Ellen Dostálová •Potřebný příjem je menší než 50 mg denně •(obsah ve tkáni nepřesahuje 50 ppm) •Jsou esenciální = tělo si je neumí samo vytvořit, je nutný příjem stravou •Jejich nedostatek či nadbytek způsobuje zdravotní potíže • •Fe, Zn, Se, Cu, I, Co, Cr, Mo, F, Mn, Ni, As, Sn, Si, V H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\footsteps-of-christ-3.gif • •4. nejčastější prvek v zemské kůře •Cca 2-4 g Fe obsaženo v lidském těle •Nejhojněji zastoupený stopový prvek • •60 % vázáno na hemoglobin •4 % v myoglobinu (ve svalech) •5-15 % vázáno na enzymy (např. cytochromy) •Zbytek (cca 25 %) vázáno v neaktivní formě na feritin a hemosiderin (zásobní formy železa) v játrech, slezině a kostní dřeni •Malé množství Fe vázané na transportní protein transferin • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\fe-3-2.jpg • • • • • • • • • •Hlavní funkce – účast na transportu kyslíku v organismu a elektronů v dýchacím řetězci Forma Funkce Protein Množství v g Aktivní železo Transport kyslíku Hemoglobin 2,5-3,0 Myoglobin 0,3 Přenos elektronů Cytochromy, cytochromoxidáza 0,2 Rozklad peroxidu vodíku Kataláza, peroxidáza Zásobní železo Feritin, hemosiderin 0,8-1,0 Transportní železo Transferin 0,003 •Fe3+ přijaté potravou se redukuje na Fe2+ pomocí HCl v žaludku (také vitamin C, kyselina citronová a mléčná) •Absorpce Fe2+ aktivním transportem v tenkém střevě (duodenum a horní část jejuna) •Po absorpci železo opět oxidováno na Fe3+ účinkem ceruloplasminu (= ferooxidáza) a vestavěno do transferinu •Na buňkách receptor pro transferin (čím víc je potřeba Fe, tím víc receptorů) a znovu redukované Fe2+ prostupuje membránou do buněk cílových tkání, kde se zabuduje do hemu nebo uloží do zásoby ve formě feritinu H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\Iron_Man_in_film.jpg • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\800px-Distribuce_železa_v_organismu.jpg •Prostup Fe přes buňky střevní sliznice je řízen feroportinem, na nějž se může navázat hepcidin (hormon syntetizovaný v játrech) => zablokuje vstřebání Fe do krve •Mutace genu pro hepcidin vedou k onemocnění hemochromatóza (typ 2B) •Dědičné onemocnění, více typů i mechanismů •Nedostatečná tvorba hepcidinu => nadměrné vstřebávání Fe •Fe se hromadí v orgánech (játra, pankreas, gonády, klouby, srdce…), bronzové zbarvení kůže • •Vylučování (ztráty) Fe asi 1 mg/den: •Ztráty krve GIT (gastrointestinálním traktem) – 0,35 mg •Olupování buněk sliznice GIT – 0,1 mg •Žlučí – 0,2 mg •Močí – 0,08 mg •Kůží – 0,2 mg •Žena při menstruaci navíc ztrácí průměrně 15 mg za měsíc (asi 20 % žen ztrácí víc) • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\18126 EL 26-Fe-Iron.jpg •Doporučený denní příjem Fe: • • • • • • • • •Ženy obecně, těhotné a kojící mají vyšší potřebu Fe Věk muži ženy 0 až 3 měsíce 0,5 mg/den 4 měsíce až 6 let 8 mg/den 7 až 9 let 10 mg/den 10 až 18 let 12 mg/den 15 mg/den 19 až 50 let 10 mg/den 15 mg/den 51 až … 10 mg/den Těhotné 30 mg/den Kojící 20 mg/den •V potravinách živočišného původu •Lépe se vstřebává Zdroje hem železa mg železa ve 100 g syrového masa Vepřová játra 15,3 Kuřecí játra 8,99 Hovězí játra 4,90 Králičí maso (stehno) 1,57 Hovězí maso (zadní) 1,54 Párky drůbeží 1,5 Krůtí maso (prsa) 1,20 Tuňák 1,02 Vepřové maso (kýta) 0,77 Kuřecí maso (prsa) 0,74 (3,0) Losos (umělý chov) 0,34 H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\dreamstime_xl_3582440.jpg •Z rostlinných zdrojů •Biologická využitelnost horší • • • • • • •S ohledem na množství a frekvenci konzumace jsou hlavními zdroji chléb, maso, uzeniny a zelenina Zdroje non-hem železa mg železa ve 100 g v syrovém stavu Majoránka sušená 374,2 Pšeničné otruby 19 Slunečnicová semena 12,3 Čočka velkozrnná 7,54 Kešu 6,68 Tofu 5,36 Fazole hnědé 5,02 Lískový ořech 4,70 Vaječný žloutek 4,7 Mandle 3,72 Špenát 3,3 Sušené meruňky 2,66 Mléčná čokoláda 2,4 Mouka žitná 2,3 Mrkev, brokolice, ředkev… 1,1 •Biologická využitelnost Fe může až desetinásobně kolísat dle složení stravy •Biologická využitelnost hemového Fe (živočišné zdroje) je asi 20 % •Nehemové železo z potravin rostlinného původu se vstřebá max. 5 % •Při nedostatku Fe v těle se může absorpce 2-3x zvýšit •Využitelnost Fe z mateřského mléka je asi 50 % • •Z příjmu 15 mg Fe/den by se mělo vstřebat 1,5-2,2 mg Fe => pokrytí denních ztrát (údaje Světové zdravotnické organizace - WHO) •Bílkoviny z masa •Kyselina askorbová (vitamin C) •Kyselina citrónová a další organické kyseliny – např. v ovoci •Kyselina mléčná •Aminokyseliny – glutamová, asparagová • •Napomáhají přeměně Fe3+ na Fe2+ •Polyfenoly, kyselina šťavelová (špenát, čaj…), fytáty (obiloviny) – tvoří se železem nerozpustné sloučeniny •Pšeničné otruby •Vápník a fosfor, mangan, měď a zinek – soutěží i společný transport ve střevě •Mléčné a sójové výrobky •Černý čaj a káva •Léky - Antacida (léky neutralizující HCl v žaludku), iontoměniče, klofibrát, salicyláty • • • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\Popeye-the-Sailor-Wallpaper.jpg https://www.youtube.com/watch?v=pcOrSWr2HLU#t=59 •Špenát obsahuje 3,3 mg Fe ve 100 g •Chybně opsaná desetinná čárka způsobila zdání, že špenát je velmi dobrým zdrojem Fe (33 mg ve 100 g) •Špenát obsahuje oxaláty (soli kys. šťavelové) snižující absorpci Fe H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\pictures-of-popeye-the-sailor-man.jpg H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\popeye-the-sailor-source_bad.jpg •Sideropenická anémie (chudokrevnost) •Patří k nejčastějším deficitním stavům na světě •Nejčastější příčina anémie (dále nedostatek kyseliny listové, vitaminu B12) •Hypochromní = snížené množství hemoglobinu v erytrocytu •Mikrocytární = snížený střední objem erytrocytu (malá krvinka) •Příčinou je nedostatečný příjem nebo vyšší ztráty Fe (krvácení, hemoroidy, celiakie atd.) •Příznaky - zvýšená únavnost, bledost kůže a především sliznic, poruchy koncentrace, dušnost při větší či menší námaze, padání vlasů, snížené kvality nehtů • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\31677497_XS.jpg •Prelatentní stadium •V těle klesají zásoby železa, klesá hodnota feritinu •Latentní stadium •Zásoby vyčerpány, snižuje se koncentrace Fe v krevním séru a saturace transferinu (pod 15 %) •Manifestní stadium •Rozvoj sideropenické anémie, snižuje se hladina hemoglobinu a dochází k útlumu krvetvorby •Rozvíjí se pomalu •Hemochromatóza •Primární •Dědičné onemocnění způsobené zvýšenou resorpcí železa ze střeva •Fe se ukládá do orgánů jako např. játra, srdce, pankreas, nadledviny... •Působí zde toxicky a zvyšuje tvorbu volných radikálů •Hlavní projevy - pigmentace kůže, zvětšení jater a sleziny, diabetes melitus •Sekundární •Např. po opakovaných transfuzích, nadměrné užívání přípravků s Fe, při hemolytické anemii (rozpad erytrocytů) H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\iron-man-iron.jpg Živina nebo látka Zdravotní tvrzení Podmínky a/nebo omezení použití potraviny a/nebo dodatečné prohlášení nebo varování Železo Železo přispívá k normálnímu energetickému metabolismu Tvrzení lze použít pouze pro potravinu, která je alespoň zdrojem železa podle tvrzení ZDROJ (NÁZEV VITAMINU/VITAMINŮ) A/NEBO (NÁZEV MINERÁLNÍ LÁTKY/MINERÁLNÍCH LÁTEK) uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006 Železo přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím Železo přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu Železo přispívá k normálnímu přenosu kyslíku v těle Železo přispívá k normální funkci imunitního systému Železo přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání Železo se podílí na procesu dělení buněk Živina nebo látka Zdravotní tvrzení Podmínky a/nebo omezení použití potraviny a/nebo dodatečné prohlášení nebo varování Železo Železo přispívá k rozvoji poznávacích funkcí u dětí. Tvrzení lze použít pouze pro potravinu, která je alespoň zdrojem železa podle tvrzení ZDROJ ŽELEZA uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006 Maso nebo ryby Při konzumaci s jinými potravinami obsahujícími železo maso nebo ryby přispívají k lepšímu vstřebávání železa Tvrzení smí být použito pouze u potravin, které obsahují nejméně 50 g masa nebo ryb v jedné kvantifikované porci. Aby bylo možné tvrzení použít, musí být spotřebitel informován, že příznivého účinku se dosáhne konzumací 50 g masa nebo ryb současně s potravinami obsahujícími nehemové železo. Riboflavin (vitamin B2) Riboflavin přispívá k normálnímu metabolismu železa „ZDROJ RIBOFLAVINU“ vitamin A Vitamin A přispívá k normálnímu metabolismu železa „ZDROJ VITAMINU A“ vitamin C Vitamin C zvyšuje vstřebávání železa „ZDROJ VITAMINU C“ • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\zinc1.jpg •Součástí více než 200 metaloenzymů (např. alkoholdehydrogenáza, alkalická fosfatáza, DNA-polymeráza, superoxiddismutáza) •Lidské tělo obsahuje asi 2 g Zn •70 % v kostech, kůži a vlasech •Nejsou velké zásoby v organismu, nutný pravidelný příjem • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\255px-Zinc_fragment_sublimed_and_1cm3_cube.jpg •Podílí se na metabolismu proteinů, sacharidů, tuků, nukleových kyselin, hormonů a receptorů •Nezbytný pro transkripci DNA do RNA •Stabilizuje proteiny •Účast na syntéze hemu, dlouhých mastných kyselin, prostaglandinů •Účast na transportu cholesterolu a stabilitě buněčných membrán •Nezbytný pro syntézu a funkci inzulinu •Významná role v imunitním systému •Důležitý pro buněčnou proliferaci (imunita, spermatogeneze, hojení ran…) • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\spermie.jpg •Vstřebává se v tenkém střevě prostou difúzí nebo pomocí specifických přenašečů (histidin, cystein, prostaglandiny) •Ve střevní buňce se naváže na metalothionein (protein bohatý na cystein) a přejde do krevního řečiště •V krvi se Zn transportuje pomocí proteinů •hlavně albumin a α-2-makroglobulin, dále volný histidin a cystin •Po vstupu do buněk se váže do různých metaloenzymů •Vylučování (ztráty) Zn především odlupováním buněk střevní sliznice, žlučí, močí a potem •2,2 mg/den u mužů •1,6 mg/den u žen •Doporučený denní příjem Zn: věk muži ženy 0 až 3 měsíce 1,0 mg/den 4 až 11 měsíců 2,0 mg/den 1 až 3 roky 3,0 mg/den 4 až 6 let 5,0 mg/den 7 až 9 let 7,0 mg/den 10 až 12 let 9,0 mg/den 7,0 mg/den 13 až 14 let 9,5 mg/den 7,0 mg/den 15 až … let 10 mg/den 7,0 mg/den Těhotné (od 4. měs.) 10 mg/den Kojící 11 mg/den •Běžně se vstřebá 20-40 % zinku •Hlavní zdroje: hovězí, vepřové a drůbeží maso, vejce, mléko, sýry, dále celozrnné obiloviny, luštěniny, kořenová zelenina • •Mateřské mléko obsahuje asi 1,2 mg Zn v 1 litru •Oproti kravskému mléku je Zn v mateřském mléku lépe využitelný •Z živočišných zdrojů je Zn obecně lépe využitelný •Absorpce Zn snižuje přítomnost fytátů, vlákniny, alkoholu atd. H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\zn.jpg • Zdroje zinku mg zinku ve 100 g Hovězí kýta pečená 7,3 Sýr eidam 30 % t.v s. 3,45 Čočka 3,2 Mouka pšeničná celozrnná 2,7 Mléko polotučné 0,32 Mrkvový salát 0,27 Brambory zimní 0,25 •K deficitu dochází např. u malabsorpčních syndromů, popálenin a při parenterální výživě •Objevují se poruchy chuti, dermatitida, vypadávání vlasů, průjem, neuropsychické poruchy •Zpomalení růstu, poruchy reprodukčních funkcí u mužů, zhoršené hojení ran, vyšší náchylnost k infekcím •U těhotných spontánní potraty, vrozené vady, nízká porodní hmotnost • •Akrodermatitis enteropatica (Danboltova choroba) – dědičné onemocnění v důsledku snížené absorpce zinku •Kožní projevy, chronický průjem, malabsorpce, opoždění růstu… • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\acrodermatatis1321707244943.jpg H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\acrodermatitis-ernteropathica.jpg H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\acrodermatatis1321707244943.jpg •Akutní otrava po konzumaci potravin obsahujících kyseliny z pozinkovaných nádob (zinek se uvolní do potraviny) •zvracení, průjem, svalové bolesti •Chronická otrava s příjmem >110 mg/den •interakce s mědí => deficit mědi, hypochromní anemii a neutropenii (pokles neutrofilů), pokles HDL cholesterolu, předčasné šedivění, zhoršená kvalita vlasů •Horečka slévačů (otrava ze zinkových par) •Malátnost •Bolest hlavy •Kašel •Třesavka •Zvýšená teplota • Živina nebo látka Zdravotní tvrzení Podmínky a/nebo omezení použití potraviny a/nebo dodatečné prohlášení nebo varování Zinek Zinek přispívá k normálnímu metabolismu kyselin a zásad Tvrzení lze použít pouze pro potravinu, která je alespoň zdrojem zinku podle tvrzení ZDROJ ZINKU uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006 Zinek přispívá k normálnímu metabolismu sacharidů Zinek přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím Zinek přispívá k normální syntéze DNA Zinek přispívá k normální plodnosti a reprodukci Zinek přispívá k normálnímu metabolismu makroživin Zinek přispívá k normálnímu metabolismu mastných kyselin Zinek přispívá k normálnímu metabolismu vitaminu A Zinku přispívá k normální syntéze bílkovin • Živina nebo látka Zdravotní tvrzení Podmínky a/nebo omezení použití potraviny a/nebo dodatečné prohlášení nebo varování Zinek Zinek přispívá k udržení normálního stavu kostí Tvrzení lze použít pouze pro potravinu, která je alespoň zdrojem zinku podle tvrzení ZDROJ ZINKU uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006 Zinek přispívá k udržení normálního stavu vlasů Zinek přispívá k udržení normálního stavu nehtů Zinek přispívá k udržení normálního stavu pokožky Zinek přispívá k udržení normální hladiny testosteronu v krvi Zinek přispívá k udržení normálního stavu zraku Zinek přispívá k normální funkci imunitního systému Zinek přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem Zinek se podílí na procesu dělení buněk • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\8339527163_b915c7cd58_z.jpg •Po Fe a Zn 3. nejvíce zastoupený stopový prvek v lidském těle (asi 100 mg) •Nezbytná pro správnou funkci každé buňky v organismu •Součástí dýchacích (cytochromoxidáza) a antioxidačních enzymů (superoxiddismutáza) •Účast při krvetvorbě – ceruloplasmin oxiduje Fe2+ na Fe3+ •Účast v metabolismu cholesterolu a glukózy •Význam při tvorbě vlasů a pigmentu melaninu •Důležitá pro správný průběh imunitních reakcí •Lysyloxidáza je nutná k zesíťování pojivových tkání (=> pružnost, ohebnost) •Vstřebává se v žaludku a celém tenkém střevě (klesá za větší přítomnosti Zn, Fe a vitaminu C) •Ve střevní sliznici vázána na metalothionein •Krví přenášena pomocí proteinu albuminu nebo transkupreinu do jater •V játrech Cu zabudována především do ceruloplazminu •Vylučována především žlučí do stolice, velmi malé množství močí H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\NatCopper.jpg •Doporučený denní příjem Cu: • • • • • •EFSA udává horní hranici příjmu 5 mg Cu za den •Biologická využitelnost mezi 12 až 50 % (až 70 %) Věk Množství 0 až 3 měsíce 0,2 – 0,6 mg/den 4 až 11 měsíců 0,6 – 0,7 mg/den 1 až 6 let 0,5 – 1,0 mg/den 7 až … let 1,0 – 1,5 mg/den •Hlavní zdroje: maso, vejce, obiloviny, vnitřnosti, ryby, korýši, luštěniny, ořechy, kakao, čokoláda, káva, čaj, dále banány, brambory, rajčata, houby a některé druhy listové zeleniny • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\black-chocolate-and-nuts.jpg •Získaný deficit Cu •mikrocytární, hypochromní anémie, leukopenie, osteoporóza •anémie nereaguje na podání Fe, snížen ceruloplasmin •citlivější ukazatel – pokles aktivity Zn,Cu-superoxiddismutázy v erytrocytech •poruchy imunity •poruchy růstu vlasů a nehtů •Menkesova choroba •Vrozené dědičné onemocnění – porucha vstřebávání Cu ze střeva •Těžce opožděný mentálním vývoj a růst, zvláštní vzhled vlasů, změny na kostech, degenerace mozku, hypochromní anémie – umírají do 3 let věku •Kontaminace pitné vody, měděné nádoby na kyselé potraviny atd. •Nevolnost, zvracení, průjem, nekrózy v játrech, snížení TK až smrt •„Horečka z kovů“ •Cu vdechovaná ve formě aerosolu (jako u Zn) •Kašel, třesavka, horečka, malátnost, bolest hlavy •Wilsonova choroba •Dědičné onemocnění – neschopnost vylučovat Cu •Hromadí se v játrech, ledvinách, mozku a rohovkách •cirhóza jater, žloutenka, anémie, třes, psychické změny •V léčbě využit Zn H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\Kayser-Fleischer_ring.jpg • Živina nebo látka Zdravotní tvrzení Podmínky a/nebo omezení použití potraviny a/nebo dodatečné prohlášení nebo varování Měď Měď přispívá k udržení normálního stavu pojivových tkání Tvrzení lze použít pouze pro potravinu, která je alespoň zdrojem mědi podle tvrzení ZDROJ MĚDI uvedeného v příloze nařízení (ES) č. 1924/2006 Měď přispívá k normálnímu energetickému metabolismu Měď přispívá k normální činnosti nervové soustavy Měď přispívá k normální pigmentaci vlasů Měď přispívá k normálnímu přenosu železa v těle Měď přispívá k normální pigmentaci pokožky Měď přispívá k normální funkci imunitního systému Měď přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem Zn fytáty spermie imunita 10 Cu kakao 1,5 vlasy Wilson Fe 1 anémie špenát hem prvek DDD zdroje funkce železo 10-15 mg Maso, droby, plody moře, hrách, petržel. Absorpce z rostlin nízká asi 5 %, ze živočišných zdrojů kolem 20 %. Vitamin C zlepší absorpci v trávicím traktu Tvorba červených krvinek, transport kyslíku. Je potřebný pro metabolismus vitaminů B, podporuje funkci řady enzymů, je oxidant. zinek 7-10 mg Maso, játra, vejce, zelenina a plody moře (zejména ústřice). V obilovinách je méně využitelný – fytáty a vláknina absorpci snižují, ze smíšené stravy absorpce 15-40 % Je potřebný pro funkci mozku, pro dobré vidění (transformace vitaminu A, alkoholu na aldehyd), pro imunitu. Podporuje dobré hojení ran. Je součástí asi 200 enzymů. měď 1-1,5 mg Maso, obiloviny, luštěniny, mořské plody, ořechy a kakao. Vstřebávání ovlivněno množstvím železa a zinku ve stravě. Hraje roli v krvetvorbě, součástí dýchacích a antioxidačních enzymů. Důležitý pro pojivové tkáně a imunitní systém. • • • • • • • • • •ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 542 s. ISBN 9788024728445. • •ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 542 s. ISBN 9788024728445. prvek Maximální denní dávka RDA železo 20 mg 9 mg zinek 15 mg 9,5 mg měď 2 mg 1,1 mg prvek Perorální potřeba Intravenózní potřeba železo Muž 4,7 – 8,7 mg Žena 8 – 14,8 mg 1,2 mg zinek 5,5 – 9,5 mg 3,2 – 6,5 mg měď 1,2 mg 0,3 – 1,3 mg • H:\škola\Komunikace a edukace ve výživě\pedagogická praxe\delicious-food.jpg •BLATTNÁ, Jarmila. Výživa na začátku 21. století, aneb, O výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005, 79 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 80-239-6202-7. •Referenční hodnoty pro příjem živin. V ČR 1. vyd. Praha: Společnost pro výživu, 2011, 192 s. ISBN 9788025469873. •ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. 2. rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009, 542 s. ISBN 9788024728445. •ZADÁK, Zdeněk. Magnézium a další minerály, vitamíny a stopové prvky ve službách zdraví. 1. vyd. S.l.: Adamira, 2010, 79 s. ISBN 9788090421707. •NOVOTNÝ, Jan. Sideropenická anémie. Medicína pro praxi. 2007, roč. 4, č. 11, s. 390-394. Dostupné z:http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/10/02.pdf •Železo. Wikiskripta [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/%C5%Bdelezo •Stopové prvky. Wikiskripta [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Stopov%C3%A9_prvky •ÚZEI, VÚPP. Nutridatabaze.cz [online]. [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.nutridatabaze.cz/ •Seznam schválených a zamítnutých zdravotních tvrzení. MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Mzcr.cz [online]. 2013 [cit. 2014-11-26]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/dokumenty/seznam-schvalenych-a-zamitnutych-zdravotnich-tvrzeni_7579_2643_5.ht ml