množství bílkovin v mateřském mléce → nezbytné zvýšit denní příjem bílkoviny o 15 g –Důkazy o škodlivém či pozitivním účinku nadměrného příjmu bílkovin nebyly zatím experimentálně prokázány - Jen spekulace o možném negativním působení –Dokud nejsou k dispozici konečné údaje o negativním účinku vysokého příjmu bílkovin je z bezpečnostních důvodů vhodné určit pro dospělé horní hranici doporučeného příjmu, při které nejsou očekávány nežádoucí účinky, na 2,0 g/kg/den (cca 120 g pro ženy a 140 g pro muže) • Tuky (1) –Zdroj MK (SFA, MUFA, PUFA) –Nejdůležitější dostatečný příjem PUFA s cis – konfigurací ▫esenciální MK řady n – 3, n – 6 ▫řada pozitivních účinků na organismus –Obecná doporučení pro snížení příjmu tuků (vztah mezi vysokým příjmem tuků (hl. SFA) a výskytem dyslipoproteinémie, hypercholesterolémie, aterosklerózy, nadváhy a obezity, zvýšení rizika KVO a dalších metabolických onemocnění) –Žádoucí je příjem v množství < 30% energ. příjmu (opačné - preventivní působení) • Výstřižek.PNG Tuky (2) Doporučený přísun tuků v % energetického příjmu Tuky (4) –Děti a dospívající –zvýšená potřeba energie vyžaduje vyšší podíl tuků v potravě (zejména u kojenců) –Těhotenství a kojení ▫možné navýšit podíl tuků až na 35 % energetického příjmu –Ve stáří do 30 % přijímané energie –Množství přijímaného cholesterolu v potravě do 300 mg/den –Za jednoznačně nevýhodný považován dlouhodobý příjem tuků > 40 % celkové energie –Zvýšení podílu tuků v potravě nad 35 % podporuje vznik obezity • bez názvu.png Sacharidy –Normativy pro příjem sacharidů – nutné brát ohledy na individuální energetickou potřebu, potřebu proteinů a normativy pro přísun tuků –Plnohodnotná smíšená strava zahrnuje omezené množství tuků a hojné množství sacharidů > 50 % celkového energetického příjmu –Je žádoucí upřednostňovat potraviny bohaté na polysacharidy (škrob) a vlákninu –Cukry – konzumovat jen v malém množství ▫WHO 2003: omezení příjmu cukru pro přislazování na < 10 % celkové přijaté energie –Pro zabránění glukoneogeneze z bílkovin a pro omezení lipolýzy je nutné sacharidy pokrýt alespoň 25 % energetické potřeby • • bez názv.png Vláknina –Minimální doporučená dávka pro dospělé: 30 g/den –Obecně žádoucí zvýšení příjmu vlákniny u obyvatelstva • hjou.png 2. Obecná výživová doporučení Dietary recommendations (Dietary goals) images5A8CZ6CN.jpg Obecná výživová doporučení •Určena pro širokou veřejnost •Doporučení spotřeby určitých typů potravin, které mají vztah k ochraně zdraví populačních skupin •Kvantitativní či kvalitativní vyjádření ve vztahu k celkové výživě •Často jen rámcový popis spotřeby živin (%, podíl MK z celkové E) • Obecná výživová doporučení - kritéria •Srozumitelnost •Zapamatovatelnost •Schopnost vzbudit zájem •Schopnost vzbudit ochotu k účasti •Schopnost vyvolat skutečné změny chování • Obecná výživová doporučení •WHO, 2003 ▫B 10-15 % TEI ▫T 15-30 % TEI ▫S 55-75 % TEI ▫ •EFSA ▫T 20-35 % TEI ▫S 45-60 % TEI ▫ images2GGI5W2X.jpg Obecná výživová doporučení ČR •2004 – SPV a FZV: Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR •2005 – Ministerstvo zdravotnictví: Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (leták) •2012 – SPV a FZV: inovovaná Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR • „Zdravá třináctka“ •Společnost pro výživu a Fórum zdravé výživy, 2005 • •Shrnutí výživových doporučení pro širokou veřejnost •Doporučení určena pro zdravé osoby, slouží k prevenci civilizačních chorob • Výstřižek.PNG Výstřižek.PNG Leták MZ ČR Výstřižek2.PNG Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (1) •Společnost pro výživu, 2004, inovace 2012 ▫Určené pro spotřebitele, pro přípravu stravy a pro výrobce ▫2012 - doporučení uvedena i ve vztahu k dětskému věku, k výživě těhotných a kojících žen a k výživě starších lidí ▫v souladu s výživovými cíli pro Evropu (WHO) a s doporučením evropských odborných společností Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (2) • •Upravení E příjmu pro udržení optimální tělesné hmotnosti •Snížení podílu tuků na 30 % E příjmu: ▫SFA < 10 %, MUFA 10-15%, PUFA 7-10% ▫PUFA n- 6 : n- 3 = 5 : 1 ▫Trans formy PUFA < 1 % E přísunu •Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg/den • Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR (3) • •Snížení spotřeby jednoduchých cukrů na max. 10 % E příjmu (50-60g) •Snížení spotřeby kuchyňské soli na 5-6 g /den, preference soli s jodem •Zvýšení příjmu vit. C na 100 mg/denně •Zvýšení přísunu vlákniny na 30g/den •Zvýšení přísunu ochranných látek minerální a vitamínové povahy • Žádoucí změny ve spotřebě potravin (1) •Snížení příjmu živočišných tuků, zvýšení podílu rostlinných olejů (olivový, řepkový) •Snížení příjmu cukru a omezení jeho náhrady fruktózou nebo sorbitolem •Zvýšení spotřeby zeleniny a ovoce na 600 g denně (poměr 2:1) •Zvýšení spotřeby luštěnin •Nahrazení výrobků z bílé mouky výrobky z mouky tmavé nebo celozrnné • Žádoucí změny ve spotřebě potravin (2) •Preferovat příjem potravin s nižším GI (< 70) luštěniny, celozrnné výrobky, neloupaná rýže, těstoviny •Zvýšení spotřeby ryb a rybích výrobků – 400 g/týden •Snížení přísunu živočišných potravin s vysokým podílem tuku •Zajištění správného pitného režimu • – 1,5-2 l denně •Omezení konzumace alkoholu klnlk.png Doporučení pro kulinářskou technologii •Snižování ztrát vitaminů a jiných ochranných látek, preferovat vaření a dušení •Preference technologií s nižším spotřebou tuků a volit vhodný tuk podle druhu technologického postupu •Zachovat dostatečný podíl syrové stravy •Zvýšení spotřeby zeleninových salátů, zeleninových a luštěninových pokrmů •Ke stravě přidat vhodné doplňky nebo obohacené potraviny (např. sůl s jódem) • Doporučení pro oblast výroby (1) •Snížit obsah trans-nenasycených a nasycených mastných kyselin v jedlých tucích i ve výrobcích •Snížit obsah cukru v nápojích a některých potravinách •Rozšířit sortiment výrobků z obilovin, zvláště celozrnných a nižším GI •Rozšířit nabídku mléčných výrobků, zejména zakysaných •Rozšířit nabídku zeleninových salátů Doporučení pro oblast výroby (2) •Rozšířit nabídku luštěnin •Rozšířit výběr potravin s nižším obsahem soli •Rozšířit sortiment potravin se zvýšeným obsahem složek podporujících zdraví •Zajistit odpovídající označování potravin •Omezovat používání látek přídatných, zejména konzervačních prostředků, syntetických barviv a fosfátů • Další výživové požadavky •Zdravotní nezávadnost, bezpečnost potravin •Správný stravovací režim: ▫pravidelnost, 3 hlavní denní jídla, rozestup cca 3 hodiny ▫obsah E: S 20 %, O 35 % , V 25 - 30 %, SV 5-10% ▫pestrá strava, přiměřená věku, pohlaví, pohybové aktivitě a zdravotnímu stavu • bez názvu.png Doporučení založená na skupinách potravin Food-based dietary guidlines (Dietary guidlines) images0289AAV3.jpg FBDG •„Převod“ doporučení pro energii a živiny na potraviny → lépe použitelná v praxi •Doporučení pro širokou veřejnost nebo specifické skupiny populace •Vyjádřeny v podobě počtu typických porcí •Potraviny či potravinové skupiny by měly být běžně dostupné na trhu a cenově přijatelné pro většinu populace •FBDG by měly být snadno použitelné pro osoby s různým životním stylem, osoby různého věku apod. •Různá grafická podoba a vizualizace – potravinová pyramida, kruh, talíř Doporučení založená na skupinách potravin •V ČR nejčastější grafické znázornění – potravinová pyramida •2005 – MZ ČR - Výživová doporučení pro obyvatelstvo ČR - Výživová pyramida •2013 – FZV – Česká potravinová pyramida (poslední inovace) • imagesTD5NJNDV.jpg Grafická podoba je většinou prvním a často také jediným kontaktem s FBDG. Výstřižek.PNG Výstřižek.PNG Výživová pyramida MZ ČR, 2005 Jednotková porce •Obilniny, rýže, těstoviny, pečivo : 3-6 porcí ▫porce – 1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík či houska, 1 miska ovesných vloček nebo müsli, kopeček vařené rýže či vařených těstovin (125g) •Zelenina: 3-5 porcí ▫porce – velká paprika, mrkev či 2 rajčata, miska čínského zelí či salátu, půl talíře brambor či sklenice neředěné zeleninové šťávy • Ovoce: 2-4 porce ▫porce – 1 jablko, pomeranč či banán (100g), miska jahod, rybízu či borůvek, sklenice neředěné ovocné šťávy • Mléko, mléčné výrobky: 2-3 porce ▫ porce – 1 sklenice mléka (250ml), 1 kelímek jogurtu (200ml), sýr (55g) • Ryby, maso, drůbež, vejce, luštěniny: 1-2 porce ▫porce – 125g drůbežího, rybího či jiného masa, 2 vařené bílky, nebo miska sójových bobů, porce sójového masa • Sůl, tuky, cukry: 0-2 porce ▫porce – cukr (10g), tuk (10g) • Výstřižek.PNG Další grafická ztvárnění FBDG Výstřižek.PNG FZV , 2013 Potravinová pyramida Výstřižek.PNG USA USDA Výstřižek.PNG Velká Británie Výstřižek.PNG Čína Výstřižek.PNG Německo Výstřižek2.PNG USA Výstřižek.PNG Margit Slimáková Slovo závěrem … • S ohledem na nové vědecké poznatky se i výživová doporučení, jako řada ostatních oblastí praktického života, dále vyvíjejí a mění. Jakkoli podložená doporučení představují jen obraz současné nutriční vědy, neplatí jako stanovisko definitivní. Stejně jako výzkum v oblasti výživy bude přinášet nové poznatky a závěry, tak i výživová doporučení budou mít svoji dynamiku a vývoj. • Děkujeme za pozornost. Výstřižek.PNG 10420138_1496235613949728_4137545797130595252_n.png Literatura a použité zdroje •STRÁNSKÝ, Miroslav a Lydie RYŠAVÁ. Fyziologie a patofyziologie výživy. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2010, 182 s. ISBN 9788073942410. • •Prezentace: Mgr. Marie Šubrtová – Výživová doporučení, podpora správné výživy ČR, Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin • •Prezentace: prof. MUDr. Bc. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc. – Výživová doporučení, ÚPL, LF, MU • •Podklady od MVDr. Haliny Matějové • •http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html • •http://www.eufic.org/article/cs/expid/food-based-dietary-guidelines-in-europe/ •